Hlavní navigace

FSP protokol - Internetová Legenda (9)

31. 3. 2005
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Dnes probereme 3. československou počítačovou revoluci. Dnešní díl bude nejen 100% FSP free, ale také důkazem, že nulové informační hodnoty lze bez problémů dosáhnout i na odborných serverech. Vše v 100% NetMag (TM) stylu.

Dnes uvidíme

Další díly jsem se rozhodl věnovat lidem ve výpočetnímu středisku, které jsme společně minule navštívili a kde jsem strávil jeden velmi hezký týden. Rozhodně si to zaslouží, jelikož zpátky se mi opravdu nechtělo. Po přečtení všech 1024 dílů této programátorské webonovely to pochopíte. Snad. Předtím nasajeme něco z tehdejší zvláštní atmosféry…

3. Počítačová revoluce

Nacházíme se v době třetí česko-slovenské počítačové revoluce. Vládnoucí kmen Komančů nahradili Severoameričtí Apačové, soudruzi se přejmenovali z funkcionářů na podnikatele a posléze na tuneláře, což byla naše stará známá rozkrádačka v kapitalistickém skinu. Společnost si zacinkala klíči a udělala 451. pokus o dosažení štěstí v hmotném světě. Sice to nevyšlo ani tentokrát, ale byla to aspoň legrace.

Společenské změny nás ale zase tak nezajímají. Důležité bylo jeho to, že pirát Em Bargo povolil vývoz strategických technologií i do našich končin. Konečně jsme si mohli zakázané západní hračky známé z propašovaných katalogů nejen osobně prohlédnout na výstavách, ale i koupit. Jejich cena nebyla lidová, ale přímo vulgární. Nikomu to nevadilo. Revoluce není období, kdy se šetří.

Konečně jsme si mohli pořídit Informační Technologii. Ne, že bychom ji potřebovali. Vlastně nám nebylo vůbec jasné, k čemu že je vlastně dobrá. Měli jsme obrovskou touhu dělat všechno na počítači. Bylo nám jasné, že ji prostě musíme mít a že bez ní nemůžeme dál existovat. A tak jsme nakupovali RISCové UNIXové mašiny. Neplánovaně. Během revoluce není čas ani na plánování.

A tak jednou zrána šéf zvesela prohlásil: „Včera jsem na výstavě koupil nějakou Technologii, tak si tu ukliďte ten svinčík, ať to máme kam dát.“ Bylo nám jasné, že ani netuší, co vlastně koupil, stejně tak jsme netušili ani my, co s tím budeme dělat. Těšili jsme se všichni – život je plný překvapení.

Za pár týdnů dorazila hromada krabic. Už samotné krabice vzbuzovaly respekt. Bylo to opravdové imperialistické krabice polepené cestou různými nálepkami, podle nichž se dala vysledovat jejich cesta až k nám, kterou jsme si našli v atlase. Koukali jsme na ně jak na zjevení. Urazily takovou dálku a došly nevykradené celníky, nerozmlácené poštou a nezabavené StB. Před rokem bychom si ani v těch nejfantastičtějších představách nemysleli, že je vůbec něco takového možné. Bylo to tady.

Krabice zůstaly zavřené ještě několik dalších dnů, během kterých jsme je ukazovali svým známým: „Koukej, přišel nám Systém z Ameriky!“ Záviděli nám. Neměli jsme sice ani šajna, co je uvnitř, ale to nevěděl nikdo. Rozdělávat se nám je nechtělo, samotná jejich přítomnost nás tak vyváděla z míry, že jsme je s velkou úctou obcházeli.

Jako každá hmotná věc se i krabice za pár týdnů okoukaly, a tak jsme se je rozhodli otevřít. Bylo nám sice líto poškodit takové hezké papírenské výrobky, ale co naplat.

Generace odchází a generace přichází, ale Země zůstává navždy.
 – Kazatel 1:4

Technik opatrně vzal jednu krabici, přesunul ji do dostatečně volného prostoru a s pomocí klíčů ji otevřel. Nedočkavě rozbalil ochranný vnitřní obal a nahlédl dovnitř. Úžasem se mu podlomily nohy. Klesl na kolena, láskyplně bednu objímal, plakal a mezi pláčem vzlyklal: „Konektory! Takové krásné konektory!“ Všichny nás to dojalo a nejedna slza ukápla.

Kdo napamatuje, nepochopí. V některém z dalších dílů ostatním vysvětlím, proč ho to tolik dojalo. Sem to napsat nemůžu, neboť by mi to příliš narušilo dějovou linii.

Otevírání ostatních krabic se již obešlo bez slz. Postavili jsme se k věci, jak se na opravdové muže sluší a patří. Ti brečí jen kvůli dvěma věcem: 1. Ženské (čti sex) 2. Peníze (nutné pro support žen). Hardware uložený v krabicích překvapoval zejména svou nízkou hmotností a malými rozměry. Radostně jsme se šli podělit o tyto krásné zážitky s kolegy. Podívej se, jak to maj ty američani malý! Na konec pracovní doby jsme nečekali. Během revoluce se nepoužívají píchačky.

Druhý den zrána jsme si vypůjčili anglicky mluvící úřednici a společně jsme za předčítání manuálu systém zapojovali. Ne že bychom dokumentaci potřebovali; když umíte svépomocí dostavět, smontovat a rozchodit nekompletní sovětský výpočetní systém, podlí imperialisté vás nemohou ničím zaskočit. A tak jsme se společně dozvídali nové anglické termíny a přiřazovali je k odpovídajícímu hardware. Užili jsme si to a večer byly nejen naše slovníky bohatší, ale systém byl i zapojen. Začala nová éra.

Boot

Systém nás zklamal. Naběhl ined po zapojení, a tak jsme přišli o legraci spojenou se sháněním rozkradených komponent, pájení uvolněných konektorů, výrobu transformátorů, nahrazování přepálených pojistek, probouchlých kondenzátorů, vypůjčování dokumentace a malé české obchůdky: „Dám ti jeden konektor Centronics, když mi okopíruješ systémovou pásku.“ V Čechách jsme byli zvyklí na ledacos, ale ne na to, aby systém fungoval hned po zapnutí. Taková práce totiž nemůže nikoho bavit.

Odkdy se Software kupuje?

Nahozený systém bylo potřeba nějak smysluplně zapojit do Procesu. Byli jsme již od dob osmibitů zvyklí na systém DBASE, a tak jsme si nakopírovali od kolegů i nějaké ty Oracly, Informixy a tak podobně. Moc nás to nenachlo. Dokumentaci jsme neměli a hlavně to byla Nuda.

Samohonka

Kdo mohl oddolat radosti spojené s objevováním dávno objeveného? Toužili jsme blíže poznat Nové Technologie, a tak jsme strávili necelé dva roky naučením se C, curses, naprogramováním databázového backendu a frontendu a vývojem aplikace. Existující systémy používají jen zbabělci. Vedení nemělo bojového ducha, a tak časem podlehlo útoku kravaťáků a zakoupilo nejen balík Oracle softwaru, ale i hotovou aplikaci. Taková potupa.

Shrnutí

Společně jsme nakoukli do předkravaťákového období, do časů, kdy se místo nechutných termínů Specialist, Consultant, Developer, Customer Care, Assistant používala slova příjemnější. Do dob, kdy nevládlo IT departmentu Marketingové pako a kdy takzvaná firemní kultura nutící používat zaměstnance stejné tužky, kravaty a šálky na čaj neexistovala. V této době se nepočítala efektivita programátora počtem nakódovaných řádků/den a každé dvojici programátorů nepřekážel jeden Senior Manager, který práci sice nerozuměl, ale buzeroval je dodržováním Coding style. Doba byla kamarádská. Dokumentace se nedělala, místo toho se ten, kdo tomu nerozuměl, prostě stavil na pokec a bylo.

root_podpora

V dalších dílech uvidíte

na rozdíl od telenovel, které uvádějí jen následující díl, uvádím titulky několika napsaných následujících částí doposud nezkompletovaných do dílů:

Bastila aneb konektory v Čechách
Legendární výpočetka – Osoby a obsazení
Legendární výpočetka – Týden v Produkci
Rustikální Hardwarový koutek
FSP v akci (navazuje na 2. díl)
Případová studie FSP část 2 (navazuje na 3. díl)

Byl pro vás článek přínosný?