QNX nicim nenahradis. Kdyz tak zase QNX, ale to pak neni nahrada. Pred lety jsem presne tohle resil. Kandidat byl RTLinux, ale tehdy se mi nejevil jako pouzitelny, takze jsem zustal u QNX 4, Photonu, Watcom C++ a textoveho editoru JED. Sice jsem nemel super-duper IDE ktere jede na Java a sezere vsechno co najde, ale zato se dalo diky jasnemu, zdokumentovanemu a odladenemu API v klidu pracovat. Ale to je uz davno. Tak hodne stesti..
Samozrejme, jedna z vyhod (i nevyhod) byla ta konzistence plynouci z uzavrenosti a toho, ze firma drzela urcitej minimalismus a knihovny byly pevne dany a dokumentovany. O tohle je mi jasny, ze prijdu (ale zas vymenou jsou jiny vyhody).
Slo mi spis o tu kombinaci mikro + RT, ta mi proste pripadala skvela. Na RT ted pouzivam pod vlivem Pavla Pisi fully-preemptive patch do Linuxu, ale mne se ten moloch proste nelibi, i kdyz uznavam, ze do nej vlozily mraky lidi nesmirnej dusevni vykon.
Delam leccos, hodne RT casti mi bezej v obvodech na FPGA napriklad.
Ale nejak nevidim, ze by mi "linux na ne-RT veci a RT cast na bare-metal" resilo problem s existenci nadbytecnyho a molochovityho Linuxu (kterej neni mikro- a RT je jen s FPK patchem, jehoz osud a podpora jsou trochu nejisty) na zarizeni, ba prave naopak -- bude tam kysnout Linux a jeste nejaka moje mimo-OS ptakovina, jiz vyvinout a udrzovat urcite bude snad nasobne usili oproti psani pro QNX ci Linux. Nicmene aby tema nedivergovalo kamsi, volam po necem, co by bylo mikrojaderne a umelo (slusnej) RT, zhruba na urovni pro me doposud neprekonaneho QNX.
Ze se daj RT ulohy resit na sto ruznejch zpusobu, napriklad tam vubec nemit CPU nebo tam mit padesat dedikovanejch MCU na spolecny sbernici, nebo si psat vlastni jadro nebo... ale o tom rec neni. Rec je o tom, zda Magenta je nebo muze byt resenim.
Ty licence jsou svobodné, kompatibilní např. s GNU GPL, respektive jsou ještě svobdonější (BSD se proto říká copycenter).. Žádné drama se nekoná. Naopak Google chce řešit aktualizace u svého systému sám, ne přes výrobce, kteří na podporu kašlou. Ano, je možnost to kombinovat s proprietárním softwarem, proprietární software můžete mít i na Linuxu nebo na Androidu. Prostě základ bude svobodný, a jestli softwarový vývojář si zbastlí něco na způsob služeb google play s uzavřenou licencí, je na něm.
Pozor, BSD je svobodnější pro tvůrce a ne uživatele. O kombinacích kompatibilních licencí nebo vývoji uzavřených aplikací ala GooglePlay vůbec nejde. To, že základ bude svobodný zajistí kdo? Základ je pod BSD, v tu chvíli kdy na něj položí ruce výrobce hardware je z něj okamžitě proprietární blob s neznámým obsahem a ke zdrojákům už se nikdy nedostaneš. Playstation taky běží na BSD systému, určitě se raduješ jak je Playstation svobodný.
To neni tak uplne pravda.
Samozrejme "vyrobce hardware" typu nakej Tamtung, co potrebuje prodat founy a to, aby to XingQiang Ltd nezkopirovala za den, ten vyda bloby a bude si uzavrenost hyckat.
Naopak "vyrobce hardware" typu Xilinx nebo Intel ma naopak zajem prodat brouky vsem, a to jak XingQiangu, tak treba i Tamtungu. A ja se na tom se svejma malejma varkama par desek muzu svezt.
Opensource možná, ale určitě to není free software. Už jen proto, že ovladače budou proprietární, takže nějaká šance na otevření telefonů pro jiné systémy / pro systémy oproštěné od šmírovátek googlu teď půjde k absolutní nule.
Prostě ona ta GPL _není_ zbytečná...
Jenže v tomto stavu se to ke konečnému uživateli nikdy nedostane. Stačí se podívat, jak vypadají BSD systémy a kolik developerů či firem do nich přispívá. 99% BSD software se vezme, ohne, uzavře, fuck-off one way ticket. Že je to autorovi jedno, je jeho věc, ale pro uživatele to ne neštěstí. Development je 100 let za Linuxem, protože GPL dává přispěvovatelům alespoň nějakou jistotu.
Stačí se podívat, jak to vypadá v Androidu. Google si bastlí Play, aby mu do toho nikdo neviděl pod pokličku. Každý výrobce si bastlí nástavby a opičárny, jen aby se odlišil, ale už se neobtěžuje to záplatovat. S novým systémem si to výrobci doprasí celé, a můžete se vsadit, že výsledek bude ještě horší než dnešní levné Android telefony.
Samotná podstata svobody je, že končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného. Kromě toho je celkem nesmysl se bavit o "svobodě" jako takové, nota bene když jde o software. Vždycky se jedná o svobodu ve vztahu k něčemu.
GPL si dala za cíl chránit svobodu uživatelů před proprietárními produkty. Jako taková samozřejmě vědomě a zcela záměrně omezuje svobodu vývojářů proprietárního software. Svobodný software, jak Stallman neustále opakuje, je v tomto kontextu software, který respektuje svobodu uživatelů. Svoboda vývojářů používat nesvobodné licence nebo svoboda vydavatelů publikovat proprietární produkty ho nezajímá, od toho tu GPL není.
Neříkám, že toto je "jediná správná" definice svobody, ani že jedině GPL software je svobodný. Ale v rámci svých postulátů je GPL koherentní, svůj účel plní zatraceně dobře a jak se čím dál tím častěji ukazuje, je nesmírně důležitá na obranu před tendencemi považovat uživatele za produkt. Jinak bez GPL by ani Linux nikdy nebyl tím, co je.
Kromě toho je celkem nesmysl se bavit o "svobodě" jako takové, nota bene když jde o software.
Ten dodatek klidně škrtněte. Jakmile někdo mluví o „svobodě“ jako takové a tvrdí, že něco zvyšuje svobodu (aniž by uvedl, co za to, obvykle komu se svoboda naopak sníží), používá to jako demagogii.
GPL si dala za cíl chránit svobodu uživatelů
Na čemž je právě vidět, jak pofidérní svoboda to je. Protože uživatel používá hotový program, ne zdrojáky – a drtivé většině jsou zdrojáky k ničemu. GPL podle mne nedává uživatelům svobodu, dává jim teoretickou možnost, kterou drtivá většina uživatelů nemůže reálně využít.
zcela záměrně omezuje svobodu vývojářů proprietárního software
Ne jen proprietárního.
Svobodný software, jak Stallman neustále opakuje, je v tomto kontextu software, který respektuje svobodu uživatelů. Svoboda vývojářů používat nesvobodné licence nebo svoboda vydavatelů publikovat proprietární produkty ho nezajímá, od toho tu GPL není.
Což je přesně to demagogické používání slova „svoboda“. Úplně stejně by se dalo psát o „nesvobodě uživatelů GPL software“ a o svobodě vývojářů používat svobodné licence (jiné než GPL). Protože vždy je podstatné, že je to svoboda někoho a svoboda k něčemu.
<i>Na čemž je právě vidět, jak pofidérní svoboda to je. Protože uživatel používá hotový program, ne zdrojáky – a drtivé většině jsou zdrojáky k ničemu. GPL podle mne nedává uživatelům svobodu, dává jim teoretickou možnost, kterou drtivá většina uživatelů nemůže reálně využít.</i>
Uživatelům GPL ve srovnání s BSD absolutně nic nebere. Naopak jim navíc zaručuje, že vendor a spol. je o přislíbenou svobodu nepřipraví. Většina uživatelů se sice ve zdrojácích v životě vrtat nebude, to je pravda, ale i oni ocení to, že jsou díky tomu v principu mnohem bezpečnější před vendor lockin nebo před zabudovaným a poté uzavřeným spywarem.
Svobodný software v pojetí BSD se od GPL liší jedině svobodou vývojáře existující kód uzavřít a použít v proprietárním software. Prosím, nikdo netvrdí, že to není legitimní, ale současně je nutné si uvědomit, že tuto svobodu nikdo nikomu nedluží a nikdo si nemůže nárokovat možnost si přivlastnit práci někoho jiného. Proto osobně u open source vývoje používám výhradně GPL, protože mi jde o mé uživatele a o fér spolupráci s přispěvateli. Když se jednou na mě jistý člověk obrátil s typickým "vyvíjím proprietární sw a fňuk, tvůj kód nemůžu použít, to teda není svobodný software, nemohl bys mi to dát pod BSD licencí", tak jsem ho beze všeho a doslova poslal do pr***.
Uživatelům GPL ve srovnání s BSD absolutně nic nebere.
Ale bere. Třeba to, že ten GPL software nemá nějakou funkci, kterou by někdo naprogramoval, pokud by to nebylo GPL. Představte si, jak by to vypadalo, kdybychom se v Linuxu s binárními ovladači grafiky nepohybovali někde přibližně kolem hrany toho, co odpovídá licenci, ale licence by se vykládala striktně – a žádné binární ovladače by neexistovaly. Myslíte, že by uživatelé byly svobodnější než dnes, kdyby ty binární ovladače neexistovaly?
jsou díky tomu v principu mnohem bezpečnější před vendor lockin
To není pravda. Vendor lockin nezávisí jen na přístupu ke zdrojákům – můžete mít klidně otevřené zdrojáky, ale když má doménovou znalost té oblasti jediný dodavatel, zdrojáky vám nepomůžou.
před zabudovaným a poté uzavřeným spywarem
Vůbec ne. Aby ten spyware někdo našel, musí ten kód nejprve zkoumat. Jednoduchý spyware opravdu někdo může najít ve zdrojácích jenom tak, že si je bude pročítat, a nedostupnost zdrojáků by mu v tom zabránila. Ale sofistikovaný spyware (nebo jiný škodlivý kód) nenajdete tak snadno, a nedostupnost zdrojáků je v takovém případě prkotina proti tomu, co musíte jinak řešit.
Navíc pro nic z toho, co jste jmenoval, nepotřebujete tolik práv, kolik uživateli GPL dává. Pro všechny ty případy stačí, aby uživatel měl přístup ke zdrojovému kódu a mohl provádět úpravy pro své vlastní potřeby. GPL ale dává možnost uživateli upravený kód dál šířit, a to už opravdu není něco, co by uživatel potřeboval.
Svobodný software v pojetí BSD se od GPL liší jedině svobodou vývojáře existující kód uzavřít a použít v proprietárním software.
Což znamená, že může vzniknout software, který by jinak nevznikl – což je podle mne obrovská svoboda pro uživatele.
Prosím, nikdo netvrdí, že to není legitimní, ale současně je nutné si uvědomit, že tuto svobodu nikdo nikomu nedluží a nikdo si nemůže nárokovat možnost si přivlastnit práci někoho jiného.
Myslím, že nikdo nic takového netvrdí. Zároveň to ale vůbec neznamená, že GPL je jediná svobodná licence. GPL dává (dle mne) extrémní svobodu uživatelům na úkor vývojářů. Proto ji někdo nazývá nesvobodnou licencí – protože když už se mluví o svobodě obecně (bez určení toho, čí konkrétně je to svoboda), má se na mysli jakýsi úhrn svobody všech zúčastněných – to, zda jsou svobody jednotlivých účastníků vyvážené.
Proto osobně u open source vývoje používám výhradně GPL, protože mi jde o mé uživatele a o fér spolupráci s přispěvateli.
Jiným jde o jejich uživatele a o fér spolupráci s přispěvateli, a proto se GPL vyhýbají jak jen to jde.
"Na čemž je právě vidět, jak pofidérní svoboda to je. Protože uživatel používá hotový program, ne zdrojáky – a drtivé většině jsou zdrojáky k ničemu. GPL podle mne nedává uživatelům svobodu, dává jim teoretickou možnost, kterou drtivá většina uživatelů nemůže reálně využít."
Víš, jaký je rozdíl mezi "zákazem", "právem" a "povinností"?
Zákaz - chci si dát pivo, ale pokud to udělám, naběhne polda s obuškem...
Právo - když si chci dát pivo, dám si pivo. Když nechci, nedám si je. Je jedno, jestli to právo využiju 5x denně, nebo vůbec. Je jedno, jestli pije pivo jenom jeden člověk ve městě, nebo se tam na pivo sjíždí lidi z půlky Evropy.
Povinnost - Chci si dát pivo, dám si pivo. Nechci si dát pivo, budu donucen obuškem z moci úřední, dostanu šlauk do žaludku a pivo tam poteče ať chci, nebo ne.
Máš právo se odvolat, pokud tě soud potrestá za trestný čin. drtivou většinu lidí soud nikdy neodsoudí za trestný čin, takže tohle právo můžeš škrtnout. Ale pak doufej, že se nepřipleteš k autonehodě a nedostaneš zabití z nedbalosti + soudce, co bude ignorovat důkazy o zavinění nehody.
Víš, jaký je rozdíl mezi "zákazem", "právem" a "povinností"?
Vím. A nijak to nesouvisí s touhle diskusí. Protože tady se bavíme jen o právu. A o tom, že když vám někdo dává nějaké právo, ještě to neznamená, že vám někdo jiný nemůže dát to samé právo. A hlavně o tom, že mít nějaké právo ještě neznamená mít reálnou možnost to udělat.
Ale to jsi začal s tou tvou argumentací, že to právo je zbytečný, protože ho nikdo nevyužívá. Jenomže kdyby ho MUSELI použít všichni nebo většina, tak se z práva stane POVINNOST.
U open source se prostě kdokoliv může, ale taky nemusí, podívat do zdrojáku. Proč se podívá (zvědavost, ladění chyby, audit,...) nebo nepodívá (schopnosti, lenost, nedostatek času,...) nám nepřísluší posuzovat. Má právo, je na něm, jestli ho využije. Tady není o čem diskutovat. Když chce, může, když nechce, nemusí. A počet zvědavců je irelevantní z principu.
Ale to jsi začal s tou tvou argumentací, že to právo je zbytečný, protože ho nikdo nevyužívá.
Aha, už vám rozumím. Já jsem ale nenapsal, že je to zbytečné.
U open source se prostě kdokoliv může, ale taky nemusí, podívat do zdrojáku. […] Tady není o čem diskutovat. Když chce, může, když nechce, nemusí.
Ale jistě že je o čem diskutovat. Třeba bezpečnost kódu závisí na tom, že se do toho kódu podívá někdo, kdo tomu kódu rozumí. Čímž se často argumentuje u opensource, a ten argument je chybný – to, že existuje nějaká možnost, ještě neznamená, že to někdo opravdu udělá. O opensoucre softwaru tedy můžete tvrdit, že existuje možnost, že je bezpečný, protože existuje možnost, že se do toho kódu někdo podíval. (A nic to neříká o proprietárním softwaru, protože i tam existují různé možnosti.)
Jasně, jako argument pro bezpečnost je to mimo, protože to není záruka, že se do toho někdo podívá. Od toho jsou ale bug bounty programy a u OSS jsou možnosti na analýzu větší.
Na druhou stranu, pokud se o chybě ví, může udělat patch kdokoliv, kdo se v tom vyzná a nemusí čekat, až se zodpovědný manažer milostivě vrátí z dovolené a přiřadí podřízeným task s opravou. Stejně tak, pokud to uživatel umí, může přidat chybějící funkci a podělit se s ostatníma. Btw, tuhle argumentaci použila například NASA v případě ISS a linuxu na jejich noťasech po konci XPček.
Od toho jsou ale bug bounty programy
Což rozhodně není věc specifická pro OSS.
OSS jsou možnosti na analýzu větší
To sice ano, ale je otázka, jak moc je to „větší“ relevantní. Spousta chyb může záviset na použitých knihovnách, na způsobu překladu nebo i na konkrétním kompilátoru. Pro hledání chyb má OSS význam především tak, když někdo ten program používá, narazí na tu chybu a rovnou ji opraví, nebo případně na chybu narazí přímo při implementaci nějaké úpravy. Pokud jde o cílené hledání chyb, zdrojový kód je méně důležitý. Navíc to, že zdrojový kód není dostupný každému, ještě neznamená, že není dostupný pro toho, kdo hledá ty chyby.
může udělat patch kdokoliv, kdo se v tom vyzná
Někdy může být velmi omezující to „kdo se v tom vyzná“. A i když to někdo udělá – samotná existence patche je uživatelům opět k ničemu. Někdo musí tu opravenou verzi sestavit, zařadit do distribuce…
Stejně tak, pokud to uživatel umí, může přidat chybějící funkci a podělit se s ostatníma.
A pokud to umí, nepotřebuje k tomu ani ty zdrojáky…
tuhle argumentaci použila například NASA
Ne, NASA není uživatel, který by po rozbalení projektu ani nedokázal najít zdrojáky. NASA je programátor a uživatel v jednom.
Demagogie. Nic takového netvrdím.
Uvedl jsem, že je výsostně autorova věc, jakou licenci použije. Jestliže autor použije licenci BSD, pak zcela zřejmě musí počítat s tím, že jeho práce bude využita v proprietárním softwaru. A praxe ukazuje, že tomu tak je velmi často to vede k zajímavým přesto velmi očekávatelným výsledkům.
Stačí si porovnat vývoj BSD (BSD) a Linuxu (GPL). Počet připěvovatelů i rychlost vývoje je řádově nesrovnatelná. Drtivou většinu práce dnes odvedou komerční subjekty, které mají dostatek prostředků na placení vývojářů. Jenže který subjekt bude přispívat do BSD projektu s vidinou, že jeho konkurent řešení vezme, uzavře a použije výhradně pro sovu potřebu?
Výsledky jsou naprosto tristní a drtivá většina komerčních přispěvovatelů preferuje GPL, protože vynucuje sdílení zdrojů a hotové práce. Lidi svobodně hlasují nohama a svobodně si nevybrali BSD.
Svobodný SW neznamená povinnost být GPL, ale nemá smysl si nalhávat, že BSD software je svobodný. V drtivé většině případů je praxi svobodný jen do momentu, kdy je výdán pod touto licencí, a tím jeho svoboda v praxi skončí.
Přesně tak. BSD software je svobodný pokud ho dostanete přímo od upstream vývojáře, jinak je možné cokoli. To, co říkáte o GPL, si myslím už dlouho. Dejme tomu IBM přispěje do Linuxu s RCU. Kdyby Linux měl licenci BSD, tak by tím okamžitě umožnili Microsoftu, Oraclu, HP atd... aby RCU zadarmo používali ve svých proprietárních produktech, které přímo konkurují těm od IBM. Neboli by ho samozřejmě nejspíš vůbec neotevřeli. Naopak GPL jim zaručuje, že RCU prospěje Linuxu (a tedy potažmo jím samotným) a samozřejmě i konkurentům, kteří taky prodávají Linux, ale neumožní neloajální proprietární konkurenci. Není náhoda, že Microsoft a Apple nade vše milují BSD licenci a oba patří k největším haterům GPL a není náhoda, že GPLovaný Linux má prostředky, investice a příspěvky, se kterými se žádný BSD projekt nemůže měřit.
"Soupeření" mezi licencemi typu GPL a typu BSD/MIT nelze zúžit jen na soupeření *BSD a Linuxu. To je hodně úzký pohled. Jsou oblasti, kde se GPL nevyskytuje nebo téměř vymizela (všechny možné knihovny, překladače) a oblasti, kde je stále silná, byť s klesajícím podílem. Skoro by se dalo říct, že splnila historickou úlohu. :D
Momentálně dochází k masovému přesunu od proprietárního sw k open source (minimálně v oblastech, kde se jedná o základní stavební kameny) a nebude trvat zase tak dlouho, kdy všechny masové OS (a nejen OS, ale třeba i DB) budou OSS. Ono totiž nedává moc smysl nabízet svá řešení zdarma a mít to jako uzavřený sw (tím se připravuji o výhodu ze sdílení). Zatím z toho stále ještě plynou jiné výhody (třeba ze stávajícího podílu na trhu), ale ty brzy vymizí. Peníze se pak budou vydělávat pouze na specializovaných věcech a podpoře, nakonec to je model běžný už teď u mnoha systémů (komunitní edice, ale funkční integrace s AD za peníze). Proto všichni tak zoufale migrují svůj proprietární sw do cloudu (Adobe, Oracle, Microsoft,...).
U knihoven se GPL moc nevyskytuje, ale LGPL ano. U překladačů.... asi jste zapomněl na jistou malou věc zvanou GCC ;-) Jediným významným open source překladačem mimo GCC je LLVM, prosím, to má permisivní licenci, a ostatní jsou proprietární. Takže máme jeden GPL a jeden permisivní, tak nevím, jak to s tím vymizením vlastně je.
Možná jsem moc široce použil slovo překladač, protože jsem měl na mysli i interprety. Každopádně není jenom gcc a LLVM, plno jazyků má své vlastní překladače (i v užším slova smyslu), například Go nebo Rust. Gcc je svázáno s dobou kdy vzniklo, tam už ke změně dojít moc nemůže.
Otázka spíš zní, co nového, progresivního a rozšířeného vzniklo v poslední době a má to licenci GPL? (Myšleno vážně.)
<i>Otázka spíš zní, co nového, progresivního a rozšířeného vzniklo v poslední době a má to licenci GPL? (Myšleno vážně.)</i>
Když vynechám všechno co souvisí s Linuxovým jádrem (a že toho je hodně) a záměrně se vyhnu Miru, tak namátkou třeba GCCGO, Valgrind, Snap i Flatpak, Git, Mercurial, LXC, Virt Manager atd.
Ne, svobodný software se vyznačuje v celkovém chování vývojáře směrem k uživateli podle 4 svobod sestavených RMS. GPL se snaží tyto svobody vynucovat i na další hop, kdy se uživatel stává vývojářem.
Zmíněné licence jsou samozřejmě svobodné, ale typem "co vy si s tím uděláte je mi jedno". Obyčejně to potom funguje jako právní řád někde v Kongu, kde jen málo je vymahatelné.
Už jenom fakt, že se nemusí potvrzovat celý blok oprávnění na začátku jak to bylo v minulosti, ale aplikace si oprávnění žádají až ve chvíli kdy ho potvrzují, což je pro uživatele podstatně přehlednější (a navíc může aplikaci často provozovat i bez toho, aby dostala oprávnění na něco co uživatel nechce).
Ale když už [citation needed], spíš by mě zajímalo to samé k původnímu tvrzení „j“, co by potvrdilo že google ty možnosti nastavení ubírá.
To je zvláštní, pokud si to dobře vybavuju, tak poslední aktualizace Youtube si řekla třeba o tato práva:
Kontakty
S vysvětlením "Používá kontaktní údaje".
Nebo
SMS
S vysvětlením "Používá jednu nebo více následujících položek: telefon, seznam hovorů, SMS, MMS. Mohou být účtování poplatky."
To mi teda nepřipadá moc "neblokové".
Android 5.1.1
Mluvit o správě oprávnění v dvě major verze staré verzi Androidu ve chvíli kdy se mluví o tom co dělá s oprávněním google v poslední době je poněkud zvláštní, není? Od verze 6.0 google nastavení oprávnění podstatně zlepšuje a rozhodně to nevypadá, že by se snažil povolit aplikacím víc. Což byl důvod mé reakce na j, který naznačoval pravý opak.
Jasne, tak proc prave guugli aplikace pozadujou dalsi, zcela nesmyslna opravneni? Aha, potrebujou to nejspis proto, aby data byla v klidu a bezpeci ... lol Plati prakticky s kazdou dalsi aktualizaci. Pricemz pokud opravneni neodsouhlasis, tak se aktualizace vubec nenainstaluje, takze bud pouzivas starou a deravou verzi, nebo pouzivas starou a deravou verzi ve ktery ti polovina veci nefunguje.
Joo ... nekteri tomu rikaji zlepsovani bezpecnosti ... lol.
Jinak meles zcela z cesty, protoze ty aktualizace vydava guugl samozrejme i pro ty "dve major verze stare" verze androidu. Tudiz moc dobre vi, jak se to tam bude chovat.
A jinak k predchozimu, viz jejich "omylem" povolena sprava prav ... to mluvi za vse.
@Kate
"Mluvit o správě oprávnění v dvě major verze staré verzi Androidu ve chvíli kdy se mluví o tom co dělá s oprávněním google v poslední době je poněkud zvláštní, není? "
No ale ony se zařízení s " v dvě major verze staré verzi Android" neustále prodávají + 2 roky nesmíš ani systém sama vyměnit, aby jsi nepřišla o záruku nebo riskovala zcihelnatění a tím jsem se dotkl druhého tématu, tedy že nejnovější verze Androidu a nejrozšířenější verze Androidu je něco úplně jiného .....
Nekola i pitomec jako ty by moch pochopit, ze jestli tady nekdo bezpecnost naprosto posral tak prave gugl a to prave tim, ze vydava "verze". A dokud nazridi to, ze KAZDY jeden telefon bude mozny aktualizovat nemin 10 let, bez jakyhokoli hackovani, tak se stav bude jen a pouze zhorsovat.
Von totiz (narozdil od nekoly) kazdej nezahodi telefon co pul roku do popelnice, aby mel (pred rokem nebo dvema) aktualni verzi systemu.
@Ondra
A to je relevantni k diskusi o tom, zda se G zlepsuje v bezpecnosti mobilnich zarizeni jak?
Podle vseho se zlepsuje. A je dost mozne (ale nesazel bych si), ze zrovna Fuchsia poresi i tvou namitku.
https://www.root.cz/clanky/postrehy-z-bezpecnosti-dostaneme-te-fantomasi-ale-nespecha-to/
... A kdy že se této bezpečnostní záplaty dočkáte? Uživatelé současných verzí Androidu možná nikdy. Zmíněná oprava by totiž měla být až v Androidu "O", který nevyjde dříve, než na podzim. Zda dojde k nápravě i u verzí 6 a 7 není v tuto chvíli zcela jasné. ...
(ad první 3 odstavce)
Ano, občas ještě prodávají a google to docela nezvládl. Otázka je, jestli by při striktnějších pravidlech zvládI rozšířit Android tak, jak se mu to povedlo. Poslední verze Androidu by měly být updatovatelné upstreamem z větší části než ty starší. O to ale vůbec nešlo. Pokud byl problém j v tom, že v Androidu už uživatel na oprávnění nijak nesáhne, opak je pravdou. To nastavení je mnohem lepší než kdy předtím. A pokud řeknu že dnešni auta jsou bezpečnější než ta před 50 lety, těžko bude protiargumentem „ale vždyť trabant je strašná rakev na kolech“
Mimochodem, o záruku přijdeš maximálně tak v USA a podobných zemích, kde je záruka jen dobrá vůle výrobce a je zcela podřízená jeho smlouvě. V ČR ti alternativní rom záruku nezruší, resp. výrobce ti může odmítnout poskytnout bezplatný servis jen v případě, že se závada týká právě rom. Takže pokud si to brickneš, smůla. Pokud ti odejdou tlačítka, reklamaci uznat musí.
"Pokud ti odejdou tlačítka, reklamaci uznat musí."
Hmm, [řečnická otázka] dáváš na toto tvrzení nějakou záruku?
Pozor, já netvrdil že se práva v Androidu nezlepšila, ale že majorita ještě dlouho systémy s t. č. poslední verzí Androidu dlouho neuvidí v reakci na posuzování těch majoritních verzí. Otázka pak je, jak moc je to zaviněno tím, že Google není schopný jednoduše poslata přes výrobce aktualizace - v podstatě takové kritické - případně kde je chyba a proč si to nevynutil. Ncméně bez tlaku pindání uživatelů to nepůjde . . . .
Třeba tady máš rozbor https://www.epravo.cz/top/clanky/zanik-odpovednosti-prodavajiciho-za-vady-prodane-veci-21728.html
„Dojde-li k poškození prodané věci, brání tato okolnost vzniku odpovědnosti prodávajícího za vady vždy jen v rozsahu vzniklého poškození. To znamená, že za případné vady vyskytující se na nepoškozených částech prodané věci prodávající v plné míře odpovídá.“
Obecně, nic v záruční smlouvě není v rámci zákonné záruky nad zákonem. Proto se už často setkáš spíš se spojením „může dojít ke ztrátě záruky“. Nic jim nebrání hádat se a zkusit ji neuznat, ale v tu chvíli stačí zmínit kouzelná písmenka ČOI.
Samozřejmě, pokud máš ještě navíc nějakou smluvní záruku nad rámec zákonné, tak tam si klidně může prodávající napsat, že ji uzná jen v případě že před ním třikrát tleskneš a provoláš slávu Zemanovi :)
„může dojít ke ztrátě záruky“
Přijde mi vtipné to napsat takhle, když ze zákona v žádném případě nemůže dojít ke ztrátě záruky. I pokud proženete mobil skartovačkou, to, co z něj zbyde, je stále v záruce. Akorát prodejce není odpovědný za vady způsobené tím skartováním, takže taková záruka je vyhaslá, ale stále formálně existuje.
Ano, ta formulace je v podstatě špatně, ale vzhledem k tomu že jsem takovou klauzuli viděla snad jen u potenciálně destruktivních činností, v podstatě to možný důsledek vyjadřuje. Pokud je nereklamovatelná závada kvůli které nefunguje celé zařízení, tak (pokud nejsem závadu schopna odstranit svépomocí) je pro mě v praxi výsledek stejný, jako by padla záruka celá :)
Pripad z praxe:
Telefon Moto G4. Pokud chces uploadnout jiny operacni system, musis nekde v setupu zadat kod, ktery ti na jejich webu ochotne daji. Ovsem na tom webu je formular, kde musis zadat seriove cislo telefonu a potvrdit, ze souhlasis s tim, ze kdyz si tento kod nechas dat, vzdavas se zaruky.
Bojim se, ze kdyby melo dojit k soudu ty proti Lenovo (uz to neni ani Motorola, ale cinani), tak to Lenovo vyhraje, protoze ty jsi souhlasila, ze se dobrovolne vzdavas zaruky.
Takze i kdyz existuje zakonna zaruka, pokud se ji vzdas, nebudes uz na ni mit pravo.
Tahle situace me straslive sere, protoze musime zakaznikum dodavat tyto telefony s tim shitem a vsemi spyware co jsou v originale, protoze si nemuzeme risknout, ze to prestane fungovat a my budeme platit opravu, protoze my, jako posledni prodejci konecnemu zakaznikovi musime rucit, ze to bude fungovat. Naseho zakaznika uz nezajima, ze jsme se dobrovolne vzdali zaruky, on ji bude vyzadovat.
Uz se jednou stalo, ze jsme museli reklamovat jeden z telefonu, takze ona je to celkem realna hrozba, ze by s tim mohly byt problemy. Takze neda se nic delat, prodavame to tak jak je, se vsema shitosnima spywarama.
Takze i kdyz existuje zakonna zaruka, pokud se ji vzdas, nebudes uz na ni mit pravo.
Zákonné záruky se nelze vzdát. § 2168 OZ: „Ujednají-li prodávající a kupující zkrácení doby pro uplatnění práv z vadného plnění, nepřihlíží se k takovému ujednání.“ A § 2174: „Ujednají-li strany ještě předtím, než kupující může uplatnit právo z vady věci, že se jeho práva omezí nebo že zanikají, nepřihlíží se k tomu.“
@Jirsák
No, dneska se dost nakupuje z číny (normal obchody ale v číně) přes GB a z USA. Každopádně ruku do ohně za tu sladěnou legislativu bych nedal a za místní výklad taky ne - nemám tu přesnou znalost. Předpokládám že ty klasicky samozřejmě ano.
@Kate
No, už je to vlákno celkem dlouhé, trvá několik dnů a opravdu před každou větou co napíšu nepročítám úplně všechno znova ;-)
Každopádně v "Telefon Moto G4 ..." to specifikováno nebylo - viz výše "No, dneska se dost nakupuje ..." nehledě že to "a podobných zemích" je opravdu velmi volná formulace ... ;-)
Za kupní smlouvu odpovídá prodejce. Vás jako spotřebitele nemusí zajímat, jak či jestli vůbec si to pořešil s výrobcem.
Při mezinárodních nákupech se to řídí právem, na kterém jste se s prodejcem dohodli, pokud se nedohodnete, tak se to typicky* řídí právem země prodejce. Výjimka je u obchodů v rámci EU, tam platí Řím I, podle kterého je výchozí právo domovské země spotřebitele, a pokud se zvolí jiné, nikdy to nemůže být pro spotřebitele méně příznivé, než právo jeho domovské země.
* U zemí, které podepsaly CISG určitě; u ostatních zemí to většinou funguje stejně, ale není to zaručeno mezinárodní smlouvou
"No ale ony se zařízení s " v dvě major verze staré verzi Android" neustále prodávají"
- a kdo ty tel kupuje? Lidi, po vlastnim rozhodnuti. Google ty lidi k tomu nenuti. Je to jejich zodpovednost, kdyz kupuji tel od vyrobce, ktery sec updaty nedela a distribuuje tel s 2 major verze starym OS.
Tím, že Google ten jazyk nasadí, se začne široce používat, podobně jako Swift u Apple. O Fuchsii celkem nic nevím a nemám na ní zatím názor, ale zbavit se Javy by byl jednoznačně záslužený počin. Ale když už, tak by mi přišlo logické použít Go, když už ho sami vyvíjejí (ačkoliv nejsem zrovna nadšený Goer). Pokud jde o Python, žádné strachy, ten určitě nějakou podporu mít bude - stejně jako dneska.
"zbavit se Javy by byl jednoznačně záslužený počin" to si koledujete aspon o 100 dislikov :-). Ja Vam ho ale nedam lebo Javu tiez nemusim, na druhej strane ked hladate vzorovy kod na internete tak pre Javu najdete sto az milion funkcnych kodov pre lubovolnu prkotinu. Pre Fuchsiu Swift Go najdete maximalne tutorial a treba objavovat koleso znovu a znovu.
Škoda že tohle nepřišlo dřív než jsem celej svůj program musel z PySide přepsat do C++. Ale aspoň jsem se naučil nějaký základy céčka. :-)
Ještě by bylo fajn, kdyby zapracovali na PySide (který nedávno vstalo z mrtvých pod křídly Qt) a tohle zapracovali do QtCreatoru. To by se potom krásně psaly programy...
Osobně momentálně pokukuji po těch Qt bindech pro Go lang, třeba by vás to taky mohlo zajímat.
Java knihovny závisející na Android API byste stejně nemohl použít. Ostatní někdo rychle přepíše, jakmile se z toho stane mainstream. Podívejte se, jak rychle vznikly ekosystémy okolo Go a Rustu. Je to příležitost přejít na lepší jazyk bez historického balastu.
Neskoro.
HP sa na to vysralo, Nokia/Microsoft na tom pohoreli a Blackberry prakticky skrachovalo. A sotva vybudujes z nuly nieco, okolo coho treba mat dnes cely ekosystem "appiek". Myslim ze dnes by to uz nedalo ani to HP, ani keby velmi chceli a vrazili do toho pol obratu. A to hlavne po tom ako povyrazali polovicu schopnych ludi...
Nokia to posrala predevsim tim, ze na kazdym dalsim telefonu byla jina, zpetne i dopredne nekompatibilni verze ... jinak obecne symbian nebyl spatnej, ale delat extra pro kazdou jeho revizi vsechno znova ... Ty jejich pokusy o nahradu pak uz nikdo nemoh brat vazne.
API mluví o tom, co může aplikace požadovat o systému, ne o tom, jak je to zabezpečeno. Pokud přes API volám "PošliSMS()", tak nemůžu z pohledu aplikace vědět, jestli funkce pošle SMS, nebo počel SMS a její kopii ještě někam jinam. Vím jenom to, že API dovoluje odeslat SMS.
A pokud API umožní "urobit čokolvek", dokážu ze své aplikace vytáhnout certifikát pro bankovní aplikaci? Míň je někdy víc.
A konkrétní problémy? Například:
1) Nevynucení update od výrobců ze strany G, protože lepení děr je absolutní základ.
2) Nemožnost vyházet některý aplikace, třeba GMail. Jedno z deseti přikázání bezpečnosti je "neměj v zařízení aplikaci, která je schopná komunikovat a kterou nepoužíváš"
3) Provázání s infrastrukturou G stylem "všechno nebo nic". Bez toho, že se přihlásíš k účtu G, nenainstaluješ ani apku z obchodu. Pokud máš třeba tablet na doma, ktyerý používají i návštěvy, můžou do tvýho GMAILu, můžou se ti hrabat v kalendáři, vidí historii prohlížeče a u BFU i hesla,... A nevím o tom, že by tohle šlo nějak zakázat a omezit zažízení jenom na G PLAY apod. Jediná možnost je založení fake účtu u G, ale tohle řešení dává jenom výhled, že tě identifikují a bez ptaní proběhne merge...
1) API má dokumentaci a tyhle věci budou všechny součástí AOSP, můžeš si navíc přečíst zdrojáky, abys věděl co PošliSMS() dělá. Pokud nevěříš výrobci svého zařízení že si něco nepřidal a nechceš na něj nahrát alternativní rom, tak ho holt asi nekupuj, před „nabořenou“ rom od výrobce tě neochrání nic.
2) pokud nechceš používat alternativní rom, dají se aplikace co nepotřebuješ alespoň deaktivovat. Pak se opravdu nespouští.
3) Můžeš používat zařízení bez účtu google a používat jako store třeba f-droid, nebo si APK instalovat ručně.
Tablet doma máme, sdílíme a pokud sis nevšiml, Android je víceuživatelský OS :) Je možné mít samostatně nastavený účet pro každého uživatele i omezený guest account. Účty spolu nesdílí vůbec nic, ani nainstalované aplikace
"Pak se opravdu nespouští."
Dej mi pin ke svy karte ... ja ho opravdu ale opravdu nikomu nereknu, vazne, ver mi ...
ad 3) nikoli, spoustu zarizeni vubec nezapnes, bez toho uctu se nedostanes pres uvodni obrazovku. Ostatne, jablecny kramy to maji stejne, pricemz minimalne v jejich pripade je prosychr nejde zapnout ani s uctem, ale bez vlozeny SIM ... .
jj, android je tak uzasne viceuzivatelskej system, ze je nehoraznej vopruz to vubec nejak zprovoznit, a jeste 10x vetsi to pak i pouzivat ... uz jen 4x aktualizovat tytez aplikace na 4 uctech je fakt doslova uchvancancujici.
1) jak se zakazování aplikací chová si můžeš prohlédnout ve zdrojácích. Já je v ps ve správci úloh rootnutého androidu nevidím. Navíc tomu můžeš odebrat veškerá oprávnění.
3) chtěla bych takové zařízení vidět, tohle bylo snad jen u prvních androidů. A pokud tě to u konkrétního štve, tak proč ho kupovat?
1) Však taky krámy se Srandoidem nekupuju. Jednou jsem ten omyl udělal, krám leží v šufleti, lapá prach a čeká, až budu potřebovat displej na bastlení.
2) Říká kdo? Deaktivoval jsem kdysi na tabletu GMail a stejně to vyhazovalo notifikace.
3) A teď tu o Karkulce. I když to uděláš, furt to bude prudit a vysírat nedostupným G účtem.
Srandoid opravdu není víceuživatelský. Opravdu jsem to testoval. Udělal jsem si vlastní účet, nahodil do něho appky a... hádej co. Oficiální appky z app storu se nedaly přetáhnout na anonymní účet. Ani po dvou hodinách hledání. Ve víceuživatelským systému máš možnost účtu admina, který spravuje ostatní účty a dává jim práva i instalovat/aktualizovat appky ostatním.
2), 3) – pak asi něco dělám špatně. Nebo ty. Deaktivovaná aplikace není ani ve výběru, natož pak aby notifikovala. A s odebraným účtem fakt neprudí, pokud nezkoušíš dělat něco, k čemu je účet potřeba.
Android má 4 druhy uživatelských účtů. Vlastník, restricted - nesmí instalovat, ale vlastník s ním může sdílet jakoukoliv aplikaci, normální účet - zcela oddělený, aplikace sdílet nejde a guest - ten má jen systémové aplikace. Ve tvé definici víceuživatelského systému může uživatel zařízení s rootem instalovat aplikace globálně všem, v Androidu to lze taky.
Nechci to deaktivovat, chci to vyhodit. Natvrdo. Deaktivace je výsměch - a nejenom kvůli bezpečnosti. Kapacita flash je omezená, tak proč tam mít vypnutý věci?
Jo, a fakt to neprudí, vyhodil jsem účet z G, všechny appky ukončený a za pět minut okýnko, že G vyhledávání nefunguje, ať se přihlásím. A vyskakovalo co dvě minuty, i když nic nebylo spuštěno a normálně byl na síti. Tak ti nevím...
@Petr M: To co tu pises su uplne blbosti a zjavne nemas o tom systeme ani paru. Z jednej aplikacie nevidis do druhej. O kazdy permission musis ziadat dokonca v novom Androide aj ked ju dostanes musis uzivatela prvy krat vyzvat aby ti prislusne privilegium pridelil. Viac napriklad tu:
//android.gadgethacks.com/how-to/android-basics-manage-app-permissions-marshmallow-higher-0168220/
1) Kazdy update sa da v nastaveniach zakazat ci ma alebo nema byt automaticky.
2) Iba cez update ROM pretoze je sucastou systemu - mozes dat custom ROM
3) obchod je sucastou G. Chces teda G alebo nechces? Ak velmi chces mozes sa pripojit na iny obchod alebo si APK stahovat rucne a instalovat. Da sa vsetko, treba chciet.
Tipujem ze mas iPhone, skus prosim ta pouzivat iny Aplikacny store ako ti dava Apple - HAHAHA.
To není o tom, jestli chci nebo nechci G - chci, ale selektivně (jenom něco). A to je fakt problém.
A jabkofoun nemám. C3-00 to (zatím) jistí. Samo že bez dat, protože ani datový tarify, ani tydlifouny, za který bych byl ochotný ještě platit, tady prostě nejsou.
Pokud si na nějaký odemčený telefon hodíš nějakou rom bez gapps, vybírat se docela dá. http://opengapps.org/ – pico a zbytek si vybereš ze store.
Souhlasim. Taky bych se rad dockal neceho pouzitelneho (vcetne HW, nechci za tezke penize smejd na jedno pouziti, kde nevymenim ani baterku). Pozaduji alespon minimalni zabezpeceni, tj. ze moje data budu mit k dispozici pouze ja a nikoliv vyrobce OS nebo appek. Stejne tak to musi byt schopno fungovat pri beznem provozu(zaloha dat, instalace appek) i bez internetu.
Tablety jsou v přípravě:
https://talk.maemo.org/showthread.php?t=99262
https://talk.maemo.org/showthread.php?t=99214
A snad brzy (říkalo se tuším druhé čtvrtletí 2017) by měl být dostupný Sailfish OS pro Sony Xperie, nejdřív Xperie X
http://talk.maemo.org/showthread.php?t=99017
A že já vim proc to delaj :D
Do androidu slo propasovat adblocking do hosts. Tady uz to nepude, vsadim na to klidne gate.
Tim padem vyresej finalne hrozbu blokovani reklam v appkach.
Pouziti dartu je ale pres drzku. Ten shito jazyk chcipnul driv nez stih zazarit a oni ho stejne pokousej ozivit. Ble.
Pochybuju, že by něco, kde potřebujete roota a ještě navíc zápis do /system (good luck na nových Nexusech), Google nějak tankoval. Takových uživatelů bude tak málo, že se je nevyplatí vůbec řešit. Navíc to lze i na Androidu mnohem snadněji řešit virtuální VPN službou, která může filtrovat DNS dotazy i bez roota.
Problém mají spíš s tím, že Android postavili na rozšířeních kernelu, které následně Linus odmítl začlenit do vanilla, ale kvůli zpětné kompatibilitě to zase nemohou změnit v Androidu, takže si jádro stejně musí udržovat sami. To už si rovnou mohou napsat vlastní jádro. Spíš mě překvapuje, že to trvalo tak dlouho.
Co se týče zbytku systému, nemyslím si, že z toho nakonec bude nový mobilní systém. Něco se zařadí do Androidu, ale zbytek umře jako mnoho podobných projektů Google.