Názory k článku Fuchsia: mobilní systém od Google s novým rozhraním a bez Linuxu

Pozor, BSD je svobodnější pro tvůrce a ne uživatele. O kombinacích kompatibilních licencí nebo vývoji uzavřených aplikací ala GooglePlay vůbec nejde. To, že základ bude svobodný zajistí kdo? Základ je pod BSD, v tu chvíli kdy na něj položí ruce výrobce hardware je z něj okamžitě proprietární blob s neznámým obsahem a ke zdrojákům už se nikdy nedostaneš. Playstation taky běží na BSD systému, určitě se raduješ jak je Playstation svobodný.

Samotná podstata svobody je, že končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného. Kromě toho je celkem nesmysl se bavit o "svobodě" jako takové, nota bene když jde o software. Vždycky se jedná o svobodu ve vztahu k něčemu.

GPL si dala za cíl chránit svobodu uživatelů před proprietárními produkty. Jako taková samozřejmě vědomě a zcela záměrně omezuje svobodu vývojářů proprietárního software. Svobodný software, jak Stallman neustále opakuje, je v tomto kontextu software, který respektuje svobodu uživatelů. Svoboda vývojářů používat nesvobodné licence nebo svoboda vydavatelů publikovat proprietární produkty ho nezajímá, od toho tu GPL není.

Neříkám, že toto je "jediná správná" definice svobody, ani že jedině GPL software je svobodný. Ale v rámci svých postulátů je GPL koherentní, svůj účel plní zatraceně dobře a jak se čím dál tím častěji ukazuje, je nesmírně důležitá na obranu před tendencemi považovat uživatele za produkt. Jinak bez GPL by ani Linux nikdy nebyl tím, co je.

Kromě toho je celkem nesmysl se bavit o "svobodě" jako takové, nota bene když jde o software.
Ten dodatek klidně škrtněte. Jakmile někdo mluví o „svobodě“ jako takové a tvrdí, že něco zvyšuje svobodu (aniž by uvedl, co za to, obvykle komu se svoboda naopak sníží), používá to jako demagogii.

GPL si dala za cíl chránit svobodu uživatelů
Na čemž je právě vidět, jak pofidérní svoboda to je. Protože uživatel používá hotový program, ne zdrojáky – a drtivé většině jsou zdrojáky k ničemu. GPL podle mne nedává uživatelům svobodu, dává jim teoretickou možnost, kterou drtivá většina uživatelů nemůže reálně využít.

zcela záměrně omezuje svobodu vývojářů proprietárního software
Ne jen proprietárního.

Svobodný software, jak Stallman neustále opakuje, je v tomto kontextu software, který respektuje svobodu uživatelů. Svoboda vývojářů používat nesvobodné licence nebo svoboda vydavatelů publikovat proprietární produkty ho nezajímá, od toho tu GPL není.
Což je přesně to demagogické používání slova „svoboda“. Úplně stejně by se dalo psát o „nesvobodě uživatelů GPL software“ a o svobodě vývojářů používat svobodné licence (jiné než GPL). Protože vždy je podstatné, že je to svoboda někoho a svoboda k něčemu.

<i>Na čemž je právě vidět, jak pofidérní svoboda to je. Protože uživatel používá hotový program, ne zdrojáky – a drtivé většině jsou zdrojáky k ničemu. GPL podle mne nedává uživatelům svobodu, dává jim teoretickou možnost, kterou drtivá většina uživatelů nemůže reálně využít.</i>

Uživatelům GPL ve srovnání s BSD absolutně nic nebere. Naopak jim navíc zaručuje, že vendor a spol. je o přislíbenou svobodu nepřipraví. Většina uživatelů se sice ve zdrojácích v životě vrtat nebude, to je pravda, ale i oni ocení to, že jsou díky tomu v principu mnohem bezpečnější před vendor lockin nebo před zabudovaným a poté uzavřeným spywarem.

Svobodný software v pojetí BSD se od GPL liší jedině svobodou vývojáře existující kód uzavřít a použít v proprietárním software. Prosím, nikdo netvrdí, že to není legitimní, ale současně je nutné si uvědomit, že tuto svobodu nikdo nikomu nedluží a nikdo si nemůže nárokovat možnost si přivlastnit práci někoho jiného. Proto osobně u open source vývoje používám výhradně GPL, protože mi jde o mé uživatele a o fér spolupráci s přispěvateli. Když se jednou na mě jistý člověk obrátil s typickým "vyvíjím proprietární sw a fňuk, tvůj kód nemůžu použít, to teda není svobodný software, nemohl bys mi to dát pod BSD licencí", tak jsem ho beze všeho a doslova poslal do pr***.

Uživatelům GPL ve srovnání s BSD absolutně nic nebere.
Ale bere. Třeba to, že ten GPL software nemá nějakou funkci, kterou by někdo naprogramoval, pokud by to nebylo GPL. Představte si, jak by to vypadalo, kdybychom se v Linuxu s binárními ovladači grafiky nepohybovali někde přibližně kolem hrany toho, co odpovídá licenci, ale licence by se vykládala striktně – a žádné binární ovladače by neexistovaly. Myslíte, že by uživatelé byly svobodnější než dnes, kdyby ty binární ovladače neexistovaly?

jsou díky tomu v principu mnohem bezpečnější před vendor lockin
To není pravda. Vendor lockin nezávisí jen na přístupu ke zdrojákům – můžete mít klidně otevřené zdrojáky, ale když má doménovou znalost té oblasti jediný dodavatel, zdrojáky vám nepomůžou.

před zabudovaným a poté uzavřeným spywarem
Vůbec ne. Aby ten spyware někdo našel, musí ten kód nejprve zkoumat. Jednoduchý spyware opravdu někdo může najít ve zdrojácích jenom tak, že si je bude pročítat, a nedostupnost zdrojáků by mu v tom zabránila. Ale sofistikovaný spyware (nebo jiný škodlivý kód) nenajdete tak snadno, a nedostupnost zdrojáků je v takovém případě prkotina proti tomu, co musíte jinak řešit.

Navíc pro nic z toho, co jste jmenoval, nepotřebujete tolik práv, kolik uživateli GPL dává. Pro všechny ty případy stačí, aby uživatel měl přístup ke zdrojovému kódu a mohl provádět úpravy pro své vlastní potřeby. GPL ale dává možnost uživateli upravený kód dál šířit, a to už opravdu není něco, co by uživatel potřeboval.

Svobodný software v pojetí BSD se od GPL liší jedině svobodou vývojáře existující kód uzavřít a použít v proprietárním software.
Což znamená, že může vzniknout software, který by jinak nevznikl – což je podle mne obrovská svoboda pro uživatele.

Prosím, nikdo netvrdí, že to není legitimní, ale současně je nutné si uvědomit, že tuto svobodu nikdo nikomu nedluží a nikdo si nemůže nárokovat možnost si přivlastnit práci někoho jiného.
Myslím, že nikdo nic takového netvrdí. Zároveň to ale vůbec neznamená, že GPL je jediná svobodná licence. GPL dává (dle mne) extrémní svobodu uživatelům na úkor vývojářů. Proto ji někdo nazývá nesvobodnou licencí – protože když už se mluví o svobodě obecně (bez určení toho, čí konkrétně je to svoboda), má se na mysli jakýsi úhrn svobody všech zúčastněných – to, zda jsou svobody jednotlivých účastníků vyvážené.

Proto osobně u open source vývoje používám výhradně GPL, protože mi jde o mé uživatele a o fér spolupráci s přispěvateli.
Jiným jde o jejich uživatele a o fér spolupráci s přispěvateli, a proto se GPL vyhýbají jak jen to jde.

Bylo by dobré nemíchat dohromady výrazy „svoboda“ a „volnost“.

Víš, jaký je rozdíl mezi "zákazem", "právem" a "povinností"?
Vím. A nijak to nesouvisí s touhle diskusí. Protože tady se bavíme jen o právu. A o tom, že když vám někdo dává nějaké právo, ještě to neznamená, že vám někdo jiný nemůže dát to samé právo. A hlavně o tom, že mít nějaké právo ještě neznamená mít reálnou možnost to udělat.

Ale to jsi začal s tou tvou argumentací, že to právo je zbytečný, protože ho nikdo nevyužívá.
Aha, už vám rozumím. Já jsem ale nenapsal, že je to zbytečné.

U open source se prostě kdokoliv může, ale taky nemusí, podívat do zdrojáku. […] Tady není o čem diskutovat. Když chce, může, když nechce, nemusí.
Ale jistě že je o čem diskutovat. Třeba bezpečnost kódu závisí na tom, že se do toho kódu podívá někdo, kdo tomu kódu rozumí. Čímž se často argumentuje u opensource, a ten argument je chybný – to, že existuje nějaká možnost, ještě neznamená, že to někdo opravdu udělá. O opensoucre softwaru tedy můžete tvrdit, že existuje možnost, že je bezpečný, protože existuje možnost, že se do toho kódu někdo podíval. (A nic to neříká o proprietárním softwaru, protože i tam existují různé možnosti.)

Od toho jsou ale bug bounty programy
Což rozhodně není věc specifická pro OSS.

OSS jsou možnosti na analýzu větší
To sice ano, ale je otázka, jak moc je to „větší“ relevantní. Spousta chyb může záviset na použitých knihovnách, na způsobu překladu nebo i na konkrétním kompilátoru. Pro hledání chyb má OSS význam především tak, když někdo ten program používá, narazí na tu chybu a rovnou ji opraví, nebo případně na chybu narazí přímo při implementaci nějaké úpravy. Pokud jde o cílené hledání chyb, zdrojový kód je méně důležitý. Navíc to, že zdrojový kód není dostupný každému, ještě neznamená, že není dostupný pro toho, kdo hledá ty chyby.

může udělat patch kdokoliv, kdo se v tom vyzná
Někdy může být velmi omezující to „kdo se v tom vyzná“. A i když to někdo udělá – samotná existence patche je uživatelům opět k ničemu. Někdo musí tu opravenou verzi sestavit, zařadit do distribuce…

Stejně tak, pokud to uživatel umí, může přidat chybějící funkci a podělit se s ostatníma.
A pokud to umí, nepotřebuje k tomu ani ty zdrojáky…

tuhle argumentaci použila například NASA
Ne, NASA není uživatel, který by po rozbalení projektu ani nedokázal najít zdrojáky. NASA je programátor a uživatel v jednom.

K provedení takového zásahu má v EU právo ze zákona. Stačí, když zveřejní postup, jak ten zásah provést.

To není demagogie. Je to jen přesně definováno. Demagogie je naopak to to demagogickým označovat.

Přesně tak. BSD software je svobodný pokud ho dostanete přímo od upstream vývojáře, jinak je možné cokoli. To, co říkáte o GPL, si myslím už dlouho. Dejme tomu IBM přispěje do Linuxu s RCU. Kdyby Linux měl licenci BSD, tak by tím okamžitě umožnili Microsoftu, Oraclu, HP atd... aby RCU zadarmo používali ve svých proprietárních produktech, které přímo konkurují těm od IBM. Neboli by ho samozřejmě nejspíš vůbec neotevřeli. Naopak GPL jim zaručuje, že RCU prospěje Linuxu (a tedy potažmo jím samotným) a samozřejmě i konkurentům, kteří taky prodávají Linux, ale neumožní neloajální proprietární konkurenci. Není náhoda, že Microsoft a Apple nade vše milují BSD licenci a oba patří k největším haterům GPL a není náhoda, že GPLovaný Linux má prostředky, investice a příspěvky, se kterými se žádný BSD projekt nemůže měřit.

"Soupeření" mezi licencemi typu GPL a typu BSD/MIT nelze zúžit jen na soupeření *BSD a Linuxu. To je hodně úzký pohled. Jsou oblasti, kde se GPL nevyskytuje nebo téměř vymizela (všechny možné knihovny, překladače) a oblasti, kde je stále silná, byť s klesajícím podílem. Skoro by se dalo říct, že splnila historickou úlohu. :D
Momentálně dochází k masovému přesunu od proprietárního sw k open source (minimálně v oblastech, kde se jedná o základní stavební kameny) a nebude trvat zase tak dlouho, kdy všechny masové OS (a nejen OS, ale třeba i DB) budou OSS. Ono totiž nedává moc smysl nabízet svá řešení zdarma a mít to jako uzavřený sw (tím se připravuji o výhodu ze sdílení). Zatím z toho stále ještě plynou jiné výhody (třeba ze stávajícího podílu na trhu), ale ty brzy vymizí. Peníze se pak budou vydělávat pouze na specializovaných věcech a podpoře, nakonec to je model běžný už teď u mnoha systémů (komunitní edice, ale funkční integrace s AD za peníze). Proto všichni tak zoufale migrují svůj proprietární sw do cloudu (Adobe, Oracle, Microsoft,...).

U knihoven se GPL moc nevyskytuje, ale LGPL ano. U překladačů.... asi jste zapomněl na jistou malou věc zvanou GCC ;-) Jediným významným open source překladačem mimo GCC je LLVM, prosím, to má permisivní licenci, a ostatní jsou proprietární. Takže máme jeden GPL a jeden permisivní, tak nevím, jak to s tím vymizením vlastně je.

Možná jsem moc široce použil slovo překladač, protože jsem měl na mysli i interprety. Každopádně není jenom gcc a LLVM, plno jazyků má své vlastní překladače (i v užším slova smyslu), například Go nebo Rust. Gcc je svázáno s dobou kdy vzniklo, tam už ke změně dojít moc nemůže.

Otázka spíš zní, co nového, progresivního a rozšířeného vzniklo v poslední době a má to licenci GPL? (Myšleno vážně.)

<i>Otázka spíš zní, co nového, progresivního a rozšířeného vzniklo v poslední době a má to licenci GPL? (Myšleno vážně.)</i>

Když vynechám všechno co souvisí s Linuxovým jádrem (a že toho je hodně) a záměrně se vyhnu Miru, tak namátkou třeba GCCGO, Valgrind, Snap i Flatpak, Git, Mercurial, LXC, Virt Manager atd.

Ne, svobodný software se vyznačuje v celkovém chování vývojáře směrem k uživateli podle 4 svobod sestavených RMS. GPL se snaží tyto svobody vynucovat i na další hop, kdy se uživatel stává vývojářem.

Zmíněné licence jsou samozřejmě svobodné, ale typem "co vy si s tím uděláte je mi jedno". Obyčejně to potom funguje jako právní řád někde v Kongu, kde jen málo je vymahatelné.

Aha, OK, dík.
(nicméně až od verze 6...)

To je zvláštní, pokud si to dobře vybavuju, tak poslední aktualizace Youtube si řekla třeba o tato práva:
Kontakty
S vysvětlením "Používá kontaktní údaje".

Nebo
SMS
S vysvětlením "Používá jednu nebo více následujících položek: telefon, seznam hovorů, SMS, MMS. Mohou být účtování poplatky."

To mi teda nepřipadá moc "neblokové".
Android 5.1.1

Android 5.1.1

Ale jo, jsem si toho vědom.
A to mám teď ten matlafoun vyhodit?
;-D
(je docela zachovalej)
(na rozdíl ode mne)

Mluvit o správě oprávnění v dvě major verze staré verzi Androidu ve chvíli kdy se mluví o tom co dělá s oprávněním google v poslední době je poněkud zvláštní, není? Od verze 6.0 google nastavení oprávnění podstatně zlepšuje a rozhodně to nevypadá, že by se snažil povolit aplikacím víc. Což byl důvod mé reakce na j, který naznačoval pravý opak.

A to je relevantni k diskusi o tom, zda se G zlepsuje v bezpecnosti mobilnich zarizeni jak?

Podle vseho se zlepsuje. A je dost mozne (ale nesazel bych si), ze zrovna Fuchsia poresi i tvou namitku.

@j: klidni hormon

@Ondra
A to je relevantni k diskusi o tom, zda se G zlepsuje v bezpecnosti mobilnich zarizeni jak?
Podle vseho se zlepsuje. A je dost mozne (ale nesazel bych si), ze zrovna Fuchsia poresi i tvou namitku.

https://www.root.cz/clanky/postrehy-z-bezpecnosti-dostaneme-te-fantomasi-ale-nespecha-to/
... A kdy že se této bezpečnostní záplaty dočkáte? Uživatelé současných verzí Androidu možná nikdy. Zmíněná oprava by totiž měla být až v Androidu "O", který nevyjde dříve, než na podzim. Zda dojde k nápravě i u verzí 6 a 7 není v tuto chvíli zcela jasné. ...
(ad první 3 odstavce)

Ano, občas ještě prodávají a google to docela nezvládl. Otázka je, jestli by při striktnějších pravidlech zvládI rozšířit Android tak, jak se mu to povedlo. Poslední verze Androidu by měly být updatovatelné upstreamem z větší části než ty starší. O to ale vůbec nešlo. Pokud byl problém j v tom, že v Androidu už uživatel na oprávnění nijak nesáhne, opak je pravdou. To nastavení je mnohem lepší než kdy předtím. A pokud řeknu že dnešni auta jsou bezpečnější než ta před 50 lety, těžko bude protiargumentem „ale vždyť trabant je strašná rakev na kolech“

Mimochodem, o záruku přijdeš maximálně tak v USA a podobných zemích, kde je záruka jen dobrá vůle výrobce a je zcela podřízená jeho smlouvě. V ČR ti alternativní rom záruku nezruší, resp. výrobce ti může odmítnout poskytnout bezplatný servis jen v případě, že se závada týká právě rom. Takže pokud si to brickneš, smůla. Pokud ti odejdou tlačítka, reklamaci uznat musí.

Třeba tady máš rozbor https://www.epravo.cz/top/clanky/zanik-odpovednosti-prodavajiciho-za-vady-prodane-veci-21728.html
„Dojde-li k poškození prodané věci, brání tato okolnost vzniku odpovědnosti prodávajícího za vady vždy jen v rozsahu vzniklého poškození. To znamená, že za případné vady vyskytující se na nepoškozených částech prodané věci prodávající v plné míře odpovídá.“

Obecně, nic v záruční smlouvě není v rámci zákonné záruky nad zákonem. Proto se už často setkáš spíš se spojením „může dojít ke ztrátě záruky“. Nic jim nebrání hádat se a zkusit ji neuznat, ale v tu chvíli stačí zmínit kouzelná písmenka ČOI.

Samozřejmě, pokud máš ještě navíc nějakou smluvní záruku nad rámec zákonné, tak tam si klidně může prodávající napsat, že ji uzná jen v případě že před ním třikrát tleskneš a provoláš slávu Zemanovi :)

Ano, ta formulace je v podstatě špatně, ale vzhledem k tomu že jsem takovou klauzuli viděla snad jen u potenciálně destruktivních činností, v podstatě to možný důsledek vyjadřuje. Pokud je nereklamovatelná závada kvůli které nefunguje celé zařízení, tak (pokud nejsem závadu schopna odstranit svépomocí) je pro mě v praxi výsledek stejný, jako by padla záruka celá :)

Pripad z praxe:
Telefon Moto G4. Pokud chces uploadnout jiny operacni system, musis nekde v setupu zadat kod, ktery ti na jejich webu ochotne daji. Ovsem na tom webu je formular, kde musis zadat seriove cislo telefonu a potvrdit, ze souhlasis s tim, ze kdyz si tento kod nechas dat, vzdavas se zaruky.
Bojim se, ze kdyby melo dojit k soudu ty proti Lenovo (uz to neni ani Motorola, ale cinani), tak to Lenovo vyhraje, protoze ty jsi souhlasila, ze se dobrovolne vzdavas zaruky.
Takze i kdyz existuje zakonna zaruka, pokud se ji vzdas, nebudes uz na ni mit pravo.
Tahle situace me straslive sere, protoze musime zakaznikum dodavat tyto telefony s tim shitem a vsemi spyware co jsou v originale, protoze si nemuzeme risknout, ze to prestane fungovat a my budeme platit opravu, protoze my, jako posledni prodejci konecnemu zakaznikovi musime rucit, ze to bude fungovat. Naseho zakaznika uz nezajima, ze jsme se dobrovolne vzdali zaruky, on ji bude vyzadovat.
Uz se jednou stalo, ze jsme museli reklamovat jeden z telefonu, takze ona je to celkem realna hrozba, ze by s tim mohly byt problemy. Takze neda se nic delat, prodavame to tak jak je, se vsema shitosnima spywarama.

Takze i kdyz existuje zakonna zaruka, pokud se ji vzdas, nebudes uz na ni mit pravo.
Zákonné záruky se nelze vzdát. § 2168 OZ: „Ujednají-li prodávající a kupující zkrácení doby pro uplatnění práv z vadného plnění, nepřihlíží se k takovému ujednání.“ A § 2174: „Ujednají-li strany ještě předtím, než kupující může uplatnit právo z vady věci, že se jeho práva omezí nebo že zanikají, nepřihlíží se k tomu.“

Záruka je zákonem daná a žádná smlouva není nad zákonem. Úplně stejně nebude platná smlouva, kde se vzdáš života a podobně.

Předpokládal jsem, že se bavíme o situaci, kdy prodej probíhá v EU. Pokud bychom řešili jiné státy, je potřeba nejdřív zjistit, zda v daném státě vůbec nějaká zákonná záruka existuje.

To jsem psala v prvnim postu o záruce, tak příště prosím číst na co reaguješ :)

„Mimochodem, o záruku přijdeš maximálně tak v USA a podobných zemích, kde je záruka jen dobrá vůle výrobce a je zcela podřízená jeho smlouvě“

Jú, díky za info! Teď potřebuju udělat jednu mobilní aplikaci v Qt/QML a v Pythonu se mi bude dělat rozhodně líp :)

Škoda že tohle nepřišlo dřív než jsem celej svůj program musel z PySide přepsat do C++. Ale aspoň jsem se naučil nějaký základy céčka. :-)

Ještě by bylo fajn, kdyby zapracovali na PySide (který nedávno vstalo z mrtvých pod křídly Qt) a tohle zapracovali do QtCreatoru. To by se potom krásně psaly programy...

Osobně momentálně pokukuji po těch Qt bindech pro Go lang, třeba by vás to taky mohlo zajímat.

* těchto

1) jak se zakazování aplikací chová si můžeš prohlédnout ve zdrojácích. Já je v ps ve správci úloh rootnutého androidu nevidím. Navíc tomu můžeš odebrat veškerá oprávnění.

3) chtěla bych takové zařízení vidět, tohle bylo snad jen u prvních androidů. A pokud tě to u konkrétního štve, tak proč ho kupovat?

A vopruz zprovoznit? Dvě klepnutí v settings?

2), 3) – pak asi něco dělám špatně. Nebo ty. Deaktivovaná aplikace není ani ve výběru, natož pak aby notifikovala. A s odebraným účtem fakt neprudí, pokud nezkoušíš dělat něco, k čemu je účet potřeba.

Android má 4 druhy uživatelských účtů. Vlastník, restricted - nesmí instalovat, ale vlastník s ním může sdílet jakoukoliv aplikaci, normální účet - zcela oddělený, aplikace sdílet nejde a guest - ten má jen systémové aplikace. Ve tvé definici víceuživatelského systému může uživatel zařízení s rootem instalovat aplikace globálně všem, v Androidu to lze taky.

Pokud to rootneš, tak lze odinstalovávat i ze /system (případně naopak instalovat a upravit si tak celou rom; vyvolené aplikace pak přežijou factory reset.)

Uf. No, na jednu stranu chápu, na stranu druhou… No, drobná komplikace.

Stačí si to rootnout a vyházet, tak to dělám já. Pokud si někdo koupí telefon se kterým to dělat nejde a navíc je oficiální rom plná balastu, je to holt blbé :)

A nevím. Možná nějaký divný launcher co na account spoléhal?

Pokud si na nějaký odemčený telefon hodíš nějakou rom bez gapps, vybírat se docela dá. http://opengapps.org/ – pico a zbytek si vybereš ze store.