Vlákno názorů k článku Generování kódu v M4: úvod od MSBOSS - Takže vlastně si člověk usnadní práci v jednom...

Takže vlastně si člověk usnadní práci v jednom jazyku tím, že si jí přidělá řádově více v jiném , abstraktnějším jazyku. A ještě k tomu musí být na úrovni profesora z algebry, programování, gramatiky a stavových strojů. A když toto splní, tak je to věc, kterou nikdo nepodporuje a nikoho nezajímá. Supr věc na použití.

To přeháníte. Ty zdánlivě složité pojmy lze přeložit do neformálního jazyka:

1) najdi-nahraď a nahrazuj tolikrát, kolikrát to lze nahradit bez ohledu na okolní symboly (CFG)
2) při tvorbě kódu občas přehoď výhybku a vytvářej kód jinak (automaty)
3) výsledné kousky kódu ihned nevypisuj, ale někam si je na chvíli schovej (výstupní fronty)
4) zapamatuj si předchozí stav a někam si na chvíli odskoč (zásobníky)

Jsou dva extrémy:
Není dobré se dnes a denně přehrabovat v kódu, který by klidně mohla udržovat i cvičená opice (mrháte svůj potenciál).
Není dobré generovat kód, který se téměř nikdy nemění (mrháte svým úsilím a časem).

Jenže já jsem přesně ten dojem získal z článku - "je to moc složité, dál to neřeš". Vzhledem k tomu, že je to podle všeho úvod do celého seriálu, přimlouval bych se za co "nejlidštější" vysvětlování praktických příkladů v dalších dílech.

Díky za zpětnou vazbu, s těmi formalismy a strašením jsem to asi přehnal.
Zkusím vymyslet co možná nejlidštější popis jazyka pomalejším tempem + kratší příklady.

Ten jazyk je fakt dobrý a dobře se v něm i píše (Vim).

m4root]$ find -name '*.m[c4]' | wc -l
129

Nepočítám tu hromadu kódu, kterou jsem přepsal nebo vyhodil.