Přispějte
Co se dozvíte v článku
GNOME se v posledních měsících zaměřilo na zvýšení příspěvků od uživatelů. GNOME Foundation totiž není v nejlepší kondici. Financování projektu se opírá o tři nohy:
- o pravidelné příspěvky od firem, které ale při nejlepším stagnují,
- jednorázové dary a granty, které ale nemohou sloužit jako dlouhodobě předvídatelný zdroj příjmů; neziskovka nemůže vytvářet rezervy na budoucí provoz, ale musí přijaté peníze utratit co nejdříve,
- pravidelné příspěvky od uživatelů.
Právě o třetí nohu se chce teď GNOME opřít výrazněji. Stát se „přítelem GNOME“ a pravidelně přispívat můžete už roky, ale musíte si to aktivně vyhledat, což velké množství lidí nedělá. Údajně by příjmy musely být desetkrát větší, než jsou nyní, aby se o ně GNOME mohlo opřít jako o významný a předvídatelný příjem.
Jsou to právě projekty jako LibreOffice nebo Thunderbird, které se uživatelům pravidelně připomínají, že mohou přispět, a které nemají dlouhodobě problém vybírat řádově miliony dolarů ročně. Dobrou zkušenost s tím má i KDE, které přidalo obrazovku s informacemi o přispívání do nastavení a v prosinci uživatelům zobrazilo připomínku v podobě notifikace.
Úplně stejnou cestou se nyní rozhodlo jít také GNOME. Na obrazovce „O systému“ v nastaveních je nově tlačítko, které vás přenese na stránku, kde můžete začít přispívat. Jednou za čas se chce GNOME uživatelům připomenout také notifikací.
Mutter
Vypnutí podpory pro X11
GNOME vstoupilo do poslední fáze odstřižení od letitého X11. Dlouho trvalo, než se závislost na Xorgu odstranila z kompozitoru Mutter, poté se čekalo na dotažení věcí, kvůli kterým mělo smysl spouštění GNOME na Xorgu udržovat; ty se týkaly především přístupnosti. Během vývoje GNOME 49 se vývojáři shodli na tom, že už si to můžou dovolit.
Ve výchozím stavu tak už na přihlašovací obrazovce nenajdete sezení „GNOME na Xorg“. Stále ji ale může distribuce povolit, pokud pro to má nějaké důvody. V dalším vydání už by měla být odstraněná úplně. Vývojáři původně z GDM odstranili možnost pouštět sezení na Xorgu úplně. Tahle změna ale byla nakonec vrácena, aby si uživatelé mohli pouštět desktopová prostředí, která Xorg ještě ke svému běhu potřebují.
Zobrazování HDR obrázků
Základní podpora pro HDR do GNOME přišla v minulé verzi. Potrvá ale ještě dlouho, než ji začnou všechny komponenty naplno využívat. V tomto vydání se Mutter pomocí knihovny Glycin naučil zobrazovat obrázky v širším barevném gamutu nebo přímo HDR. Využívají toho nová výchozí pozadí, která jsou poprvé v HDR.
GNOME Shell
Rozhraní GNOME se v tomto vydání dočkalo spíše drobnějších designových změn. Mezi ně patří přesunutí tlačítka „Nevyrušovat“ z panelu kalendáře a upozornění do rychlých nastavení v pravém horním rohu.
Od minulé verze má GNOME ve výchozím stavu zapnuté šetření baterie, což znamená, že ji nechá nabít do 80 %, potom nabíjení vypne a opět ho zapne, až klesne pod dolní limit. Uživatele to ale mátlo, a musím říct, že to stalo i mně, že při vypnutém nabíjení se ukazuje ikona vybíjení baterie.
Hodně z nich si myslelo, že jim nabíjení nefunguje, když byl notebook zapojený do zdroje, ale baterie se nenabíjela. Nyní se v tomto stavu zobrazuje zelená ikona s lístečkem, která indikuje, že je vše v pořádku, jen se kvůli jejímu šetření baterie momentálně nenabíjí.
Přihlašovací a uzamknutá obrazovka
Kromě vypnuté možnosti pouštět GNOME na Xorgu se přihlašovací obrazovka (též známá jako GDM, dnes součást GNOME Shellu) dočkala několika vylepšení. Můžete zapnout možnost vypnutí a restartování systému z uzamknuté obrazovky (taky ji obsluhuje GDM). Tato možnost není propagovaná v uživatelském rozhraní, protože se hodí v omezeném počtu nasazení a běžně takovou volbu na uzamknuté obrazovce mít nechcete.
GDM má nově taky jednodušeji dosažitelnou nabídku s funkcemi přístupnosti, která se nachází v pravém dolním rohu. A pokud si za uzamknutém počítači necháte puštěnou hudbu a přehrávač podporuje MPRIS, zobrazí se vám na widget, který zobrazuje informace o přehrávané skladbě a umožňuje přehrávání ovládat.
Vzdálená obrazovka
GNOME Remote Desktop se dočkal několika zajímavých vylepšení. Nově podporuje více dotyků, které mohou být přeneseny z klienta na server. Už to podporuje i GNOME Connections. Dále podporuje relativní vstup myši, což se hodí především, když používáte vzdálenou obrazovku ke hraní. Nově lze také vytvářet ve vzdáleném sezení další virtuální monitory, i když další monitory nejsou fyzicky přítomné.
Větší závislost na systemd
GNOME už mnoho let závisí na logind ze systemd. Tuto službu lze ale provozovat izolovaně od systemd, což je přesně to, co dělá elogind v systémech, které systemd nemají. Některé BSD systémy si dokonce opatchovaly GNOME tak, aby mohlo dál používat ConsoleKit.
Nyní se závislost na systemd prohlubuje, protože GDM začíná záviset na userdb v systemd. V budoucnu se by díky tomu měl přestat používat démon AccountsService, který vznikl před 15 lety jako provizorní řešení a vydržel doteď. Provozovat GNOME na systémech bez systemd půjde i v budoucnu, ale bude to o něco složitější.
Aplikace
Papers
Výchozím prohlížečem dokumentů se staly Papers, které nahradily Evince, jehož jsou forkem. Vznikly, protože správce Evince nemá ochotu nebo čas reagovat na nové podněty a příspěvky. Zároveň ale nechtěl projekt předat někomu, kdo by měl pro něj víc času a energie. Přechod na GTK 4 měl zpoždění několik let. Naše implementace podpory pro elektronické podpisy čekala na zařazení více než rok. Situace byla neudržitelná.
Fork vlil do projektu novou aktivitu. Velmi rychle byl dokončený přechod na GTK 4, jednotlivé části prohlížeče se refaktorují a přepisují do Rustu. Velmi rychle se přidala podpora pro elektronické podpisy (jak podepisování, tak ověřování). Papers také mnohem lépe fungují na malých obrazovkách, mají vylepšené anotace. Za necelé dva roky je na Papers vidět více práce než na Evince za předchozích deset let a na jejich zařazení do GNOME dozrál čas, protože dnes opravdu neexistuje mnoho důvodů, proč používat Evince místo Papers.
Je to také další případ, kdy se tradiční projekt forknul, vznikl nový pod novým názvem, který časem nahradil ten původní. Opravdovou příčinou toho je to, že GNOME nemá žádný mechanismus, jak projekt odebrat správci, který se výrazněji odkloní od směřování projektu nebo neplní svoji roli. Komunita si tedy našla cestu kupředu pomocí forků, což má svá pozitiva i negativa. Na jednu stranu je zachovaná kontinuita. Nikdo zásadně nemění původní projekt, který se nechá dožít i s uživateli, kteří se ho drží. Na druhou stranu vznikají nová jména a projekty pro de facto ten samý software, což je matoucí pro uživatele.
Showtime
K podobné situaci došlo také u výchozího přehrávače. Více než dvě dekády tuhle roli plnil Totem (později přejmenovaný na GNOME Videos), který je po celou svoji existenci spojený s osobou Bastiena Nocery. Po jeho odchodu z desktopového týmu Red Hatu ale přestal mít na Totem čas a ten postupně zastaral.
V tomto případě se ale komunita rozhodla začít na zelené louce nezatížená letitým kódem Totemu. Showtime je napsaný v Pythonu, používá GTK 4 a stejně jako Totem multimediální backend GStreamer. Nabízí moderní vzhled, kde obsah videa vyplňuje celé okno a ovládací prvky se vykreslují přes něj. V tomto vydání se ho GNOME rozhodlo zařadit jako výchozí video přehrávač.
Software
Aplikace Software pro instalaci a správu aplikací dlouhodobě trpěla výkonnostními problémy. Ty byly až tak velké, že jsem často raději mířil na Flathub.org, hledal tam a potom instaloval konkrétní aplikaci, než abych se díval na dlouho točící se kolečko v Software. Tyhle prodlevy se dávaly za vinu PackageKitu, který je ve stavu udržby a není v ideálním stavu, ale ani na Silverblue, kde se vůbec nepoužívá, to nebylo o mnoho lepší.
V této verzi se zapracovalo na tom, jak Software stahuje a cachuje data z Flathubu a musím říct, že rozdíl je opravdu dramatický a Software je znovu použitelný. Bylo načase, protože mu nedávno vznikl konkurent v podobě Bazaaru, který pomalostí netrpí.
Soubory
Soubory (aka Nautilus) mají nový popover s nastavením vyhledávání. Můžete si v něm nastavit, jaký typ souboru vyhledávat, filtrovat podle času použití a rozhodnout se, jestli chcete vyhledávat pouze v názvech nebo i obsahu souborů.
Nově se taky místo ikony souboru zobrazí nůžky, pokud se soubor rozhodnete vyjmout, abyste ho někam jinam vložili.
Kalendář
Výchozí aplikace pro kalendáře se dočkala velkého množství změn. Rozhraní bylo přepracováno tak, aby se přizpůsobovalo malým obrazovkám, na kterých se například skryje levý panel. Události jde nyní exportovat ve formátu .ics a byla citelně vylepšená také přístupnost aplikace.
Mapy
Mapy se dočkaly několika drobnějších vylepšení. Podporují nyní lokální symboly pro značení stanic metra nebo dálnic. Drobných změn se dočkala také paleta barev vykreslování mapy a načítání dat z Wikipedie.
Web
GNOME Web (aka Epiphany) zažil také živější období, během kterého bylo vyřešeno více než 100 problémů. Zlepšila se podpora pro smartcards, nově má dedikovaný dialog pro správu hesel, blokování reklamy umožňuje přidávat regionální filtry. Režim pro čtení ukazuje odhadovaný čas přečtení.
GNOME Circle
Circle představuje soubor aplikací, které nejsou přímo součástí GNOME, ale dodržují stejná designová pravidla, souzní s jeho filozofií a využívají jeho infrastrukturu. Za posledního půl roku v něm přibyly tři aplikace:
- Mahjongg – tahle implementace tradiční desktopové hry není novou aplikací, ale existuje už roky. Dlouho byla součástí GNOME Games a nyní se přesunula do Circle.
- Wordbook – jedná se o offline anglický slovník postavený na WordNet a eSpeak.
- Bustle – monitorování DBus aktivity.
Pro vývojáře
Mutter Development Kit
Vývojář Mutteru Jonas Ådahl vytvořil Mutter Development Kit, který umožňuje pouštět GNOME Shell uvnitř GTK aplikace, která poskytuje užitečné nástroje pro vývoj Mutteru a GNOME Shellu.
Casilda 1.0
Těsně před vydáním GNOME bylo oznámeno první vydání Casildy, což je widget pro GTK 4, který umožňuje do aplikace vkládat okna jiných procesů. Widget používající wlroots vznikl za účelem využití v Cambalache, což je UX designer pro GTK.
Builder
Vývojové prostředí Builder má taky nemalé množství novinek. Mezi ně patří například integrace git blame, kdy stačí kliknout na řádek kódu a zobrazí se vám, kdo a kdy tento řádek naposledy upravoval. Pokud máte dlouhý soubor s kódem, u posuvníku se vám zobrazují indikátory změn a diagnostiky, abyste se mohli v kódu lépe zorientovat. Ačkoliv se jedná o specializované vývojové prostředí pro GNOME, přibyla také podpora pro Arduino v podobě integrace nástroje arduino-cli.
Lokalizace
Na začátku roku jsem napsal varovný blogpost o tom, že GNOME nemá překladatele a hrozí, že překlady, které byly mnoho let ve výborném stavu, budou postupně degradovat. Na základě toho se objevilo několik nových zájemců o překlady a aktivizovali se i někteří stávající překladatelé včetně mě, takže GNOME 49 se podařilo přeložit do češtiny opět z prakticky 100 %. Překlady dokumentace se drží na 87 %. Aktuálně je úzkým hrdlem českých překladů kontrola. Některé překlady čekají na kontrolu a zařazení i měsíce.
Slovenské překlady rozhraní GNOME se opět o pár procent posunuly a dostaly se na 94 %. Pomalu se tak dotahují na skupinu jazyků, do kterých je GNOME kompletně přeloženo a mezi které roky patří i čeština. Vzhledem k tomu, že jednu dobu byly slovenské překlady v opravdu neutěšeném stavu, se jedná o skvělou práci. Nicméně dokumentace zůstává pořád stále zcela nepřeložená.
Na co se těšit
V kulaté verzi 50 pravděpodobně dojde k definitivnímu odříznutí od X11. Neznamená to, že nebudou fungovat aplikace, které umí běžet jen s X11, XWayland bude k dispozici ještě mnoho let, ale GNOME ho už nebude podporovat v roli samostatného zobrazovacího serveru. GNOME tak dá vale éře, která trvala déle než 40 let.
Intenzivně se pracuje také na ukládání sezení. Mělo by být možné uložit sezení a po dalším spuštění počítače ho obnovit včetně otevřených oken. Nabízí se otázka, jestli by se tohle nedalo použít i na obnovení sezení po pádu GNOME Shellu/Mutteru, ale to by se sezení muselo ukládat kontinuálně, což by mělo obrovský dopad na výkon. Nicméně i bez tohoto to bude užitečná věc.
(Není-li uvedeno jinak, je autorem obrázků Jiří Eischmann.)





