Hlavní navigace

Gnome Commander: víc než jen grafická náhrada MC

7. 12. 2011
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Gnome Commander patří bezpochyby mezi nejznámější a nejpopulárnější grafické nástroje pro správu souborů v operačním systému Linux. Má vše, co si od správce souborů může uživatel přát: kombinuje rychlost se solidní nabídkou funkcí a ve spojení s terminálem dává dostatečný prostor i náročnějším uživatelům.

V minulém díle jsme si představili nástroj Krusander, který byl určený pro grafické prostředí KDE. Dnes se zaměříme na jiný grafický správce souborů, který je spojený s grafickým prostředím Gnome a to nejen názvem, ale také použitými knihovnami. V Ubuntu, ale i v řadě dalších běžných distribucích, je součástí repozitářů.

Hned v úvodu je možné předeslat, že jde o aplikaci plně lokalizovanou do češtiny a je šířená pod licencí GNU GPL v2. Za jejím vývojem od roku 2006 stojí Piotr Eljasiak a je možné proces implementace nových vlastností a funkcí považovat za relativně svižný. Na druhou stranu je pravda, že si Gnome Commander neklade ambice být druhým Windows Commaderem, takže žádné plejády pokročilých funkcí se rozhodně nedočkáme. Jde spíše o snahu nahradit populární Midnight Commander (mc)  grafickým nástrojem, který bude mít solidní funkční základ, dobré propojení s terminálem a především bude rychlý a stabilní.

Základní funkce

V základním vybavení aplikace nenadchne, ale ani nezklame, neboť nabízí vše, co se dá běžně od souborového správce očekávat. Soubory je možné jednoduše přesouvat, mazat či přejmenovávat, nastavovat jim různé vlastnické skupiny či přístupová práva. Jistě není bez zajímavosti, že u změny názvů souborů jsou k dispozici také nástroj pro pokročilé hromadné přejmenovávání.

Připravena je také paleta funkcí pro vyhledávání, práci s filtry nebo výběry souborů. V této oblasti není možné Gnome Commanderu prakticky nic vytknout, zvláště pokud jste odchovanci klasického mc. Osobně mi ale přijde, že vyhledávání by dnes již mohlo být řešeno přece jen intuitivněji a parametry jako je hvězdička v příponě souboru by si mohla aplikace doplnit sama.

Velice dobře jsou řešené klávesové zkratky, které vycházejí opět z konzervativ­nějšího modelu, ale postihují téměř jakoukoli činnost, kterou člověk potřebuje s tímto nástrojem vykonávat. Samozřejmě je možné si je nastavit ručně přesně tak, jak vám bude vyhovovat. Ostatně nastavit je možné mnohé – od barevného schématu, až po výchozí editor souborů. Vše rychle a logicky, i když pro začátečníka možná až příliš formálně. K dispozici je přepínač mezi horizontálním a vertikálním uspořádáním oken, což využijí (vzhledem k celkovému GUI) především majitelé větších obrazovek.

Záložky a vzdálená připojení

Aplikace podporuje také práci se záložkami, takže není problém si navolit oblíbené a často navštěvované adresáře a procházet mezi nimi díky záložkám podstatně efektivněji. Oproti Krusanderu chybí práce v kartách, takže máte k dispozici pouze dvě okna, se kterými si musíte vystačit. Záložky je možné členit do skupin, což by mělo usnadnit orientaci v nich. Na druhou stranu si nejsem jist, zda je to nejpodstatnější funkce, kterou mnoho lidí použije.

Poměrně silnou stránkou Gnome Commanderu je bohatá podpora přenosových protokolů, které je možné použít pro připojení ke vzdálenému serveru. Podporovány jsou SSH, FTP (včetně anonymního), sdílení Windows, WebDAV (http i https) či vlastní umístění. Nastavení a správa připojení je velice intuitivní a pohodlná. Jediným problémem, na který jsem narazil, byly problémy s prací se soubory, které byly pojmenovány s diakritikou a vlivem nekompatibilního kódování se rozpadly na změť znaků plných otazníků a pomlček. Jinak byla práce se vzdálenými servery velice příjemná.

Potěšitelná je také možnost pracovat v módu s root právy nebo alespoň elementární podpora rozšíření. To se ale s těmi, které jsou určené pro Windowsovské aplikace, nedá srovnávat. Z pokročilých nástrojů je pak možné ještě uvést synchronizaci adresářů či alespoň elementární práci s metadaty souborů.

UX DAy - tip 2

Pro konzervativce

Celému systému je možné vytknout především nepříliš zdařilé GUI, které plýtvá místem a je celkově nepříliš pohledné. Oproti mému oblíbenému AltapSalamander či FreeCommander je rozdíl téměř nebetyčný – od podivných barevných schémat, která nejsou vůbec pěkná, přes obří špatně poskládané ikonky až po ne zcela logicky uspořádané menu. Zde si myslím, že by bylo na místě se cíleně zamyslet a zkusit systém posunout dále.

Celkově je zde viditelná ambice oslovit především konzervativní uživatele, kteří hledají alternativu za mc, která na jedné straně bude dobře konzervovat zažité funkce a mechanismy známé z terminálového správce s možností pracovat se vzdálenými připojeními. V tomto ohledu může jít o velice dobrou volbu. Uživatelé, kteří ale na Linux přecházejí z Windows, budou spíše preferovat moderně orientované nástroje, jako je například již recenzovaný Krusander.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vystudovaný středoškolský učitel fyziky a informatiky, ale dnes vysokoškolský pedagog technologií ve vzdělávání na KISKu na FF MU. Věnuje se především kurátorství digitálního obsahu, online vzdělávání a učící se společnosti.