"Díky novým či již existujícím API budou či jsou tyto aplikace schopné využívat periférie připojené přes USB nebo bezdrátově přes Bluetooth "
Takze nejenom umisteni, ale ted uz si me Facebook (Google a dalsi) bude moct fotit webkamerou a hrabat na USB flash disku?
Nedavno jsem videl ukazku, jak si Firefox JavaScriptem zjistil jestli na notebooku jedu ze zasuvky, nebo z baterky a procentni stav baterky.
Zacinam se bat...
Komunikace přes Skype podléhá podobným pravidlům jako přes telefon: soudním příkazem lze poskytovatele donutit, aby vydal data. To se týká nejen Skypu, ale také všech ISP a telefonních operátorů, a to nejen v USA, ale i třeba v ČR (vizte český zákon o elektronických komunikacích).
U Outlooku jste ale střelil vedle. Outlook je desktopový klient, který může brát data prakticky z jakéhokoliv zdroje, a samozřejmě umí emaily šifrovat (3DES nebo AES-256). Zřejmě jste měl na mysli Outlook.com, což je webová služba, která podléhá stejným zákonům jako Skype, ISP nebo telefonní operátoři (vizte první odstavec).
Nikoli, on myslsl utouk a jeho "sifrovani" se zadnima vratkama.
A stejne tak myslel skype a to, ze veskerou jeho komunikaci M$ predava zcela bez jakehokoli pravniho naroku zcela komukoli ... v US.
Nastesti si dneska uz i do "hloupeho" telefonu muze uzivatel nainstalovat appku, ktera bude hovor sifrovat realne, takze se i stat se svym smirovanim kde koho muze jit bodnout.
No a potřebuju jako uživatel ty efekty i za cenu několikrát vyššího vytížení CPU a sítě, nestability prohlížeče, šmírování a bezpečnostních děr? V 99 procentech ne, a popularita věcí typu NoScript potvrzuje že nejsem sám. Čest světlým výjimkám typu mapy.cz, kde ten JS má rozumnou funkci.
JavaScript je prostě špatný, áááno? Nevím, proč se sem ještě vůbec někdo obtěžuje psát cokoliv o webových technologiích, to se místo toho může radši dloubat prstem v nose, vyjde to nastejno. Autor se stejně dočká akorát záplavy chorých blábolů, invektiv, a může být rád, kdyže ho nikdo neoznačí jako agenta NSA.
Já ti dám že je CPU chladné ...
Mému Miláškovi Athlonu 800, kterému je jen slabých 15 let, některé tyhle přeJavaScriptované weby pěkně zatápí.
A ani nebudu zmiňovat jak kolem roku 2000 svižně zvládal aplikace, o jejichž náročnosti si nějaký zaprdlaný webmail klient s pár směšnými funkcemi může nechat leda tak zdát.
Kdepak udělali soudruzi chybu?
Udržovat toho historika má pro mě zatím víc kladů než záporů. Například je je to svým způsobem kvalitní realtimový profiler :)
K tomu pláči, zase jde o nějaké nepochopení. Já nepláču, kvůli tomu že mám slabý výkon počítače (podle mě je s vyladěným OS výkonný až až), já pláču nad tím, že výkon některých aplikací oblepených JavaScriptem je tragický a že to většině, přijde jako "normální".
A proč vám tak vadí, že OS od Googlu může technicky dělat to, co může dělat libovolný OS od jakživa? On kdyby to nedokázal, tak to nebude OS, ale zase jenom "stránka" běžící v prohlížeči.
Vy lidi jste divní. Nejdřív jste křičeli, že webové "OS" a aplikace jsou špatné, protože nejedou offline a nemají přístup k lokálním datům a zařízením. Teď, když tu možnost mají, tak je to zase špatně. Co teda vlastně chcete?
Pokud jde jen o nabídku start, tak bohatě stačí http://www.classicshell.net/
Nemám nic proti používání odborných termínů v článcích, ale bylo by fajn si uvědomit, že jej nečtou jen odborníci, manažeři a další podobní anglofilové, ale i naprosto normální uživatelé, kterých se to asi také týká a nemusejí dané termíny znát. Bylo by hodně fajn na to myslet a u každého takového newspeaku uvedli alespoň náznak vysvětlení. Když už ne odkazem tak třeba stručně v závorce za ním. Např. "Nicméně projekt konvergence (sblížování) mezi webovými aplikacemi a desktopovým prostředím nedokázala ani za více než pět let zrealizovat."
Navíc mi setsakrametsky chybí nějaký popis jak vlastně konkrétně tyto zmutované aplikace technologicky fungují, A do jaké míry a v kterých směrech jsou tyhle aplikace s uživatelovým desktopem použity. Autor píše o něčem co mu přijde samozřejmé, ale zapomíná, že čtenáři jeho článku už to vědět nemusí. Např. za konvergenci webové aplikace se dá považovat i odkaz na ploše směřující přes prohlížeč někam na internet (Samsungovské telefony alespoň s Badou měli takové "aplikace" naprosto běžně). Nebo může být nějak propojena třeba s WebKitem, či Geckem. Nebo může být postavena na bázi XUL a já nevím co všechno ještě. Možná používají GUI freamework který dokáže generovat okna podle značek <form> co já vím? A znamená to sblížení s desktopem, že budu mít jen odkaz na ploše (v menu)? Bude je možno volat z konzole? Předávat jim parametry? Stylovat je podle vzhledu zbytku desktopu? Budou schopné komunikovat (standardním způsobem) s ostatními aplikacemi?....
No a nakonec. Googlu jsem nikdy moc nevěřil, takže moc nehrozí, že si jej budu tahat na vlastní desktop. To už jim můžu rovnou poslat kopii harddisku... :)
Jj....take bych uvitala nejaky ten naznak vysvetleni nekterych pojmu. A je jedno zda odkaz nebo v zavorce. Nejsem uplny neandrtalec, co se tyka obsluhy rtechn. vymozenosti, ale prece jen se nechce cloveku stale vyhledavat pouzivane nazvoslovi.
A jeste jedna vec....co zatim ctu a reakce nekterych lidi....aby se clovek pomalu bal cokliv delat na netu, natoz si neco nekde zakladat/ucet/, ukladat/cloudy, sluzby etc./, tak k cemu to potom vse je ???? Cele to pachteni a vyvoj???
Pořád mi není jasné, o jaký typ aplikací půjde. Nějaký opravdový program typu editoru fotek, LibreOffice, R, KDE PIM, ... si v tom moc představit neumím. Že bych na notebooku potřeboval aplikace typu Pubtran (IDOS klient pro Android - hezké, ale smysl má jen na minidispleji) se mi moc nezdá. Takže to je asi další technologie, u které nechápu, co na ní kdo vidí. :-)
Půjde o takové typy aplikací, jaké dovolí rozvoj webových technologií a vysokorychlostního připojení ;-) Adeptů existují mraky, ale pořád se klouže jen po povrchu možného (již nyní / nebo brzy). Viz třeba: https://support.google.com/chromebook/answer/1056325?hl=en
Co se Googlu týče, tak zatím nabídl aplikaci Google Plus Photos (primitivní editace a sdílení fotek) a Google Keep (poznámkový blok). Dál předpokládám, že půjde o součásti Google Apps (tedy Gmail, Google Calendar, Google Docs, Google Sites), administraci pro Google Cloud Print, Hangouts z Google Plus nebo nějakou vyfintěnou podobu YouTube bez plug-inů.
Anotace již existujících Chrome webových aplikací na plochu si můžete přečíst zde: https://chrome.google.com/webstore/category/collection/for_your_desktop
Skusil som ten editor fotografii, ale nic moc. Hra Tanks celkom ujde, ostatne neviem.... Cela myslienka mi pride ako parazitovanie na druhych. Nevidim dovod pustat si aplikacie v Chrome, aj ked sa tvaria ako normalne aplikacie, ked mam k dispozicii nativne aplikacie pre svoj system,nnavyse v lepsej kvalite.
Pořád mi to přijde jako drbání se pravou rukou za levým uchem. Už vidím, jak někdo přepisuje třeba knihovny na zpracování RAW do JS jen aby to pracovalo v tomhle. K čemu? Každý si jistě dovede představit to obrovské množství práce. A to nehledě na nějakou optimalizaci výkonu. Prostě na blbůstky to možná bude dobré, ale na nějakou opravdovou práci bych to moc neviděl.
Není potřeba nic přepisovat, stačí to zkompilovat pomocí Emscripten. Jako hodně nadějný projekt vypadá Pics.io, což je zatím neveřejná alfa, ale třeba tady se můžeš podívat, jak už to krásně funguje.
Skoda, ze se clanek (misto bloumani nad neexistenci Start menu ve Windows) vic nevenuje architekture Chrome Packaged Apps, viz. http://developer.chrome.com/apps/about_apps.html.
Treba bychom se dozvedeli, jaka API mohou aplikace pouzivat, jak je to s pristupem k file systemu a Google Drive, ze aplikace pouzivaji stejny zpusob izolace procesu jako chrome taby a extenze, ze UI pisete v html a css, a ze mohou obsahovat i moduly napsane pomoci Native Client v C/C++ (https://developers.google.com/native-client/).
Na sesterském serveru Lupa.cz brzy vyjde článek, který se té technické stránce bude věnovat hlouběji. Zde šlo především o to popsat motivy resp. cíle, které Google zjevně má. Nicméně třeba o izolaci procesů v tomto článku píšu. Že uživatelské rozhraní webových aplikací bude tvořené HTML a CSS je snad jasné.