Názory k článku Historie vývoje GUI (12) - vzestup a pád WordPerfectu

Měl jsem svého času v PC nainstalovanou verzi WordPerfectu pro Linux, používalo to motiff a mělo to problémy s kódováním znaků, takže to bylo pro češtinu prakticky nepoužitelné. Byla to jen nějaká beta verze, k vydání ostré verze, myslím, nikdy nedošlo a po prodeji WP byl vývoj linuxové verze zastaven. Pamatuje si někdo podrobnosti?

WordPerfect 8 pro Linux jsem si koupil. Pouzival jsem ho pro psani anglickych textu. Jeste mam nekde nekolikasetstran­kovy manual a mozna i CD bych nasel.

Libilo se mi na nem to, ze krome wysiwyg panelu mel i panel, kde byl zobrazen text spolu s ridicimi znaky. Problemy s visualnim formatovanim se daly resit vymazanim ridiciho znaku.

To uz ale WordPerfect patril Corelu. Sefovi Corelu bylo jasne, ze pokud neco razantniho nepodnikne, tak bude WP prevalcovan MS-Wordem. Rozhodl se proto podporovat Linux a chtel konkurovat Microsoftu na poli desktopovych operacnich systemu. To se ale nelibilo Microsoftu natolik, ze pouzil vsechny svoje paky a Corel se dostal do problemu. Sef Corelu byl vymenen a z Corelu se stala firma pracujici na microsoftich zakazkach.

Doufam, ze Bill Gates pred smrti sepise sve pameti, kde vysvetli, co vsechno Microsoft provadel, aby zlikvidoval konkurenci. Nebylo toho malo a urcite by to bylo velmi zajimave cteni.

Svého času existovaly verze WordPerfectu i pro další unixy (a snad i pro VMS), já ho měl konkrétně na stanici SUN. Kromě varianty pro X-Window existovala i jen textová, pro terminály. Myslím, že to byl WP 7.0.

Zaujímalo by ma ako sa v textovom režime pracovalo s obrázkami. Predpokladám, že sa používal skutočný textový režim, nie grafický ako T602. Ako sa teda v dokumente obrázky zobrazovali?

Pouštím si pro osvěžení paměti (obrázky moc často nepoužívám) ve W7 WP 5.1+ pro DOS, zkouším a odpovídám: jako rámeček z grafických znaků (čar a rohů), v jednom místě přerušený názvem obrázku (Fig. 1), cca správné velikosti (funguje třeba korektně obtékání textu). Vlastní obrázek byl vidět až v grafickém režimu v náhledu dokumentu.
Dnes tiskne třeba i na inkoustové tiskárny s USB portem, samozřejmě případně dle volby textu/obrázku barevně...

A mali všetky stroje, na ktorých bežal WordPerfect grafický režim na náhľad? Sú v tom grafickom režime zobrazené aj zhruba rovnaké fonty ako sa vytlačili?

Predpokladám, že tie obrázky sa vkladali ako cesta k súboru, je to tak? A čo zmena veľkosti, dala sa robiť? V akých jednotkách?

ne, byla nutna vhodna graficka karta a 4 MB RAM (s 1 MB nahled padal, textovy rezim byl ok)

vystup vcelku sedel s nahledem, WP jednak znal vestavene fonty tiskaren a slo pouzivat vektorove fonty nejen PS a TT, ale i Intellifont (ty mel HP LJ 4) a Bitstream Speedo

Grafický náhled fungoval podle typu karty. Tj VGA 640x480 nebo i extended VGA mody. V nahledu nebyly vždy stejné fonty jako na tiskárně, neboť jak bylo zmíněno v článku, WP podporoval i tiskárny bez grafického modu, na druhé straně zase i čárové plotry. Mohl tisknout tak, že uploadoval grafickou podobu znaků do tiskárny a pak tiskl v textovém módu i znaky, které tiskárna normálně neuměla. Tím pádem byl tisk stokrát rychlejší než tisk z windows. Na druhé straně při zvolení vyšší kvality tisku (NLQ) tiskl v grafickém módu všechno jako šnek. (Tenkrát byly většinou řádkové tiskárny, ne stránkové, jako jsou dnes)
Náhled to všechno samozřejmě nemohl pokrýt. Třeba některé české znaky byly v náhledu vykresleny jen jednoduchou čárovou grafikou - ale správně a s dobrými rozměry. Takové znaky dovedl WP vygenerovat i pro fonty při tisku, ty, které tiskárna neměla (první HP laserJetky).
Nikdy jsem neviděl lepší word processor než býval WP, co se týče jeho schopností poradit si s různými tiskárnami a schopností obejít nedokonalosti Hardwaru a OS. Také postrádám jeho geniální algoritmus pro generování křížových odkazů a vůbec pro práci s odkazy. Proti tomu je MSW i OOW úplné nic. Rozměry, ořezy a manipulace s obrázky byla možná, obtékání i dokreslování textu do grafiky. Jednotky bylo možno volit, většinou se používaly tiskařské body. To vše pod DOSem.
A když už se formátování textu nějak zauzlovalo, tak se zmáčklo F5 (odkrytí kódů) a formátování se dalo editovat přímo v okně se zobrazenými formátovacími značkami. ... to pak člověk viděl, jaké hovadiny napráskal MSW do dokumentu, když si ho otevřel ve WP a udělal reveal codes!

smekam.

A jeste se slusi rici, ze format souboru WordPerfectu se nemeni od vydani verze 6.0, t.j. 1993. Zobrazeni ridicich kodu umoznilo pomoc uzivatelum, kteri se v "preformatovanem" dokumentu ztratili. Znal i globalni format souboru, ne ze se format kopiruje z odstavce na odstavec. Spoustu myslenek (inteligentni kurzor, rychle nahledy formatovacich zmen, ...) prevzala konkurence az po mnoha letech.

Zatracena nostalgie.

Co se fontů týče, mocný byl i Chi Writer. Ten se v brzce pécéčkových dobách taky docela prosazoval pro psaní českých textů i jiných dokumentů s netriviálnímí znakovými sadami.

zatracená nostalgie...WP a ChiWriter, dokonalá kombinace... pro ChiW jsem v 89 při studenský práci na AV vytvořil v jeho editoru fontů azbuku (byla to docela švanda, ten comp neměl myš, takže pixely fontů se dělali pěkně kurzorovejma klávesama a tuším mezerníkem zapnout-vypnout pixel, dokonalá to příprava na letecký simulátory před příchodem joysticku a soundblastera a pixelart v jednom :-) ... docela jsem pak zíral, když jsem ji viděl na přelomu tisíciletí na jednom pracovišti stále ještě používanou... pro WP mám možná ještě někde ve sklepě 3,5 disktetu na kterou jsem z prehistorické 5,25 archivoval několik maker, největší mělo tuším "brutálních" 8 kB, který dohromady "samy" sázely knížky... split režim WP s reveal codes je imho nepřekonaný dodnes.

zamačkávám slzu nostalgie v oku - WordPerfect jem měl nastdovaný skrz naskrz když mi bylo asi 13 let - jentak ze zájmu, protože jsem viděl, že to používá táta k psaní vědeckých textů a protože jsem viděl jak je to geniální; žel, nanic jsem to tehdy nepotřeboval, max. občas jsem v tom napsal nějaký referát do školy a mohl jsem trochu machrovat s tím jaké to umí hezké rovnice

Reveal Codes spolu s editorem rovnic ne nepodobným tomu co je dnes v OOo byly v té době naprosto bezkonkurenční fíčury - kam se hrabal tehdejší Word a Ami Pro.

Jo, pryč jsou doby, kdy jsem trávil noci tím, že jsem psal vlastní WP driver pro naší 9jehličkovou tiskárnu Star-LC10, takový, aby uměla rychle tisknout česky. WP (ver 5.1) totiž používal (aspoň u takovýhle levných tiskáren) výhradně fonty tiskárny. A naše v sobě češtinu neměla. A zatímco T602 uploadovala do tiskárny český font a pak jej použíla, WP vždycky prepnul do grafiky, vytisknul diakritiku, přepnul zpět do textu a vytiskl písmenka. Inu, vytiskl jsem český text do souboru v T602, vykradl z toho část kde se uploadoval font a dobastlil to do WP ovladače. To bylo radosti na starém bělidle ;-)

Je vhodné zdůraznit, že WordPerfect sice bohužel ztratil svou pozici, nicméně minimálně v USA je to stále jasná dvojka, rozšířen je též v Beneluxu (hlavně v Nizozemí), ve Skandinávii a některých dalších zemích. Aktuální čísla bohužel nevím, ale před pár roky to bylo cca 30 miliónů uživatelů, kteří primárně používají WP, dalších už nevím kolik miliónů jako druhý texťák. Speciálně v některých sektorech má obzvláště silné zastoupení: v USA jsou to zejména právnické firmy, minimálně u menších je to většina. Dále to tradičně jsou různé vládní instituce a úřady, oblast medicíny ad.

Mimochodem právnická firma, která zastupuje Microsoft, používá WordPerfect! Proto také, když probíhal známý soudní spor Microsoft versus Department of Justice, veškeré dokumenty byly na Internetu k dispozici jednak v PDF a jednak (osobně jsem je četl) ve formátu WordPefectu! Dokonce se říkalo, že Microsoft na tu právnickou firmu velmi silně tlačil, aby přešla na MS Word, ta to ale rezolutně odmítla. Stručně vypsat, v čem všem WordPerfect vynikal a stále vyniká, a v čem je stále vyjímečný, je prakticky nemožné. Řada funkcí se u konkurence objevila až za 3, 5 nebo i více let, některé jsou dosud jedinečné. Osobně bych vypíchnul následující:

1. Vynikající práce s rozsáhlými dokumenty.
2. Se složitě formátovanými dokumenty, naprosto precizní kontrola nad formátováním (což jsou nejen zmíněné Skryté kódy).
3. Mnohojazyčné dokumenty (nezávisle na verzi a jazykové verzi).
4. Interoperabilita a kompatibilita různých verzí, dokonce verzí mezi různými platformami.
5. Koncepce a množství dodávaných ovladačů tiskáren (a navíc si uživatel mohl ovladače i upravit nebo dokonce vytvořit vlastní: bez programování).
6. Většina funkcí vypiplána k dokonalosti, totéž platí i pro různé detaily ovládání (aspoň pár příkladů níže).
7. Pro USA též naprosto legendární technická podpora (i vlastní zkušenost).

Např. i WordPerfect pro DOS nejenže podporoval dlouhá jména a přípony souborů (!) (v terminologii WP deskriptivní jména a typy, později dokonce i dlouhá jména vybraných adresářů a možnost vytvořit si tzv. QuickList), desítky dalších polí pro popis dokumentů, verze 6.x navíc na tehdejší dobu naprosto špičkovou technologii fulltextového vyhledávání QuickFinder, ale např. nabízel buď dočasnou nebo trvalou změnu adresáře, který se vám nabízel. I po té, co jste integrovaný správce souborů opustili a třeba hodinu psali, tak si pamatoval přesnou pozici kurzoru v seznamu souborů. Obdobně Skrýté kódy šlo nejen zobrazit, ale i vyhledávat a nahrazovat (včetně práce s bloky textu) a např. pro nejběžnější formátovací kódy (tučně, kurziva, konec odstavce, pevný konec stránky atd. stačilo zmáčknout odpovídající klávesou zkratku: nebylo třeba listovat dlouhatánským rozbalovacím seznamem, ten jste použili jen pro méně běžné kódy. A takových vychytávek tam jsou desítky! Zkušeným uživatelům to úžasně zefektivňuje práci. (Mimochodem, šlak mě vždy může trefit, a platí to pro spoustu různých Windows programů od různých firem a autorů, že čím delší je rozbalovací seznam, tím obvykle na menší počet řádků se rozbalí - asi proto, aby se v něm co nejhůř hledalo a pohybovalo. Obdobně v samotných Windows na mnoha místech, kde se zobrazují jména souborů včetně dlouhých cest, nebo jiné dlouhé výpisy, je řádek velmi krátky a často ani okno nejde zvětšit.)

Z drobných, ale pro mě velmi důležitých funkcí zmíním např. ochranu libovolného bloku textu (block protect), naznačené (měkké) dělení slov nejen s dělícím známénkem ale i bez něj (pro sousloví jako písmo/velikos­t/atributy), možnost zakázat dělení konkrétních slov, prakticky libovolně nastavit jak letter, tak wordspacing a nastavit limity, o kolik smí WP (při zarovnání "plné", v terminologii Wordu "do bloku") zmenšit nebo zvětšit mezislovní mezery, funkci Posuv (Advance), bez ohledu na aktuální nastavení měrových jednotek, lze všechny rozměry (od velikosti papíru až po mikroposuv) zadávat v cm, mm, palcích, typografický bodech atd.

Takto bych mohl pokračovat ještě dlouho, ale příspěvěk už je velmi dlouhý. Proto jsem si dovolil druhou část věnovanou tomu, co v článku tolik nebylo (novější verze, verze pro Linux ad.) napsat do druhého příspěvku. Zde ještě aspoň pár užitečných odkazů:

WP Universe: je asi nejrozsáhlejší web věnovaný všem různým verzím WP, též rozsáhlé diskusní fórum. Obsahuje též odkazy na několik dalších webů

WordPerfect vs. Word: docela hezké a detailní srovnání korespondujících verzí WordPerfectu a MS Wordu pro Windows (bohužel jen pro verze 9, 10, 11/12). Autor mimo jiné uvádí, že první program, který používal byl MS Word 6 a dlouho psal a byl trénován jen pro Word. O to je myslím srovnání cennější.

Gordon McComb, přezdívaný the "Macro Man" se již 25 let věnuje "Office Automation", mnoho jeho maker, šablon ad. věcí se posléze stalo oficiální součástí instalace různých verzí WP a Wordu, napsal též několik knih na toto téma.

WordPerfect for DOS Updated: se věnuje specificky WP pro DOS 5.1, 5,1+, 6.x. Formát stránek není zrovna přehledný, ale obsah úžasný. Mimo jiné jsou zde uživateli vytvořené ovladače pro mnoho nových tiskáren, spousta rad a tipů. Hlavních autorem je Edward Mendelson, který jako dlouholetý redaktor PC Magazine testoval prakticky všechny textové editory, který kdy byly napsány a krásně zde zhrnuje, proč WP for DOS považuje za nejlepší program, který kdy byl napsán.

Díky za článek, pár komentářů a doplnění. Sám používám WP jako hlavní editor již hodně přes 20 let a jelikož WP byl avizovaný minule u Wordstaru, velmi jsem se na článek těšil. Článek mě určitě nezklamal, dověděl jsem i pár novinek z historie (přesné vysvětlení původu F3, o knize Almost Perfect jsem věděl, ale netušil, že je nyní online: určitě si ji přečtu). Popis starší a klíčové historie je výborný, dovolím si proto malinko doplnit tu novější (ta v článku příliš stručně), verze pro OS/2, pro Linux a současnost i reagovat na předchozí komentáře čtenářů.

Ad verze pro DOS: verze 5.0 je z roku 1988. Již zde (ne v 5.1) WP jako první opustil koncepci 1 znak = 1 byte (ASCII) a zavedl vícebytové jednoznačné "Unicode-like" kódování znaků (WP Chars Set): kromě v článku zmíněných znaků tam je např. i International Pronunciation Alphabet!

Jak je u WP zvykem, funkce byla vypilována k dokonalosti. Např. (minimálně pro latinku) prošli opravdu všechny jazyky, aby tam byly všechny znaky současně (ne jen některé jako i v daleko pozdějších verzích Windows) včetně např. "j bez tečky", funkčnost naprosto nezávisela na lokalizaci (stejný soubor v US, CZ, NL, ES atd. verzi), ve všech jazykových verzích bylo možné třídit (řadit) různé části textu podle všech podporovaných jazyků (pro češtinu včetně "ch"!), již v článku byla zmíněna naprosto výjimečná podpora tiskáren a schopnost vytisknout tyto znaky i na tiskárnách, které to jinak neuměly. A dokonce i při změně fontu (uživatelem nebo při tzv. substituci fontů) se NIKDY nestalo, aby se místo znaků s diakritikou vytiskly "čtverečky" nebo "paznaky". Na VGA (i EGA?) monitorech WP jako patrně jediný program na světě mohl využít dokumentovanou, ale téměř neznámou vlastnosti těchto karet, takže i v textovém režimu šlo zobrazit ne 256 ale 512 různých znaků najednou (čím byly pokryty skoro všechny latinkové znaky různých jazyků, řecká abeceda a další často používáné). Rovněž můžete mít libovolné množství klávesnic (nejen pro psaní národních/spe­ciálních znaků, ale i pro další funkce): připomínám, že ještě Windows 3.1 naprosto nesmyslně mohli mít jen dvě klávesnice, což např. pro mé kolegy z katedry románských jazyků byl zásadní problém.

Verze 5.1 je z roku 1989, oproti 5.0 (viz článek) přibyly pull-down menu (tradiční řádková a celoobrazovké menu, viz např. obr. 15, zůstaly) a myslím si, že též editor rovnic v 5.0 ještě nebyl. Jinak se verze lišily jen drobnostmi. Jde o poslední verzi kompletně napsanou v assembleru, takže ji šlo (mírně ořezenou, ale nic podstatného nechybělo) nainstalovat i na jednu disketu a na druhou ukládat napsané dokumenty. Tato verze byla lokalizována i do češtiny (5.0 možná taky, ale nevím) a do desítek dalších jazyků. Jak vyplývá z předchozího, lokalizace znamenala jen přeložit menu a nápovědu, nic se nemuselo "dobastlovat" pro jednotlivé jazykové verze, jak bylo ještě mnoho let poté obvyklé i ve Windows/Windows programech. Na okraj: WP při importu (exportu) textových (ASCII) dokumentů kromě PC-Latin 2 podporuje kódovou stránku bratří Kamenických (!) a všechny ostatní tehdy v různých zemích používané kódové stránky (a ještě si můžete nadefinovat vlastní). Jakmile byl text "uvnitř", už naprosto na kódových stránkách, fontech a lokalizaci nezávisel (viz výše).

Verze 6.0/6.1/6.2 verze 6.0 je z roku 1993 (stále ještě WordPerfect Corp.). Již je převážně v "céčku" a mnohem větší. Ale je stejně, podle mě možná ještě více, přelomová než verze 5.0/5.1 (např. název recenze v PC Magazine: DOS text processing like never before). Z hlediska "core" textových funkcí zde nebylo tolik novinek (jednoduše proto, že "takřka vše" bylo již v 5.1), ale zásadní změny byly v oblasti grafiky. Všechno: grafické čáry, rámečky, výplně: lineární, gradientní radiální, rectangulární...) je nyní rovněž založeno na stylech (dodnes nepřekonáno). Obrázky lze nyní obtékat nejen podle rámu, ale též podle nepravidelného obrysu samotného obrázku. (Nevím jak Quark, ale PageMaker a Ventura tehdy určitě neuměly. MS Word až ve verzi 97. Když kamarád viděl, mohla ho ranit mrtvice, protože celý předchozí den ručně "oblepoval" textem v PageMakeru obrázky ve firemním časopisu.) Podpora veškerých tehdy existujících formátů vektorových fontů (WP jak tak mimochodem vyvinul a dodával vlastní "Adobe Type Manager", "Speedo Manager": ty dělají čest svému jménu a rychle se rasterizují, Intellifont/Agfa Compugraphics a také ony nablblé "True Type" fonty.) Nový makrojazyk: velmi mocný a přitom snadno naučitelný. Navíc mnoho i složitých maker lze vytvořit pouhým záznamem z klávesnice, bez editace jediného řádku kódu! Přitom i tato makra mohou obsahovat proměnné (!) a pozastavit svůj běh v různých dialogových boxem, kde potom uživatel zvolí různé funkce a nastavení. Zcela přepracované uživatelské rozhraní: textové a dvě verze grafického. Všechny ale používají stejná roletová menu a dialogové boxy, tradiční řádková a celoobrazovková menu kompletně odstraněna. Klávesové zkratky zůstaly stejné (pouze se prohodily F3 a F1, kde je konečně nápověda). Česká lokalizace byla prakticka hotovo (nedělal jsem ji, ale testoval posílal připomínky autorovi), ale v souvislosti se změnou majitele již nebyla vydána.

Verze pro OS/2: autoři bohužel uvěřili IBM, že následníkem DOSu bude OS/2 a místo pro Windows vyvíjeli přednostně pro tuto platformu. Verze 1.0 neboli 5.0 byla již v roce 1989 (!), poslední byla 5.2. Osobně jsem nikdy neviděl, ale ve všech recenzích v PC Magazine i dalších časopisech vždy vyhrál ve srovnávacích recenzích pro OS/2.

Verze pro Windows: se výrazně opozdila zejména kvůli OS/2, ale také proto, že DOS verze se stále prodávala nejvíc. Verze 1.0, později převládlo označen 5.1 - protože funkčně to byl ekvivalent 5.1 pro DOS a i formát souborů byl identický, byla až v roce 1991, sám jsem ji nikdy neviděl, ale udává se, že byla značně nestabilní. Verze 1.1 (5.2) již byla velmi dobrá a stabilní, na Windows i poměrně malá a rychlá, součástí byl též licensovaný Adobe Type Manager a řada velmi kvalitných Type 1 fontů (připomínám, že TrueType fonty ještě ve Windows 3.0 nebyly, až ve 3.1!). Ale Word 2.0 byl tehdy na trhu již asi 1,5 roku (verze MS Wordu 2.0 byla mimochodem strašně nestabilní, ale v době uvedení WP to již byla stabilní verze 2.0c). Dále bylo nutné ve WP změnit téměř všechny klávesové zkratky (např. logicky Alt+F4), které většina uživatelů WP měla dokonale zafixovány. WP tak nadále kraloval v DOSu (WordStar už definitivně ztratil své pozice, hlavním konkurentem se i zde stal u nás málo známý MS Word pro DOS, který mimochodem vůbec nebyl špatný, ale na WP prostě neměl). Ale ve Windows WordPerfect ztrácel, lépe řečeno při svém pozdním příchodu nestíhal dotahovat již rozběhlé prodeje MS Wordu. Přesto jsem přesvědčen, že by MS Word neuspěl tolik, nebýt využití (lépe zneužití) dominatní pozice samotných Windows, rozsáhlé využití nedokumentovaných funkcí Win API, problematické až nelegální OEM smlouvy a předinstalace a podle mě hlavně marketingový tah "MS Office". Prakticky všichni redaktoři v PC Magazinu, Byte ad. časopisech o tom psali sloupky, editorialy a další úvahy, že je to blbost, že nechtějí (např.) jednu dobrou a dvě podprůměrné aplikace od stejné firmy, ale nejlepší od různých firem. Většina se k těmu článkům později nehlásila a jen pár čestně přiznalo, že se (bohužel) mýlili.

Mimochodem CZ lokalizace MS Word 2.0 byla hodně špatná (už na krabici byla spousta hrubek) a řada specifických nebo jazykově závislých funkcí v češtině nefungovala. Něco při lokalizaci "dobastlili" a spousta funkcí, která byla v US verzi jednoduše v české nebyla! MS Word v ČR tehdy nebyl nejprodávanější editor pro Windows, tím bylo výborné (a výborně lokalizované) Ami Pro (od Lotusu, i když původně to není Lotus produkt), a jak později dopadlo..

Verze 6.0/6.1 pro Windows: WP 6.0 pro Windows byl uveden v roce 1993, tentokrát již ve stejném roce jako MS Word 6.0, ale až verze 6.0a byla dostatečně odladěná (zatímco číslování WP 5.1, 5.2, 6.0 mělo svoji logiku uvedenou výše, Word měl verze 1, 2, 6, 95... a hlavně asi kvůli tomu aby neměl nižší číslo verze než WP). Ve verzi 6.1 ještě doladili některé mouchy a funkčně i stabilitou byl opět králem (jakkoli MS Word 6 byla podařená verze). WordPerfect se musel začal prodávat nejprve jako "Borland Office" (spolu s Quattro, Paradoxem..), později tyto programy od Borlandu odkoupili, ale prodej celé WordPerfect Corp. Novellu byl neštěstím. Slova mého nejoblíbenějšího redaktora PC Magazine Johna C. Dvoraka (český původ?) publikované hned v prvních dnech byla bohužel prorocká. Cituji volně: Novell je síťová firma, nikdy neměla dobrý marketing a neumí prodávat kancelářský software.

A tak sice WP 6.1 (dokonce i celý WP Office) získal v té době zaslouženě spoustu vítězných recenzí a různých ocenění. Mimo jiné v témže čísle PC Magazine tehdy velmi prestižní PC Mag Editors' Choice poprvé nejen WP 6.1 DOS, ale současně též pro WP 6.1 Win (a krátce předtím pro OS/2), ale obchodně to byla spíše katastrofa. A tak po relativně krátké době Novell oznámil, že oblast kancelářského software opouští. Dost dlouho nebylo jasné co bude, mluvilo se o zpětném odkupu původními zaměstnanci WP Corp., fondu rizikového kapitálu ad. což samozřejmě také neprospělo. A tak nakonec poměrně překvapivá koupě Corelem nakonec dopadla poměrně dobře.

Verze 6.1 (a celý WP Office) byl opět lokalizován do češtiny, ale uvedení lokalizace se zpozdilo snad o rok (údajně se již dokonce začínala lisovat CDéčka, pak se vše zarazilo a čekalo na nového vlastníka). Nejsem si jistý, ale myslím že 6.1 byla poslední verzí, která vedle Windows ovladačů tiskáren umožnovala použít též tradiční a excelentní WP ovladače. (Není zvláštní, že tak relativně malá firma byla schopná naprogramovat a odladit asi 1500, později dokonce přes 2000 (!) ovladačů prakticky na každý model tiskárny, kdy vyrobený na planetě Zemi. Zatímco minimálně do roku 1995 bylo pro Windows k dispozici několikrát méně ovladačů a mnohé neuvěřitelně chybové, a s příchodem Vista a Win 7 mnozí výrobci tiskáren opět nejsou schopni dodat aktuální ovladač?)

Verze 7 byla první 32bitová a první plně pod Corelem. Údajně (nikdy jsem v ní nepsal) zase nebyla až tak stabilní, nikoli však tragicky. Naopak a na rozdíl od Wordu lze instalovat i ve Windows 3.1, čímž si naopak Corel zase dost uživatelů získal. Jsem si skoro jistý, že nebyla lokalizována do češtiny.

Verze 8 je myslím poslední lokalizovaná do češtiny. Všechny verze od té výše byly víceméně bezproblémové, myslím ve verzi 11 se prvně objevila schopnost přímeho exportu do PDF. Bohužel tato jinak velmi šikovné funkce blbne s češtinou, což u WP je zvláště překvapivé vzhledem k tradiční výše popsané podpoře všech možných jazyků. Verze 13 (je označována "X3", 13 je přece "neštastné číslo", v amerických hotelech nebývá ani patro 13, vlastní zkušenost) pak přidala i import PDF souborů a aktuální verze 15 (X5) z roku 2010 podporuje mimo jiné vylepšenou editaci PDF importů, a vedle samozřejmých DOC, RTF a dalších formátů též DOCX a Open Office).

Verze pro Linux: s těmito verzemi prakticky nemám zkušenosti. První byla verze 6.0 asi v roce 1995, sedmička myslím vůbec nebyla. Verze 8 existovala v plně placené verzi a ořezaná volně ke stažení. Poslední nativní verze byla 8.1. Corel v té době měl vlastní Linux distribuci, Corel Linux, založenou na Debianu a doplněnou o celou řadu user-friendly funkcí. Ta si minimálně v USA rychle získala slušnou popularitu a stala se na krátkou dobu asi 4. nejpoužívanější distribucí podle nějakého celkem slušném průzkumu trhu (ještě někde mám k tomu pár čísel). Existovala ještě verze 9.0 (WP Office 2000), ale ta používala Corelem upravenou verzi Wine (stejně jako Corel Draw 9). Celkově byly prodeje Linux programů nízké, Corel přestal Linux podporovat a svoji distribuci odprodal Xandrosu, kde pak krátce nato definitivně zanikla. Nicméně v Linuxu lze bez problémů provozovat WordPerfect for DOS (pod DOSEMU).