Vlákno názorů k článku Historie vývoje GUI (12) - vzestup a pád WordPerfectu od Jirka - Díky za článek, pár komentářů a doplnění. Sám...

Díky za článek, pár komentářů a doplnění. Sám používám WP jako hlavní editor již hodně přes 20 let a jelikož WP byl avizovaný minule u Wordstaru, velmi jsem se na článek těšil. Článek mě určitě nezklamal, dověděl jsem i pár novinek z historie (přesné vysvětlení původu F3, o knize Almost Perfect jsem věděl, ale netušil, že je nyní online: určitě si ji přečtu). Popis starší a klíčové historie je výborný, dovolím si proto malinko doplnit tu novější (ta v článku příliš stručně), verze pro OS/2, pro Linux a současnost i reagovat na předchozí komentáře čtenářů.

Ad verze pro DOS: verze 5.0 je z roku 1988. Již zde (ne v 5.1) WP jako první opustil koncepci 1 znak = 1 byte (ASCII) a zavedl vícebytové jednoznačné "Unicode-like" kódování znaků (WP Chars Set): kromě v článku zmíněných znaků tam je např. i International Pronunciation Alphabet!

Jak je u WP zvykem, funkce byla vypilována k dokonalosti. Např. (minimálně pro latinku) prošli opravdu všechny jazyky, aby tam byly všechny znaky současně (ne jen některé jako i v daleko pozdějších verzích Windows) včetně např. "j bez tečky", funkčnost naprosto nezávisela na lokalizaci (stejný soubor v US, CZ, NL, ES atd. verzi), ve všech jazykových verzích bylo možné třídit (řadit) různé části textu podle všech podporovaných jazyků (pro češtinu včetně "ch"!), již v článku byla zmíněna naprosto výjimečná podpora tiskáren a schopnost vytisknout tyto znaky i na tiskárnách, které to jinak neuměly. A dokonce i při změně fontu (uživatelem nebo při tzv. substituci fontů) se NIKDY nestalo, aby se místo znaků s diakritikou vytiskly "čtverečky" nebo "paznaky". Na VGA (i EGA?) monitorech WP jako patrně jediný program na světě mohl využít dokumentovanou, ale téměř neznámou vlastnosti těchto karet, takže i v textovém režimu šlo zobrazit ne 256 ale 512 různých znaků najednou (čím byly pokryty skoro všechny latinkové znaky různých jazyků, řecká abeceda a další často používáné). Rovněž můžete mít libovolné množství klávesnic (nejen pro psaní národních/spe­ciálních znaků, ale i pro další funkce): připomínám, že ještě Windows 3.1 naprosto nesmyslně mohli mít jen dvě klávesnice, což např. pro mé kolegy z katedry románských jazyků byl zásadní problém.

Verze 5.1 je z roku 1989, oproti 5.0 (viz článek) přibyly pull-down menu (tradiční řádková a celoobrazovké menu, viz např. obr. 15, zůstaly) a myslím si, že též editor rovnic v 5.0 ještě nebyl. Jinak se verze lišily jen drobnostmi. Jde o poslední verzi kompletně napsanou v assembleru, takže ji šlo (mírně ořezenou, ale nic podstatného nechybělo) nainstalovat i na jednu disketu a na druhou ukládat napsané dokumenty. Tato verze byla lokalizována i do češtiny (5.0 možná taky, ale nevím) a do desítek dalších jazyků. Jak vyplývá z předchozího, lokalizace znamenala jen přeložit menu a nápovědu, nic se nemuselo "dobastlovat" pro jednotlivé jazykové verze, jak bylo ještě mnoho let poté obvyklé i ve Windows/Windows programech. Na okraj: WP při importu (exportu) textových (ASCII) dokumentů kromě PC-Latin 2 podporuje kódovou stránku bratří Kamenických (!) a všechny ostatní tehdy v různých zemích používané kódové stránky (a ještě si můžete nadefinovat vlastní). Jakmile byl text "uvnitř", už naprosto na kódových stránkách, fontech a lokalizaci nezávisel (viz výše).

Verze 6.0/6.1/6.2 verze 6.0 je z roku 1993 (stále ještě WordPerfect Corp.). Již je převážně v "céčku" a mnohem větší. Ale je stejně, podle mě možná ještě více, přelomová než verze 5.0/5.1 (např. název recenze v PC Magazine: DOS text processing like never before). Z hlediska "core" textových funkcí zde nebylo tolik novinek (jednoduše proto, že "takřka vše" bylo již v 5.1), ale zásadní změny byly v oblasti grafiky. Všechno: grafické čáry, rámečky, výplně: lineární, gradientní radiální, rectangulární...) je nyní rovněž založeno na stylech (dodnes nepřekonáno). Obrázky lze nyní obtékat nejen podle rámu, ale též podle nepravidelného obrysu samotného obrázku. (Nevím jak Quark, ale PageMaker a Ventura tehdy určitě neuměly. MS Word až ve verzi 97. Když kamarád viděl, mohla ho ranit mrtvice, protože celý předchozí den ručně "oblepoval" textem v PageMakeru obrázky ve firemním časopisu.) Podpora veškerých tehdy existujících formátů vektorových fontů (WP jak tak mimochodem vyvinul a dodával vlastní "Adobe Type Manager", "Speedo Manager": ty dělají čest svému jménu a rychle se rasterizují, Intellifont/Agfa Compugraphics a také ony nablblé "True Type" fonty.) Nový makrojazyk: velmi mocný a přitom snadno naučitelný. Navíc mnoho i složitých maker lze vytvořit pouhým záznamem z klávesnice, bez editace jediného řádku kódu! Přitom i tato makra mohou obsahovat proměnné (!) a pozastavit svůj běh v různých dialogových boxem, kde potom uživatel zvolí různé funkce a nastavení. Zcela přepracované uživatelské rozhraní: textové a dvě verze grafického. Všechny ale používají stejná roletová menu a dialogové boxy, tradiční řádková a celoobrazovková menu kompletně odstraněna. Klávesové zkratky zůstaly stejné (pouze se prohodily F3 a F1, kde je konečně nápověda). Česká lokalizace byla prakticka hotovo (nedělal jsem ji, ale testoval posílal připomínky autorovi), ale v souvislosti se změnou majitele již nebyla vydána.

Verze pro OS/2: autoři bohužel uvěřili IBM, že následníkem DOSu bude OS/2 a místo pro Windows vyvíjeli přednostně pro tuto platformu. Verze 1.0 neboli 5.0 byla již v roce 1989 (!), poslední byla 5.2. Osobně jsem nikdy neviděl, ale ve všech recenzích v PC Magazine i dalších časopisech vždy vyhrál ve srovnávacích recenzích pro OS/2.

Verze pro Windows: se výrazně opozdila zejména kvůli OS/2, ale také proto, že DOS verze se stále prodávala nejvíc. Verze 1.0, později převládlo označen 5.1 - protože funkčně to byl ekvivalent 5.1 pro DOS a i formát souborů byl identický, byla až v roce 1991, sám jsem ji nikdy neviděl, ale udává se, že byla značně nestabilní. Verze 1.1 (5.2) již byla velmi dobrá a stabilní, na Windows i poměrně malá a rychlá, součástí byl též licensovaný Adobe Type Manager a řada velmi kvalitných Type 1 fontů (připomínám, že TrueType fonty ještě ve Windows 3.0 nebyly, až ve 3.1!). Ale Word 2.0 byl tehdy na trhu již asi 1,5 roku (verze MS Wordu 2.0 byla mimochodem strašně nestabilní, ale v době uvedení WP to již byla stabilní verze 2.0c). Dále bylo nutné ve WP změnit téměř všechny klávesové zkratky (např. logicky Alt+F4), které většina uživatelů WP měla dokonale zafixovány. WP tak nadále kraloval v DOSu (WordStar už definitivně ztratil své pozice, hlavním konkurentem se i zde stal u nás málo známý MS Word pro DOS, který mimochodem vůbec nebyl špatný, ale na WP prostě neměl). Ale ve Windows WordPerfect ztrácel, lépe řečeno při svém pozdním příchodu nestíhal dotahovat již rozběhlé prodeje MS Wordu. Přesto jsem přesvědčen, že by MS Word neuspěl tolik, nebýt využití (lépe zneužití) dominatní pozice samotných Windows, rozsáhlé využití nedokumentovaných funkcí Win API, problematické až nelegální OEM smlouvy a předinstalace a podle mě hlavně marketingový tah "MS Office". Prakticky všichni redaktoři v PC Magazinu, Byte ad. časopisech o tom psali sloupky, editorialy a další úvahy, že je to blbost, že nechtějí (např.) jednu dobrou a dvě podprůměrné aplikace od stejné firmy, ale nejlepší od různých firem. Většina se k těmu článkům později nehlásila a jen pár čestně přiznalo, že se (bohužel) mýlili.

Mimochodem CZ lokalizace MS Word 2.0 byla hodně špatná (už na krabici byla spousta hrubek) a řada specifických nebo jazykově závislých funkcí v češtině nefungovala. Něco při lokalizaci "dobastlili" a spousta funkcí, která byla v US verzi jednoduše v české nebyla! MS Word v ČR tehdy nebyl nejprodávanější editor pro Windows, tím bylo výborné (a výborně lokalizované) Ami Pro (od Lotusu, i když původně to není Lotus produkt), a jak později dopadlo..

Verze 6.0/6.1 pro Windows: WP 6.0 pro Windows byl uveden v roce 1993, tentokrát již ve stejném roce jako MS Word 6.0, ale až verze 6.0a byla dostatečně odladěná (zatímco číslování WP 5.1, 5.2, 6.0 mělo svoji logiku uvedenou výše, Word měl verze 1, 2, 6, 95... a hlavně asi kvůli tomu aby neměl nižší číslo verze než WP). Ve verzi 6.1 ještě doladili některé mouchy a funkčně i stabilitou byl opět králem (jakkoli MS Word 6 byla podařená verze). WordPerfect se musel začal prodávat nejprve jako "Borland Office" (spolu s Quattro, Paradoxem..), později tyto programy od Borlandu odkoupili, ale prodej celé WordPerfect Corp. Novellu byl neštěstím. Slova mého nejoblíbenějšího redaktora PC Magazine Johna C. Dvoraka (český původ?) publikované hned v prvních dnech byla bohužel prorocká. Cituji volně: Novell je síťová firma, nikdy neměla dobrý marketing a neumí prodávat kancelářský software.

A tak sice WP 6.1 (dokonce i celý WP Office) získal v té době zaslouženě spoustu vítězných recenzí a různých ocenění. Mimo jiné v témže čísle PC Magazine tehdy velmi prestižní PC Mag Editors' Choice poprvé nejen WP 6.1 DOS, ale současně též pro WP 6.1 Win (a krátce předtím pro OS/2), ale obchodně to byla spíše katastrofa. A tak po relativně krátké době Novell oznámil, že oblast kancelářského software opouští. Dost dlouho nebylo jasné co bude, mluvilo se o zpětném odkupu původními zaměstnanci WP Corp., fondu rizikového kapitálu ad. což samozřejmě také neprospělo. A tak nakonec poměrně překvapivá koupě Corelem nakonec dopadla poměrně dobře.

Verze 6.1 (a celý WP Office) byl opět lokalizován do češtiny, ale uvedení lokalizace se zpozdilo snad o rok (údajně se již dokonce začínala lisovat CDéčka, pak se vše zarazilo a čekalo na nového vlastníka). Nejsem si jistý, ale myslím že 6.1 byla poslední verzí, která vedle Windows ovladačů tiskáren umožnovala použít též tradiční a excelentní WP ovladače. (Není zvláštní, že tak relativně malá firma byla schopná naprogramovat a odladit asi 1500, později dokonce přes 2000 (!) ovladačů prakticky na každý model tiskárny, kdy vyrobený na planetě Zemi. Zatímco minimálně do roku 1995 bylo pro Windows k dispozici několikrát méně ovladačů a mnohé neuvěřitelně chybové, a s příchodem Vista a Win 7 mnozí výrobci tiskáren opět nejsou schopni dodat aktuální ovladač?)

Verze 7 byla první 32bitová a první plně pod Corelem. Údajně (nikdy jsem v ní nepsal) zase nebyla až tak stabilní, nikoli však tragicky. Naopak a na rozdíl od Wordu lze instalovat i ve Windows 3.1, čímž si naopak Corel zase dost uživatelů získal. Jsem si skoro jistý, že nebyla lokalizována do češtiny.

Verze 8 je myslím poslední lokalizovaná do češtiny. Všechny verze od té výše byly víceméně bezproblémové, myslím ve verzi 11 se prvně objevila schopnost přímeho exportu do PDF. Bohužel tato jinak velmi šikovné funkce blbne s češtinou, což u WP je zvláště překvapivé vzhledem k tradiční výše popsané podpoře všech možných jazyků. Verze 13 (je označována "X3", 13 je přece "neštastné číslo", v amerických hotelech nebývá ani patro 13, vlastní zkušenost) pak přidala i import PDF souborů a aktuální verze 15 (X5) z roku 2010 podporuje mimo jiné vylepšenou editaci PDF importů, a vedle samozřejmých DOC, RTF a dalších formátů též DOCX a Open Office).

Verze pro Linux: s těmito verzemi prakticky nemám zkušenosti. První byla verze 6.0 asi v roce 1995, sedmička myslím vůbec nebyla. Verze 8 existovala v plně placené verzi a ořezaná volně ke stažení. Poslední nativní verze byla 8.1. Corel v té době měl vlastní Linux distribuci, Corel Linux, založenou na Debianu a doplněnou o celou řadu user-friendly funkcí. Ta si minimálně v USA rychle získala slušnou popularitu a stala se na krátkou dobu asi 4. nejpoužívanější distribucí podle nějakého celkem slušném průzkumu trhu (ještě někde mám k tomu pár čísel). Existovala ještě verze 9.0 (WP Office 2000), ale ta používala Corelem upravenou verzi Wine (stejně jako Corel Draw 9). Celkově byly prodeje Linux programů nízké, Corel přestal Linux podporovat a svoji distribuci odprodal Xandrosu, kde pak krátce nato definitivně zanikla. Nicméně v Linuxu lze bez problémů provozovat WordPerfect for DOS (pod DOSEMU).