Hlavní navigace

Historie vývoje GUI (4): první (ne)úspěšná GUI na PC

Pavel Tišnovský

Ve čtvrté části seriálu o historii grafického uživatelského rozhraní si řekneme, jaké systémy s GUI byly vyvíjeny pro osobní počítače kompatibilní s IBM PC na samém počátku existence platformy. V polovině osmdesátých let minulého století totiž vzniklo hned několik různých systémů s GUI, přežil však jediný.

Obsah

1. Vznik grafického uživatelského rozhraní na PC

2. IBM a DOS – brzda rozvoje GUI pro PC?

3. Vznik systému Visi On

4. Technologie použité v systému Visi On

5. Zvláštnosti GUI systému Visi On a aplikace dostupné pro tento systém

6. Od Interface Manageru k Microsoft Windows

7. Microsoft Windows vs. Top View

8. Microsoft Windows 1.0

9. Odkazy na Internetu

1. Vznik grafického uživatelského rozhraní na PC

V předchozí části seriálu o historii vývoje grafických uživatelských rozhraní jsme se zaměřili na popis první pracovní stanice firmy Sun, která díky svému programovému vybavení a taktéž grafickému subsystému umožňovala interaktivní práci uživatele s počítačem pomocí GUI. Tato stanice nesoucí označení Sun-1 byla založena na 32bitovém mikroprocesoru Motorola 68000, který byl použit například i v počítačích Atari ST a Amiga, jejichž grafické uživatelské rozhraní si popíšeme v následujících dílech tohoto seriálu. Dnes si řekneme, jaké systémy s grafickým uživatelským rozhraním vznikaly na osobních počítačích kompatibilních s IBM PC, tj. na počítačích založených na šestnáctibitovém mikroprocesoru Intel 8086, resp. na jeho zjednodušené variantě Intel 8088, což je mikroprocesor se zúženou externí datovou sběrnicí na osm bitů. Podle mnohých autorů se IBM PC stalo populární právě díky použití této sice méně výkonné, ale v konečném důsledku levnější variantě 8086, protože se zlevnila konstrukce přídavných karet a současně bylo možné jednoduše použít známou a populární součástkovou základnu používanou na systémech vybavených osmibitovými mikroprocesory Intel 8080/8085.

pc83

Obrázek 1: Grafická karta MDA s čipem MC6845. Tato grafická karta firmy IBM podporovala pouze textový režim 80×25 znaků, přičemž jednotlivé znaky byly zobrazovány v masce 9×14 pixelů.

2. IBM a DOS – brzda rozvoje GUI pro PC?

Vývoj systémů s GUI na počítačích IBM PC se hned v několika ohledech odlišoval od vývoje na jiných platformách, například na již popsaném Macintoshi nebo na počítačích Atari ST a Amiga. Tento rozdíl spočíval mj. i v tom, že firma IBM navrhla svoje IBM PC jako modulární systém, který v jedné své konfiguraci, konkrétně při použití karty MDA, vlastně ani zobrazení grafického režimu a tím pádem ani GUI nepodporoval. Navíc firma IBM příliš na budoucnost grafického uživatelského rozhraní nevěřila, ostatně některé „vizionářské“ výroky manažerů IBM jsou citovány dodnes. Mimo jiné i z tohoto důvodu uzavřela IBM smlouvu s firmou Microsoft na dodání operačního systému, který byl ovládaný z příkazové řádky. Ovšem funkcionalita tohoto systému byla v jeho prvních verzích (nestabilní DOS 1.0 a odladěný DOS 1.1) velmi omezená – nebylo například možné používat vnořené adresáře, neexistovala podpora pro tvorbu ovladačů různých zařízení (ovladače nabízející standardní vstup či výstup byly v dalších verzích dostupné pod jmény PRN, LPT1, CON, AUX atd.), k souborům se přistupovalo přes složité řídicí bloky (File Control Block) atd.

Obrázek 2: Zvuková karta Adlib je taktéž určena, podobně jako výše zobrazená karta MDA, pro instalaci do osmibitové sběrnice PC BUS.

Teprve verze DOS 2.0 přinesla některá podstatná vylepšení, především podporu pevných disků (a tím pádem i vnořených adresářů) a taktéž možnost přesměrování vstupu/výstupu, které sice bylo podobné přesměrování na Unixech, ve skutečnosti ale muselo být realizováno složitěji, protože DOS byl jednoúlohový systém. Ovšem podpora grafického uživatelského rozhraní byla i přes určitou snahu firmy Microsoft (viz další kapitoly) v nedohlednu. Za této situace, kdy jediným rozšířeným operačním systémem pro PC byl MS-DOS (popř. jeho varianta IBMDOS pro počítače firmy IBM), se některé další firmy snažily vyvinout buď plnohodnotný systém s GUI nebo alespoň nadstavbu nad DOSem, která by aplikacím nabízela vlastní API pro práci s GUI. Jak však ukázal další vývoj na PC, zvolily tyto firmy většinou špatnou strategii: jejich systém měl například velké hardwarové nároky (popř. předběhl svoji dobu), aplikace bylo nutné vyvíjet na drahých pracovních stanicích s Unixem, mnohé firmy nebyly dostatečně dravé a drzé, aby se prosadily na prakticky ničím neřízeném trhu se softwarem atd. I přesto několik z těchto systémů, které mnohdy nepřežily ani jediný rok prodeje, stojí za zmínku.

Obrázek 3: Obrazovka zobrazovaná při startu systému Visi On. Tento systém byl spuštěn v emulátoru počítače IBM XT s nastavenou grafickou kartou CGA s „hi-res“ rozlišením 640×200 pixelů.
(zdroj: Nathan Lineback)

3. Vznik systému Visi On

Prvním systémem, který na osobních počítačích PC umožňoval práci s grafickým uživatelským rozhraním, je dnes již poněkud pozapomenutý systém Visi On vytvořený firmou Personal Software, která se později přejmenovala na VisiCorp. Pokud je některému čtenáři jméno této firmy povědomé, nejedná se o náhodu, protože první tabulkový procesor na světě, který se jmenoval VisiCalc, byl prodáván právě touto společností. Vraťme se však k systému Visi On. Prvopočátky tohoto systému můžeme paradoxně najít právě ve zmíněném VisiCalcu s textovým uživatelským rozhraním. VisiCalc byl původně určený pro osmibitové počítače Apple II, kde se stal první „killer aplikací“ (= jedinou aplikací, kvůli níž se někteří lidé rozhodli si koupit počítač) a současně i jednou z prvních aplikací, která byla portována na většinu dalších osmibitových domácích počítačů a později samozřejmě i na počítače PC (zde byl VisiCalc později překonán slavným programem Lotus 1–2–3 optimalizovaným v assembleru a tím pádem rychlejším než původní verze VisiCalcu).

Obrázek 4: Hlavní nabídka systému Visi On. Povšimněte si, že na ploše (desktopu) nejsou umístěny žádné ikony a že v dolní části obrazovky se nachází menu používané pro manipulaci s okny (toto menu je v současných systémech s GUI většinou dostupné pro každé okno zvlášť).
(zdroj: Nathan Lineback)

Společnost VisiCorp měla z prodeje VisiCalcu na svoji dobu takřka neuvěřitelné zisky, které se snažila použít pro vývoj dalších softwarových produktů. Jednalo se například o program VisiPlot (kreslení grafů) nebo o relativně jednoduchý textový procesor VisiWord. V roce 1981 se vývojáři VisiCorpu zamýšleli nad tím, jak zlepšit interoperabilitu svých jednotlivých produktů, což by mohlo ve svém důsledku zvýšit jejich oblibu a tím pádem i prodejnost. Došli k tomu, že by bylo vhodné provést tři poměrně zásadní změny: vytvořit jednotné datové struktury, aby spolu programy mohly jednoduše komunikovat (dříve se data musela například exportovat z VisiCalcu a následně importovat do VisiPlotu), umožnit rychlejší přepínání mezi jednotlivými programy bez nutnosti jeden program ukončit a nastartovat druhý a taktéž sjednotit ovládání programů takovým způsobem, aby se uživatelé nemuseli učit rozdílné klávesové zkratky, jiné názvy položek v menu atd. Vzhledem k tomu, že DOS byl a vlastně dodnes je jednoúlohový a jednouživatelský systém, rozhodlo se vedení společnosti VisiCorp vytvořit vlastní plnohodnotný operační systém s GUI nazvaný Visi On, který měl být dokončen v létě roku 1983, tedy například ještě předtím, než byl představen Macintosh.

Obrázek 5: Nápověda v systému Visi On uživatelům na PC poprvé ukázala použití hypertextových odkazů.
(zdroj: Nathan Lineback)

4. Technologie použité v systému Visi On

Vývoj systému Visi On byl původně zahájen na počítači Apple III se základní deskou upravenou takovým způsobem, aby na ni bylo možné nainstalovat 160 kB operační paměti. Ovšem poměrně rychle se ukázalo, že výkon tohoto počítače nebude pro plnohodnotný provoz systému dostatečný. Proto se začalo s vývojem multiplatformního systému (nesplněným cílem byla portace i na platformy s procesorem Motorola 68000), ovšem se zaměřením na počítače PC. Vzhledem k tomu, že systém Visi On začal být pro tento typ počítačů vyvíjen již v roce 1981 a první verze vyšla na podzim roku 1983, vyžaduje systém pro svoji korektní práci takovou konfiguraci počítače, které je z dnešního pohledu velmi netypická (a to dokonce i pro většinu emulátorů). Systém pracuje spolehlivě pouze na počítačích PC XT, ovšem již nikoli PC AT, protože Visi On pro svoji potřebu alokuje několik vektorů přerušení, které jsou na PC AT (i na všech modernějších PCčkách) využity pro obsluhu hardwarových přerušení IRQ 8 až IRQ 15.

Obrázek 6: Protože grafické uživatelské rozhraní systému Visi On neobsahovalo scrollbary, bylo nutné pro posun obsahu okna použít pravé tlačítko myši.
(zdroj: Nathan Lineback)

Dále bylo nutné Visi On startovat z pevného disku se souborovým systémem, jehož FAT tabulka byla dvanáctibitová, tj. v praxi se jednalo o pevné disky s kapacitou 5 MB až 15 MB, protože pevné disky s kapacitou 20 MB již byly formátovány s využitím šestnáctibitové FAT tabulky. Poznámka: dvanáctibitová FAT tabulka s maximálně cca 4000 clustery je vhodná pouze pro média s malou kapacitou, například diskety, ovšem pro pevné disky s kapacitou 20 MB by měl jeden cluster velikost šestnáct sektorů neboli 8 kB, což je již velmi neefektivní, zejména při ukládání malých souborů. Proto se v DOSu 3.0 objevila podpora pro šestnáctibitové FAT, které se v některých případech používají dodnes (je to možná paradoxní, ale šestnáctibitová FAT byla před několika lety jediným souborovým systémem podporovaným jak profesionálními Windows NT, tak i systémy pro pracovní stanice – Windows 95 a Windows 98).

Obrázek 7: Jednou z hlavních aplikací byl v systému Visi On program Visi On Calc, který ideově navazoval na původní textově orientovaný VisiCalc.
(zdroj: Nathan Lineback)

Ostatně právě nutnost instalace a spouštění systému Visi On z pevného disku vlastně způsobila, spolu s požadavkem na 512 kB paměti RAM, jeho komerční neúspěch. V roce 1983 totiž pevný disk o minimální kapacitě 5 MB splňující nároky Visi On stál i s nezbytným řadičem cca 5000 dolarů. To spolu s cenou počítače a cenou samotného Visi On i s podpůrnými aplikacemi (celkem 1756 dolarů) představovalo částku 7500 dolarů, což se již velmi nebezpečně blížilo hranici 10000 dolarů, kvůli které zbankrotoval jiný počítač s GUI – již několikrát zmiňovaná Apple Lisa. Později se sice cena samotného systému snížila na pouhých 99 dolarů (prodávající měl totiž jistotu, že si uživatelé stejně budou muset koupit i další programové vybavení) a všechny aplikace byly dohromady dostupné za dalších 990 dolarů, ovšem ani toto snížení ceny software na polovinu nestačilo k tomu, aby se Visi On na trhu výrazněji prosadil, zejména v porovnání s jinými platformami než je pouze IBM PC.

Obrázek 8: Další aplikací byl Visi On Graph, tj. program umožňující vytvářet grafy z dat uložených pomocí Visi On Calcu.
(zdroj: Nathan Lineback)

5. Zvláštnosti GUI systému Visi On a aplikace dostupné pro tento systém

V předchozí kapitole jsme si řekli, že Visi On byl programován se snahou o zajištění přenositelnosti na různé platformy. Z tohoto důvodu byl prakticky celý systém, až na některé nízkoúrovňové rutiny, napsán v podmnožině programovacího jazyka C (některé v té době obtížně přenositelné vlastnosti céčka nebylo možné použít). Výsledkem byl poměrně pomalý systém, který však byl ve své první verzi velmi kompaktní – sestával pouze ze sta kilobajtů objektového kódu a dvaceti kilobajtů dat, což je zhruba o polovinu méně, než tomu bylo u dále popsaného systému Windows 1.0, který byl navíc pouze nadstavbou nad DOSem. Visi On podporoval i zjednodušenou formu multitaskingu – vždy běžel pouze jeden vybraný program (jehož okno bylo na popředí), ostatní programy byly v tento čas pozastaveny. Ovšem několik speciálních procesů mohlo běžet na pozadí, zejména se to týkalo ovladače tisku.

Obrázek 9: Visi On Word neboli poměrně jednoduchý textový procesor. Na pozadí je vidět další okno s otevřeným textovým dokumentem a na pravé straně Visi On Graph.
(zdroj: Nathan Lineback)

Grafické uživatelské rozhraní systému Visi On bylo v několika ohledech odlišné od klasického rozhraní s ikonami a pracovní plochou, na níž se ikony umisťují. Ve skutečnosti se ve Visi Onu žádné ikony nepoužívaly a i z tohoto důvodu (a navíc kvůli podpoře pouze grafické karty CGA s rozlišením 640×200 pixelů monochromaticky) celé jeho grafické rozhraní připomínalo jakýsi přechod od textového rozhraní k plnohodnotnému GUI (což autorovi tohoto článku poněkud připomíná jeho desktop s Fluxboxem :-). Dalším významným prvkem GUI, který ve Visi Onu chyběl, byly scrollbary. Namísto toho se uživatel po dokumentu mohl pohybovat po stisku pravého tlačítka myši. Velikost a umístění oken se ovládalo pomocí menu na spodní části obrazovky, nikoli tedy z kontextového menu, jak je tomu v dnešních GUI. Zajímavá je funkce tlačítka TRANSFER, které sloužilo k přenosu dat mezi aplikacemi, tj. jednalo se o jakousi obdobu schrány (clipboardu).

Obrázek 10: Další ukázka překrývajících se oken v systému Visi On.
(zdroj: Nathan Lineback)

K systému Visi On bylo možné použít tyto aplikace:

Název Popis
Visi On Application Manager vlastní implementace GUI
Visi On Accessories základní utility
Visi On Word textový procesor
Visi On Calc tabulkový procesor
Visi On Graph program pro tvorbu grafů

Obrázek 11: Systém Visi On běžící na reálném počítači IBM PC XT.

6. Od Interface Manageru k Microsoft Windows

Dalším systémem, resp. přesněji řečeno grafickou nadstavbou nad DOSem, na nějž v tomto seriálu nemůžeme zapomenout, je systém Microsoft Windows. První zpráva o vývoji Windows byla zveřejněna již v listopadu 1983, tedy několik měsíců před tím, než začal být prodáván slavný Macintosh, jehož vývojem jsme se zabývali v předposlední části tohoto seriálu. Bill Gates plánoval, že by produkt „Windows“, který se mimochodem podle jeho názoru měl jmenovat „Interface Manager“, měl být pouhou nadstavbou nad tehdy kralujícím MS-DOSem, což se o mnoho let později stalo skutečností, jak si ostatně řekneme později při popisu Windows 3. Důvodů, proč byl zahájen vývoj Windows, existuje několik. Vypráví se historka, že když Bill Gates viděl na výstavě COMDEX v roce 1982 demoverzi výše popsaného systému Visi On, myslel si zprvu, že se jedná o malý podvůdek – že totiž PC XT, na kterém bylo demo Visi On spouštěno, funguje jako pouhý grafický terminál k počítači VAX nebo k podobnému minipočítači či sálovému počítači.

Obrázek 12: Microsoft Windows 1.0 spuštěné na emulátoru počítače PC XT s grafickou kartou CGA.

Když se Bill Gates ujistil, že se skutečně jedná o reálný program pracující na běžném osobním počítači, vrátil se do vedení Microsoftu a ihned začal se svými kolegy pracovat na systému, který se o několik let proslavil právě pod jménem Microsoft Windows. Právě kvůli konkurenci, již systém Visi On pro Microsoft představoval, byla demonstrační (a samozřejmě v praxi zcela nefunkční, v podstatě se jednalo pouze o slajdy bez reálných aplikací) verze „Interface Manageru“ ukázána již v roce 1983. Toto demo předvádělo současně běžící programy zobrazující svoje uživatelské rozhraní v oknech, která se mohla překrývat (což se později ukázalo jako velmi důležitá maličkost).

Obrázek 13: Ukázka textového uživatelského rozhraní systému Top View firmy IBM.

7. Microsoft Windows vs. Top View

Toto demo a taktéž „příslib“ budoucí grafické nadstavby nazvané již jménem Microsoft Windows, se však nelíbilo manažerům firmy IBM, která vlastně Microsoftu umožnila dostat se na výsluní IT díky tomu, že licencovala její produkt MS-DOS. V IBM byla totiž paralelně taktéž vyvíjena nadstavba nad DOSem, která v určité míře podporovala multitasking, tj.  současný běh více aplikací. Tato dnes již téměř pozapomenutá nadstavba se jmenovala Top View. V IBM pro toto původně textové prostředí (viz screenshoty) plánovali i nadstavbu s plnohodnotným grafickým uživatelským rozhraním, která však nakonec nikdy nebyla dokončena. Zajímavé bylo, že se Bill Gates snažil, aby IBM a Microsoft spojily své síly ve vývoji GUI pro DOS, ovšem manažeři IBM s touto kooperací nesouhlasili. Výsledkem tohoto rozhodnutí vedení firmy IBM bylo, že projekt Top View byl firmou IBM vydán v roce 1985 a již v roce 1987 byl jeho vývoj neslavně ukončen, zatímco nadstavba Windows firmy Microsoft se i přes své mnohé nedostatky (a taktéž relativní nezájem o verze 1.0 a 2.0) postupně rozšiřovala mezi uživateli. Poznámka: druhé kolo „bitvy o GUI“ mezi IBM a Microsoftem nastalo až s vývojem systémů OS/2 a Windows NT; to je ovšem z hlediska historie GUI téma, kterému se budeme věnovat později.

Obrázek 14: Další obrazovka systému Top View firmy IBM. Můžeme vidět, že rozhraní tohoto produktu je poměrně nezáživné a bez nápadu (naproti tomu naprosto geniální nápad, jak využít textovou obrazovku IBM PC, měl Peter Norton ve svém programu Norton Commander, jehož TUI je kopírováno dodnes, například v souborovém manažeru Midnight Commander).

8. Microsoft Windows 1.0

I přesto, že firma Microsoft začala o grafické nadstavbě nad MS-DOSem veřejně mluvit a ukazovat dema již v roce 1983, byla první funkční verze Microsoft Windows (Windows 1.0) vydána až v listopadu roku 1985. Roční zpoždění oproti slavnému Macintoshi s jeho líbivým grafickým uživatelským rozhraním a současně i naprostý nedostatek aplikací pro Windows 1.0 způsobil, že se tato grafická nadstavba nad DOSem nedočkala většího rozšíření. Navíc firma Apple prohlašovala, že grafické uživatelské rozhraní Windows 1.0 bylo okopírováno z jejich Macintoshe, jehož GUI však ve skutečnosti vycházelo z původního systému firmy Xerox, o čemž se ovšem taktně mlčelo. Situace se vyhrotila podáním žaloby na firmu Microsoft za porušení duševního vlastnictví.

Obrázek 15: Diskety s instalační sadou systému Windows 1.0.

Microsoft reagoval (z pohledu jeho vlastníků) velmi rozumně až záludně – sepsal s Apple licenční ujednání, že nebude ve svém systému Windows 1.0 používat žádné technologie, na něž činila nárok firma Apple. Ovšem právě zde byl onen ďábel skrytý v detailech: licenční ujednání se týkalo pouze systému Windows 1.0, nikoli jeho dalších verzí. Jedním z důsledků tohoto ujednání bylo, že ve Windows 1.0 nebylo možné použít překrývající se okna (i když samotné jádro systému prý mělo tuto funkcionalitu implementovanou), protože tato technologie byla „duševním vlastnictvím“ Apple (mimochodem, tato situace, kdy se dvě strany hádají o duševní vlastnictví, které ve skutečnosti patří či patřilo třetí straně, se v IT objevila již mnohokrát).

Obrázek 16: Bootovací obrazovka Microsoft Windows verze 1.01.

Poněkud paradoxní ovšem je, že zatímco se firmy Apple a Microsoft dohadovaly o okopírovaném/o­riginálním uživatelském rozhraní, tak se počet prodaných kusů počítače Macintosh neustále zvyšoval, a to z velké části i díky aplikaci Microsoft Excel, která sice nabízela podobnou funkcionalitu jako jiné tehdejší tabulkové procesory (původní již zmíněný VisiCalc, Multiplan či textově orientovaný Lotus 1–2–3), ovšem díky použití GUI byla práce s tímto nástrojem pro mnoho uživatelů mnohem snadnější.

Obrázek 17: Aplikace Write a Clock ve verzi pro Windows 1.01.

O tom, jak byl systém Windows 1.0 interně organizován a jak pro něj bylo možné vyvíjet aplikace s využitím SDK firmy Microsoft, si řekneme příště, kdy si také popíšeme další konkurenční systémy, především GEM, DESQView a taktéž GEOS.

Obrázek 18: V následující části tohoto seriálu si mj. popíšeme i TOS pro počítače Atari ST, v němž se o grafické uživatelské rozhraní staral systém GEM.

9. Odkazy na Internetu

  1. Microsoft Windows 1.03 and other tools, 1985
    http://www.di­gibarn.com/co­llections/sof­tware/microsof­t/windows10/pa­ge01.htm
  2. Windows 1.0 and the Applications of Tomorrow
    http://www.char­lespetzold.com/et­c/Windows1/in­dex.html
  3. Visi On (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Vi­si_On
  4. VisiCorp's VisiOn Graphical User Interface System for IBM and compatible PCs
    http://www.di­gibarn.com/co­llections/sof­tware/VisiOn/in­dex.html
  5. Obrazem: Operační systémy od roku 1981
    http://digital­ne.centrum.cz/o­brazem-operacni-systemy-od-roku-1981/diskuze/un­defined/undefi­ned/?pid=6150
  6. VisiCorp Visi On
    http://toasty­tech.com/guis/vi­sion.html
  7. A Guided Tour of Visi On
    http://www.gu­idebookgallery­.org/articles/a­guidedtourofvi­sion
  8. Historie GUI (psáno polsky)
    http://edu.i-lo.tarnow.pl/in­f/hist/002_gu­i/visicorp.php
  9. Graphical Environment Manager (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Grap­hical_Environ­ment_Manager
  10. TOWN'S LITTLE GUIDE TO TOS REVISIONS
    http://www.ata­ri.st/content­.php?type=t&fi­le=toslist
  11. Dobová dokumentace ke stanici Sun-1
    http://www.bit­savers.org/pdf/sun/su­n1/
  12. Obrázky Sun-1, manuálů a základních desek
    http://www.so­livant.com/sun100/
  13. SUN display (computer museum)
    http://infolab­.stanford.edu/pub/vo­y/museum/pictu­res/display/SUN­.htm
  14. Sun-1
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Sun-1
  15. Online Sun Information ArcHive – Sun-1
    http://www.sun­stuff.org/har­dware/systems/sun1/Sun-1/
  16. Birth of a Standard: The Intel 8086 Microprocessor
    http://www.pcwor­ld.com/article/146957/b­irth_of_a_stan­dard_the_intel_8086_mi­croprocessor.html
  17. A Brief History of Computing
    http://trilli­an.randomstuf­f.org.uk/~step­hen/history/8086­.html
  18. For Old Parts, NASA Boldly Goes . . . on eBay
    http://www.ny­times.com/2002/05­/12/technology/e­business/12NA­SA.html?pagewan­ted=2
  19. Intel 8086
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/In­tel_8086
  20. Motorola 68000
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/68000
  21. Ivan Sutherland's Sket­chpad
    http://www.you­tube.com/watch?v=mOZ­qRJzE8×g
  22. Sketchpad (in Vision and Reality of Hypertext and Graphical User Interfaces)
    http://www.mpro­ve.de/diplom/tex­t/3.1.2_sketchpad­.html
  23. Sketchpad
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Sket­chpad
  24. The Early History of Smalltalk
    http://gagne.ho­medns.org/~tgag­ne/contrib/Ear­lyHistoryST.html
  25. History of special effects
    http://www.pbs­.org/wgbh/nova/spe­cialfx2/1960.html
  26. WIMP (computing)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/WIM­P_(computing)
  27. Xerox Star
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Xe­rox_Star
  28. The Xerox Star 8010 „Dandelion“
    http://www.di­gibarn.com/co­llections/sys­tems/xerox-8010/index.html
  29. Graphical user interface (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Grap­hical_user_in­terface
  30. The Real History of the GUI
    http://articles­.sitepoint.com/ar­ticle/real-history-gui
  31. PARC company (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/PAR­C_(company)
  32. Computer-History: Xerox Alto
    http://www.mr-gadget.de/apple/2004–01–15/computer-history-xerox-alto
  33. bitsavers.org
    http://www.bit­savers.org/
  34. Dokumenty k počítači Xerox Alto na bitsavers.org
    http://www.bit­savers.org/pdf/xe­rox/alto/
  35. The ALTO Computer
    http://www.ma­niacworld.com/al­to-computer-video.html
  36. Xerox Alto Operating System and Alto Applications
    http://www.di­gibarn.com/co­llections/sof­tware/alto/in­dex.html
  37. Xerox Alto (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Xe­rox_Alto
  38. BitBLT routines (1975)
    http://www.bit­savers.org/pdf/xe­rox/alto/BitBLT_Nov1975­.pdf
  39. Alto Computer Screenshots
    http://www.bit­savers.org/pdf/xe­rox/alto/AltoS­creenshots.pdf
  40. BitBlt in Squeak
    http://wiki.squ­eak.org/squeak/189
  41. Bitmaps, Device Contexts and BitBlt
    http://www.win­prog.org/tuto­rial/bitmaps.html
  42. BitBlt Game Programming Tutorial
    http://www.fre­evbcode.com/Show­Code.asp?ID=3677
  43. Bit blit (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Bit­BLT
  44. IDirectDrawSur­face5::Blt
    http://msdn.mi­crosoft.com/en-us/library/ms929681­.aspx
  45. The Xerox Alto
    http://toasty­tech.com/guis/al­to3.html
  46. History of the graphical user interface
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/His­tory_of_the_gr­aphical_user_in­terface
Našli jste v článku chybu?

12. 10. 2010 14:34

Tomáš (neregistrovaný)

Přimlouvám se za stávající délku. Čtení je to sice dlouhé a hutné, ale zajímavé a hodnotné. Každé pokračování si přečtu, i když někdy mi to nevyjde hned.

8. 10. 2010 10:00

Takze myslite, ze by bylo lepsi to tema nakouskovat na vice mensich clanku? Je pravda, ze na nekterych webech se skutecne delsi clanky deli do kapitol na samostatnych strankach, ale mel jsem pocit, ze je to kvuli vyssi frekvenci zobrazeni reklam :-)

V kazdem pripade by pro me samozrejme bylo snadnejsi napsat kratsi clanek, aspon bych chodil driv spat ;-)

Vitalia.cz: Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Lupa.cz: Kdo pochopí vtip, může jít do ČT vyvíjet weby

Kdo pochopí vtip, může jít do ČT vyvíjet weby

Vitalia.cz: 9 největších mýtů o mase

9 největších mýtů o mase

DigiZone.cz: „Black Friday 2016“: závěrečné zhodnocení

„Black Friday 2016“: závěrečné zhodnocení

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Lupa.cz: Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Vitalia.cz: Proč vás každý zubař posílá na dentální hygienu

Proč vás každý zubař posílá na dentální hygienu

Podnikatel.cz: Snížení DPH na 15 % se netýká všech

Snížení DPH na 15 % se netýká všech

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Podnikatel.cz: Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Podnikatel.cz: Udávání a účtenková loterie, hloupá komedie

Udávání a účtenková loterie, hloupá komedie

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Vitalia.cz: Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Podnikatel.cz: Podnikatelům dorazí varování od BSA

Podnikatelům dorazí varování od BSA

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Vitalia.cz: Taky věříte na pravidlo 5 sekund?

Taky věříte na pravidlo 5 sekund?

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Vitalia.cz: „Připluly“ z Německa a možná obsahují jed

„Připluly“ z Německa a možná obsahují jed