Seriál Historie vývoje grafického uživatelského rozhraní

Osmibitové domácí mikropočítače Commodore PET/4000, BBC Micro a Amstrad CPC sice byly vyráběny v různých dobách, ovšem mají jednu věc společnou. Je jím čip Motorola 6845, jenž byl použit i v grafických kartách MDA, CGA a Hercules.

Jednou z prvních aplikací, které ukázaly, že i platforma (IBM) PC umožňuje zpracování multimediálních dat, je slavný Autodesk Animator naprogramovaný Jimem Kentem. Tato aplikace z roku 1989 v mnoha ohledech překročila svoji dobu.

Nedávné oznámení, že se z projektu GCC pravděpodobně odstraní některé starší mikroprocesorové architektury, vyšlo náhodou v době, kdy mikroprocesory a mikrořadiče založené na jádrech Motorola 68000 (m68k) slaví kulaté výročí.

V šestnácté části seriálu o GUI se budeme věnovat textovým procesorům, které pro komunikaci s uživatelem používaly grafické režimy počítačů IBM PC. Začneme samozřejmě popisem tuzemských textových procesorů jako Text602, jenž v našich zemích na dlouhou dobu určoval způsob zpracování textů.

V patnácté části seriálu o historii vývoje GUI se již naposledy budeme věnovat textovým procesorům, které pro komunikaci s uživatelem využívaly textové režimy počítačů IBM PC. Popíšeme si pravděpodobně nejzajímavější textový procesor XyWrite, jenž byl používaný například novináři, nakladateli či spisovateli.

Ve čtrnácté části seriálu o historii GUI se budeme opět věnovat textovým procesorům pracujícím v textovém režimu počítačů IBM PC. Nejprve si však popíšeme systém Displaywriter firmy IBM, který sice nebyl určen přímo pro počítače PC, ovšem měl poměrně velký vliv na další produkt firmy: textový procesor DisplayWrite.

Ve třinácté části seriálu o historii GUI se budeme zabývat třetím nejvýznamnějším textovým procesorem pro počítače IBM PC s operačním systémem DOS. Jedná se o textový procesor Microsoft Word, jenž – na rozdíl od svých variant určených pro počítače Macintosh či Atari ST – pracoval na IBM PC v textovém režimu.

V dalším článku o grafických rozhraních si popíšeme vznik jednoho z nejznámějších a nejrozšířenějších textových procesorů minulosti. Jedná se o WordPerfect, který vznikl na minipočítačích, na rozdíl od minule popsaného procesoru WordStar, jehož vznik je spojen s osmibitovými mikropočítači a terminály.

V jedenácté části seriálu o historii GUI budeme pokračovat v popisu aplikací, které využívaly textový režim počítačů PC. Zaměříme se na textové editory (včetně programátorských editorů a hexa editorů) a taktéž na textové procesory, především na vzestup a pád kdysi slavného textového procesoru WordStar, který ovlivnil i další procesory, zejména WordPerfect a MS(PC) Word.

V dnešním článku se budeme – možná poněkud překvapivě – zabývat počítači IBM PC a aplikacemi, které pro zobrazení rozhraní používaly textové režimy namísto režimů grafických. V podstatě anachronické intenzivní využívání textových režimů na IBM PC souvisí s historií vzniku těchto počítačů.

V předchozím článku jsme se seznámili s počítači společnosti NeXT. Na těchto počítačích byl provozován systém NeXTSTEP, jehož nedílnou součástí byl i jazyk PostScript, resp. jeho varianta Display PostScript. Ten však byl využit i konkurenčním systémem NeWS firmy Sun. Řekneme si, proč byl používán pro GUI.

V osmé části seriálu o historii GUI se zaměříme na popis počítačů vyráběných dnes již neexistující firmou NeXT. Tato společnost, jejímž zakladatelem byl Steve Jobs, vyráběla jak výkonné a na svou dobu po technické i designové stránce revoluční pracovní stanice, tak i objektově orientovaný systém NeXTSTEP.

V sedmé části seriálu o historii grafického uživatelského rozhraní se budeme zabývat systémem GEOS, jehož vývoj byl poměrně bouřlivý. První verze systému totiž byla určena pro osmibitové mikropočítače C64, další verze pak byly postupně vytvářeny pro počítače Apple II, IBM PC a později i pro mobilní telefony.

V šesté části seriálu si podrobněji představíme systém GEM používaný na osobních počítačích Atari ST, na nichž byl GEM součástí systému TOS. Taktéž se zmíníme o některých zajímavých programech, které mohly být na počítačích Atari ST či na jejich modernějších následovnících (Atari TT, Falcon) provozovány.

V páté části seriálu o historii vývoje grafického uživatelského rozhraní nejprve dokončíme popis komerčně nepříliš úspěšného systému Microsoft Windows 1.0 a poté se zaměříme na systém GEM, který sice nebyl na platformě IBM PC příliš rozšířený, našel však své uplatnění na počítačích Atari ST.

Ve čtvrté části seriálu o historii grafického uživatelského rozhraní si řekneme, jaké systémy s GUI byly vyvíjeny pro osobní počítače kompatibilní s IBM PC na samém počátku existence platformy. V polovině osmdesátých let minulého století totiž vzniklo hned několik různých systémů s GUI, přežil však jediný.

Ve třetí části již samostatného seriálu o historii vývoje grafického uživatelského rozhraní se zaměříme na vývoj GUI v polovině osmdesátých let minulého století. Jednalo se o poměrně přelomovou dobu, během níž vznikly jak nové typy osobních počítačů, tak i mnoho systémů s grafickým uživatelským rozhraním, z nichž některé se vyvíjí dodnes.

V deváté části seriálu o programovacích jazycích pro výuku programování si řekneme, jak se vyvíjelo grafické rozhraní na osobních počítačích, zejména na Xerox Alto, Apple Lisa a Macintosh. Taktéž si řekneme, co znamená poněkud tajemná zkratka BitBLT, která má svůj původ právě ve Smalltalku a počítači Xerox Alto.

V osmé části seriálu o programovacích jazycích vhodných pro výuku programování se budeme zabývat vývojem grafického uživatelského rozhraní (GUI), a to nejenom ve Smalltalku, ale zmíníme se například i o projektu Sketchpad. Taktéž si řekneme, jaký vliv měl tento vývoj na Squeak a jeho uživatelské prostředí, které se v několika ohledech podstatně odlišuje od dnes standardních IDE.