Dobrý den, musím říci že nejsem hráč (na PC mám možná minolovku a Minecraft).
Co mne však připadá při celkovém pohledu na historii her: jde vlastně o nekončící konkurenční boj, boj o zákazníka, čekání na technologie, chybné kroky, marketing, trh.. Zkrátka takový ekonomický svět uvnitř IT světa. Kdyby se takto rozvíjely i jiné části inf. systému (např. databáze, aplikační servery..) budeme o desítky let vpředu, jenže tam nejde udělat obměnu ze dne na den....)
Jsem rád, že hry jsou tak trochu motorem, nebo tahounem pro vývoj lepších HW karet, rychlejších disků, chladičů a tak... (jestli si to myslím správně) a vůbec že herní svět "nastavuje laťku" dost vysoko. A to je dobře.
Fajn to bylo do doby, než se i do světa her začali drát okravatovaní manažeři se všemi těmi svými "zázračnými" recepty na zvyšování prodejnosti. Výsledkem jejich parazitování byl zánik řady herních studií, v lepším případě jejich skoupení a přechod na "novou firemní strategii" (v reálu - vyrábíme stejný odpad jako všichni a jsme na to patřičně hrdí), stejně tak zánik řady žánrů a téměř jakékoli snahy o originalitu a ve svém důsledku i zhloupnutí hráčské obce (FPS, FPS a ještě FPS, akční CRPG a realtimové strategie).
Dlouhou dobu to zachraňovala jen nezávislá studia a v poslední době trh mobilních her. Skutečně velkou věcí se však staly počiny typu Kickstarter. Mimochodem, že byli a jsou všichni ti "kravaťáci" úplně mimo s těmi svými představičkami a číslíčky svědčí například mimořádný úspěch kampaně kolem Star Citizen a Elite: Dangerous. Z pohledu perspektivních mladých kádrů... ehm vlastně manažerů naprosto neperspektivní herní žánr vesmírných simulátorů, pro nějž neexistuje trh, protože je to málo akční a málo FPS, v reálu hry, které na svůj vývoj vydělaly ještě dřív, než se vůbec dostaly na trh.
O nove hry se temer nezajimam. Ale je pravda, ze nektere typu her pro PC jako by vymrely. napr. ty dungeony, nebo ja dlouho nevidel (nikdo mi neukazoval) klasickou "strilecku" ala river raid/raptor/tyrian. Vsechno je 3d, vsechno je online. Jednoduche a i graficky prehledne a pekne hry se delaji pro mobilni zarizeni. Bohuzel, ve valne vetsine se nedaji hrat. Dotykovy display klavesku nebo joystick nenahradi. Nebo jsem ultra gramlavy.
Mozna se pletu a jen nesleduju co se vydava. Tak me berete s rezervou.
Ve světě textových editorů a databází se vlastně nic překotného od 70. let neodehrálo. Poslední velkou změnou na poli editorů byla full screen editace a tabulkový procesor, a a u databází SQL.
Aplikační servery naproti tomu prodělaly velký vývoj. V 70. letech to byl program ve strojovém kódu, assembleru, Cobolu, Fortranu nebo C, připojený přes telnet na textovou konzoli.
Dnes je jejich výstupem hypertextový značkovací jazyk posílaný hypertextovým přenosovým protokolem, skriptovaný JavaScriptem, s různými rozšířeními, na serveru poháněný Javou, se strukturami napsanými v XML a daty uloženými v SQL, a napsaný ve frameworku, který zařídí, že se v té změti těžko slučitelných technologií autor neztratí zcela.
Pokrok je v tom, že je dnes mnohem komplikovanější napsat to a udržovat, a je to mnohem náročnější na systémové prostředky.
Zdá se, že v oblasti aplikačních serverů a webu se zcela systematicky používají technologie, které jsou sice známé a rozšířené, ale k danému účelu naprosto nevhodné. A pak se ohýbají a ohýbají, až vznikne paskvil.
Tvůrci těchto technologií v tom jdou i do detailů. Příklad: Chybné použití zkřížených značek způsobilo v HTML4 nedefinované chování. Logickým krokem by bylo zkřížené značky zakázat (jak se pokusil XHTML). Pak ale přišlo HTML5, a chování zkřížených značek nadefinovalo, aby se chybné stránky zobrazovaly konzistentně. Patlalové mohou konečně být spokojeni.
Jak by asi vypadaly dnešní aplikační servery a weby, kdyby na počátku nebyl hypertext, ale třeba grafický framework, do kterého někdo přidal síťovou transparentnost.
Jedině směrem na Lotus Improv a Quantrix Modeler (rovncie oddělené od tabulkové struktury a políček, odkazy názvem kategorie místo souřadnic políčka, ...), ale stejně mainstream zůstává v zajetí Excelu, a tím potažmo VisiCalcu (nepočítáme-li za vývoj to, že Microsoft Multiplan nepoužíval pro označení políček písmena a čísla, ale čísla a čísla, což mělo vést ke snížení chyb v odkazech na políčka).