Názory k článku Historie vývoje počítačových her (13.část - hry pro konzoli Magnavox Odyssey²)
-
j.t.d. (neregistrovaný)
Jen bych ohledně emulátorů Videopac (a Odyssey2) dodal jako zajímavost, že emulátor (i když černobílý a pomalý) existuje i pro Sinclair ZX Spectrum:
http://www.worldofspectrum.org/infoseekid.cgi?id=0015647 -
Pajk (neregistrovaný)
Nebylo by nejake blizsi info k tomuto ? Jako byvaleho ataristu by me to docela zajimalo protoze v dobe slavy Atari a pocatku pristupu k internetu (cca 1990-1994?) jsem nic takoveho nenasel.
Co existovalo urcite, to byla moznost pomoci rozsireni pro rychlejsi praci s magnetofonem Turbo 2000 nacitat spektracke obrazky a obecne paskove soubory a existoval nejaky neprilis dobry konvertor Basic listingu a pouzitelny konvertor na ty obrazky. To cele bylo patrne mozne proto, ze Turbo 2000 byl v podstate Spectrum like mgf support a format portovany na to Atari (vcetne hw upravy mangetofonu pro vice low level pristup k signalu).
Ale emulace Spektra na Atari - sice jsem taky slysel nekoho mluvit o nekom, kdo to zna ale konkretni info bohuzel ... Ono by to teda asi vykonnostne bylo docela tristni, je to uplne jiny cpu a jsou to stroje stejne kategorie ... -
Pajk (neregistrovaný)
No v tech 90-tych letech to zrejme fakt neexistovalo a od te doby jsem to nehledal/nepotreboval. Ale mate pravdu, nejen Youtube video, ale i odkaz na diskuzi a ten disk image pro Atari jsem nasel ...
http://www.atari8.info/stuff/zxemulator1.0.zip
Skutecne to na quick test v Atari emulaci jede, ale rychlost je opravdu nepouzitelna. Ale jako dukaz ze to jde je to super ...
-
Pamatuju si jeste programek na tisk obrazku ze ZX Spectra. Zobrazeni na televizoru/monitoru samozrejme bylo horsi, protoze graficke subsystemy Speccyho a Atarka byly o dost jine, ale tisk na BT-100 v hi-kvalite (jednostranny tisk - 30 minut/A4) vypadal dost dobre.
Krome toho existoval i jakysi emulator Spectrum Basicu (nejenom konvertor listingu), ale samozrejme to fungovalo jen nekdy - jakykoli POKE, PEEK ci USR byl samozrejme problem.
-
ajne (neregistrovaný)
Takové obrázky jsem tisknul, na základce jsem s tím byl ještě king, když jsem to měl vylepené ve skříňce :-) Tisk trval cca 45min a chodil jsem kolem tiskárny a počítače po špičkách, abych náhodou nedrkl do nějakého konektoru a nemusel začínat znova. A horší to bylo v tom, že zdroj dělal brácha. Byl to jednoduchý zdroj s MA 78.., ale měl i nějaký jednoduchý obvod okolo Máčka, který se staral o proudovou ochranu a při překročení proudu vypnul a musel se nahodit tlačítkem...bohužel to někdy dělal samovolně, takže když vypnul, musel jsem rychle přiskočit a aktivovat ho. Když jsem to stihl do pár vteřin, šlo to dál, jinak počítač nenavázal a musel jsem od začátku ;-) To byly časy. Teď pošlu na laserovku, do pár vteřin vyjede papír, druhý po zaseknutí vyrvu z vnitřností, potřetí musím znova nahodit tiskárnu, sem tam vyjede dvakrát, někdy prázdný...ale, vždyť se toho ani tolik nezměnilo :-D
-
ajne (neregistrovaný)
Vláčkové trafo jsem odpálil při hraní s vláčky. :-) To umožňovalo plynulou regulaci a otočení polarity. Jinak jsem měl ješte trafo pro autodráhu. Dodnes mám doma funkční modernizovanou verzi. Ta původní modrá v hranaté krabičce shořela. To novější je v hezčím obale, ale technicky stejné - Přepínač 8-10-12V, 1A. Usměrňovač je klasický můstek s celkem malými diodami (nechtěl bych je vidět po trvalé zátěži). Kondenzátor se nevede, proto tak mizerná filtrace. Ale protože je to určeno pro napájení motorků, nelze jim to mít za zlé... :-)
-
Ona ta spatna filtrace ani moc nevadila, protoze v BT-100 byl na zacatku napetovy stabilizator a mozna i maly filtr + dioda na ochranu proti prepolovani (coz je u vlackovyho trafa vic nez pravdepodobny). Mimochodem v dokumentaci psali, ze to trafo je svym napetim na uplne hranici pouzitelnosti (melo by dodavat vic), ale ja naopak napeti trosku snizoval, aby tak hlasite nemlatila jehla - bylo to lepsi reseni nez menit dobu jejiho zvednuti (na to byl nejaky trimr).
-
ajne (neregistrovaný)
Ona ta BT-100 byla tak jednoduché a odolné zařízení, asi by byl um ji nedopatřením zničit...Ty trimry byly za trest, pootočit, vyzkoušet a tak dokola než byl výsledem dobrý :-) Dost práce, naštěstí se to nemuselo dělat příliš často, šlo hlavně o soutisk. Síla úderu se nastavovala spíš od oka, aby byl tisk dost výrazný a zároveň se "nepromlátil" papír. Jinak ty zdroje dávají opravdu víc než mají psáno. Ten Ites dává při nastavení na 12V bez zátěže skoro 17V. Se zátěží nevím, nemám zrovna nic vhodného po ruce :-) Ale je to naprosto ten nejobyčejnější stejnosměrný zdroj. Ale už se hodněkrát za tu dobu co už si nehraju s autodráhou hodil :-)
-
ajne (neregistrovaný)
Já měl doma jiný. Byl nižší a ovladací panel byl zkosený (ergonomicky :-D ). Celý byl menší a obsahoval i menší trafo. Bohužel, to se mu asi stalo osudné, když vzalo za své, zřejmě podcenili proudovou náročnost :-). Co to ale bylo za značku a typ si už nepamatuji, byl jsem malý. Každopádně to mělo stejné kolečko i stejnou barvu, nebyl tam ale žádný luxusní chromovaný nápis a pro připojení tam byly rychlosvorky stejné jako na kolejišti a jen dvě. V Googlu jsem neobjevil.
-
Ogar (neregistrovaný)
No, ja jako stary C+4 commodorista, jsem si tehdy taky napsal loader/prekladac/emulator ZX basicu :-)
Zacalo to tim, ze jsem si pouze chtel zobrazit jenom obrazky, ale kdyz uz jsem to nahravani napsal, tak mi proslo zbytecne to nevyuzit vice - ZX i C+4 pro basic pouzivali tokeny, takze 90% instrukci se podarilo premapovat 1:1, zbytek jsem musel emulovat: nastesti mel C+4 specialni dvoj-token 0xFF+0x??, pri kterem si skocil na custom (=mou) rutinu pro prevod tokenu 0x??. Toto osetrilo print @ a podobne veci. Akorat poke a peek jsem musel nahradit NOP :-(
Dodnes nechapu, jak se mi to povedlo, ale byl to nadherny pocit, kdyz jsem do meho CBM vlozil ZX kazetu na nahral se a spustil Fukuv Indiana Jones ......
ČLÁNKY DO MAILU
