Hlavní navigace

Historie vývoje počítačových her (131. část – od textovek ke grafickým adventurám)

19. 6. 2014
Doba čtení: 26 minut

Sdílet

Dalším herním žánrem, s nímž jsme se prozatím setkali pouze okrajově, jsou adventury. Vývoj těchto typů her ve skutečnosti začal již v roce 1976, kdy vznikla první stabilní verze slavné textovky Colossal Cave Adventure. Z textovek se postupem času a souběžně s vývojem možností počítačů vyvinuly grafické adventury.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (131. část – od textovek ke grafickým adventurám)

2. Colossal Cave Adventure: prapůvodní počítačová „textovka“

3. Vývojové nástroje použité pro vytvoření hry Adventure

4. Vliv Adventure (nejenom) na další vývoj počítačových her

5. Textovky vytvořené společností Infocom

6. Zork Implementation Language a Z-machine

7. Zork I: The Great Underground Empire

8. Zork II: The Wizard of Frobozz

9. Zork III: The Dungeon Master

10. Planetfall

11. Stationfall

12. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (131. část – od textovek ke grafickým adventurám)

Motto: Before there was Doom, Ultima, Rogue, or even Zork, there was… Adventure.

Již v úvodních částech seriálu o historii vývoje počítačových her jsme se zmínili o doslova prastarých, ovšem doposud vyvíjených hrách zvaných textovky, pro něž se v zahraničí vžil poměrně široký termín Interactive Fiction mnohdy zkracovaný na pouhé IF. V tomto článku i článcích navazujících se však budu většinou držet zmíněného českého výrazu „textovky“, protože ten krásně vystihuje jednu z nejtypičtějších vlastností těchto her – herní svět a příběh je vyprávěn formou textu (proto „fiction“) a hráč ovládá své alter ego s využitím textových příkazů. Díky tomuto rozhraní mezi počítačem/hrou a hráčem bylo možné textovky vyvinout již v dobách „hloupých“ terminálů či dokonce dálnopisů. Textovky si našly své místo i na domácích osmibitových mikropočítačích, dokonce i na těch typech strojů, které vůbec neměly možnost grafického výstupu (příkladem může být Commodore PET nebo TRS-80 s pseudografikou tvořenou speciálními znaky).

adventure

Obrázek 1: Prapředek všech textovek i adventur – hra Colossal Cave Adventure spuštěná v terminálu.

Společně s rostoucí kapacitou operačních pamětí a grafických schopností počítačů se začaly vyvíjet textovky se statickými (většinou vektorovými) obrázky a posléze i hry označované termínem „point and click adventure“. Toto označení velmi přesně vystihuje způsob ovládání tohoto typu her – hráč mohl na obrazovce manipulovat s předměty, přesouvat své alter ego apod. Některé hry tohoto typu zobrazovaly i tlačítka s příkazy (OPEN, GO, USE…), takže se vlastně jednalo o zjednodušenou alternativu k textovému parseru; mnohé další adventury se však bez tohoto pomocného prvku obešly a textový výstup byl použit jen pro dialogy. Další vývoj vedl ke vzniku adventur s 3D zobrazením herního světa, ke hrám připomínajícím sadu logických skládaček, k survival horrorům apod. Ovšem základ tohoto herního žánru skutečně leží v klasických textovkách a především pak k prapůvodní textovce – hře Colossal Cave Adventure.

adventure

Obrázek 2: Vzhledem k nenáročnosti na hardware je možné hru Adventure provozovat i na velmi jednoduchých zařízeních; některým verzím postačoval i osmibitový mikropočítač se 16kB RAM.

2. Colossal Cave Adventure: prapůvodní počítačová „textovka“

Hra nazvaná Colossal Cave Adventure, jenž je známá též pod zkráceným názvem Adventure popř. na operačních systémech s omezenou délkou názvů souborů pouze pod označením ADVENT, je představitelem klasických textovek. Této hře je připisováno hned několik prvenství – jedná se o první skutečnou textovku (někteří autoři dokonce tvrdí, že se jedná o první počítačovou hru vůbec, to je však poněkud odvážný názor, protože jednoduché hry vznikaly i na analogových počítačích), jednu z prvních her šířených (samozřejmě zadarmo a bez licenčních omezení) pomocí tehdy vznikajícího Internetu, hru dostupnou prakticky na jakémkoli zařízení, které se podobá počítači :-) a v neposlední řadě též o hru, jejíž zdrojové kódy byly volně k dispozici a programátoři je mohli studovat, popř. je měnit, což v mnoha ohledech odpovídá dnešnímu pojetí open source. Zajímavé také je, že tato hra je neustále – již téměř 40 let – vyvíjena a v současnosti existuje nepřeberné množství variant, od klasických textovek, které se mnohdy snaží co nejvěrněji emulovat původní hru, až po varianty s obrázky, možnosti hry více uživatelů současně (MUD), ovládáním pomocí myši a ikon, rozšířeným herním prostorem (novými lokacemi), apod.

adventure

Obrázek 3: Oba „otcové“ hry Adventure posílali úspěšným hráčům, kteří hru dokončili s maximálním skóre, certifikáty. Dnes se jedná o sběratelské artefakty.

Historie vzniku hry Adventure je velmi zajímavá a mnohdy i spletitá. Původním autorem této hry je programátor Will Crowther, který v sedmdesátých letech minulého století pracoval ve firmě Bolt, Beranek & Newman na vývoji sítě ARPANET, která se stala předchůdcem dnešního Internetu. Will Crowther však nebyl pouze programátor, ale také (spolu se svou manželkou) náruživý jeskyňář a hráč (nepočítačových) her typu Dungeons and Dragons. Všechny tři zmíněné zájmy Willa Crowthera můžeme ve hře Adventure nalézt. Will již v roce 1972 prozkoumal a nakreslil mapu části Mamutí jeskyně z Kentucky, kterou později ve hře použil, spolu s několika motivy z her typu Dungeons and Dragons. V roce 1975 se Will Crowther rozvedl a aby pobavil a zaujal své dvě dcery, vymyslel pro ně interaktivní textovou hru ovládanou přes terminál, ve které bylo možné procházet částí Mamutí jeskyně. Původní verze byla založena na skutečné mapě, takže se prý podle této hry dalo skutečně jeskyní procházet.

adventure

Obrázek 4: Hra Adventure doplněná o vektorové obrázky. Zde se jedná o verzi spuštěnou na ZX-Spectru. Vzhledem k tomu, že ZX-Spectrum zobrazovalo na jednom řádku pouze 32 znaků, musely být některé popisy lokací zkráceny, aby se vešly na jednu obrazovku.

Aby byla hra zábavnější, přidal do ní Will některé prvky z her na hrdiny, například počítání skóre či předměty, které bylo možné specifickým způsobem v některých lokacích použít. Tato hra se ve své době (polovina sedmdesátých let) stala velmi populární a počala se volně šířit mezi přáteli po tehdy vznikajícím Internetu. Právě tehdy, konkrétně v roce 1976, se s touto hrou seznámil i Don Woods, který pracoval v Stanford Artificial Intelligence Lab, zkráceně SAIL. Traduje se, že hru Adventure někdo ponechal spuštěnou na jednom z univerzitních terminálů, kde ji Don Woods objevil. Donovi se hra, podobně jako jiným lidem, zalíbila, a proto se rozhodl kontaktovat původního autora, kterého ovšem znal pouze podle jeho příjmení. Don proto poslal e-mail na všechny adresy ve tvaru crowther@doména, přičemž místo doména postupně doplnil všechny v té době existující domény (existovalo jich tehdy pouze několik desítek). Původního autora hry tímto způsobem skutečně našel a kontaktoval (dnes prakticky nemožné). Byl to právě Don Woods, který do hry doplnil všechny fantasy prvky (trolly, trůnní sál apod.), které původně poněkud jednotvárnou hru v mnohém ohledu vylepšily a zvýšily tak její popularitu.

adventure

Obrázek 5: Hra Adventure doplněná o vektorové obrázky spuštěná v emulátoru osmibitového domácího počítače Atari. Tuto verzi vytvořila firma Level 9 Computing, podobně jako verzi pro C64 a ZX-Spectrum.

3. Vývojové nástroje použité pro vytvoření hry Adventure

Původní verze hry Adventure byla naprogramována v jazyce Fortran (zcela nevhodný jazyk pro manipulace s textem :-) a běžela na tehdy populárním minipočítači PDP-10 (právě z tohoto důvodu byl zvolen textový způsob komunikace, protože k PDP-10 se uživatelé připojovali přes terminál). Pro svůj běh hra potřebovala 300 kB operační paměti, což bylo na tehdejší dobu poměrně velké číslo. Již v roce 1976 však Jim Gillogly ze společnosti RAND celou hru přepsal z Fortranu do céčka tak, aby ji bylo možné použít na tehdy se rozvíjejícím operačním systému Unix. Právě tato verze hry Adventure se rozšířila prakticky na všechny operační systémy a počítačové platformy, pro něž byl dostupný překladač céčka (mimo osmibitové mikropočítače).

adventure

Obrázek 6: Do hry Adventure byly přidány prvky z Tolkienova Pána prstenů.

Další verze hry Adventure se vydaly poněkud jiným směrem – namísto přímého naprogramování hry ve Fortranu, céčku, Pascalu apod. se použil specializovaný jazyk určený právě pro psaní textových her. Jedna z variant tohoto jazyka se dokonce nazývala Adventure Language nebo též A-lang. Program (či spíše deklarace jednotlivých lokací, akcí, které je zde možné provést, předmětů apod.) se poté transformoval buď do zdrojového kódu Fortranu či céčka nebo přímo do objektového souboru, který byl zpracováván poměrně jednoduchým interpretrem. Právě tato možnost byla použita například při přenosu hry Adventure na osmibitové domácí počítače.

adventure

Obrázek 7: Blízko počátku hry se nachází i malý cihlový domek, do kterého mj. vede i jeden z teleportů.

V původní variantě hry Adventure komunikoval hráč s programem pomocí zjednodušené angličtiny. Kvůli zmenšení nároků na operační paměť (a současně i snadnějšímu naprogramování operací s řetězci ve Fortranu) rozeznávala hra Adventure pouze prvních pět znaků každého příkazu, přičemž každý příkaz sestával buď z jednoho slova (NORTH, DOWN, EAST, SCORE, INVENTORY) či z dvojice slov, například GET KEYS, DROP LAMP, THROW AXE. Modernější varianty této textovky již obsahují mnohem složitější parser, který dokáže rozeznat i delší sousloví či dokonce celá souvětí. Adventure byla samozřejmě za posledních čtyřicet let přeložena do mnoha dalších jazyků, ovšem anglická verze zůstává dodnes klasikou.

adventure

Obrázek 8: Lokace, ve které se nachází zapsané magické slovo „xyzzy“.

4. Vliv Adventure (nejenom) na další vývoj počítačových her

O oblíbenosti hry Adventure svědčí i to, že dala světu dvě nová slova, která s oblibou používají především programátoři. Jedná se o zaklínadla „xyzzy“ a „plugh“. I v mnoha dnešních programech můžeme kromě notoricky známých proměnných či funkcí foo, barbaz najít i xyzzy či méně často plugh. Vzhledem k tomu, že hra Adventure většinou na příkaz „xyzzy“ reagovala textem „Nothing happens“ (význam mělo zaklínadlo pouze v některých lokacích), používá se toto slovo namísto příkazu, který prozatím nic neprovádí, ale má být v budoucnu nahrazen složitějším kódem.

adventure

Obrázek 9: Volné pokračování hry Adventure – Adventure Quest firmy Leve 9 Computing.

„Kouzelné“ slovo xyzzy se používá i v dalších programech, především ve hrách. Mnohé hry, které akceptují i textový vstup, reagují na zadání slova xyzzy odpovědí Nothing happens, podobně jako v původní hře (ve většině lokací toto kouzlo totiž není použitelné), ovšem v dalších aplikacích může slovo xyzzy sloužit například pro povolení nějakého cheatu. Ve známé hře Hledání min od firmy Microsoft (Minesweeper) bylo možné v průběhu hry stlačit klávesy Ctrl+Shift spolu s napsáním řetězce „xyzzy“. Poté se nejlevější horní pixel obrazovky mění podle toho, zda se pod kurzorem myši nachází bomba nebo prázdné políčko. Na LCD monitorech je tento pixel jasně patrný, horší je to se špatně nastavenými monitory CRT, kde pixel může „ujet“ mimo stínítko nebo může být na okraji obrazovky rozmazán (vyzkoušeno na Windows XP SP2). Podobně jsou slova xyzzyplugh použita ve hře The Sims pro vstup do menu s volbou cheatů.

Obrázek 10: Čistě textová varianta hry Colossal Adventure spuštěná na osmibitovém domácím počítači ZX Spectrum.

V současnosti je možné hru Adventure hrát v několika variantách. Na Linuxu je dostupná upravená původní čistě textová unixová verze – většinou postačuje nainstalovat balíček nazvaný bsdgames a spustit program adventure. Existuje též varianta naprogramovaná jako javovský applet, kterou lze spustit přímo ve webovém prohlížeči (kdo si však Javu v prohlížeči dobrovolně povolí, že ;-). Ovšem podle mého názoru jsou jak po technické, tak i po vizuální stránce nejpovedenější verze vytvořené firmou Level 9 Computing pro osmibitové domácí počítače, které je možné spustit v některém z emulátorů – tato firma vytvářela hry jak pro osmibitová Atari a C64, tak i pro ZX-Spectrum. Mimochodem, hra Adventure od Level 9 Computing obsahovala více místností (lokací) než verze původní, měla poměrně pěknou vektorovou grafiku (každá z několika set místností samozřejmě odlišnou), a to vše dokázali programátoři vměstnat do necelých 48 kB operační paměti!

Obrázek 11: Úvodní nabídka herní trilogie „Jewels of Darkness“. Prvním dílem této trilogie je … Adventure! Screenshot byl pořízen v emulátoru osmibitového počítače Atari.

5. Textovky vytvořené společností Infocom

Již na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století bylo založeno několik firem zabývajících se vývojem a prodejem komerčních textovek. Jednou z nejznámějších a nejslavnějších softwarových společností tohoto typu byla firma Infocom založená již v roce 1979 Davem Leblingem, Marcem Blankem, Albertem Vezzou a Joelem Berezem. Firma Infocom se roku 1986 sloučila se společností Activision a svoji činnost ukončila deset let od svého založení (tj. konkrétně v roce 1989), i když i později byly vydány některé hry pod zavedenou značkou Infocom (úplný konec této značky se datuje do roku 2002). Společnost Infocom je mezi hráčskou veřejností známá především díky herní sérii Zork a taktéž herní sérii Planetfall či hře The Hitchhiker's Guide to the Galaxy.

Obrázek 12: Obal kazet či disket se hrou Zork I: The Great Underground Empire (pro některé platformy se však používaly odlišné přebaly).

V následující tabulce jsou vypsány všechny textovky, která tato společnost vydala mezi lety 1980 až 1985 (rok 1986 a 1987 není kompletní, je zde vypsán pouze kvůli dále zmíněné hře Stationfall):

Rok Série Název hry
1980 Zork Trilogy Zork I: The Great Underground Empire
1981 Zork Trilogy Zork II: The Wizard of Frobozz
  × Deadline
1982 Zork Trilogy Zork III: The Dungeon Master
  × Starcross
1983 × Suspended
  × The Witness
  Planetfall Planetfall
  Enchanter Trilogy Enchanter
  × Infidel
1984 Enchanter Trilogy Sorcerer
  × Seastalker
  × Hitchhiker's Guide to the Galaxy
  × Suspect
1985 × Cornerstone
  × Wishbringer
  × A Mind Forever Voyaging
  Enchanter Trilogy Spellbreaker
1987 Planetfall Stationfall

Obrázek 13: Obal kazet či disket se hrou Zork II: The Wizard of Frobozz.

6. Zork Implementation Language a Z-machine

První tři díly herní série Zork a i všechny další hry vypsané v předchozí tabulce jsou představiteli klasických textovek, které hráčům již od počátku nabízely relativně vyspělý parser umožňující zapisovat i poměrně složité příkazy. Typické jednodušší parsery rozpoznávaly dvouslovní příkazy sloveso+podstatné jméno, minimálně při použití angličtiny či češtiny (mnohé tuzemské textovky stále tyto parsery používají), vyspělejší parsery již rozpoznávaly spojky a dokonce v některých případech i podmínky a kvantifikátory („drop all except keys“). Zajímavé bylo, že ve hrách produkovaných společností Infocom byla jen poměrně malá část programového kódu napsaná pro konkrétní platformu a pro konkrétní typ mikroprocesoru, protože jak parser, tak i vlastní logika hry (zjednodušeně řečeno příběh + pravidla) byly naprogramovány v na platformě nezávislém programovacím jazyce nazvaném ZIL, neboli Zork Implementation Language či též Zork Interactive Language.

Obrázek 14: Obal kazet či disket se hrou Zork III: The Dungeon Master (no, autoři mohli být nápaditější…).

Programový kód vytvořený v tomto jazyce byl překladačem Zilch zkompilován do bajtkódu, jenž byl posléze spouštěn ve virtuálním stroji nazývaném Z-machine. Tento princip je pro textovky (jakožto hry relativně málo závislé na výpočetním výkonu počítače) velmi výhodný, jelikož umožňoval poměrně rychlou konverzi her na různé typy počítačů. Postačilo pouze převést virtuální stroj a nikoli celou hru. Navíc se jeden virtuální stroj mohl použít pro větší počet herních titulů, což je přesně případ společnosti Infocom, která vlastně do vývoje nových herních enginů investovala jen velmi málo prostředků, takže autorům zbylo více času na tvorbu vlastního příběhu. Mimochodem – virtuální stroje Z-machine (postupně jich vzniklo hned několik, jsou číslovány od 1 do 8, většina původních her využívá verzi 5) jsou používány dodnes v univerzálních programech určených pro hraní mnoha typů textovek. Tímto tématem se budeme zabývat v jednom z následujících pokračování tohoto seriálu.

Obrázek 15: Přesun v čase… Hry Zork Grand Inquisitor a Zork Nemesis využívaly speciální 3D engine umožňující prohlížení jednotlivých lokací v rozsahu celých 360° Na rozdíl od klasických textovek se jednalo o tituly určené pro výkonnější osobní počítače, nikoli pro počítače domácí (což je vzhledem k době vzniku těchto her celkem logické).

7. Zork I: The Great Underground Empire

CAUTION: Zork could spark a love for interactive fiction.

Obrázek 16: Těmito slovy začíná dnes již klasické dobrodružství…

První hrou vydanou softwarovou společností Infocom byla textovka nazvaná Zork I: The Great Underground Empire, která byla do značné míry inspirována výše zmíněnou hrou Colossal Cave Adventure. Oba hlavní autoři – Marc Blank a Dave Lebling – vytvořili první verzi hry Zork I nejprve pro minipočítač PDP-10, následně ji portovali na TRS-80 a posléze ji (mj. i díky existenci výše zmíněného virtuálního stroje Z-machine) portovali i na další typy v té době používaných domácích osmibitových mikropočítačů, včetně Atari, Commodore C64, Apple II a později i na osobní mikropočítače Amiga, Atari STMacintosh.

Obrázek 17: Ukázka základních možností textového parseru.

Úspěch této hry mezi hráči byl díky dobře napsanému příběhu navázaného na hádanky ve hře i kvalitnímu textovému parseru obrovský – odhaduje se, že se prodal více než jeden milion kopií, samozřejmě za předpokladu, pokud sečteme prodané kusy pro všechny podporované platformy i pro všechny verze hry (pro zajímavost: poslední oficiální verze byla vydaná až v roce 1988). I u dalších pokračování série Zork byl komerční úspěch podobný, popř. dokonce ještě větší.

Obrázek 18: Ukázka základních možností textového parseru, způsobu vyprávění příběhu i vtípků.

Styl vyprávění příběhu použitý ve hře Zork byl posléze s větším či (daleko častěji) spíše s menším úspěchem kopírován i dalšími autory, podobně jako se mnozí programátoři snažili alespoň napodobit parser použitý v sérii Zork (někteří současní hráči textovek dokonce říkají, že původní zorkovský parser snese srovnání s parsery použitými v moderních textovkách, to je však diskutabilní, jak si ostatně řekneme příště). V prvním dílu herní série Zork je hráčovo alter ego přeneseno do podzemní říše, v níž se podle pověstí nachází různé poklady a samozřejmě i více či méně nebezpeční protivníci.

Obrázek 19: Ukázka základních možností textového parseru.

Některé jednodušší textovky sice mají lineární příběh, ovšem u Zork I měl hráč poměrně velkou míru svobody v tom, v jakém pořadí vyřešit některé hádanky (některé dokonce nemusel vyřešit vůbec). Jedná se o poměrně rozsáhlou hru s více než stovkou místností a šedesáti předměty. V následující tabulce jsou pro zajímavost uvedeny základní technické parametry této hry (podobné údaje se s oblibou uváděly při porovnávání textovek):

Počet místností: 110
Slovník: 697 slov
Počet objektů: 60

Obrázek 20: Ukázka základních možností textového parseru.

8. Zork II: The Wizard of Frobozz

For me, the best point of this game is that it is a pure text adventure.

Obrázek 21: V podzemní říši se lampa vždycky hodí!

Další hra společnosti Infocom, která nesla název Zork II: The Wizard of Frobozz, byla vytvořena, podobně jako první díl, Marcem Blankem a Davidem Leblingem. Podle mnohých hráčů se jednalo o nejtěžší díl celé série, hra však stále byla (a pořád ještě je) velmi zajímavá a především hratelná (s využitím relativně velkého množství moderních implementací Z-machine). Úkolem hráčova alter ega je prozkoumat poměrně velké území podzemní říše (k tomu má již od začátku hry k dispozici nezbytnou lampu) ovládané čarodějem z Frobozz, překonat jeho nástrahy a na závěr se i naučit ovládat některá z jeho kouzel. Právě cílem hry se druhý díl lišil od dílu prvního, kde bylo hlavním úkolem sesbírat dvacet předmětů. Zde je naopak nutné umět předměty navíc vhodným způsobem využít, některé předměty dokonce nebylo nezbytné ani najít pro úspěšné dokončení hry.

Obrázek 22: Příkaz DESCRIBE se někdy hodí…a jindy ne.

Základní technické parametry hry Zork II se příliš neliší od prvního dílu, i když tyto údaje prakticky nic neříkají o topologii podzemní říše ani o složitosti hádanek:

Počet místností: 86
Slovník: 694 slov
Počet objektů: 50

Obrázek 23: Reakce hry na zakázanou akci.

Obrázek 24: Podrobný popis situace.

9. Zork III: The Dungeon Master

I pod třetím dílem série Zork, tj. pod titulem Zork III: The Dungeon Master, jsou podepsáni pánové Marc Blank a David Lebling. Herní princip, textový parser, uživatelské rozhraní i způsob vyprávění příběhu je podobný předchozím dvěma dílům (ostatně nejlepší je si hru zkusit zahrát v některé moderní reinkarnaci Z-machine). Zajímavé je, že hra začíná na „nekonečných schodech“ známých již z předchozího dílu a hráč opět může/musí použít při zkoumání herního světa nezbytnou lampu.

Obrázek 25: Úvodní obrazovka hry Zork III: The Dungeon Master.

V tomto dílu se taktéž objevila novinka: vždy po určitém množství tahů (příkazů) dochází k zemětřesení, které může hráči znemožnit další postup, takže ke slovu přichází textovkářům známé příkazy SAVE a RESTORE. Následuje, podobně jako v předchozích dvou kapitolách, tabulka se základními technickými parametry hry Zork III:

Počet místností: 89
Slovník: 564 slov
Počet objektů: 23

Obrázek 26: Tato hra začíná na nekonečném schodišti.

Obrázek 27: Tímto způsobem skončil třetí díl Zorku asi pro všechny hráče, alespoň zpočátku.

Obrázek 28: Oblíbená kratochvíle … test slovníku hry.

10. Planetfall

„Oh, boy! Are we gonna try something dangerous now?“

Společnost Infocom se sice stala slavnou právě díky herní sérii Zork zmíněné v předchozích kapitolách, to však v žádném případě neznamená, že by nevydala další známé textovky. Velmi úspěšnou hrou je především textovka nazvaná Planetfall pocházející z roku 1983, která byla vytvořena Stevem Meretzkym (jedná se tedy o jiného autora, než tomu bylo u původní série Zork, což je poznat zejména ze stylu vyprávění). Tato hra byla vytvořena, podobně jako prakticky všechny hry společnosti Infocom pro virtuální stroj Z-machine, což znamenalo, že tuto hru bylo možné relativně snadno a navíc i velmi rychle vydat souběžně pro mnoho počítačových platforem, včetně osmibitových domácích mikropočítačů Atari, Commodore C64, Apple II, Atari ST, Amiga atd.

Obrázek 29: Úvodní obrazovka hry Planetfall.

Humorně laděný příběh je zasazen do sci-fi prostředí a začíná poměrně nehrdinsky. Hráč se totiž ocitá v roli uklízeče, který má umývat podlahu na vesmírné lodi S.P.S. Feinstein. U umývání podlahy samozřejmě nezůstane a hráč navštíví o mnohé zajímavější lokace. Stylem vyprávění se tato hra stala inspirací pro sérii Space Quest, kterou si samozřejmě popíšeme v některém z dalších pokračování.

Obrázek 30: Prostě je nutné slovník otestovat.

Obrázek 31: Příběh se dále rozvíjí.

Obrázek 32: Příběh se dále rozvíjí.

11. Stationfall

Steve Meretzky později, konkrétně až v roce 1987, vytvořil i pokračování hry Planetfall, které neslo název Stationfall. Opět se jednalo o klasickou textovku založenou na virtuálním stroji Z-machine. I v této hře se objevuje autorův smysl pro humor (ostatně Steve se později podílel i na vývoji hry Stopařův průvodce pro Galaxii), ovšem je zajímavé, že Stationfall nakonec nedosáhl takové slávy jako jeho předchůdce Planetfall. Nicméně i přesto se jedná o zajímavou hru, která byla později přidána do „game packů“, například do The Mystery CollectionThe Science Fiction Collection. Osobně doporučuji si z dnes popsaných her firmy Infocom zahrát první díl ZorkuPlanetfall.

Obrázek 33: Úvodní obrazovka hry Stationfall.

Obrázek 34: Úvodní obrazovka hry Stationfall.

Obrázek 35: Tato hra je již pěkně „ukecaná“.

CS24 tip temata

Obrázek 36: Tato hra je již pěkně „ukecaná“.

Obrázek 37: No pěkné…žádná nápověda, jen samé nářky:-)

12. Odkazy na Internetu

  1. Colossal Cave Adventure Map
    http://www.spitenet.com/cave/
  2. Colossal Cave Adventure
    http://www.rickadams.org/adventure/
  3. Here's where it all began…
    http://www.rickadams.org/ad­venture/a_history.html
  4. David Kinder's guide to Adventure downloads at the Interactive Fiction Archive
    http://www.rickadams.org/ad­venture/e_downloads.html
  5. Everything you ever wanted to know about …the magic word XYZZY
    http://www.rickadams.org/ad­venture/c_xyzzy.html
  6. Colossal Cave Adventure jako Java Applet
    http://www.astrodragon.com/zplet/ad­vent.html
  7. Colossal Cave Adventure
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Colossal_Cave_Adventure
  8. iPod Adventure Game
    http://hamimiami.com/ipod/ad­venture/index.html
  9. Ohlédnutí za herní historií: Textovky
    http://www.slunecnice.cz/ti­py/ohlednuti-za-herni-historii-textovky/
  10. Asmodeus – DEMO
    http://www.oldgames.sk/ga­me/asmodeus/download/3726/
  11. Dungeony.cz
    http://dungeony.rpghry.cz/hlavni.htm
  12. Dungeony.cz: Rytíři Grálu
    http://dungeony.rpghry.cz/sez­nam/rytirigralu.htm
  13. České RPG hry – díl 1 – iDNES.cz
    http://bonusweb.idnes.cz/ceske-rpg-hry-dil-1–0m3-/Clanek.aspx?c=A000125_ceskerpg1_bw
  14. Elvira: Mistress of the Dark
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Elvira:_Mistress_of_the_Dark
  15. Elvira II: The Jaws of Cerberus
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Elvira2:_The_Jaws_of_Cer­berus
  16. Crystals Of Arborea (Hall of Light)
    http://hol.abime.net/3139
  17. Crystals of Arborea (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Crystals_of_Arborea
  18. Silmarils (company)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Silmarils_(company)
  19. ISHAR Walkthrough
    http://wiki.amigaspirit.hu/in­dex.php/ISHAR_Walkthrough_-_english
  20. Deník nespokojeného hráče – Ishar
    http://angryplayer.blogspot­.cz/2011/06/ishar.html
  21. Ishar Trilogy
    http://www.giantbomb.com/ishar-trilogy/3025–1016/
  22. Ishar 1: Návody a mapy
    http://www.oldgames.sk/game/ishar-legend-of-the-fortress/docs/
  23. Ishar 3: The Seven Gates of Infinity (mapa)
    http://www.oldgames.sk/en/game/ishar-3-the-seven-gates-of-infinity/download/2061/
  24. Dungeon (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Dungeon_(computer_game)
  25. Dungeon Master (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Dungeon_Master_(video_ga­me)
  26. Dungeon Master Encyclopaedia
    http://dmweb.free.fr/
  27. Dungeon Master Overview
    http://dmweb.free.fr/?q=node/247
  28. Chaos Strikes Back Overview
    http://dmweb.free.fr/?q=node/249
  29. Dungeon Master II Overview
    http://dmweb.free.fr/?q=node/250
  30. Dungeon Master – Return To Chaos
    http://www.ragingmole.com/RTC/
  31. Dungeon Master Speed Run in 20 minutes! Part 1/2
    http://www.youtube.com/wat­ch?v=Ho5E05Bi3bU
  32. Dungeon Master Speed Run in 20 minutes! Part 2/2
    http://www.youtube.com/wat­ch?v=Fpht4dWOnGE
  33. Dungeon Master CZ
    http://dm.zpc.cz/
  34. Dungeon Master
    http://rpg.yin.cz/d/dungeon-master/
  35. Return to Chaos (CZ info)
    http://dm.zpc.cz/?sekce=rtcinfo
  36. Dungeon Master – kouzla (CZ)
    http://dm.zpc.cz/?sekce=dmkouzla
  37. Dungeon Master Java (CZ info)
    http://dm.zpc.cz/?sekce=dmjavainfo
  38. Dungeon Master Java (CZ novinky a download)
    http://dm.zpc.cz/?sekce=dmja­vadownload
  39. Best of Old Games: Dungeon Master
    http://www.bestoldgames.net/stare-hry/dungeon-master.php
  40. Muzeum: Dungeon Master – klasika všech klasik
    http://www.doupe.cz/defau­lt.aspx?article=124596
  41. Návody – Dungeon Master 1
    http://www.abcgames.cz/?p=na­vody_zobraz&id=1307
  42. Dungeon crawl
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Dungeon_crawl
  43. Nejlepší hry mého mládí
    http://www.reyden.eu/gamesy/nejlepsi-hry-meho-mladi/
  44. World of Spectrum: Bloodwych
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0000592
  45. Wikipedia: Bloodwych
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Bloodwych
  46. Moby Games: Bloodwych
    http://www.mobygames.com/ga­me/bloodwych
  47. Eye of the Beholder (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Eye_of_the_Beholder_(vi­deo_game)
  48. Eye of the Beholder
    http://www.mobygames.com/game/eye-of-the-beholder
  49. Lands of Lore series
    http://www.mobygames.com/game-group/lands-of-lore-series
  50. Lands of Lore series
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Lands_of_Lore_series
  51. Lands of Lore: Throne of Chaos – Nostalgic goodness
    http://forums.sarcasticga­mer.com/blog.php?b=1161
  52. Black Crypt (česky)
    http://hobring.esero.net/re­cenze/amiga_black_crypt/rec_blac­k_crypt.htm
  53. Black Crypt (doupě)
    http://freehry.doupe.zive­.cz/recenze/black-crypt/
  54. Black Crypt
    http://www.ravengames.com/blac­kcrypt/blackcrypt.php
  55. Black Crypt port to PC
    http://www.3ddownloads.com/ra­vensoft/Black%20Crypt
  56. Black Crypt port to PC
    http://retrogaming.sweb.cz/
  57. Ishar Trilogy
    http://en.wikipedia.org/wiki/Ishar
  58. Ishar: Legend Of the Fortress
    http://www.angusm.demon.co­.uk/AGDB/DBA1/Ish1.html
  59. Ishar 2: Messengers Of Doom (AGA)
    http://www.angusm.demon.co­.uk/AGDB/DBA1/Ish2.html
  60. Ishar 3: The 7 Gates Of Infinity (AGA)
    http://www.angusm.demon.co­.uk/AGDB/DBA1/Ish3.html
  61. Ishar compilation
    http://www.mobygames.com/game/ishar-compilation
  62. Realms of Arkania: Blade of Destiny
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Realms_of_Arkania:_Bla­de_of_Destiny
  63. Realms of Arkania: Star Trail
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Realms_of_Arkania:_Star_Tra­il
  64. Realms of Arkania: Shadows over Riva
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Realms_of_Arkania:_Sha­dows_over_Riva
  65. Sir-Tech
    http://en.wikipedia.org/wiki/Sir-Tech
  66. Sir-tech Software, Inc.
    http://www.mobygames.com/company/sir-tech-software-inc
  67. Realms of Arkania: Blade of Destiny
    http://www.abandonwaredos­.com/abandonware-game.php?gid=MTQzMA==
  68. Arkania.cz
    http://www.arkania.cz/
  69. Oldgames.sk: Blade of Destiny
    http://www.oldgames.sk/en/game/realms-of-arkania-blade-of-destiny/
  70. Oldgames.sk: Star Trail
    http://www.oldgames.sk/en/game/realms-of-arkania-2-star-trail/
  71. Oldgames.sk: Shadows over Riva
    http://www.oldgames.sk/en/game/realms-of-arkania-3-shadows-over-riva/
  72. Star Trail FAQ:
    http://www.gamefaqs.com/com­puter/doswin/file/564989/2071
  73. Mapy ze hry Shadows over Riva
    http://nlt-hilfe.crystals-dsa-foren.de/page.php?26
  74. Attic Entertainment Software
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Attic_Entertainment_Sof­tware
  75. Oficiální stránky The Dark Eye (německy)
    http://www.ulisses-spiele.de/sortiment/rollenspiele/das-schwarze-auge/
  76. Wiki The Dark Eye (výběr anglických článků)
    http://www.wiki-aventurica.de/index.php?ti­tle=En:Articles_in_English
  77. Wiki The Dark Eye: Blade of Destiny (1993)
    http://www.wiki-aventurica.de/wiki/En:Bla­de_of_Destiny_(1993)
  78. Wiki The Dark Eye: Star Trail
    http://www.wiki-aventurica.de/wiki/En:Star_Trail
  79. Wiki The Dark Eye: Shadows over Riva
    http://www.wiki-aventurica.de/wiki/En:Sha­dows_over_Riva
  80. Realms of Arkania: Blade of Destiny (DOS)
    http://www.mobygames.com/ga­me/dos/realms-of-arkania-blade-of-destiny
  81. Realms of Arkania: Star Trail
    http://www.mobygames.com/ga­me/game/realms-of-arkania-star-trail
  82. Realms of Arkania III: Shadows over Riva
    http://www.mobygames.com/game/realms-of-arkania-iii-shadows-over-riva
  83. Německy psané stránky s podrobnými informacemi o hře Star Trail
    http://nlt-hilfe.crystals-dsa-foren.de/page.php?8
  84. Jon Van Caneghem (autor série Might and Magic)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Jon_Van_Caneghem
  85. Might and Magic Tribute
    http://www.mmtribute.castlegobs.nl/
  86. Might and Magic
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Might_and_magic
  87. Might and Magic
    http://cs.wikipedia.org/wi­ki/Might_and_Magic
  88. Might and Magic Collectors Guide
    http://www.mmpages.net/mmpa­ges/index.php?title=Collec­tors_Guide
  89. Might and Magic Series
    http://www.mobygames.com/game-group/might-and-magic-series
  90. Might and Magic I: Secret to the Inner Sanctum
    http://home.comcast.net/~rcme­rritt/mandm/mm1.html
  91. Might and Magic II: Gates to Another World
    http://home.comcast.net/~rcme­rritt/mandm/mm2.html
  92. Might and Magic III: Isles of Terra
    http://home.comcast.net/~rcme­rritt/mandm/mm3.html
  93. Source of Might and Magic 2 Informations
    http://shrines.rpgclassic­s.com/pc/mm2/index.shtml
  94. Temple of Apshai
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Temple_of_Apshai
  95. Dunjonquest
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Dunjonquest
  96. 10 Classic Computer RPGs
    http://www.pcmag.com/slideshow/sto­ry/295139/10-classic-computer-rpgs
  97. The History of Computer Role-Playing Games Part 1: The Early Years (1980–1983)
    http://www.gamasutra.com/fe­atures/20070223a/barton_pfv­.htm
  98. The History of Computer Role-Playing Games Part 2: The Golden Age(1985–1993)
    http://www.gamasutra.com/fe­atures/20070223b/barton_pfv­.htm
  99. Dungeon (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Dungeon_(computer_game)
  100. Ultima (series)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Ultima_(series)
  101. Wizardry
    http://en.wikipedia.org/wiki/Wizardry
  102. Moby Games: Wizardry Gold
    http://www.mobygames.com/game/wizardry-gold
  103. Wizardry: Proving Grounds of the Mad Overlord
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wizardry:_Proving_Grou­nds_of_the_Mad_Overlord
  104. Wizardry II: The Knight of Diamonds
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wizardry_II:_The_Knight_of_Di­amonds
  105. Wizardry III: Legacy of Llylgamyn
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wizardry_III:_Legacy_of_Llyl­gamyn
  106. Wizardry IV: The Return of Werdna
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wizardry_IV:_The_Retur­n_of_Werdna
  107. Wizardry V: Heart of the Maelstrom
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wizardry_V:_Heart_of_the_Ma­elstrom
  108. Wizardry VI: Bane of the Cosmic Forge
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wizardry_VI:_Bane_of_the_Cos­mic_Forge
  109. Wizardry VII: Crusaders of the Dark Savant
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wizardry_VII:_Crusader­s_of_the_Dark_Savant
  110. Oldgames.sk: Wizardry 1
    http://www.oldgames.sk/en/ga­me/wizardry-1-proving-grounds-of-the-mad-overlord/
  111. Wizardry 7 on Best Old Games
    http://www.bestoldgames.net/eng/old-games/wizardry-7-crusaders-of-the-dark-savant.php
  112. Wizardry IV: The Return of Werdna
    http://www.gameswin.org/ga­meen.php?id=1177
  113. History of role-playing games
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/History_of_role-playing_games
  114. Role-playing video game
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/History_of_role-playing_video_games#Histo­ry_and_classification
  115. Roguelike (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Roguelike
  116. Dungeon crawl (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Dungeon_crawl
  117. Don D. Worth Home Page
    http://worth.bol.ucla.edu/
  118. Beneath Apple Manor (PC verze)
    http://worth.bol.ucla.edu/ap­plemanor.ZIP
  119. Beneath Apple Manor (Moby Games)
    http://www.mobygames.com/game/beneath-apple-manor
  120. Chronology of roguelike video games (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Chronology_of_roguelike_vi­deo_games
  121. Roguelike wiki
    http://roguebasin.rogueli­kedevelopment.org/index.php?ti­tle=Main_Page
  122. Rogue Temple (forum)
    http://www.roguetemple.com/fo­rums/index.php
  123. Top MUD Sites
    http://www.topmudsites.com/
  124. ASCII-GAMES – Play and Review
    http://ascii-games.org/
  125. Tribute to text-mode games
    http://www.textmodegames.com/
  126. Text-based game (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Text-based_game
  127. Wasteland
    http://www.mobygames.com/ga­me/wasteland
  128. Wasteland
    http://www.gamefaqs.com/pc/564602-wasteland
  129. Wasteland
    http://www.moddb.com/games/wasteland
  130. The Year Isometric RPGs Returned
    http://www.strategyinformer­.com/editorials/21612/the-year-isometric-rpgs-returned
  131. Daimonin
    http://www.daimonin.org/
  132. Ultima VIII Pagan
    http://tcrf.net/Ultima_VIII:_Pagan
  133. Project Eternity
    https://www.kickstarter.com/pro­jects/obsidian/project-eternity
  134. Cadaver (story + manual)
    http://www.lemonamiga.com/ga­mes/docs.php?id=272
  135. Cadaver (oficiální stránky)
    http://www.bitmap-brothers.co.uk/our-games/past/cadaver.htm
  136. Cadaver
    http://theodor.lauppert.ws/ga­mes/cadaver.htm
  137. Cadaver (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Cadaver_(video_game)
  138. Isometric RPGs
    http://theodor.lauppert.ws/games/rpg-iso.htm
  139. Angband na rephial.org
    http://rephial.org/
  140. Angband.oook.cz
    http://angband.oook.cz/
  141. Angband – stránka s možností downloadu hry
    http://angband.oook.cz/download.php
  142. Angband a jejíklony (varianty)
    http://angband.oook.cz/variants.php
  143. Další seznam klonů hry Angband (podrobnější)
    http://roguebasin.rogueli­kedevelopment.org/index.php?ti­tle=List_of_Angband_varian­ts
  144. Angband (pevnost ve Středozemi)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Angband
  145. Angband (hra)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Angband_(video_game)

Autor článku

Vystudoval VUT FIT a v současné době pracuje na projektech vytvářených v jazycích Python a Go.