Historie vývoje počítačových her (134. část – české textovky II)

24. 7. 2014

Doba čtení: 19 minut

Líbí se vám článek?
Podpořte redakci

V dnešní části seriálu o historii vývoje počítačových her se již podruhé budeme společně zabývat textovkami vyvinutými v tuzemsku. Popíšeme si jedny z nejznámějších klasických textovek, zejména tituly Indiana Jones a Chrám zkázy, Pomsta šíleného Ataristy, Město robotů a Belegost.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (134. část – české textovky II)

2. Indiana Jones a Chrám zkázy

3. Prudent Dactyl

4. Multi Pascal 2.7 aneb Pomsta šíleného Ataristy

5. Arnal a dva dračí zuby

6. Město robotů

7. Belegost pro ZX Spectrum

8. Belegost pro IBM PC

9. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (134. část – české textovky II)

V dnešní části seriálu o historii vývoje počítačových her se již podruhé budeme zabývat překvapivě rozsáhlým světem českých textovek. Zatímco minule jsme se zmiňovali mj. i o hrách vzniklých překladem původně anglicky „mluvicích“ textovek, všechny dnes popisované hry vznikly v tuzemsku a jejich inspirace jinými textovkami je jen nepřímá. Popsány budou vybrané textovky, které vznikly ve druhé polovině osmdesátých let minulého století i v první polovině let devadesátých pro osmibitové mikropočítače ZX Spectrum (popř. pro počítače se Spectrem kompatibilní, včetně Didaktiku Gama), dále pak hry určené pro osmibitové domácí mikropočítače Atari a minimálně dvě hry – Město robotů a Belegost – se dočkaly svého rozšíření na větší množství počítačů i dalších zařízení, což je v této oblasti spíše výjimečné (naprostá většina českých textovek vznikla pouze pro jeden typ mikropočítače a nebyla nikdy portována).

Obrázek 1: Pirate Adventure – zástupce původně cizojazyčných textovek přeložených do češtiny.

2. Indiana Jones a Chrám zkázy

Se hrami Poklad a Poklad 2 vyvinutými Františkem Fukou jsme se již seznámili v předchozí části tohoto seriálu. Při zpětném pohledu do minulosti je však možné říci, že se jednalo jen o jakési rozcvičky, protože FF začal hráče zásobovat i mnohem propracovanějšími hrami. V roce 1985, tedy ještě před vznikem slavného Podrazu 3 (viz též následující část), byla vydána textovka s názvem Indiana Jones a Chrám zkázy. Jednalo se o propracovanou hru s několika nezbytnými chytáky a velkým množstvím různých pastí, do kterých je hráč (především ten hráč, který si nekreslí mapu :-) neustále chytán. Hra se ovládá klasicky příkazy zadávanými z klávesnice, pohyb hráče v herním světě se řídí taktéž běžnými příkazy S, J, Z, V, N a D. Na tuto textovku přímo i nepřímo navázalo několik dalších dílů, o nichž se podrobněji zmíníme příště. Hra byla převedena i na počítače Atari, více si taktéž povíme příště.

Obrázek 2: Loading screen hry Indiana Jones a Chrám zkázy.

Obrázek 3: Informační obrazovka.

Obrázek 4: Informační obrazovka.

Obrázek 5: Začátek hry.

Obrázek 6: Začátek hry.

Obrázek 7: Jdu… a teď už vlastně padám.

Obrázek 8: Tento obrázek jsem viděl dosti často.

3. Prudent Dactyl

Již v předchozí části tohoto seriálu jsme si řekli, že mnoho (nejenom) tuzemských textovek bylo vyvinuto v programovacím jazyku BASIC, přesněji řečeno v dialektu BASICu dostupného pro osmibitový domácí mikropočítač, na němž daná textovka vznikala a byla spouštěna. Jednou z textovek naprogramovaných v Atari BASICu a určených tak pro všechny typy osmibitových mikropočítačů Atari s alespoň 48 kB RAM je hra nazvaná Prudent Dactyl pocházející z roku 1989. Hráčovým alter egem je v této hře ptakoještěr, což je poněkud netypické, ovšem umožňuje ve hře používat i příkazy typu „POUZIJ ZUBY“ apod. Díky tomu, že je hra vytvořená v BASICu, bylo velmi jednoduché prozkoumat její interní strukturu a naučit se tak některé triky, které Atari BASIC umožňoval využívat. Samotný parser byl velmi jednoduchý, podobně jako u mnoha dalších tuzemských textovek, a umožňoval zápis příkazů skládajících se z jednoho či dvou slov. Podobně jako tomu bylo i u mnoha dalších úspěšných textovek, i zde se hráči dočkali pokračování. Díky absenci jakékoli grafiky (kromě pseudografiky) bylo nahrávání hry poměrně rychlé i při použití kazetového magnetofonu.

Obrázek 9: Prudent Dactyl – úvodní obrazovka.

Obrázek 10: Prudent Dactyl – základní informace o hře.

Obrázek 11: Prudent Dactyl – ukázka uživatelského rozhraní hry.

Obrázek 12: Prudent Dactyl – velmi užitečný slovník.

Obrázek 13: Prudent Dactyl – zase se to nepovedlo…

Obrázek 14: Prudent Dactyl – ATASCII Art.

Obrázek 15: Prudent Dactyl – ukázka části zdrojového kódu této hry.

4. Multi Pascal 2.7 aneb Pomsta šíleného Ataristy

Dostáváme se k pravděpodobně nejznámější původní české textovce naprogramované pro osmibitové mikropočítače Atari. Tato hra pocházející z roku 1989 má dosti krkolomný titul Multi Pascal 2.7 aneb Pomsta šíleného Ataristy, ovšem většina hráčů ji zná jen pod zkráceným názvem Pomsta šíleného Ataristy. V této textovce má hráč za úkol nainstalovat takzvaný „likvidátor“ (což je nějaké podomácku zbastlené elektronické zařízení) do budovy Atari klubu v Odrách a zničit tak všechny zde připojené počítače. Dále se o příběhu „šíleného Ataristy“ pravděpodobně nemá smysl do všech podrobností zmiňovat, mnohem zábavnější je si hru spustit v emulátoru, popř. se alespoň podívat na přiložené screenshoty.

Obrázek 16: Pomsta šíleného Ataristy – úvodní obrazovka.

Jak je obvyklé, ovládá se celá hra jednoslovními či dvouslovními příkazy a zajímavá je taktéž závěrečná část, kdy musí hráč opustit budovu Atari klubu a odjet (přesněji řečeno ujet) ve stanoveném časovém limitu. Počítá se přitom reálný čas, nikoli počet provedených kroků. I tato veleúspěšná hra (která je mimochodem poměrně krátká a bez jinak obvyklých „zákysů“) se dočkala pokračování, o němž se zmíníme v některé z navazujících částí tohoto seriálu.

Obrázek 17: Pomsta šíleného Ataristy – intro.

Obrázek 18: Pomsta šíleného Ataristy – intro.

Obrázek 19: Pomsta šíleného Ataristy – intro.

Obrázek 20: Pomsta šíleného Ataristy – intro.

Obrázek 21: Pomsta šíleného Ataristy – prostředí hry.

Obrázek 22: Pomsta šíleného Ataristy – láhev s mlékem se určitě bude hodit.

Obrázek 23: Pomsta šíleného Ataristy – ukázka zkracování příkazů na tři znaky.

Obrázek 24: Pomsta šíleného Ataristy – chudinka kocourek.

Obrázek 25: Pomsta šíleného Ataristy – ve hře vystupují skuteční členové Atari klubu :-)

Obrázek 26: Pomsta šíleného Ataristy – vyřešení problémů se splašeným hřebíkem.

Obrázek 27: Pomsta šíleného Ataristy – vyřešení problémů se splašeným hřebíkem.

Obrázek 28: Pomsta šíleného Ataristy – konec se asi blíží.

(spoiler alert :-) Obrázek 29: Pomsta šíleného Ataristy – konec hry.

5. Arnal a dva dračí zuby

Další populární česká textovka, která byla vytvořena pro osmibitové domácí mikropočítače Atari, nese název Arnal a dva dračí zuby. Příběh hry je inspirován stejnojmenným komiksem Káji Saudka, ostatně i část úvodního textu hry pochází (nikoli zcela doslovně) z tohoto známého (a snad stále ještě dostupného) komiksu. Hra Arnal a dva dračí zuby je opět založena na jednoduchém parseru rozpoznávajícího jednoslovní i dvouslovní příkazy. U popisu lokací je poněkud otravné, že se za čárkami a tečkami ve větách nepoužívají mezery, takže je text relativně obtížně čitelný. Pravděpodobně se jedná o snahu autora napsat na jednu obrazovku co nejvíce textu, protože hra využívá standardní textový režim počítačů Atari se čtyřiceti znaky na řádku a přitom jsou popisy lokací poměrně bohaté (například v porovnání s dále zmíněnou hrou Město robotů nebo minimalisticky pojatou hrou Poklad [ZX Spectrum] zmíněnou v předchozí části seriálu).

Obrázek 30: Arnal a dva dračí zuby – úvodní obrazovka.

Obrázek 31: Arnal a dva dračí zuby – informace o této hře.

Obrázek 32: Arnal a dva dračí zuby – začátek hry s informacemi, které jsou napsány již v komiksu.

Obrázek 33: Arnal a dva dračí zuby – hmm, POMOC mi ve skutečnosti moc nepomáhá…

6. Město robotů

Textovka nazvaná Město robotů je zajímavá především svojí historií. Jedná se totiž o multiplatformní hru, která byla určena pro mnoho osmibitových domácích mikropočítačů používaných v tuzemsku: jednalo se samozřejmě o ZX Spectrum a Didaktik Gama, ale i o PMD 85, IQ 151, Sharp MZ 800 a Ondra (majitelé počítačů vybavených mikroprocesory MOS 6502 však měli v tomto případě smůlu). Hru Město robotů vydala společnost Zenitcentrum, která dokonce v součinnosti s několika státními institucemi vyhlásila celorepublikovou soutěž pro její dohrání. Myšlenka byla jednoduchá – hra se bude dopředu distribuovat na kazetách, ovšem aby byla soutěž spravedlivá, bude hra chráněna heslem, které bude k danému datu (21.9.1989) vyhlášeno po celé republice. Problém spočíval v tom, že mnozí hráči byli schopni heslo „konvalinka“ ze hry získat v předstihu (což se ostatně dalo očekávat, protože šlo skutečně o vstupní heslo a nikoli například o klíč použitý pro dekódování zbytku hry). Samotná hra se ovládá příkazy zadávanými z klávesnice, viz též přiložené screenshoty.

Obrázek 34: Originální hra bez loading screenu s obrázkem.

Obrázek 35: Začátek hry.

Obrázek 36: Tyto společnosti se podílely mj. i na distribuci hesla.

Obrázek 37: Herní příběh není příliš nápaditý.

Obrázek 38: Základní informace o hře.

Obrázek 39: Základní informace o hře.

Obrázek 40: Herní prostředí.

Obrázek 41: První šifra…

Obrázek 42: …je ve skutečnosti velmi jednoduchá.

7. Belegost pro ZX Spectrum

Další textovkou – a to textovkou velmi úspěšnou – je hra Belegost pocházející z roku 1989 (přesněji řečeno z tohoto roku pochází varianta této hry pro osmibitový domácí mikropočítač ZX Spectrum). Na rozdíl od mnohých dalších již popsaných textovek je Belegost odlišný hned v několika ohledech. První z odlišností spočívá v tom, že se příkazy nemusí zadávat ručně na klávesnici. Namísto toho se využívá systém ikon a rolovacích menu, takže odpadá nutnost hledat vhodná slova, opravovat chyby atd. Na druhou stranu je tento systém výhodný i pro vývojáře, neboť nemusí implementovat (někdy i dosti složitý) parser. Druhým rozdílem oproti mnoha dalším textovkám je velmi kvalitní hudba od Františka Fuky, která se přehrává jak na klasickém ZX Spectru 48k (přes beeper), tak i v mnohem lepším provedení v těch modelech ZX Spectra, které jsou vybaveny zvukovým čipem AY-3–8910/11/12.

Obrázek 43: Belegost pro ZX Spectrum – loading screen.

Třetím rozdílem oproti mnoha „klasickým textovkám“, který do značné míry souvisí s již zmíněným systémem menu, je způsob pohybu hlavního hrdiny v herním světě. Namísto často používaných příkazů typu Sever, Jih, Západ, Východ, Nahoru a Dolů (tyto příkazy se objevují již v původní hře Adventure, samozřejmě v anglické podobě), se v Belegostu používají logičtější příkazy typu „Jdi k jezírku“, „Jdi na louku“ atd. – ostatně použití kompasu a příkazů Sever/Jih… najdeme i v některých textovkách, které se odehrávají například na kosmické lodi, v níž tento způsob orientace pravděpodobně už vůbec nemá význam. Tato textovka, která již podle svého názvu naznačuje inspiraci dílem Tolkiena, používá kromě ikon a menu i velmi pěkný font, což je patrné ze screenshotů. Technickým zpracováním se jedná o jednu z nejlepších textovek pro osmibitové mikropočítače vůbec.

Obrázek 44: Belegost pro ZX Spectrum – informace o autorech hry.

Obrázek 45: Belegost pro ZX Spectrum – úvodní obrazovka.

Obrázek 46: Belegost pro ZX Spectrum – grafické uživatelské rozhraní hry.

8. Belegost pro IBM PC

Hra Belegost byla v pozdějších letech portována i na další typy mikropočítačů (včetně Atari ST) i na další zařízení. Jeden ze zdařilých portů vznikl i pro osobní mikropočítače IBM PC. Tato varianta Belegostu se v několika ohledech liší od verze určené pro ZX Spectrum. Již při prvním pohledu na screenshoty je patrné, že je grafické uživatelské rozhraní Belegostu zobrazeno inverzně, což je jen dobře, především s ohledem na poměrně nízkou obnovovací frekvenci použitého grafického režimu (aplikace s bílým pozadím výrazně více poblikává, resp. přesněji řečeno je zde poblikávání více viditelné a nepříjemné). Na screenshotech zobrazených v této kapitole je použitý monochromatický režim s rozlišením 640×480 pixelů s vlastním softwarově vykreslovaným fontem, který této hře podle mého názoru vyloženě „sluší“ (celkově je design uživatelského rozhraní velmi elegantní, až na úvodní obrazovku s obdélníky okolo nápisů :-).

Obrázek 47: Belegost pro IBM PC – úvodní obrazovka (srovnej s obrázkem číslo 43).

Způsob ovládání hry Belegost pomocí ikon a roletových menu zůstal zachován, ovšem díky využití myši je hra lépe ovladatelná než její původní varianta pro ZX Spectrum s kurzorovými klávesami nebo joystickem. Z tohoto pohledu se tedy jedná o hru, která by mohla k textovkám přitáhnout i ty hráče, pro něž by bylo zapisování příkazů z klávesnice příliš „hardcore“ :-)