U otca v práci (a potom doma) sme mali NDR klon PC XT Robotron EC1834, ktorý obsahoval (o.i.) tento SW:
DCP 3.30 -> klon (alebo premenovaný) DOS 3.30
BASI -> GW-BASIC
M-DISK -> PC-TOOLS.
Ku týmto programom boli aj originálne príručky, samozrejme v nemčine, tlačené na ihličkovej tlačiarni.
Zvlášť príručky k OS a k BASICu som zhltol celé - s nemeckým slovníkom po ruke - a bola to úžasná pomoc (dnes človek vyhľadá na webe príklady, syntax, atď. v zlomku sekundy...).
Následne išiel na tom stroji spustiť i TP 6.0, takže programovanie (i nápoveda k príkazom) sa o hodne spríjemnilo.
Mimochodom, je to úžasne príjemné si takto skoro ráno dať čaj a zaspomínať si na detstvo... 100x vďaka autorovi...
Jestli si dobře pamatuju, tak nápověda, takové ty kartičky, byla už v TP 5.0. V té době jsem na to čuměl, prostě popsaný jazyk, IDE i knihovny, ukázky kódu. Vymazlený produkt.
Jen pro úplnost ke zmínce o Pascalu:
Překladač byl dostupný i na minipočítači SM-4/20 pod operačním systémem RSX-11. Byl to východní klon PDP-11.
A k ADTéčku: Pokud si pamatuju, ta mašina vůbec neměla hardwarově realizovaný zásobník, takže to překladač musel "emulovat". Myslím, že jsme tenkrát narazili na nějaké problémy s rekurzí. Ale je to fakt hrozně dávno....
Jakým způsobem původní IBM PC podporoval magnetofon? Počítač měl zvukový vstup a výstup?
vkastnim ibm pc xt s 256kb ram, a ano byl vedle dinu na klavesnici jeste jeden na magnetak, bylo to jedina cesta jak program v basicu nekam ulozit.
Tam se počítalo s připojením magnetofonu od IBM, takže rozhraní bylo čistě binární, modulace (jak se používala například na Atárku bez Turba) se nepoužívala. Záznamová rychlost mezi 1000 a 2000, protože se používal záznam jako z Turba či ZX Spectra: jednička měla jinou délku pulsu než nula.
Pokud vím (naživo jsem to zrovna na PC neviděl), tak "demodulace" byla čistě na SW.
Pamatuju si na první TurboPascal, co jsem viděl. Běžel na Slušovickém TNS s OS CP/M a 8bitovým Z80. Tehdy to byla opravdu bomba. Program se překládal opravdu pár sekund a nás nejvíc bavilo, že to při překladu rovnou počítalo přeložené řádky kódu (v násobku osmi řádků:-) ).
Borland Pascal už byl objektově orientovaný, měl DPMI. Běžel pod DOSem a postupně začal nabízet i vlastní grafické knihovny založené na programování řízeném událostmi 5? a 6. Poslední BP už měla i Windows prostředí, i když ne moc stabilní.
Po BP přišly Delphi.
Pro Windows tam meli OWL ne? To se moc nepovedlo, ale Delphi s VCL byla bomba, tam vytreli MS s jejich VB zrak.
Zaspominal som si na strednu skolu s turbo pascalom. Ako tak spominam, to prostredie bolo celkom luxusne. Tam sa mi pacilo, ze to malo prilozenu jednoduchu graficku kniznicu, alebo velmi jednoducho sa pomocou par riadkov v assembleri dala robit grafika v 320x200.
Chtěl bych poopravit informaci v článku, že BASIC v ROM počítače byl jen u originálních strojů IBM.
Můj první počítač byl československý stroj PP-06, XT klon se sovětským procesorem plně kompatibilním s i8088. A také s CGA kartou, která měla hardwarovou podporu českých znaků!
No, a také právě s BASICem v ROM. Když počítač nenašel bootovací disk nebo disketu, tak se ihned spustil tento Basic.
Hmm to nebylo uplne legalni ze? :) ale PP-06 pamatuju, bylo to nekdy i trosku kompatibilni s PCckem, na svou dobu relativne slusna masina.
Vypada to presne jako IBM Basic ale ma to napsany VUVT. A my se divime cinanum ze kopiruji... :)
Nedivíme. Je to naprosto racionální rozhodnutí. Jen blb by znovu vymýšlel vymyšlené a osvědčené. Každý rozumný člověk se inspiruje tam, kde jsou v jeho oblasti zájmu dál. A je jedno, jde-li o výrobu papíru, železa, střelného prachu, parního stroje, atomové bomby, vodíkové bomby nebo počítačů.