Názory k článku Hledání svobodného formátu

presne tak

skoro se divim, ze pdf tak vede (asi to bude ne uplne jednoznacnou otazkou) , vzdyt jen kdyz ctete tenhle text, tak jste pravdepodobne hned 3x pouzili html dokument (uvodni stranka root.cz, clanek, diskuse) - kolikrat jste za tu dobu pouzili pdf? :-)

Ne vazne, asi by byvalo bylo lepsi nejak zduraznit v te ankete napr. "format pro vytvareni dokumentu".

Ano presne tak. I kdyz tento format nepouzivam, seznamil jsem se s nim a je fakt super. Kdyby se jeste do standardniho "baleni" pridala lepsi podpora matematiky ala TeX, a cele se to pak zipovalo do jednoho souboru jako v OpenOffice, tak by to bylo uplne cool a nebyl by duvod pouzivat neco jineho. Bohuzel stale chybi nekomercni Wysiwyg, nebo se mylim? Kdyby se nad tento format napsalo neco jako Open Office tak je to bomba ......

XXE je dobry editor pre DocBook. http://www.xmlmind.com/xmleditor/
a je zadarmo.

Trochu zmetene je v clanku pridane xml. xml je popisny jazyk, nie format dokumentu, OOo je ten format, DocBook taktiez. xml bez dtd alebo niecoho podobneho je rovnako uzavrete ako doc bez zverejnenia formatu.

A to ze sa DocBook automaticky nezipuje je len pre dobro, pretoze sa da robit diff voci version control systemom. Posielat zip po sieti je OK.

HTML s vestavenymi kaskadovymi styly se da napsat tak, aby se i v MSIE zobrazili stejne. Podle mne se tento format da klidne pouzivat pro prenos dat typu DOCUMENT.
Smutne je, ze pro bezneho uzivatele neexistuje pouzitelny WYSIWY[N]G editor ala Word, ktery by tento format priblizil i lidem, kteri HTML a CSS neovladaji.

Souhlasim.

Tuto podminku splnuje snad jen docbook (opendocument jsem jeste nestudoval). Takovy OO je po semanticke strance uplne stejny jako HTML.

Co mi na OO vadi, je plocha struktura dokumentu (<doc><h/><p/><h/><p/></doc>), kterou musite zpracovavat jako proud odstavcu a jeho prevedeni na strom (<doc><sec><h/><p/></sec><sec><h/><p/></doc>), neni trivialni.

Rozhodne uprednostnuji semantiku, pred formatovanim. A vubec mi nevadi, ze v ruznych prohlizecich bude formatovani vypadat jinak.

Pokud presto nekdo trva na vizualni nemennosti, tak at pouzije PDF (nebo PS nebo SVG). Ale z takoveho formatu tahat semantiku je zatracene obtizne a tedy i editace neni jednoducha. (Castecnym resenim je tagovane PDF, ale to je hybrid nejvetsiho kalibru.)

"A vubec mi nevadi, ze v ruznych prohlizecich bude formatovani vypadat jinak. Pokud presto nekdo trva na vizualni nemennosti, tak at pouzije PDF (nebo PS nebo SVG)."

To neni vec nazoru - zastánci sémantiky proti zastáncům vizuální neměnnosti, jak to podáváte. Firmy potřebují obojí. Pro různé úkoly proto používají různé nástroje. Univerzální formát by byl dobrý. Požadavek vizuální neměnnosti je pro určité situace naprosto legitimní.

Splnuje vsechny podminky krome posledni, avsak byl by takovy problem pridat podporu do vseho krome M$O (kde stejne neni podpora zadneho form, ktery by splnoval podminky)? Kod je volny, WYSIWYG i WYMIWYG (what you mean is what you get) editor existuje, sazba s presnosti naq vlnovou delku viditelneho svetla, podpora pro postizene (hlavne slepe) jednoduse implementovatelna ...

TeX je uzasny ale:
- mame TeX, LaTex, .....
- miliony popularnich balicku ktere jej ruzne rozsiruji a modifikuji
- pouziva jej pouze par lidi (neberme ctenare Root ale z populace)
- prace s nim je pro bezneho cloveka trochu nesikovna - nutnost kompilace, specialni program pro tisk PS atd atd .....

>- prace s nim je pro bezneho cloveka trochu nesikovna - nutnost kompilace, specialni program pro tisk PS atd atd .....

Toto je jen otazka vhodneho nastroje. Muzete si editovat ve vimu a psat na sazbu makefily nebo muzete pouzit dostatecne BFUidni klikaci nadstavbu (napr. LyX).

Delal jsem v texu semestralku a nikdy vice. Word like editory sice existuji, ale jsou na nic. Export a importy do ostatnich kancelarskych baliku prakticky nefunguji a ucit se novy jazyk jen pro napsani dokumentace nema cenu.

TeX je geniální formátovací systém, který v mnoha ohledech nebyl dosud překonán. Ale formát pro výměnu dokumentů je to zcela nevhodný. Už proto, že jediné čím lze spolehlivě interpretovat TeXový dokument je jen TeX sám.

Podla mojich skusenosti sa nehodi na prenos textovych dokumentov nic viac ako tex. Strasne dlho sa uz nevyvija (nieje preco) je na mnohych platformach a jeho modlov je prave prenositelnost medzi platformami. Osobne si neviem predstavit ze dokument v tex-e napisany pod dosom by v linuxe alebo comkolvek inom po vyrenderovani vypadal rozdielne. Osobne nepisem sice v cistom tex-e ale v latexe. Takze to mam o cosi "jednoduchsie" ale i tak si myslim ze mam zarucenu vecsiu prenositelnost ako pri DOC alebo RTF.

To ze je rtf nekolikanasoben vetsi je sice minus ale mnohem vetsi problem je ze to neni zadny "standard" zkuste si otevrit RTF vytvoreny Word XP napr v Office 97, nebo ruzne vytvaret RTF-ka a otevirat je v jinych aplikacich podporujici RTF - hruza a bes, rozsypane tabulky, cislovani mnohdy vypadne ...... fuuuuj

pokud vim, tak microsoft ma uz rok xmldoc, dokonce to vypada po otevreni stejne jako pri ukladani :), testoval sem to, da se to v pohode generovat na web serveru, akorat by to chteli aby ktomu nekdo napsal nejakej konvertor treba ms-xml=>oo-xml, to by urcite vyrazne ulehcilo prechod na linux pro firmy, ktery maji vsecko zatim ve wordu.

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" standalone="yes"?>
<?mso-application progid="Word.Document"?>
<w:wordDocument xmlns:w="http://schemas.microsoft.com/office/word/2003/wordml" xmlns:v="urn:schemas-microsoft-com:vml" xmlns:w10="urn:schemas-microsoft-com:office:word" xmlns:sl="http://schemas.microsoft.com/schemaLibrary/2003/core" xmlns:aml="http://schemas.microsoft.com/aml/2001/core" xmlns:wx="http://schemas.microsoft.com/office/word/2003/auxHint" xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office" xmlns:dt="uuid:C2F41010-65B3-11d1-A29F-00AA00C14882" w:macrosPresent="no" w:embeddedObjPresent="no" w:ocxPresent="no" xml:space="preserve"><o:DocumentProperties>

<o:Title>Microsoft sucks</o:Title>
<o:Author>Linux Drevokocur 5.0</o:Author>
<o:LastAuthor>VaclavKlaus@kgb.ru</o:LastAuthor>

<o:Revision>1</o:Revision><o:TotalTime>0</o:TotalTime>
<o:Created>2005-05-09T09:14:00Z</o:Created>
<o:LastSaved>2005-05-09T09:15:00Z</o:LastSaved>
<o:Pages>1</o:Pages>
<o:Words>1</o:Words>
<o:Characters>10</o:Characters>
<o:Company>AEPOFLOT</o:Company>
<o:Lines>1</o:Lines>
<o:Paragraphs>1</o:Paragraphs>
<o:CharactersWithSpaces>10</o:CharactersWithSpaces><o:Version>11.5604</o:Version></o:DocumentProperties><w:fonts><w:defaultFonts w:ascii="Times New Roman" w:fareast="Times New Roman" w:h-ansi="Times New Roman" w:cs="Times New Roman"/></w:fonts><w:styles><w:versionOfBuiltInStylenames w:val="4"/><w:latentStyles w:defLockedState="off" w:latentStyleCount="156"/><w:style w:type="paragraph" w:default="on" w:styleId="Normal"><w:name w:val="Normal"/><w:rPr><wx:font wx:val="Times New Roman"/><w:sz w:val="24"/><w:sz-cs w:val="24"/><w:lang w:val="DE" w:fareast="DE" w:bidi="AR-SA"/></w:rPr></w:style><w:style w:type="character" w:default="on" w:styleId="DefaultParagraphFont"><w:name w:val="Default Paragraph Font"/><w:semiHidden/></w:style><w:style w:type="table" w:default="on" w:styleId="TableNormal"><w:name w:val="Normal Table"/><wx:uiName wx:val="Table Normal"/><w:semiHidden/><w:rPr><wx:font wx:val="Times New Roman"/></w:rPr><w:tblPr><w:tblInd w:w="0" w:type="dxa"/><w:tblCellMar><w:top w:w="0" w:type="dxa"/><w:left w:w="108" w:type="dxa"/><w:bottom w:w="0" w:type="dxa"/><w:right w:w="108" w:type="dxa"/></w:tblCellMar></w:tblPr></w:style><w:style w:type="list" w:default="on" w:styleId="NoList"><w:name w:val="No List"/><w:semiHidden/></w:style></w:styles><w:docPr><w:view w:val="print"/><w:zoom w:percent="130"/><w:doNotEmbedSystemFonts/><w:attachedTemplate w:val=""/><w:defaultTabStop w:val="708"/><w:hyphenationZone w:val="425"/><w:punctuationKerning/><w:characterSpacingControl w:val="DontCompress"/><w:optimizeForBrowser/><w:validateAgainstSchema/><w:saveInvalidXML w:val="off"/><w:ignoreMixedContent w:val="off"/><w:alwaysShowPlaceholderText w:val="off"/><w:compat><w:breakWrappedTables/><w:snapToGridInCell/><w:wrapTextWithPunct/><w:useAsianBreakRules/><w:dontGrowAutofit/></w:compat></w:docPr>

<w:body><wx:sect><w:p><w:r><w:t>
Microsoft sucks
</w:t></w:r></w:p>

<w:sectPr><w:pgSz w:w="11906" w:h="16838"/><w:pgMar w:top="1417" w:
right="1417" w:bottom="1134" w:left="1417" w:header="708" w:footer="708" w:gutter="0"/><w:cols w:space="708"/>
<w:docGrid w:line-pitch="360"/></w:sectPr></wx:sect></w:body></w:wordDocument>

Uzivatel ma vzdy moznost prispet pod prezdivkou nebo se zalogovat

Problem neni ve (ne)vzdelanosti uzivatelu...
Rozhlednete se okolo sebe, troufam si tvrdit ze vice jak polovina ridicu netusi jak funguje spalovaci motor, a presto dokazi zcela bez problemu ridit auto. Jde o to, ze pro bezneho smrtelnika je nemozne (resp. o to vubec nesotji), znat do detailu vse co pouziva, staci mu, ze vi jak to pouzivat.
Proto zapomente na to, ze BFU bude nekdy pouzivat HTML pro psani dopisu, BFU se totiz nikdy o zadny format vubec starat nebude, on da proste "ULOZIT". Pokud mi neverite tak se podivejte na uspech MS s jejich heslem "Pocitac dokaze pouzivat kazdy a nemusi vubec nic studovat".
Viz opet srovnavni s automobily - ve tricatych letech, kazdy automobilista vedel kde ma v aute prevodovku, spojku, kazdy zvladl vymenit a vycistit svicky atd... Koho to dneska zajima?
tj. Zmena nenastane, zmeny lze dosahnout jedine tak, ze bude existovat editor, ktery bude mit lepsi sponky a lepsi ikonky, a az ho bude pouzivat par milionu lidi tak zacne ukladat soubory ve svem lepsim formatu misto v DOC.

Jinak s tou druhou casti souhlasim, taky jsem nejak nepochopil jak muze autor clanku srovnavat PDF a DOC nebo nedejboze PDF a HTML

No me se to taky nelibi a nechci aby to tak dopadlo, ale bohuzel to, ze to tak dopadne vypada mnohem realneji nez to, ze se kazdy nauci jak pocitac funguje :/

Aby tady nebylo jen srovnání s autama. Lidská společnost už prostě dosáhla takového stupně vývoje, že si BFU nemůže a ani nechce dovolit znát to, jak funguje počítač. Vy taky neznáte podrobně právní řád ČR - když se soudíte, použijete k tomu drahého právníka. Když potřebujete spravit auto - zaplatíte drahého opraváře. Když potřebujete postavit dům - zaplatíte drahý zedníky, klempíře, pokrývače, betonáře, a kdoví koho ještě. Když potřebujete oblečení, koupíte si ho v drahém obchodě.

Nebo-li: kolik domů jste osobně postavil, kolikrát jste se osobně obhajoval před soudem, kolik bot jste si osobně vyrobil, kolik košilí jste si osobně ušil, kolikrát už jste si seřizoval motor v autě? A nebo např. kolik učebnic angličtiny už jste napsal? Kolik transplantací srdce už jste osobně provedl?

Zkrátka naše vysoce specializovaná společnost si nemůže dovolit, aby každý uměl všechno. Rozumět počítačům nevyjímaje! Vím, že většina čtenářů root.cz, pro které je počítač osobní jednotka intenzivní péče, toto asi nebude chtít pochopit, ale je to prostě tak. A v nejbližších 100 - 200 letech se to asi nezmění (delší časový horizont mě nezajímá).

Jenze kdyz si vzpomenu, jak tenkrat probihal PC ridicak u nas ve skole (to jsem tam pracoval jako admin), tak se mi chce zvracet. Uspel ten, kdo umel pouzit asi sedmadvacet ruznejch skrytejch ficur ve _Wordu_, umel pouzit financni analyzu v _Excelu_ a naklikat si nepitomejsi a nejbarevnejsi prezentaci v _PowerPointu_. Prace s databazi se omezila na vytvoreni formulare v _MSAccess_. To, ze vytvareni HTML stranek probihalo ve FrontPage Express snad ani nemusim zduraznovat. Od ty doby mam vypestovanej takovej kvazi-pavlovuv reflex na animovany GIFy. Ucitele jsou proste obcas omezena zver.

Ano, ryba smrdi od hlavy. I na nasi katedre pocitacu FEL CVUT pouziva drtiva vetsina ucitelu a personalu format DOC ke komunikaci s ostatnimi. (Kdyz jsem jednou navrhl PS nebo PDF, tak jsem byl nazvan "linuxovym fanatikem".) Co vam pak BFU rekne na otevrene formaty, kdyz ho preci pan docent pres pocitace naucil pouzivat DOC?

Halelujah

DOC neni format v pravem slova smylu. Je to primy stream objektu v pameti do souboru, coz je prave ta hnusarna.

No a jaka je velikost RTF po komprimaci? Neni nic jednodussiho, nez naucit programy pracovat s formatem .rtf.gz.

Tak nějak. Nebo rovnou bzip2 :)

Já osobně bych byl bych nejradši, kdybych mohl ukázat na kus textu a říct "tohle je první kapitola, tak ať to tak taky vypadá" a ne 20x někam kliknout. Možná bych se měl na ten TeX jednou podívat...

Postřeh: drtivá většina wordistů má mizivé ponětí o typografii (pokud aspoň vědí o čem typografie je).

A nebo rovnou zip, arj, rar, ...

a pak budou muset všechny editory mít dekomprimační nástroje pro snad všechny existující komprimační formáty... ach ty standardy!

Dle mého názoru jsou hlavním problémem nejen otevřeného formátu, ale i většiny open source
softwaru běžní uživatelé. Bohužel si budeme muset přiznat - ať se nám to líbí nebo ne, že běžných uživatelů M$ produktů je stále mnohonásobně více než uživatelů open source kancelářských balíků i operačních systémů. Sáhněme si do svědomí, kdo z nás začínal přímo na linuxu? Drtivá většina "lunuxáků" jsou přeučení "windowzáci", kteří pochopili, že M$ není ve sw světě jediným. Důvod, který je vedl k přechodu na linux, je pouze v nalezení v mnoha směrech lepší alternativy jakou open source systémy nabízejí. A co tedy s uživateli, který počítač používají pouze jako nástroj ke své práci, každodennímu vyplnění předpřipravené tabulky - viz všichni uředníci, většina učitelů na základních a středních školách apod.. Otevřený formát tedy nebude fungovat do té doby, dokud ho nebude používat vysoké procento lidí a v každém editoru nebude nastaven jako výchozí volba pro ukládání a načítání.
Věřte mi, že vím o čem mluvím, protože několik set takovýchto "běžných" uživatelů mi prošlo rukama a většině z nich se stejně nedá vysvětlit že "dopis není ve v dokumentech ve wordu", ale jako soubor někde na disku. O věci jako je tex a jeho klony, docbook, xml apod. ani nemluvě - ty jsou pro běžné uživatele bez výkonného WYSIWIG editoru zcela nepoužitelné.
Nechci zde vypadat jako nějaký zarytý windowsák ani vyvolat flame!!! Pouze chci říci, že je třeba působit na gramotnost nejen těch lidí, kteří rozhodují o získání toho či onoho softwaru, ale hlavně na ty, kteří ho budou ve výsledku používat, protože právě tito lidé odvlivňují rozhodnutí managerů.
Co se týče mě, samozřejmě podporuji a používám otevřené formáty a open source, protože linux je mým denním chlebem, avšak vize, že všichni budou používat v dohledné době otevřené formáty se mi zdá v blízké budoucnosti trochu nereálná.

Svobodny format -- co to je za nesmysl? Nebylo to tak, ze autor si rekl ,,otevreny format -- ne, ja nechci mit nic spolecneho s otevrenym software, ja delam svobodny software, tedy tomu budu rikat svobodny format''?

Ono to totiz predevsim nedava smysl. Kdyz reknu ,,svobodny software'', myslim tim technicky termin, ktery byl definovany FSF. Ten nazev ,,svobodny'' neni uplne presny, protoze software sam o sobe nemuze byt nijak svobodny (neni zivy), ale je to nejlepsi termin, ktery si FSF dokazala vymyslet. To svobodny znamena, ze *uzivatel* ma ony ctyri zakladni svobody z definice ,,svobodneho software'': spoustet, studovat, redistribuovat, modifikovat a redistribuovat modifikovane. Je to podobne nepresne, ale pouzivane, jako kdyz rekneme treba ,,svobodna zeme''. To taky neznamena, ze kus skaly je nejak svobodny, ale ma to nejaky preneseny vyznam na svobodne lidi v te zemi, protoze jsme nenasli lepsi nazev.

Co si ale mam predstavovat pod svobodnym formatem? Jako format, jehoz specifikace mohu modifikovat a redistribuovat? No to by to dopadlo! Nebo format muze byt nejakym zpusobem sam svobodny? Nebo to ma znamenat, ze mam svobodu si jej vybrat? Ale to ja mam svobodu si vybrat jakykoliv format, treba .doc a nikdo mi v tom nebrani...

Otevreny format je velmi vhodny nazev, protoze nejakym zpusobem vystihuje, ze ten format je pruzracny, ze se mu da snadno rozumet a ze se da snadno zpracovat. To je myslim presne ten vyznam, o kterem tu mluvime.

Samozrejme pokud si nekdo bude plest otevrene formaty s otevrenym software a myslet si, ze je to nejakym zpusobem propojene, to je velmi hloupe. Ale s tim se neda nic delat. Ja taky nemohu nikomu zabranit, aby si pletl svobodne uzavreny snatek se svobodne zvolenou sebevrazdou, ackoliv to druhe je mi krajne nesympaticke.

Načo je mi slobodný formát???
Maximálne mi vyhovuje doterajší stav...

M.

Na to snad existuje pojem "proprietární" neboli někým vlastněný (gif, mp3...).

Co je spatneho na tom, aby format nekomu patril (typicky nejakemu konsorciu)?

To, co pisete o te modifikaci, to je prave nesmysl. Takovy format je od toho, aby ho nekdo vydaval a vsichni ostatni jej potom dodrzovali, ne od toho, aby jej ostatni modifikovali! Nebo kdyz na to prijde, uzavreny format mohu take libovolne modifikovat (dokonce to vetsina produktu, krete se mu snazi porozumet na zaklade reverzniho inzenyrstvi nedobrovolne dela).

V tehle oblasti to opravdu nema se svobodou nic spolecneho! Coz neni ani dobre ani spatne -- podobne jako se svobodou nema nic spolecneho kamen.

Na zaklade ceho byste to chtel udelat? Jake prava k tomu formatu konkretne vlastnite krome copyrightu na jeho specifikaci? (Ja nevim, co vse se zde da vlastnit, opravdu se ptam.) Na zaklade ceho chcete kazdeho uzivatele donutit, aby za ten format platil pri kazdem jeho pouziti? IMHO je to nesmysl a nejde to (domnenka), protoze by to vytvarelo spoustu absurdnich situaci.

Jestli mate na mysli patenty, pak nerozumite patentum. I formaty od W3C atd. maji s patenty problemy.

Jiz jsem to psal, ale opakuji: ani otevrene formaty a specifikace (pokud za tyto povazujeme formaty vydavane W3C, FSG a podobnymi) rozhodne nepatri vsem. Nemuzou patrit vsem, v tomhle si nemuzeme vymyslet nejaky extremni hybrid demokracie a komunismu, to by bylo uplne zoufale a nikam by to nevedlo. Ty formaty vydavaji uplne konkretni lide a uplne konkretni organizace.

Stale jsem nedostal odpoved na otazku, jakym zpusobem je ten format svobodny nebo jake svobody mi ten format dava, aby to ospranovalo takovouhle (dle meho nazoru) zavadejici terminologii.

(Byl jsem to ja a nekolik dalsich lidi, kdo pred nekolika lety prosadili terminologii ,,svobodny software'' jako cesky preklad do te doby u nas uzivaneho zavadejiciho ,,free software''. Proto zde take vedu tuto diskuzi. Terminy jako ,,svobodne formaty'' jsou podle mne znasilnovanim teto terminologie.)

Mate naprostou pravdu, problem je v tom co s tim?
Viz. tedy napriklad povestne ucetni. Takova pani ucetni musi mit vsechno vytistene na papire (tedy nejen to co narizuje vyhlaska) ale skutecne vsechno (Napr. A: "Tady mi to pise 40 misto 400" B: "Jo, vidim" A: "Tak ja ti to vytisknu" B: "Ne to je dobry, ja to vidim" A: "Ale ja ti to stejne vytisknu, at je o tom doklad") Vim dokonce o dvou pripadech kdy se ucetni zaprela a odmitla informacni system protoze v nem nesly mazat faktury tak aby to nikdo nepoznal (to neni sklon k defraudaci ale potvrzeni toho, ze ucetni je neomylna). Diky znacne pokrokovosti firem pak dostaly vypoved....

Ale zpet k problemu...
Spatne je to, ze deticky v skole uci zachazet s textovym editorem, ale neuci se jak psat text, ze si pletou slova informatika a pocitace, ze ve skolach neni povina retorika a logika, ze se ve skole kasle na sloh a orgranizaci textu, ze lide nedovedou z textu vybrat to podstatne, ze textove editory umoznuji podtrhnout text aniz by vyzadovaly prideleni vyznamu, ze minimum lidi chape prinos pocitacu do zpracovani textu, ze se minimum lidi zamysli nad informacnim bordelem ktery vytvari, ze si sefove radsi najmou sekretetarku, nez aby investovali do Content management systemu, atd.

Problem je hlavne najit nejake rozumne reseni (a vyber vhodneho formatu je opravdu jen dilci krok). Jenze jake...
1. Vzdelany absolvent prijde do firmy a preorganizuje ji tak aby zacala spravne zachazet s daty? > Nerealne (nebude mit vetsi vahu nez vsichni stavajici zamestnanci pouzivajici Word)
2. Firma si najme firmu2 aby ji preorganizovala zachazeni s daty? > Realne, ale vysledek nebyva k nicemu protoze firma2 chce penize a ne blaho firmy1.
3. Zmeni se pristup ucitelnu na ZS, SS? > Nerealne (vzpoemente si na ZS)
4. Sef firmy pujde do skoly a posleze naridi reorganizaci. > Nerealne (sef vi vsechno, nemusi chodit do skoly)
5. Microsoft udela novy editor. > Nerealne (neprodali by ho, nebo by ho prodali, ale lidi by ho stejne nepouzivali)
6. Statni sprava se preorganizuje a zacne rozumne zachazet s informacemi. > Nerealne (statni sprava se nepreorganizuje ani pri revoluci)

Mate nejake dalsi napady?

Mimochodem, bordelizace se netyka jen informaci...zrovna pred domem nekdo vyhazuje do jednoho kontejneru skrine, pneumatiky, autobaterie, pocitace a koberce.

Ja som tiez toho nazoru, ze 90% 'dokumentov' su v podstate vyplnene formulare. Akurat sa vacsinou musia robit (lebo to niekto vyzaduje) v sw, ktory toto nepodporuje, ale vyzaduje k datam aj formatovanie.
A to je aj v pripade IT firiem.

Nemusi existovat jedine spravne DTD pro obchodni cestujici. Bylo by to sice pohodlnejsi, ale at ma kazda firma svoje vlastni. Predava snad obch. cestujici sve hlaseni sefovi firmy, pro kterou nepracuje? Vsak on se casem najde dost univerzalni format. Jako kratkou demonstraci se muzes podivat na http://www.mozilla.org/projects/xslt/test.xml. Je to testovaci soubor na XSLT transformacni procesor mozilly. Vstupni data maji pouze 13 radku (srovnej s datovym formatem hlaseni obch. cestujiciho) a zpracovana a rozpytvana data maji tech radku nekolik desitek (XSLT sablonu by delal dodavatel softwaru). XSLT mozna neni nejlepsi pripad, XQuery by byl lepsi, ale i tak je to dobry priklad.