jak to tak pozoruju, tak situace neni vubec ruzova. pri svych linux-like zacatcich (1998) jsem pouzival ext2 potom presel na ext3. chvili to mel na 1 produkcnim serveru, ale neuspokojovalo me to. takze jsem hledal a zkousel. narazil na reiserfs (tusim rok 2002-2003) a pouzival. od te doby jej davam vsude. nikde me zatim nevypekl.
(samozrejme uznavam jeho neduhy: dlouhy mount, dlouhy check, pri obrovskem mnozstvi file dlouhe odezvy, prip. zhrouceni, pri nahodnem vypadku obcas nenabootuje [stava se velmi vyjimecne / asi aura ohledne hw], pri 100% zaplneni dlouhe odezvy)
az ted! reiserfs doziva.
pokud fs odumre. co dal? co doporucujete, prip. ktere fs budete pouzivat/propagovat?:
- na desktop (normalni user obcas 100% zaplneni disku / zde reiserfs opravdu nestiha a ma delsi odezvy)
- na server
- normalni zatez (par adresaru/souboru/hostingy)
- velka zatez (parsovani souboru, mnoho souboru)
pokukuju po xfs/jfs, ale jeste jsem jej netestoval - nebyl cas/potreba. docela by se mi libil nejaky prispevek uzivatele, co s temi 2ma systemy ma min. 3letou praxi aktivniho/produkcniho provozu.
najde se nekdo?
prip. nekdo kdo je zarytym zastancem ext3 a vidi ho v ruzovych brylych, zda by mohl komentovat ruzne vytunene reseni, jako ze to nastavil tak a tak a bylo to v tomto lepsi/horsi.
Tiež sa chystám nasledujúcu distribuciu nahodit na jfs, ale komplet /. Už vyše roka si čítam čo to o fs a moj subjektivny nazor je, ze jfs oproti xfs ma navrch pri vypadku prudu.
Pokud v podniku nasazujete software, o kterem jeho dodavatel tvdi, ze ho uz dale podporovat nebude, pak nijak. V opacnem pripade hodne.
Duvody, proc openSUSE a Novell prestali podporovat JFS, se daji najit na Internetu. JFS vyvinula IBM, ktera s Novellem intenzivne spolupracuje. Kdyby ji na budoucnosti JFS na Linuxu zalezelo, tak uz davno na Novell zatlacila.
Novell (dve l na konci) vyviji SLES pro systemy IBM (mimo jine i zSeries). Urcite to nedela zadarmo. Pokud by IBM chtela JFS prosadit na Linuxu, tak by jeho podporu Novell neukoncil. Ledaze by tam byly nejake zakulisni tahanice, o kterych nevim.
Mam jfs na raide uz cca 4-5 rokov, zvolil som ho vtedy podla testov/reviews ako rozumny kompromis medzi spracovanim velkych a malych suborov (xfs; reiserfs). Masina pocas tych rokov dostala vselijake hardwarove rany pod pas (odidene disky[kludne aj 2 naraz v raid5-problemy s konektormi], zdroj, procesor[!], velke mnozstvo vypadkov prudu [pobyt na intraku]). Ostatne (systemove) particie, na ktorych bol striedavo reiserfs a ext3, to nie vzdy predychali.
Jedine, co prezilo _vzdy a vsetko_, bol prave jfs oddiel.
Problemom moze byt pre niekoho rychlost (pri naplneni oddielu doplna to ide s rychlostou zapisu velkych suborov dost prudko dole), pri praci cez 100MBit ethernet (stroj je primarne ako storage/file server) to ale nie je vobec poznat.
Ja pouzim na desktop v Linuxe ZFS cez FUSE a ziadny problem(treba ale svn verziu). Doteraz som pouzival tiez ReiserFS kvoli vypadkom elektriky. Ext3 ma sklamal tym, ze parkrat odisiel.
Ja pisu jinde, mam dlouholete vyborne zkusenosti s ext3. Dalsi system ktery dlouhodobe pouzivam je xfs, ale tam se mi jiz stalo, ze pri zatuhnuti stroje byli otevrene soubory vynulovany. reiserfs3 jsem pouzil pouze parkrat a jednou byl nenavratne poskozen cely oddil.
Souhlas ! ext3 případně optimalizovaný etx3 je velmi dobrá spolehlivá volba. Jedinou potíž jsem s ním měl v tom, že nemá dynamickou alokaci nodů (v praxi to ale asi vadí málokomu).
Mi statická alokace inodů nesmírně vadí filozoficky - buď zbytečně zabírají místo, nebo dojdou. To je feudalismus. Na druhou stranu, statický layout se hodí, když se opravuje poškozený oddíl, to zas chápu.
ext4 má taky statickou prealokaci inodů? Kdyby ne, bylo by to super, ale obávám se, že ano.
Můžu se zeptat, kdy ti naposledy došli inody? Když si to spočítám, tak mkfs.ext3 default na cca 300GB oddíl:
307663800kB/39075840 = 8kB na jeden soubor. Aby jsi to zaplnil, potřebuješ těch 40 milionů souborů. Když pominu, že pro takto malé soubory lze nastavit mkfs lépe, tak mnohem lepší řešení je umístit takové množství záznamů do DB, která (podle dostupných testů na netu), si s takto malými bloby umí poradit daleko rychleji, než FS.
Chápu, že není úplně moderní mít statickou tabulku čehokoliv, ale v případě FS to není až taková katastrofa. To bych si na ext3 našel jiné vady na kráse.
No tak mě se to stalo na 40 GB disku na ext3. Je fakt, že souborů tam bylo opravdu mnoho... Proto jsem migroval na RaiserFS s tím jsem moc spokojen nebyl tak pak na JFS, XFS a nakonec zpět na ext3. Ať si kdo chce co chce říká ten je pro mě best, stačilo při vytváření filesystému vytvořit více nodů než je default.