Pár slov úvodem k Alchemist a Battlemage
Když Intel před dvěma lety uvedl na trh grafické karty architektury Alchemist, šlo o hodně uspěchané a horkou jehlou slátané uvedení. Nedodělané ovladače, padající hry, tuhnoucí Windows a celková nespolehlivost karet se vlekla v řádu týdnů a mnozí akurátnější uživatelé by řekli nejen měsíců, ale možná i to, že se vleče dodnes. Nicméně i letmé procházení YouTube kanálů uživatelů modelu Arc A770 v průběhu oněch dvou let ukazovalo, že se Intel každým měsícem zlepšuje ve výkonu, stabilitě i podporovaných funkcích či her.
Z toho všeho těží nyní uvedená architektura Battlemage a její první vlaštovka, model Arc B580. Ne, že by vše bylo 100% spolehlivé, nicméně jak konstatuje zarytý rozkrývač chyb Intelu, Steve Burke z Gamer Nexus (video je o kousek níže), zatímco u Alchemist reportovali při prvotním testu 40 chyb, u Battlemage jen dvě. Už tento prostý fakt dobře ilustruje, kam dokázalo zejména softwarové oddělení Intelu posunout kvalitu podpory, což u Battlemage ilustrují zejména nové ovladače a nové ovládací panely pro firemní grafiky na platformě Windows.
Pro zájemce o přehled novinek doporučuji přehled Honzy Olšana na Cnews, my si jen ve stručnosti shrňme to podstatné.
Souhrn toho podstatného
Co je nového s generací Battlemage oproti Alchemist:
- přechod z 6nm na 5nm TSMC výrobu GPU
- místo Xe-HPG nová architektura Xe2
- pokles počtu tranzistorů a výrazné zmenšení plochy čipu (porovnání B580 s A580)
- navýšení grafické RAM z 8GB/256bit/16Gbit/s na 12GB/192bit/19Gbit/s (porovnání B580 s A580)
- výstup DP 2.0 UHBR10 → DP 2.1 UHBR13.5 (jeden konektor)
- oproti Xe2 v Lunar Lake chybí podpora VVC
- nárůst TBP z 185 na 190 W (porovnání B580 s A580)
B580 je v tuto chvíli nejvyšší Battlemage. Zdali, případně kdy půjde na trh nějaký vyšší model „B770“, nechme prozatím stranou. Dá se obecně říci, že příchodem B580 se stává nevýhodnou koupě A750 či A770 (mnohonásob to platí pro A580/A380) a tyto karty by měly ve vší slušnosti zamířit do hodně zlevněných výprodejů.
Současně lze říci, že B580 představuje přiměřeného nástupce modelu A580, oproti kterému si sic v některých číslech papírově pohoršuje, nicméně to není na výkonu vidět, spíše naopak – například nový model nese méně výpočetních jednotek, ale je výrazně výše taktován a má novější architekturu, pročež ve výsledku spíše odpovídá nikoli modelu A580, jako spíše modelům A750 a A770 a většinou ještě výše. Toto berte jako volné přirovnání, neb výkon B580 a obecně generace Battlemage se bude v nadcházejících měsících nadále vyvíjet.
První testy Arc B580
Testů už po internetech kolují spousty, za celkem spolehlivá a detailní měření se obvykle považují ta na computerbase.de, na která nyní odkazuji. Zde si lze vybrat preferované hry a další měření. Obecně lze říci, že pokud bychom považovali například výsledky Radeonu RX 7700 či GeForce RTX 4060 za referenční, pak měření Arc B580 oproti nim „dost lítají“. Někdy nový Battlemage svoji konkurenci jasně poráží, jindy končí za ní. Typicky ale poráží hladovějšího a větším množstvím paměti i výpočetních jednotek osazeného předchůdce, model Arc A770.
Z AI měření mě osobně zajímá ON1 Resize AI 2023.5, doba zpracování dané úlohy, kde Arc B580 poráží svoji konkurenci včetně GeForce RTX 4060 Ti a Radeonu RX 7700 XT. Však také výkon v AI je jednou z věcí, které Intel v souvislosti s Battlemage zmiňuje často.
Pozornosti čtenáře by ale neměly uniknout zmiňované problémy týkající se grafických chyb ve dvou hrách a také problém s rozlítanou dobou trvání renderovaných snímků ve hrách (to zmiňuje i Gamer Nexus). Zde lze předpokládat, že na tuto oblast nyní Intel zaměřuje úsilí vývojářů.
Druhým významným negativem Battlemage je přetrvávající vysoká spotřeba v klidu. Intel se zde dokázal oproti Alchemist dostat zhruba o 10 W níže, ale stále jde o více než 30W hodnoty tam, kde Radeony a GeForce umí jít i pod 10 W, resp. se i vyšší modely obvykle vejdou do 15W spotřeby.
Nové technologie a snahy o standardizaci
Více k technologiím se rozepisuje Honza Olšan. Já se zastavím u novinek z balíku XeSS, kde mnozí recenzenti trefně poznamenávají, že Intel srovnává krok s Nvidia DLSS (více na Cnews). Více je též ve skoro hodinu a půl dlouhém rozhovoru s Tomem Petersenem z Intelu, který dříve 14 let pracoval na obdobné, vysoké pozici v Nvidii.
Z balíku XeSS2 se sluší vyzdvihnout vedle obligátního AI upscalingu (XeSS-SR) také novou technologii pro generování mezisnímků (XeSS-FG), technologii pro snížení latencí (XeSS-LL). kdy první dvě implementované má jako první hra F1 24 a měly by přinést násobný nárůst výkonu (až bude i potřebná podpora v ovladačích Intel GPU, což lze očekávat již brzy).
Toto je možná ona podstatná pointa pro budoucí hraní. Přechod od hraní v 1920×něco či 2560×něco na 4k rozlišení se vlekl opravdu velmi dlouho – 4k monitor na testy posílala AMD s novými Radeony už v roce 2014 a ani dnes nelze říci, že by se dalo bezproblémové hrát ve vysokých detailech ve 4k, a to ani s GeForce RTX 4090. Chce to zkrátka upscaling + generování snímků, díky kterým pak lze v takové kvalitě, byť nenativní, hrát i na relativně běžně dostupných GPU. Právě zde Intel stahuje skluz za Nvidií (případně AMD s FSR). Potřebuje dohnat počet podporovaných titulů, což je stále běžící běh na dlouhé trati. Aktuálně jich jsou zhruba dvě stovky.
Tom v rozhovoru věnuje poměrně dosti času povídání o snahách Intelu o standardizaci. V tuto chvíli je situace taková, že má-li hra mít slušně implementovaný (AI) upscaling, potřebuje mít dobrou imaplementaci dané technologie v enginu hry. To znamená, že musí podporovat přímo jak DLSS, tak FSR či XeSS. To je dohromady hodně práce navíc – výhodu mají hry využívající nějaký generický engine implementace již obsahující (například Unreal Engine). Pokud hra nepodporuje sama upscalovací technologie, lze upscaling řešit na úrovni ovladače, kvalita ale bude horší, neb v takové situaci se jen upscaluje vyrenderovaná scéna bez možnosti pro proces využít data o její geometrii, fyzice, časové stránce apod.
Intel by rád prosadil, aby proběhla nějaká forma standardizace API, aby vývojáři her mohli upscaling / generování snímků podporovat nezávisle na konkrétním hardwaru od konkrétního výrobce, podobně jako dnes všichni píší enginy pro Direct3D či Vulkan apod. Výsledek by měl být open-source. Doufejme, že na něco takového opravdu nakonec dojde, nicméně to není předmětem debat dnes a v souvislosti s Arc B580, ta se musí popasovat se současnou realitou.
Ostatně na kartách Intelu lze prvky balíku AMD FSR celkem bez potíží provozovat – nerad bych vytvořil dojem, že Intel je zde jediný, kdo se snaží o otevřený přístup, AMD s GPUOpen je také významným hráčem. Naopak se v této souvislosti dá vyzdvihnout práce AMD na API, které dnes známe jako Vulkan a které je de facto nepsaným, neskutečně skvělým a univerzálním standardem a stejné platí pro Freesync / VESA Adaptive Sync.
Linux, použitelnost a cena
Venku je i výpočetní test Arc B580 na Phoronixu (testující oneAPI a Level Zero), obecný herní test na Phoronixu, kde si B580 vede skoro o polovinu lépe, než A770 při současně nižší spotřebě. Naopak v Blenderu 4.3 přes oneAPI dopadá zatím hůře než A770, obecně zde ale drtivě kraluje Nvidia s rozhraním OptiX, to je spolehlivá volba pro Blenderisty již tradičně.
Dlužno podotknout, že B580 si optimálně žádá „bleeding-edge“ kernel typu 6.12 či raději 6.13 z Gitu, podobně balík Mesa a další prvky. Jak uvádím výše i níže, vývoj kódu stále běží a měli bychom s každou novou verzí vidět pokroky k lepšímu. I Phoronix konstatuje (na druhé straně grafického testu), že aktuální upstream těchto částí systému je dostatečně dobrý pro launch karty, použil Linux 6.13-rc1 + Mesa 25.0-devel.
Mimochodem, významná část recenzí Intel Arc B580 probíhala na platformě AMD s procesorem Ryzen 9800X3D. Phoronix testoval na Core Ultra 9 285K .
Použitelnost na Linuxu už prozatím nechme být. Karta zjevně funguje slušně, ale jak její funkcionalita, tak výkon, se budou v nadcházejících měsících měnit, předpokládejme, že vždy k lepšímu.
U čeho se chci zastavit, je totiž cena. Model Arc B580 si totiž v recenzích vysluhuje tituly jako „zachránce PC hraní“ čistě proto, že stojí 249 USD. V době, kdy si zejména Nvidia nechává platit až nekřesťanské částky za 8GB karty, nabízí Intel za pouhých 249 USD kartu 12GB, s výkonem zhruba na úrovni RTX 4060. Samozřejmě jde uživatel do určitého rizika, že vše nepůjde tak hladce jako s GeForce, ale je nutno opět připomenout obrovský kus práce, který Intel na ovladačích za poslední dva roky odvedl a který je příslibem pro budoucnost.
Cena 249 dolarů je v čistém přepočtu a obvyklém zaokrouhlení něco jako 5 990 Kč. O té si samozřejmě v Česku můžeme nechat leda tak zdát, máme tu CLO, naši DPH, marži našeho prodejce a ve výsledku jsme v situaci, kdy karty od ASRocku se objevují v e-shopech za ceny lehce přes 8 tisíc Kč. To je cena mírně (o pár stovek) nad úrovní RTX 4060.
Karta se slušným potenciálem
Případného zájemce tak čeká ošemetná volba. Sáhnout teď před Vánoci po Intelu, nebo počkat, až Nvidia uvede RTX 5000 a AMD uvede Radeony RX 8000? Ono totiž v cenové relaci kolem 8 tisíc Kč může být výběr poměrně omezený, nicméně nechme se od obou konkurentů Intelu překvapit.
Momentální stav PC trhu vypadá tak, že mezi grafickými kartami ovládá zhruba 88 % trhu Nvidia, 12 % patří AMD a Intel s generaci Alchemist nezískal ani zlomek procenta. Jestli to Battlemage změní, uvidíme v příštím roce. K mému překvapení to vypadá, že by mohl.
Intel v Arc B580 nepředstavil kartu, která by utekla překvapené konkurenci. Uvedl ale produkt, který má slušný herní i výpočetní potenciál, jede (pro nás linuxáky) na otevřených ovladačích a technologiích a ukazuje, že i z nuly se dá po dvou letech od první generace uvést něco, co minimálně Lisu i Jen-Hsuna přivede k zamyšlení. A to trh herních grafik setsakra potřeboval.
Kdo není ortodoxního „zeleného“ či „rudého“ vyznání, mohl by o „modrých“ uvažovat, aby podpořil skomírajícího výrobce.
