Názory k článku IPv6 má polovina uživatelů, většina zařízení už IPv4 nepotřebuje (Den IPv6)

Exupc umi ipv6, pokud mate modem v bridge a platite si pevnou verejnou IP adresu (nebo mate business pripojku, kde je to v cene).

V nekterych obskurnich, okrajovych pripadech funguje dual-stack (ne ds-lite) i u pripojek, ktere pevnou verejnou IP neplati (mam jednu takovou pripojku v kombinaci s Arris prevodnikem).

DSL není jejich fyzická infrastruktura. Ale IP adresa kterou na této službe ( IPv4 i IPv6 ) dostanu je z adresního rozsahu a autonomního systému T-Mobile.

Takže to rozhodně není tak, že T-Mobile IPv6 neumí, protože to by to neuměl ani jejich core, přes který to samozřejmě proteče.

Náramně by mě zajímalo, co by na toto tvrzení řekl Radek Zajíc, který u T-Mobile IPv6 na DSL před lety nasazoval.

No co by řekl. :)
Saljack má pravdu, T-Mobile aktuálně z pevných služeb skutečně umí šestku jen na pronajatých infrastrukturách (DSL/FTTH CETINu, kabelovka Vodafone). Na vlastní optice ho neumí.

T-Mobile kdysi měl i vlastní ADSL, na kterém šestka mimochodem taky běžela, ale pro nerentabilnost se ho pak zbavil a zákazníky zmigroval na reselling od CETINu nebo alternativní varianty.

"Na vlastní optice ho neumí."

Zvlastni .. mam tu v sanonu asi tak rok starou nabidku na pripojeni po optice patrici tmobilu ... vcetne ipv6. Nejvetsi problem kterej se s tou nabidkou resil bylo kopani asi tak 300m pripojky ... teda do chvile nez sem jim sdelil ze chranicka konci metr od chodniku pod kterym to vede.

Ještě bych tipnul, že tu DSL koupil v rámci nákupu GTS, který IPv6 uměl.

DSL mel vlastni, koupenou od CRa. S GTS se snad neco integrovalo, ale koncilo to ve stejnych BRASech, kde IPv6 do 2014 rozjeta nebyla, rozjizdela se spolecne s resellingem CETINu.

Jestli GTS umelo sestku na DSL pred integraci vlastne nevim.

A je to opravdu optika od T-Mobile tj. T-Fiber? Oni totiž dokážou využít optiku od Cetin, úplně stejně jako exUPC a ADSL. Nebo neni to pozůstatek po nějakém nákupu jiného providera?

Jo takto... Já do těch core sítí nevidím, takže nejsem schopen rozeznat jemné nuance. Měl jsem dojem, že IPv6 musí v core síti umět příslušný ISP, který pak případně provoz směrem k zákazníkům routuje do přístupové sítě CETINu, pokud nemá svoji vlastní.
Vlastní ADSL je myšleno jako vlastní DSLAMy? Matně si vybavuji, že se jeden čas od Telecomu (tehdy asi ještě CETIN neexistoval) pronajímala místní smyčka. Pozděj se pak přešlo na model s Terminátorem a routovaným IP.
A od koho jsem tedy měl IPv6 kdysi, když jsem měl DSL T-Mobile? Původně to ale byla služba od ČRa (mám dojem, že měli vlastní technologii - Mainstreet od Newbridge Networks. Z kusých informací jsem pochopil, že se do té krabice strkaly různé karty, některé do účastnické smyčky hrály DSL, jiné zase ISDN BRI...), oni to pak TMO prodali.

Měl jsem dojem, že IPv6 musí v core síti umět příslušný ISP, který pak případně provoz směrem k zákazníkům routuje do přístupové sítě CETINu, pokud nemá svoji vlastní.
Tady je to spíš tak, že IPv6 musí být nejen v core síti (to je ta jednodušší část), ale i v přístupové síti (tj. ADSL/VDSL, FTTH, ...), a IPv6 v přístupové síti se musí implementovat pro každou technologii samostatně. Proto to na DSL je (tam implementaci zařídilo tehdejší O2 a CETIN ji jen převzal pro svou optiku), proto je na kabelovce VF (tipnul bych si, že tam to bylo součástí požadavků od začátku), ale není na optice TM (protože ta se stavěla podle slovenských standardů, a Slovak Telekom IPv6 těžce ignoruje).

Vlastní ADSL je myšleno jako vlastní DSLAMy?
Přesně tak. Vlastní DSLAMy, pronajaté smyčky od Telecomu. A bylo tam IMO jen ADSL, proto to umřelo (nějaké pokusy s VDSL se snad dělaly, ale do produktové řady se to nedostalo). Jo, taky to umřelo kvůli ceně (nedalo se to provozovat rentabilně).

A od koho jsem tedy měl IPv6 kdysi, když jsem měl DSL T-Mobile?
IPv6 snad byla od T-Mobilu? :-) Ale až od roku 2014 dál.

Ano, ADSL bylo koupeno od Radiokomunikací (které koupily zákaznickou bázi od nějakého voice providera, teď si nevzpomenu), kolokace na ústřednách a tedy poměrně omezený dosah k lidem.
VDSL jde přes bitstream - proto můj přechod ADSL->VDSL u T-mobile znamenal přepojení linky.

Jaké apokalyptické výhružky?
Třeba to, že váš komp se s kompem vašich rodičů přes všechny ty naty nespojí a musíte si volat přes nějaký ten centrální bod?
Nebo že přes ten centrální bod musíte třeba když z dovolené chcete kouknout na svou bezpečnostní kameru?
A že ty centrální body mají pod kontrolou velcí globální hráči co mají dost peněz na ty nedostatkové adresy?
Že když každý smart výrobek musí hnát svoje data skrz servery výrobce, tak je z toho efektivně dálkově ovládané kurvítko?

Měl byste příklad nějakých výhružek, které se nenaplnily?

Jo. A víte, co je nejlepší? Že drtivou většinu běžných uživatelů prakticky nezajímá, kdybych za jimi přišel s nějakým IPv6, budou si myslet, že jim nadávám a trh si s tím poradil. Nikoliv nejoptimálnějším způsobem ale způsobem, který je dostatečný. Taková řešení totiž obvykle vítězí. Nemluvě tedy o tom, že je fascinující sledovat co zřejmě považujete za "apokalyptické výhružky".

Ne, to fakt neznamená, že IPv6 není potřeba. Je. Ale jak tu pořád dokola píšu: je to věc, kterou potřebují ISP. Pro drtivou většinu uživatelů je to španělská vesnice vysoko v horách a jediné, co je zajímá je, aby to prostě nějak fungovalo -- jedno jak. Což ovšem mnoho zdejších poněkud od reality odtržených nerdů má tradiční problém pochopit.

Mimochodem já třeba i teď taky vůbec nevím přes co se vlastně připojuji. A to nejsem běžný uživatel™.

9. 6. 2026, 11:45 editováno autorem komentáře

@martinpoljak: Zrovna ISP je ten poslední, kdo IPv6 potřebuje. Potřebují ji ovšem provozovatelé služeb z důvodu stále problematičtější dostupnosti volných IPv4 a potřebují ji koncoví uživatelé, aby se na ty služby dostali. ISP je to jedno a nemá motivaci tohle řešit, protože to v zásadě není jeho problém.

9. 6. 2026, 11:55 editováno autorem komentáře

No ano. A to, že ji potřebují ISP je důsledek. Koncoví uživatele IPv6 nepotřebují. Těm je to úplně jedno. ISP potřebují zajistit, aby to těm koncovým uživatelům fungovalo. Protože to je to, co ti koncoví uživatelé potřebují reálně. Jak to bude fungovat je v drtivé většině vůbec nezajímá. To, že IPv6 potřebují koncoví uživatelé je právě to zásadní nepochopení co tady pořád rezonuje.

Jenže tady se o tom baví ti, kterých se to týká, tohle je technický web, kde se schází lidé, kteří potřebují vědět jak to funguje a řeší to. Byl jsi dnes napsat na nějaký kuchařský web, že běžného uživatele vůbec nezajímá, jak se dělá laskonka, on ji chce jen sníst?

To mě na těch debatách fascinuje. Jasně že to uživatele nezajímá, ale rozhodně ho to ovlivní. Jako příklad dávám ráda už jen hry od Nintenda, které má doma leckdo. Mario Kart a podobně síťují peer to peer, bez public IP má člověk omezenější možnosti.

Nikdo neříká, že ho to neovlivní i když to podle mého naprostou většinu lidí skutečně reálně neovlivní vůbec nijak (ale výzkum na to nemám protože nejspíš stejně žádný neexistuje). Ale tak či tak, to se s tím nijak nevylučuje.

Já osobně na tohle většinou reaguji proto, že jednu dobu se tu kdejaký hujer hrozně divil a rozčiloval, jak je možné, že to zavádění IPv6 trvá tak dlouho. A nechtěli slyšet -- prostě to tupě zuřivě odmítali a útočili na každého, kdo se to jen opovážil zmínit -- že jednoduše proto, že ze strany koncových zákazníků prakticky žádný tlak neexistuje a jediný mnohořádově slabší tlak je jen z druhé strany. A to už se tématu pochopitelně týká.

A nechtěli slyšet -- prostě to tupě zuřivě odmítali a útočili na každého, kdo se to jen opovážil zmínit -- že jednoduše proto, že ze strany koncových zákazníků prakticky žádný tlak neexistuje a jediný mnohořádově slabší tlak je jen z druhé strany.
Chtěl bych vidět ten případ, kdy někdo zuřivě odmítal a útočil na někoho proto, že tvrdil, že neexistuje prakticky žádný tlak ze strany koncových zákazníků.

A ještě víc by mne zajímalo, k čemu jsou dobré ty vaše komentáře o koncových zákaznících v kontextu toho, že třeba Polsko má adopci IPv6 pod 20 %, ČR má kolem 40 % a Francie má přes 80 %. To je v ČR dvojnásobný tlak koncových zákazníků, než v Polsku, a ve Francii čtyřikrát větší? Proč?

Naprosto upřímně, já jsem ten podivný vztek jednoduše nepochopil. A jak jistě chápete i vy (pravda, jsem velký optimista), trh zdaleka neovlivňují jenom koncoví zákazníci. A ten je v každé zemi jiný. V ČR, bohužel, rozhoduje hlavně tlak zákazníků protože konkurence mezi operátory je taková, jaká je o čemž se tu není třeba rozepisovat a podle čehož věci i v jiných oblastech vypadají.

Fakt nevím, co je v tomhle za vědu.

"A jak jistě chápete i vy (pravda, jsem velký optimista)"

"prostě to tupě zuřivě odmítali a útočili na každého"

Pana Jirsáka znáte? To je odpověď. Ano, konkrétně v jeho případě jsem jsem velký optimista a naprosto si stojím za tím, co jsem napsal.

Naprosto upřímně, já jsem ten podivný vztek jednoduše nepochopil.
Myslím, že jako první právě potřebujete pochopit, odkud se u vás ten vztek bere. Teprve pak s tím můžete něco dělat.

A jak jistě chápete i vy (pravda, jsem velký optimista), trh zdaleka neovlivňují jenom koncoví zákazníci.
No tak hlavně jestli jste to už pochopil vy. Protože z toho plyne, že váš argument „zákazníci to nechtějí“ je lichý.

Příteli, pojem "diskuzní vlákno" vám něco říká? Já jsem s tím tématem nezačal. Ale od toho diskuze jsou.

Koncoví uživatele nepotřebují ani UDP ani TCP ani IPv4, protože je to nezajímá a ani zajímat nemá. Stejně jako uživatel nepotřebuje 220V ale potřebuje zásuvku kam svůj přístroj strčí.

220V mají tak někde v Rusku..
V ČR bylo vždy 230V.
(Přešlo se 1.1.1993)

Tolerance je +-10%. Proto byl přechod na 230 tak bezproblémový. A proto se stále běžně říká 220. Praktický rozdíl je zanedbatelný.

Ono je to beztak dané vzdáleností od trafostanice. Náš dům má při měření někde mezi 235 - 240V

Také se u nás spíše blížíme k těm 240V. Má to jeden malý vedlejší efekt: odporové spotřebiče mají při vyšším napětí vyšší příkon a ten se platí ;-)

Já jsem přesně čekal, kdo se ozve, abych na tom ukázal tu absurdnost. Fakt by mě zajímalo, zda se při přechodu diskutovalo, že těch 10V nikdo stejně nepotřebuje, jako se to děje tady. Mimochodem na tohle téma má být jenom technická diskuze a ne že se bude stále pár jedinců ohánět nesmyslným argumentem, že to lidem je jedno.

Problém je, že vy jste tak nějak nepochopil, co ten argument vlastně říká. Nikdo netvrdí, že IPv6 není potřeba. Ta námitka jen říká, že, ano, koncoví uživatelé potřebují zásuvku, kde mají jistotu, že zařízení bude fungovat. A je jim jedno, co to znamená. Ano, to jste trefil dokonale a absurdního na tom není vůbec nic. Proto na to také velká část lidí nezareagovala.

Ostatně pochybuji, že třeba má manželka ví, jestli je v zásuvce 220 V nebo 230 V. Prostě čeká, že do ní zapojený spotřebič bude fungovat jak má. Nic víc. Je to přesné.

A proto to také v ČR tak trvá. Tlak od uživatelů není, těm je to jedno. Rozumný konkurenční tlak na našem telekomunikačním trhu také není. Takže kdo si asi myslíte, že by měl to IPv6 tlačit a proč? Jenomže někteří zdejší nerdi to, jak jsem psal, dlouho nejenže odmítali chápat ale ještě kvůli tomu byli agresivní. Kupodivu konečně zmlkli což je ostatně zásadní k tomu, aby se na daný problém dalo dívat realisticky.

martinpoljak: Bohužel jsem si nějak nevšiml, že byste zmlkl.

To je naprosto v pořádku, pane Jirsáku. Skutečně jsem nezmlkl.

To je naprosto v pořádku, pane Jirsáku. Skutečně jsem nezmlkl.
Takže není pravda, že by zmlkli agresivní diskutující, kteří odmítají chápat.

Ano, to není pravda. Vůči lidem jako vy budu agresivní vždycky. Vaše nesmysly, lži a demagogie opravdu chápat odmítám. I to je pravda, pane Jirsáku. Je dobře, že vám zdravíčko a kognitivní schopnosti ještě slouží! Jen ta logická složka u vás už tradičně nefunguje. Protože jsem psal o zdejších nerdech, co odmítali chápat, že koncové uživatele IPv6 nezajímá.

Děkuji za skvělou ilustraci toho, jakým způsobem zdejší diskuze právě a konkrétně vy mrvíte. Alespoň každý, kdo si toho bůhvíproč ještě nevšiml (i když nevěřím, že někdo takový existuje) vidí, co jste zač...

(Ostatně kdyby skutečně zmkli, nemohl byste napsat ani příspěvek.)

11. 6. 2026, 14:41 editováno autorem komentáře

Osobně nejsem zrovna fanda pana Jirsáka, ale z vás dvou ho preferuji na sto procent. :) Ty jsi prostě jen odmítač čehokoli nového, ať je to sebelepší a v prosazování toho starého ti nebrání ani to, že je to už nepoužitelné. A to by samo o sobě tolik nevadilo, kdybys nebyl ještě tak agresivní, příteli.

Protože jsem psal o zdejších nerdech, co odmítali chápat, že koncové uživatele IPv6 nezajímá.
Takže jste nejprve přišel s naprosto nerelevantním tvrzením – „koncové uživatele IPv6 nezajímá“ (nikdo nikdy netvrdil, že je zajímá nebo by mělo zajímat a je to nepodstatné). Pak jste arogantně prohlásil, že to někdo nechápe (přitom to všichni chápou, akorát ostatní na rozdíl od vás chápou, že je to nepodstatné). A nakonec jste z arogance obvinil je.

Právě že koncák je potřebuje, pokud:
- Chce intrenet. To je totiž síť sítí, ve které se dá normálně komunikovat z jedné sítě (třeba té mobilní) do jiné (třeba do domácí). To s NATem normálně nejde.
- Chce to levně. CGNAT neco stojí, data retention není zadarmo a z čeho myslíš, že AWS bohatne a kdo to platí?
- Nechce být závislý na webech výrobce svých zařízení
- Chce, aby se mohla objevit lepší konkurence k tomu, co používá

Akorát tomu nerozumí a je potřeba mu to vysvětlit.

To si fakt myslis, ze po prechode na IPv6 sa nieco zmeni a tie zariadenia nebudu pouzivat centralny bod?

Budu, lebo BFU.

BFU o centrálním bodu nic neví, stejně jako o IPv6. A pokud bude použití stejně jednoduchý jako s centrálním bodem nebo jednodušší, nebo výrobek bez čmoudu vyjde levněj nebo nabídne něco navíc, nikdo po centrálním bodu truchlit nebude

To co blokuje PtP spojení je firewall. NAT není firewall, byť je s ním často integrován. A firewally zůstanou i v IPv6.

už vidim BFU, jak se z dovolené připojuje napřímo ke své kameře co nafasovala nějakou pseudonáhodnou ipv6 adresu.
A i s IPv6 budou velcí hráči tlačit své uživatele do centralizovaných služeb, protože jim budou chtít prodávat své služby, předplatná atd.

už vidim BFU, jak se z dovolené připojuje napřímo ke své kameře co nafasovala nějakou pseudonáhodnou ipv6 adresu.
DNS už bylo vynalezeno. Uživatel obvykle používá nějakou aplikaci v mobilu nebo webový prohlížeč – IPv4 adresy kamer do nich na dovolené také nezadává.

je to přesně jak píšete, dneska uživatel obvykle používá nějakou aplikaci, která mu přes službu výrobce kamer zprostředkuje obraz z kamery za natem a funguje to i na ipv4. A uživatel nemusí mít naprosto žádnou zkušenost vůbec s ničím. Už vidim, jak si po přechodu na přímou komunikaci přes ipv6 ten samý uživatel nastavuje dns a firewall. Už vidim ty místní IT odborníky, jak spolu v hospodě řeší nefunkční kameru a dávaj si rady typu "když chceš aby ti fungovala kamera a mohl si mi nasdílet ty fotky s dovolené, tak si musíš vypnout ten henté firevól, jinak se na to nedostaneš"

Uzivatel ovsem pak dopadne presne stejne, jako majitele meteostanic ve (prevazne)francii, pripadne majitele "vysavacu" romba. Zbude jim hromada nepouzitelneho srotu.

Mimopchodem, ty zjevne nemas paru co to je treba UPnP.

Přesně. Už máme UPnP, a určitě se dá vymyslet i víc způsobů jak tohle usnadnit - jen teď není moc motivace, protože by to velké části lidí už z principu nefungovalo.

Jo dopadne, neni to nic nového, uživatelé si zvykli, zanadávaj si a pak si koupěj něco podobného. A výrobci ten model nebudou chtít opustit, protože nese peníze, trochu si vás tím zaháčkuje, protože když si koupíte kameru od jednoho výrobce, tak v tom pokračujete, protože to máte v jednom systém na jednom místě a je to pohodlnější, že mít 10 kamer, kde každá se nastavuje někde jinde pokaždý jinak
mimochodem, nezáleží na tom o čem mám páru já, ale o čem bude mít páru běžný uživatel. Běžný uživatel naprosto netuší co to je, není to vždy povolené, takže se uživatel bude vrtat v nastaveních, kterým nerozumí.

A výrobci ten model nebudou chtít opustit, protože nese peníze
A pak přijde nějaký výrobce s tím, že ušetří 10 centrů na každém prodaném kusu tím, že pro něj nebude provozovat cloud. Všechno ostatní zůstane – pořád budete mít jeho aplikaci, takže budete mít motivaci používat další zařízení od stejného výrobce. Ale ušetří na provozu cloudu.

Už vidim, jak si po přechodu na přímou komunikaci přes ipv6 ten samý uživatel nastavuje dns a firewall.
Proč by si to uživatel nastavoval? Nastavuje si třeba IP adresy? Nenastavuje – je to udělané tak, že to prostě funguje samo. Ano, dříve si každý musel IP adresy nastavovat, ale pak se vymyslely technologie, aby to nebylo nutné. Není žádný důvod, proč by to stejně nemohlo fungovat i pro peer-to-peer komunikaci mezi mobilem a kamerou po IPv6.

Existuje plno možností.

Stačí se třeba připojit jednou přes BT. Nakonfiguruje se WiFi, appka v mobilu zjistí IP adresu (prefix /64 je konstantní, zbytek třeba z MAC adresy), vymění si RSA klíče, propingnou se po netu a je hotovo. Konfigurace proběhne na pozadí a uživatel má za to, že jenom nastavuje heslo k WiFi. V aplikaci je může mít pojmenovaný a prostě klepnout na jméno kamery.

Co tam máš dál?

A ta aplikace výrobce může spojení třeba jen sestavit, datový tok ale už může jít přímo. Tím by totiž výrobce neplatil za takové objemy přenesených dat, nemusel řešit tak tlusté propoje apod. Ono dokonce stačí, když je to většinový případ a pro těch pár chudáků se super přísným firewallem to třeba pořád přes ten centrální bod proteče, ale už se dimenzuje na úplně jiné vytížení, uživatel třeba může být i informován, že když si to nastaví líp, že bude mít lepší kvalitu atd.

30 let čekáme, kdy se tedy naplní ty apokalyptické výhružky a... nic.
Jak to že nic? IPv4 adresy reálně došly už dávno. Přišlo se na to, jak s těmi existujícími zachovat některé funkce internetu, ale to neznamená, že IPv4 adresy nedošly. Používají se NATy, dneska už často několikanásobné. Spousta komunikace jde nesmyslně přes cloud – když chcete z mobilu nastavit termostat ve stejné místnosti, je to závislé na cloudu. Nebo to zneužívá cizí konektivitu – Skype postavil byznys na tom, že došly IPv4 adresy. Tak jaké nic?

když chcete z mobilu nastavit termostat ve stejné místnosti, je to závislé na cloudu.

Jasne, az bude IPV6 only, tak tento model opusti, a na cloudu to zavisle nebude...

> Jasne, az bude IPV6 only, tak tento model opusti, a na cloudu to zavisle nebude...

V tu chvíli bude aspoň možné ten model opustit. Bude existovat možnost vzniku konkurence, která to nedělá. Což teď tak úplně nejde.

"V tu chvíli bude aspoň možné ten model opustit. Bude existovat možnost vzniku konkurence, která to nedělá. Což teď tak úplně nejde."

Prosím o vysvětlení, jak má fungovat přístup z práce ke kameře doma v IPv6 bez prostředníka. Tu adresu kamery si přeci musí nějak předat a ta se pak nemůže měnit. Kamera může mít jméno, ale převod toho jména na adresu už musí udělat nějaký prostředník, jehož adresa je známá. Díky.

QR kod.

Viz článek a kapitola
Václav Steiner: IPv6 v otevřeném standardu Matter

"QR kod."
Zeptal jsem se Googla, jak se pomocí Matter QR kódu připojím z práce ke kameře doma:

"Z práce se ke kameře doma pomocí samotného Matter QR kódu přímo nepřipojíte.

Matter QR kód slouží výhradně k úvodnímu nastavení a spárování zařízení do vaší domácí sítě, když se nacházíte fyzicky u něj. Nejedná se o webovou adresu ani přístupový odkaz, ke kterému by se dalo vzdáleně připojit."

"2. Jak probíhá připojení (Krok za krokem)

Doma naskenujete QR kód: Pomocí Matter QR kódu přidáte kameru do své domácí aplikace (např. Apple Domácnost / Google Home), zatímco jste připojeni na domácí Wi-Fi.

Kamera se spojí s jednotkou: Kamera začne v lokální síti komunikovat přes IPv6 s vaší řídicí jednotkou (HomePod, Nest Hub atd.).

Řídicí jednotka zajistí cloud: Tato domácí jednotka je bezpečně připojená k internetu a slouží jako „most“ mezi vaší domácností a vnějším světem.

Sledování z práce: Když jste v práci, otevřete v telefonu stejnou aplikaci (Apple Domácnost / Google Home). Telefon se přes mobilní data spojí s cloudem, cloud kontaktuje vaši domácí jednotku a ta vám bezpečně nasdílí živý obraz z kamery."

Takže zase prostředník, jako v IPv4 :-(

@Lukas1500: Na co prostředník? DDNS existuje 30 let.

Potom je DDNS ten prostrednik; niekto ho prevadzkovat musi a koncovy pouzivatel to nebude.

Okrem toho neriesi problem firewallu. Kamera asi nebude otvorena pre cely internet.

Potom je DDNS ten prostrednik; niekto ho prevadzkovat musi a koncovy pouzivatel to nebude.
Proč ne? Může to provozovat úplně stejně, jako provozuje přípojku do internetu, například. Dříve bylo běžné, že ISP k internetové přípojce poskytoval e-mailovou schránku nebo malý prostor pro webhosting. Proč by nemohl poskytovat služby DDNS?

"Prosím o vysvětlení,"

Lol ... ty chodis na root? Vazne? ... A vubec netusis jak funguje ipv6?

Ono totiz v ipv6 ma kazdy zarizeni finxni adresu, ktera se generuje bud z MAC adresy nebo z UUID. A je porad stejna, je jedno kde to zapojis ... meni se pouze prefix.

A dokonce ... zazrak ... existuje v ipv6 technologie, ze libovolny mobilni zarizeni muze byt dostupny na stale stejne fixni adrese, i kdyz je v uplne jine siti. To je co? Jinak receno, nejen ze se da pripojit na libovolny zarizeni doma, ale da se pripojit na libovony doma registrovany zarizeni, bez ohledu na to kde zrovna je.

Mimochodem, vetsina krabic se snazi registrovat do dns nazev, kterej si jim pridelil, a v lokalni siti jsou pres nej kontaktni i v pripade, ze dns nemas. Taky zazracna technologie co?

"Lol ... ty chodis na root? Vazne? ... A vubec netusis jak funguje ipv6?"

Nerozumím vašemu údivu. Chodím na root, protože na webu o pěstování petržele se toho o počítačích tolik nedozvím.

Jde mi o to, v čem mi pomůže IPv6 oproti IPv4, kdybych se chtěl připojit z práce k domácí kameře. V IPv4 použiju prostředníka, na kterého klient i kamera uvidí a ten prostředník předá potřebné informace.

Ano. I v IPv6 můžete použít prostředníka, v tom vás nijak neomezuje. Nicméně nemusíte, můžete se ke kameře připojit přímo. Neříkám, že to jde úplně samo, je potřeba udělat díru do firewallu.

I s IPv4 se můžete připojit přímo, ale potřebujete vlastní adresu, kterých je málo. A k díře do firewallu musíte navíc nastavit i NAT do vnitřní sítě (předpokládám, že nebudete tak bohatý, abyste si koupil IPv4 adresu ke každému domácímu zařízení).

Přímé připojení má tu výhodu, že nejste závislí na tom, jestli prostředník bude podporovat vaši 10 let starou, ale pořád skvěle funkční kameru nebo vám ji prostě odstřihne a vy si budete muset pořídit jinou. Řízené zastarávání technologií - cloudová úroveň.

"předpokládám, že nebudete tak bohatý, abyste si koupil IPv4 adresu ke každému domácímu zařízení"

Ano, v ceně (dostupnosti) adresy je rozdíl mezi IPv4 a IPv6, ale tu adresu domácího zařízení musím nějak klientovi předat v obou případech.

Jde mi o to, v čem mi pomůže IPv6 oproti IPv4, kdybych se chtěl připojit z práce k domácí kameře. V IPv4 použiju prostředníka, na kterého klient i kamera uvidí a ten prostředník předá potřebné informace.
Pomůže vám to v tom, že nepotřebujete toho prostředníka. Kterého musíte platit, jste na něm závislý a jste vystaven riziku, že firma skončí nebo přestane podporovat daný výrobek a prostředník zanikne.

"Pomůže vám to v tom, že nepotřebujete toho prostředníka. Kterého musíte platit, jste na něm závislý a jste vystaven riziku, že firma skončí nebo přestane podporovat daný výrobek a prostředník zanikne."

Bez prostředníka by klient buďto znal celou IPv6 adresu té kamery nebo by ji našel nějakým šíleným broadcast dotazem přes segment, větší segment, ještě větší segment a v krajním případě přes celý Internet - pokud bych pracoval na druhé straně planety než je kamera.

Prostředníkem nazývám stroj, jehož adresa je známá (třeba jmenný server) a který klientovi alespoň sdělí, jakou adresu má kamera. Nemusí mu nutně přeposílat obraz z kamery, stačí ty dva propojit.

Tohle mají přece oba protokoly společné.

Tu adresu může získat mnoha způsoby. Už teď je třeba normální že si uživatel zapne aplikaci výrobce, ta se připojí k hotspotu nově aktivované kamery, předá přihlašovací údaje na lokální síť, a přidá zařízení do cloudu.

Co mi brání vyhodit cloud, a nechat zařízení aby mi při párování dalo svou IPv6 přímo do aplikace v mobilu? K tomu UPnP a silné šifrování klíčem který se vygeneruje při přihlášení a mám hotovo. A určitě není problém ani vymyslet jak tohle synchronizovat mezi víc zařízeními, o to se může postarat třeba gateway, stejně je potřeba kvůli protokolům jako thread / ZigBee / z-wave.

Ok. Přijdu o možnost přihlásit se náhodně z nového zařízení které nemá přístup k synchronizaci, ale na to může být ten dost lightweight prostředník, klidně self-hosted.

A ano. Samozřejmě jde i prostřelit IPv4 NAT, ale ne vždy.

Jinak další vyhození prostředníka které bych ráda viděla jsou push notifikace.

11. 6. 2026, 18:58 editováno autorem komentáře

Prostředníkem nazývám stroj, jehož adresa je známá (třeba jmenný server) a který klientovi alespoň sdělí, jakou adresu má kamera. Nemusí mu nutně přeposílat obraz z kamery, stačí ty dva propojit.

Tohle mají přece oba protokoly společné.
Oba protokoly mají společné to, že žádný prostředník není potřeba. Rozdíl v protokolech je v tom, že zatímco u IPv4 když získáte IP adresu ať bez prostředníka nebo s ním, bude vám se spoustě případů k ničemu, protože ta adresa nebude z jiného zařízení routovatelná. Zatímco když získáte IPv6 adresu, ať už s prostředníkem nebo bez, bude to adresa, která je routovaná v celém internetu, takže s ní lze navázat spojení odkudkoli.

Co se týče nějakého hledání, domácí zařízení připojujete obvykle do domácí WiFi, méně často ethernetem do domácího routeru. V obou případech router ví o tom připojeném zařízení, takže ho nemusíte nikde nijak složitě hledat. Stačí, aby vám na mobilu vyskočila notifikace: „Bylo připojeno nové zařízení k síti. O jaké zařízení se jedná? Jak jej chcete pojmenovat?“ A celý složitý problém je vyřešen, zařízení má od té chvíle DNS název. I ten firewall, kterým tu někdo straší, můžete v té chvíli vyřešit.

"Co se týče nějakého hledání, domácí zařízení připojujete obvykle do domácí WiFi, méně často ethernetem do domácího routeru."

Pokud vím, psal jsem o přístupu ke kameře z práce, která je mimo domácí síť. Takže kdybych přijel do pobočky naší nadnárodní korporace v Indii, posadil se tam v kanceláři k PC a chtěl se během pauzy podívat, co se děje doma, musel bych tu IP adresu nějak získat. Jedno jestli IPv4 nebo IPv6. To je celé.

Také nepopírám, že tu veřejnou IPv4 adresu pro kameru bych nejspíš neměl, ale pokud se bavíme v teoretické rovině co by kdyby, tak ano.

Že s IPv6 je dost IP adres pro každého bez nutnosti sdílení veřejné adresy jsem nikdy nezpochybňoval. Je třeba k tomu dodat, že stejně v mnoha případech není žádoucí, aby bylo každé zařízení vystaveno do Internetu a tak se tomu bude bránit například firewallem.

Pokud vím, psal jsem o přístupu ke kameře z práce, která je mimo domácí síť.
Když tu kameru doma instalujete, jste v domácí síti. Takže té kameře dáte DNS název, třeba si ji zaregistrujete v obslužné aplikaci. A pak už se k ní dostanete odkudkoli.

Takže kdybych přijel do pobočky naší nadnárodní korporace v Indii, posadil se tam v kanceláři k PC a chtěl se během pauzy podívat, co se děje doma, musel bych tu IP adresu nějak získat. Jedno jestli IPv4 nebo IPv6. To je celé.
Získáte jí z DNS. A DNS název budete mít uložený v aplikaci. Nebo v prohlížeči.

Je třeba k tomu dodat, že stejně v mnoha případech není žádoucí, aby bylo každé zařízení vystaveno do Internetu a tak se tomu bude bránit například firewallem.
Což ale není případ domácích zařízení. Domácí zařízení mají konektivitu naopak právě proto, abyste se na ně dostal třeba z mobilu. Odkudkoli.

"Získáte jí z DNS."
Takže z prostředníka, který klientovi řekne IPv6 adresu, tak jako by mu řekl IPv4 adresu.

'DNS název budete mít uložený v aplikaci. Nebo v prohlížeči."
Nemám s sebou aplikaci ani svoje záložky v prohlížeči. Ale to je vedlejší, protože ten DNS název si mohu pamatovat a nebude záležet na IPv4 nebo IPv6.

"Domácí zařízení mají konektivitu naopak právě proto, abyste se na ně dostal třeba z mobilu. Odkudkoli."
Třeba tiskárna? Já na ni nepotřebuji tisknout odkudkoliv.

"Takže té kameře dáte DNS název, třeba si ji zaregistrujete v obslužné aplikaci."
Někdo tu tvrdil, že výhodou IPv6 je přímé spojení bez závislosti na službě prostředníka, která za deset let nemusí fungovat. Zatímco ta aplikace za deset let bude fungovat?

"Takže z prostředníka, který klientovi řekne IPv6 adresu, tak jako by mu řekl IPv4 adresu."

Kčemu mě v práci bude že z DNS zjistím, že moje.domaci.ka­mera.něco.cz má IP adresu 192.168.0.44 ? K tomu se z práce nepřipojím. Zatímco na odpověď že IPv6 je 2001:0db8:000­0:0000:0000:8a2e:AB­CD:1234 se dostanu odkudkoliv (kde běží taky IPv6).

"Kčemu mě v práci bude že z DNS zjistím, že moje.domaci.ka­mera.něco.cz má IP adresu 192.168.0.44 ?"

Je možné, aby Vás DNS v Internetu pro něco.cz odkázal na privátní rozsah IP adres? Podle mne byste musel mít veřejnou IPv4.

Je možné, aby Vás DNS v Internetu pro něco.cz odkázal na privátní rozsah IP adres? Podle mne byste musel mít veřejnou IPv4.
Je to možné. Do DNS si můžete vložit jakoukoli IP adresu. Dávat do DNS IPv4 adresy z rozsahů pro privátní použití je z doby, kdy ještě bylo dost IPv4 adres, nedoporučené. Ale není to zakázané a technicky tomu nic nebrání. Nyní se to používá třeba v případě, kdy chcete mít pro IPv4 adresy z globálně neroutovatelných rozsahů veřejný DNS záznam a k němu vystavený certifikát. (Případně se to dá ještě upravit, aby se ty DNS názvy překládaly jen z interní sítě a z internetu se tvářily jako neexistující. Na jednu stranu tím adresy ještě trochu víc schováte, na durhou zkomplikujete situace, kdy zařízení přechází mezi sítěmi, aniž by se o tom dozvědělo a vyprázdnilo si DNS cache.)

"Je to možné. Do DNS si můžete vložit jakoukoli IP adresu."
Dobrá, ale pokud do DNS budu vkládat adresu mojí kamery, abych se na ni dostal z Internetu, tak tam asi nedám adresu privátní sítě, ne?

"Dobrá, ale pokud do DNS budu vkládat adresu mojí kamery, abych se na ni dostal z Internetu, tak tam asi nedám adresu privátní sítě, ne?"

Do A záznamu se dává v případě, že je to jenom pro přístup zvnitřní sítě. Pro přístup zvenčí je to jaksi na ..., protože NAT. Nebo se tam dá adresa routeru a zvolený port zvenčí se protáhne do kamery, ale to je víc práce a znalostí, než si kompletně nakonfigurovat VLANy v IPv6. A tady se nikdo nepozastaví, že se při tom sahá i do firewallu, který přece BFU na IPv6 nastavit neumí.

Do AAAA záznamu nepatří ULA, ale privátní adresa se tam v podstatě taky dává. Resp. pokud mám prefix /56, tak tam dám 128b číslo, kde jsou tři pole, nalepený za sebe:
- IP adresa přípojky (56 bitů)
- Číslo podsítě doma (8 bitů), třeba VLAN s kamerame dám č. 0x05
- IP adresu ve vnitřní síti (64 bitů)
Když se pak hodlám připojit, první položku si vezme síť a hodí to na tvůj router, zbytek ignoruje. Ten si vezme 2. část, aplikuje pravidla firewallu a hodí to do příslušné podsítě. A tam už se jede jenom na dolních 64b, horních 64b je jenom jako vata.

V podstatě je to stejný, jako kdybych v IPv4 světě měl přípojku s IP 192.0.2.27, za ní NAT s 192.168.5.0/24 a zadal do DNS 192.0.2.27.5.36 - což ale technicky nejde.

Dobrá, ale pokud do DNS budu vkládat adresu mojí kamery, abych se na ni dostal z Internetu, tak tam asi nedám adresu privátní sítě, ne?
To stále narážíte na problém s nedostatkem IPv4 adres. Adresu z privátního rozsahu si do DNS klidně dát můžete – pomůže vám to třeba v lokální síti. A když se tam budete chtít dostat odkudkoli z internetu, budete muset použít VPN.

I kdybys měl veřejnou IPv4 adresu (na přípojce), tak ti pořád chybí veřejná adresa toho zařízení uvnitř. Ano teoreticky bys mohl mít i tu, ale to fakt doma dnes skoro nikdo nemá.

"Ano teoreticky bys mohl mít i tu, ale to fakt doma dnes skoro nikdo nemá."
Souhlasím.

Takže z prostředníka, který klientovi řekne IPv6 adresu, tak jako by mu řekl IPv4 adresu.
Akorát že DNS je celosvětově rozšířený prostředník, který nezávisí na jednom poskytovateli.

Ale to je vedlejší, protože ten DNS název si mohu pamatovat a nebude záležet na IPv4 nebo IPv6.
Pořád dokola potvrzujete to, co tvrdím od začátku – jediný problém je, že nemáme dostatek globálně routovatelných IPv4 adres. Tento problém řeší přechod na IPv6. Všechno ostatní je vyřešeno – jak správně píšete v závěrech vašich námitek, kdy každou vaši námitku uzavřete s tím, že to vlastně funguje stejně pro IPv4 i IPv6, takže to není žádný problém.

Třeba tiskárna? Já na ni nepotřebuji tisknout odkudkoliv.
To, že na tiskárně nepotřebujete tisknout třeba z mobilu vy, neznamená, že to nepotřebuje nikdo. Někomu se hodí tisknout na tiskárně z mobilu, i když je zrovna na terase, kde už má slabou WiFi a mobil se přepne na mobilní data. A nebo třeba nechám vzdáleně něco vytisknout doma, protože to v papírové podobě potřebuje ten, kdo je doma. A je jednodušší to vytisknout, než mu posílat soubor k tisku. Představte si třeba recepty na léky, kdyby nebylo možné je přeposlat přímo jako SMS nebo e-mail. U lékaře dostanu recept, vytisknu ho na domácí tiskárně, někdo, kdo je doma, recept vezme a dojde lék vyzvednout do lékárny. A až přijdu domů, už tam bude vyzvednutý lék – ne že budu teprve recept tisknout a zjišťovat, že nejbližší lékárna už je zavřená.

Někdo tu tvrdil, že výhodou IPv6 je přímé spojení bez závislosti na službě prostředníka, která za deset let nemusí fungovat. Zatímco ta aplikace za deset let bude fungovat?
Aplikace není jediný způsob, jak to může být řešené. A ano, aplikace může za deset let fungovat, protože nezávisí na tom, že někdo platí měsíční faktury za provoz cloudu. Ostatně i dnes se pro ovládání těch zařízení často používají aplikace, takže máte závislost na aplikaci a cloudu. S IPv6 můžete tu závislost na cloudu odstranit.

"Akorát že DNS je celosvětově rozšířený prostředník, který nezávisí na jednom poskytovateli."
Ale prostředník to je a funguje i s IPv4.

"každou vaši námitku uzavřete s tím, že to vlastně funguje stejně pro IPv4 i IPv6, takže to není žádný problém."
Pokud vím, nenapsal jsem, že to není žádný problém, ale že v tomto není rozdíl. Rozdíl je v množství použitelných adres a to podstatný, ale o tom nediskutuji.

"To, že na tiskárně nepotřebujete tisknout třeba z mobilu vy, neznamená, že to nepotřebuje nikdo"
Znamená to, že ne každé zařízení potřebuji mít vystavené v Internetu.

"A ano, aplikace může za deset let fungovat, protože nezávisí na tom, že někdo platí měsíční faktury za provoz cloudu."
Závisí na tom, že ji stále podporuje OS. Stačí aby autor aplikace použil nějaký framework, který se za rok ukáže jako bezpečnostní průšvih a už ji nespustíte. Ani v Google play nejsou aplikace napořád.
Spousta zařízení má webserver a funguje to obstojně i v IPv4 :-) Akorát pokud má být takové zařízení na Internetu, měly by se u toho webserveru opravovat chyby, takže jsme zase u toho, že se tomu výrobce bude muset věnovat po celou dobu používání.

Lukas1500: Já tvrdím, že jediný problém v tom, o čem tu diskutujeme, je to, že už dávno došly globálně routovatelné IPv4 adresy, takže dneska jediná reálná možnost, jak mít prakticky zadarmo veřejné IP adresy je IPv6.

Vy tu předkládáte spoustu námitek, abyste vzápětí konstatoval, že to žádný problém není a že to stejně funguje i s IPv4. Takže jediný problém je nakonec opravdu ten nedostatek veřejných IPv4 adres, jehož řešením je zavedení IPv6.

Takže nechápu, s čím tady neustále chcete polemizovat, když nakonec pořád jen potvrzujete to, o čem se v souvislosti s IPv6 mluví pořád, co je i v článku i tady v diskusi – abychom mohli plnohodnotně používat internet, potřebujeme dostatek globálně routovatelných IP adres, který zajistí jen IPv6.

Rozdíl je v množství použitelných adres a to podstatný, ale o tom nediskutuji.
A o čem tedy diskutujete? Vždyť tohle je podstata toho, na co jste se ptal. IPv4 adres je nedostatek, takže mít veřejnou IPv4 adresu doma není snadné. IPv6 adres je dostatek, takže to snadné je – když ISP implementuje IPv6. Což je jediný problém, který je potřeba reálně vyřešit, když se chcete k domácí kameře dostat odkudkoli z internetu.

Znamená to, že ne každé zařízení potřebuji mít vystavené v Internetu.
Asi jste zcela nepochopil princip fungování internetu. Internet (ten skutečný, s dostatkem adres) funguje tak, že každé zařízení můžete mít vystavené do internetu. Jestli té možnosti využijete nebo nevyužijete, to je na vás.

Spousta zařízení má webserver a funguje to obstojně i v IPv4 :-)
Nefunguje, protože se k tomu zařízení z internetu nedostanete, protože nemá veřejnou adresu.

Akorát pokud má být takové zařízení na Internetu, měly by se u toho webserveru opravovat chyby, takže jsme zase u toho, že se tomu výrobce bude muset věnovat po celou dobu používání.
Nemusí to být vždy výrobce, ale to je vedlejší. Ty náklady, které popisujete, jsou pořád stejné. Ale náklady na cloud jsou navíc oproti situaci, kdy díky IPv6 nebude nutné cloud použít.

"Takže nechápu, s čím tady neustále chcete polemizovat, když nakonec pořád jen potvrzujete to, o čem se v souvislosti s IPv6 mluví pořád,"
Jestli s něčím polemizuji, tak s myšlenkou, že po zavedení IPv6 všude budou všechna zařízení komunikovat napřímo. Spousta věcí bude jednodušších, to ano, ale nevěřím, že pak zmizí prostředníci pro navazování, případně udržování komunikace.

"A o čem tedy diskutujete?"
O způsobu navázání spojení mezi dvěma zařízeními, které neznají svou IPv* adresu.

"když se chcete k domácí kameře dostat odkudkoli z internetu."
Jenže to už je dávno možné, když ne napřímo, tak přes prostředníky.

"Internet (ten skutečný, s dostatkem adres) funguje tak, že každé zařízení můžete mít vystavené do internetu. Jestli té možnosti využijete nebo nevyužijete, to je na vás."
Napsal jsem, že "ne každé zařízení potřebuji mít vystavené v Internetu." a Vy jste mne teď poučil, že jestli využiju nebo nevyužiju možnosti mít každé zařízení vystavené do internetu je na mně. Tak v čem je rozpor? Upírám vám snad možnost vystavit všechna vaše zařízení na Internet? Klidně si je tam všechna vystavte, ale já to nepotřebuji.

"Nefunguje, protože se k tomu zařízení z internetu nedostanete, protože nemá veřejnou adresu."
Ten webový server funguje pro administraci, ne k vystavování na Internet. Stačí libovolný webový prohlížeč, žádná jednoúčelová aplikace.

"díky IPv6 nebude nutné cloud použít."
A bude to stačit? Co když se bude používat z dalších důvodů? Třeba telemetrie, sběr dat pro reklamu, placení za používání, podpora uživatelům...

"Jestli s něčím polemizuji, tak s myšlenkou, že po zavedení IPv6 všude budou všechna zařízení komunikovat napřímo. Spousta věcí bude jednodušších, to ano, ale nevěřím, že pak zmizí prostředníci pro navazování, případně udržování komunikace."

DNS bude vždycky, toho se nezbavíme, pokud se neobjeví jiný mechanismus.

Udržování komunikace jsem zatím viděl jenom ze dvou důvodů. První byl, aby IoT bazmek nevyletěl z WiFi sítě (= expirace DHCP, sleep mode atd.). To nejspíš zůstane. Druhý důvod je udržování díry v NATu. Tam se nechá běžet TCP spojení, kterým nic užitečnýho neteče a jenom dovoluje tomu prostředníkovi, aby v případě potřeby poslal na zařízení data. Když odpadne NAT a klient si může kdykoliv navázat spojení napřímo, tak to ztratí smysl.

"Jenže to už je dávno možné, když ne napřímo, tak přes prostředníky."
Jenže takový prostředník zvyšuje latenci, trvale blokuje port na routeru, trvale okupuje část pásma přípojky a musím si jej zaplatit. Navíc je to další věc, co ti může rozbít spojení a místo, kde někdo může rozbalit TLS a vidí tvoje data v nešifrované podobě. Jediný racionální důvod, proč tu zhovadilost jako zákazník mám chtít, je fakt, že v IPv4 světě to aktuálně jinak nejde.

"A bude to stačit? Co když se bude používat z dalších důvodů? Třeba telemetrie, sběr dat pro reklamu, placení za používání, podpora uživatelům..."
Nic samozřejmě nebrání tomu, aby měl výrobce HTTPS server, kam se jednou za tři dny zařízení podívá, jestli je nějaká aktualizace software a sosne si novou binárku. Ale to nijak nesouvisí s tím, jak zákazník komunikuje se svým zařízením.
Ono totiž může zařízení/aplikace otevřít několik TCP spojení na různý servery/služby a třeba ten krám, co mám teď na stole, používá podle potřeby hned tři spojení do čmoudu. Jedno MQTT na řízení, druhý HTTPS storage s autentikací pro uživatelský data a třetí je veřejný HTTPS s update, předvolbama, překlady UI atd. Technicky, pokud na zařízení vidím napřímo, není problém to MQTT překlopit třeba na vlastní notebook s jinou IP adresou a obejít zrcadlo na internetu. Kouzlo, co?

A to ještě nemluvím o multihomingu a dalších zázracích.

"Nic samozřejmě nebrání tomu, aby měl výrobce HTTPS server, kam se jednou za tři dny zařízení podívá, jestli je nějaká aktualizace software a sosne si novou binárku. Ale to nijak nesouvisí s tím, jak zákazník komunikuje se svým zařízením."
Jako výrobce byste si mohl určit, že v síti s IPv6 bude váš výrobek komunikovat přímo a v síti s IPv4 musí zákazník použít nějaký rovnák, třeba placený. Ale stejně si myslím, že spousta výrobků bude i v IPv6 komunikovat přes cloud výrobce, třeba aby nabídli další služby jako různé vizualizace dat, zpracování pomocí AI a kdovíco ještě. Asi si na to budeme muset ještě pár let počkat.

"A to ještě nemluvím o multihomingu a dalších zázracích."
Myslíte multihoming v IPv6?

Ale stejně si myslím, že spousta výrobků bude i v IPv6 komunikovat přes cloud výrobce, třeba aby nabídli další služby jako různé vizualizace dat, zpracování pomocí AI a kdovíco ještě.
Kvůli vizualizacím není potřeba komunikovat přes cloud výrobce. A díky AI konečně bude pořádný tlak na to, aby moje data byla skutečně moje. Protože nebudu chtít, aby mi AI výrobce termostatu analyzovala data termostatu, AI meteostanice analyzovala data meteostanice a AI výrobce fotovoltaiky analyzovala data z fotovoltaiky, ale budu chtít, aby mi moje AI zanalyzovala najednou data z meteostanice, fotovoltaiky a termostatu.

"Jako výrobce byste si mohl určit, že v síti s IPv6 bude váš výrobek komunikovat přímo a v síti s IPv4 musí zákazník použít nějaký rovnák, třeba placený."

Jako výrobce se budu snažit na tom vydělat maximum. Pokud všichni prodávají nějakou krabičku za 5000 a 1500 z toho jde bokem do "fondu na cloud", tak omezím toky skrz cloud na 1/10, spustím reklamní kampaň "Levnější, rychlejší, bez sledování" a nabídnu to za 4500. Do fondu jde 150, sleva 500, takže jsem 850 na kusu v plusu. A nejspíš toho ještě prodám víc, protože většina lidí slyší na slevy a mám výhodu i u těch, co něco ví o sítích a bezpečnosti.

A pokud jde o kameru, tak předpokládejme datový tok 2Mbps průměrně 4h denně, to znamená pro každou kameru vycucat 3.6GB dat za 24h. A dalších 3.6GB poslat zákazníkovi.
Oproti tomu taková telemetrie, řekněme 50 událostí detekce pohybu, 5x připojení, 5x odpojení, to je 60 událostí. Předpokládejme 128B/záznam v logu. S hlavičkama, podpisem atd. je reálný se vejít do 12kB . To je redukce zpracovávaných dat na 0.00033% původního toku mezi cloudem a kamerou.

Když započítám i odesílání dat a udržování spojení v době, kdy nevysílá.... To jsou pak úplně jiný faktury za serverový služby, co? To si pak můžu hodit do tří datacenter po jednom Xeonu a mám zajištěnou distribuci aktualizací í sběr telemetrie pro celou Evropu. Bez obav, že Azure nebo AWS zdraží o 20% od příštího měsíce.

"Jako výrobce se budu snažit na tom vydělat maximum"
To všichni výrobci :-)

"spustím reklamní kampaň "Levnější, rychlejší, bez sledování" a nabídnu to za 4500."
Tak byste spustil kampaň "Levnější, rychlejší, bez sledování v IPv6; ověřte si pomocí tohoto nástroje, jestli je pro vás tato služba dostupná" a hned by byl větší tlak na rychlejší přechod k IPv6 :-)

Jestli s něčím polemizuji, tak s myšlenkou, že po zavedení IPv6 všude budou všechna zařízení komunikovat napřímo.
Tu myšlenku tu ale nikdo neříká. Myšlenka je, že po zavedení IPv6 budou moci všechna zařízení komunikovat na přímo (což je důvod, proč Internet kdysi dávno vznikl) a mnohá zařízení toho budou využívat.

O způsobu navázání spojení mezi dvěma zařízeními, které neznají svou IPv* adresu.
A ta diskuse má jaký smysl? Zařízení svou vlastní IP adresu zná, s kým chci komunikovat také musím vědět a existují různé mechanismy, jak tu identifikaci adresáta převést na jeho IP adresu. Nejrozšířenější systém je DNS. Problém už je desítky let vyřešen.

Upírám vám snad možnost vystavit všechna vaše zařízení na Internet?
Tuto možnost mi upírá nedostatečné rozšíření IPv6.

Klidně si je tam všechna vystavte, ale já to nepotřebuji.
Taky vás k tomu nikdo nenutí a nebude nutit ani s větším rozšířením IPv6. Takže nemáte žádný důvod IPv6 jakkoli zpochybňovat.

Ten webový server funguje pro administraci, ne k vystavování na Internet.
Ale já to chci administrovat přes internet.

Mimochodem, dnešní SOHO sítě nelze považovat za bezpečné sítě. Z pohledu oprávněného uživatele jsou tam značné překážky, když se chce z internetu dostat do své sítě. Z pohledu útočníka je potřeba všechna zařízení v SOHO síti považovat za zařízení vystavená do internetu. Nelze říct, že ta administrace nemusí být až tak zabezpečená, protože je jen v domácí síti. Ne, je potřeba předpokládat, že ta zařízení v domácí síti mohou být v rukou útočníka (protože u mnohých zařízení to tak reálně je).

A bude to stačit? Co když se bude používat z dalších důvodů? Třeba telemetrie, sběr dat pro reklamu, placení za používání, podpora uživatelům...
Bude to stačit. Kdo bude chtít dál používat cloud, bude ho používat a platit. Kdo ho bude chtít používat méně, bude ho používat a platit méně. (Třeba datový přenos pro telemetrii a placení je významně menší, než pro kamery.) A kdo ho nebude chtít používat vůbec, nebude ho používat vůbec. Je to otázka možností a volby, otázka svobody. Když výhody internetu nebudete chtít používat, tak je prostě používat nebudete. (Ve skutečnosti je postupně bude používat každý, protože to prostě bude výhodné – ale je to jedno. Lidé to budou používat proto, že budou mít tu možnost a zvolí si nejlepší volbu. Třeba tím, že si koupí produkt, který jim bude nejvíce vyhovovat.)

"Tuto možnost mi upírá nedostatečné rozšíření IPv6."
Jenže s tím vám nepomohu, musíte se obrátit na svého ISP.

"Taky vás k tomu nikdo nenutí a nebude nutit ani s větším rozšířením IPv6."
To není tak úplně pravda. Kdejaký výrobce se snaží, aby zákazník výrobek připojil k Internetu a výrobce mohl sledovat jak funguje a jak je používán. U některých výrobků (například střídače pro fotovoltaiku) je to dokonce podmínka záruky.

"Takže nemáte žádný důvod IPv6 jakkoli zpochybňovat."
Kde jsem zpochybňoval IPv6? Jen jsem se tu marně snažil upozornit, že to nebude taková revoluce, jak si někteří myslí. Už proto ne, že se IPv6 zavádí postupně. Jestli jste si z toho dovodil, že jsem proti nasazování IPv6, tak nejsem, je to nevyhnutelné.

"Mimochodem, dnešní SOHO sítě nelze považovat za bezpečné sítě."
Já nepovažuji SOHO sítě za bezpečné sítě. Při mé podezřívavosti cokoliv může komunikovat je potenciálně nebezpečné. I Bluetooth nebo krabička s USB rozhraním. Pouze určitými opatřeními můžeme snížit pravděpodobnost nebezpečí.

"Ale já to chci administrovat přes internet."
Tak si dejte pozor, abyste měl všude aktualizovaný FW s opravami bezpečnostních děr, ať se vám do té administrace nezapojí někdo cizí ;-)

"Kdo ho bude chtít používat méně, bude ho používat a platit méně. (Třeba datový přenos pro telemetrii a placení je významně menší, než pro kamery.) A kdo ho nebude chtít používat vůbec, nebude ho používat vůbec."
Máte na mysli výrobce nebo zákazníka? Zákazník zas takovou svobodu nemá, nabídka je daná, buďto koupí nebo si může trhnout... Jestliže většina výrobců podmíní funkčnost výrobku připojením do cloudu, zákazník toho moc nezmůže. Dokonce ani s IPv6.

Jenže s tím vám nepomohu, musíte se obrátit na svého ISP.
Netuším, proč si myslíte, že od vás potřebuji s něčím pomoct.

Vy jste se ptal na to, jak IPv6 umožní přistupovat k domácí kameře odkudkoli z internetu. Proč jste pak začal tvrdit, že to nepotřebujete, a že všechny technologie kromě dostatečného rozšíření IPv6 už máme, to víte jen vy. Možná.

Kdejaký výrobce se snaží, aby zákazník výrobek připojil k Internetu a výrobce mohl sledovat jak funguje a jak je používán. U některých výrobků (například střídače pro fotovoltaiku) je to dokonce podmínka záruky.
To s IPv6 nijak nesouvisí.

Jen jsem se tu marně snažil upozornit, že to nebude taková revoluce, jak si někteří myslí.
A víte, proč je to marné? Protože v tom máte neuvěřitelný guláš. Nejdřív si v tom sám udělejte pořádek, a pak možná můžete někoho upozorňovat.

Já nepovažuji SOHO sítě za bezpečné sítě.
V tom případě doporučuju přehodnotit větu: „Ten webový server funguje pro administraci, ne k vystavování na Internet.“ Když tu SOHO síť nepovažujete za bezpečnou a zařízení tam umístěné považujete za zařízení vystavené v internetu.

Tak si dejte pozor, abyste měl všude aktualizovaný FW s opravami bezpečnostních děr, ať se vám do té administrace nezapojí někdo cizí ;-)
Mám pocit, že jste v předchozím odstavci psal, že SOHO sítě nepovažujete za bezpečné. Mezi tím jste si to rozmyslel?

Máte na mysli výrobce nebo zákazníka?
Oba. Výrobce si vybere, jakou variantu podporovat, a zákazník si pak podle toho vybere výrobce. Co udělá většina výrobců je jedno – když bude existovat alespoň jeden výrobce, který funkčnost výrobku nepodmíní připojením ke cloudu, zákazník si může vybrat.

Netuším, co je tak těžkého na pochopení konceptu, že když chci mít možnost vybrat si výrobce nabízejícího službu A, postačí jeden výrobce, který službu A nabízí, a není potřeba, aby službu A nabízeli všichni výrobci.

13. 6. 2026, 21:48 editováno autorem komentáře

"Netuším, proč si myslíte, že od vás potřebuji s něčím pomoct."
Vaše reakce na mne působí, jako kdybych vám nějak bránil používat IPv6.

"Vy jste se ptal na to, jak IPv6 umožní přistupovat k domácí kameře odkudkoli z internetu. Proč jste pak začal tvrdit, že to nepotřebujete"
Přístup k domácí kameře odkudkoliv z Internetu jsem použil jako příklad, že i s IPv6 potřebujeme službu, která klientovi v Internetu sdělí adresu mé kamery aby se mohli spojit. Přístup k domácí tiskárně jsem použil jako příklad, kdy naopak nebudu potřebovat aby se kdokoliv v Internetu k mé tiskárně připojil. Nevím, co na tom ještě chcete řešit? :-)

"Mám pocit, že jste v předchozím odstavci psal, že SOHO sítě nepovažujete za bezpečné. Mezi tím jste si to rozmyslel?"
Co jsem si měl rozmyslet? Potřebu mít aktualizovaný FW v zařízeních, přístupných z Internetu? Pořád si myslím, že je to důležité, bohužel ne vždy je aktualizovaný FW s opravami k dispozici.

"co je tak těžkého na pochopení konceptu, že když chci mít možnost vybrat si výrobce nabízejícího službu A, postačí jeden výrobce, který službu A nabízí"
Ten koncept je celkem pochopitelný, akorát aby to fungovalo, musí být aspoň ten jediný výrobce.

Přístup k domácí kameře odkudkoliv z Internetu jsem použil jako příklad, že i s IPv6 potřebujeme službu, která klientovi v Internetu sdělí adresu mé kamery aby se mohli spojit.
Buď nevíte, že takovou službu už přes čtyřicet let máme a používáme. Nebo to víte a vědomě píšete irelevantní připomínky. Nevím, co je horší. Co budete připomínat příště? Že pro přístup ke kameře přes internet je potřeba elektřina?

Přístup k domácí tiskárně jsem použil jako příklad, kdy naopak nebudu potřebovat aby se kdokoliv v Internetu k mé tiskárně připojil.
Což je naprosto irelevantní.

Nevím, co na tom ještě chcete řešit? :-)
Já nevím, co vy na tom chcete řešit. Proč jste tyhle irelevantní argumenty vůbec napsal.

Potřebu mít aktualizovaný FW v zařízeních, přístupných z Internetu?
Takže ve všech zařízeních připojených v SOHO síti. A pak následující vaše věta nedává smysl:

Tak si dejte pozor, abyste měl všude aktualizovaný FW s opravami bezpečnostních děr, ať se vám do té administrace nezapojí někdo cizí ;-)
Protože ten pozor si musím dát tak jako tak, ať je to zařízení v SOHO síti za NATem nebo je v SOHO síti a má veřejnou IP adresu.

Ten koncept je celkem pochopitelný, akorát aby to fungovalo, musí být aspoň ten jediný výrobce.
O to nemusíte mít strach. Ona taková řešení existují už dnes.

"Že pro přístup ke kameře přes internet je potřeba elektřina?"
To by bylo potřeba připomenout v případě, že by někdo tvrdil, že při použití WiFi už nepotřebuji ke kameře tahat žádné kabely. A byla by z toho dlouhá debata o bateriovém napájení s fotovoltaikou a vhodnosti jejich použití...

"Protože ten pozor si musím dát tak jako tak, ať je to zařízení v SOHO síti za NATem nebo je v SOHO síti a má veřejnou IP adresu."
Pozor si musíme dávat vždy, ale čím více je zařízení přístupné, tím je pravděpodobnost problému větší.

"Já nevím, co vy na tom chcete řešit."
Nechci na tom řešit nic, vše bylo napsáno.

"je to dokonce podmínka záruky."

Ja bych chtel videt ten soudni spor ... takhle epochalne to projet to by se jen tak nejakymu dodavateli nepovedlo.

@Lukas1500:
K prostředníkovi, to asi chápeme každý jinak. Ve světě IPv4 je to někdo, s kým navážou obě strany spojení, kterým tečou všechny data. Když sosám a kamery 2Mbps, teče na prostředníka 2Mbps a od něj do mobilu 2Mbps. Ale možná s jiným TLS klíčem. DNS není prostředník, ten jenom poskytne adresu. Ale ty 2Mbps jdou rovnou mezi kamerou a mobilem. Je to asi takový rozdíl, jako mezi telefonováním skrz tlumočníka z češtiny do češtiny (který ví, co si s kým povídám a musím ho zbytečně platit) a zavoláním na službu, kde dostanu jenom číslo protistrany a spojím se napřímo.

Tak třeba já to řeším s tiskárnou jednoduše. Nechci se na ni dostat zvenku a nechci, aby kontaktovala výrobce, protože z analýzy rizik vychází větší riziko levárny jako zákaz alternativního toneru, než oprava 0-day. Tím spíš, že zneužitelnost chyby izolované tiskárny je minimální. Takže je tiskárna píchnutá do jiné VLANy, na kterou se dá dostat z vnitřních sítí, ale nekomunikuje ven. IP adresy dostává z DHCP a DHCP6. Obojí háže do interní DNSky adresy výpůjček. Kdykoliv chci tisknout, použiju prostě "tiskarna.internal" a jede to. I když má na IPv6 veřejnou adresu, vnější svět pro ni neexistuje díky firewallu. Vidí leda tak PLCčko u filtrace bazénu a jednotku řízení podlahovky. Naklikat to v Luci na OpenWRT bylo na tři minuty.

Co se zodpovědnosti výrobce za kybernetickou bezpečnost týká, tak ten dle nařízení RED musí řešit VŠECHNO, CO MÁ PŘÍSTUP K VEŘEJNÝM SÍTÍM. Takže i blbinu, co má přístup k WiFi za NATem. Na to existuje norma EN 18031-x:2024, kde je definováno, co by měl výrobce splnit, aby výrobek mohl připojit na takovou síť. Resp. mít na výrobku CE a prodávat ho v EU. Můžu tě ujistit, že mezi IPv4 a IPv6 se tam nerozlišuje a NAT se v ní vůbec nevyskytuje. Vlastně ani protokoly obecně tam nejsou. Ono se k tomu totiž musí vždycky přistupovat tak, že útočník je ve stejné síti se stejným L2 a L3 protokolem, nebo má k tomu fyzický přístup. Stačí jenom rozkliknout útočníkovu stránku s JavaScriptem a už vesele tvůj prohlížeč ve vnitřní síti zkoumá, co má otevřený TCP22 a login root/root...

"K prostředníkovi, to asi chápeme každý jinak."
Omlouvám se, jestli používám nesprávný termín. Pro mne je prostředník v tomto případě ten, bez něhož by se neuskutečnilo spojení dvou stanic. Nemusí to být rovnou překladatel, spíše něco jako seznamovací kancelář :-) Chtěl jsem tím upozornit na to, že pokud nemám uloženou veřejnou IP adresu protistrany, stejně potřebuji nějakou službu, která ji předá a že takovou službu budu potřebovat i v IPv6. Nějak se to rozplizlo, neboť jsem korigoval tvrzení, která mi byla podsouvána.

"I když má na IPv6 veřejnou adresu, vnější svět pro ni neexistuje díky firewallu."
V pořádku, veřejná IPv6 přece ničemu nevadí, ale zřejmě už jsme dva, kteří nepotřebují mít každé zařízení vystaveno do Internetu.

"je definováno, co by měl výrobce splnit, aby výrobek mohl připojit na takovou síť"
Je tam definováno, jestli a jak dlouho musí výrobce opravovat závažné chyby? Nebo stačí mít výrobek bezpečný v okamžiku prodeje a pak už se na něj mohu jako výrobce vykašlat a šetřit náklady?
Pro jistotu doplním, že jsem netvrdil že by síť za NATem byla bezpečná a nevztahovaly se na ní nějaké požadavky. Tvrdil jsem, že nepotřebuji aby všechna moje zařízení byla na Internetu a tudíž musela mít veřejnou adresu. Vnímám v těchto dvou tvrzeních rozdíl.

V pořádku, veřejná IPv6 přece ničemu nevadí, ale zřejmě už jsme dva, kteří nepotřebují mít každé zařízení vystaveno do Internetu.
Tohle je ovšem diskusní faul. Nikdo nikdy netvrdil, že je IPv6 potřeba proto, že všechna zařízení musí být vystavena do internetu. Je potřeba proto, že některá zařízení je vhodné vystavit do internetu.

Je to jako kdybyste tvrdil, že nepotřebujete lednici, protože nepotřebujete všechna jídla uchovávat v chladu.

"Nikdo nikdy netvrdil, že je IPv6 potřeba proto, že všechna zařízení musí být vystavena do internetu."
Vysvětloval jste, k čemu je mít domácí tiskárnu na Internetu. Já jsem tvrdil, že nepotřebuji mít všechna zařízení na Internetu.

"Je to jako kdybyste tvrdil, že nepotřebujete lednici, protože nepotřebujete všechna jídla uchovávat v chladu."
Není. Je to jako kdybyste tvrdil, že všechna jídla se mi musí vejít do lednice i když je tam nemusím mít.

Vysvětloval jste, k čemu je mít domácí tiskárnu na Internetu. Já jsem tvrdil, že nepotřebuji mít všechna zařízení na Internetu.
A víte, jaký je v našich tvrzeních rozdíl? Mé tvrzení je relevantní argument, vaše tvrzení je absolutně k ničemu. Když se bavíme o tom, zda zavést nějakou novou možnost, je relevantní to, zda se někdy využije. A je úplně jedno, jestli se nevyužije vždy.

Když byste se rozhodovali, zda si domů pořídíte ledničku, budete řešit, zda budete mít nějaké potraviny, které je potřeba uchovávat v lednici. Vy byste přišel s argumentem, že boty do ledničky dávat nebudete, což je sice pozoruhodné tvrzení, ovšem není to tvrzení, které by vzhledem k nákupu ledničky bylo jakkoli relevantní.

Je to jako kdybyste tvrdil, že všechna jídla se mi musí vejít do lednice i když je tam nemusím mít.
Není. Všimněte si, že „všechna“ tu píšete pořád akorát vy.

"Je tam definováno, jestli a jak dlouho musí výrobce opravovat závažné chyby?"
Ne, to je na úrovni legislativy. Právníka nebo úředníka nikdo nedonutí číst technickou normu. Označení toho nařízení EU si z hlavy nepamatuju.

Norma definuje, co to má splňovat technicky. Třeba že pokud mám výchozí heslo, nesmí se dát odvodit z parametrů zařízení a musí být pro každý kus unikátní, nebo že pokud pracuje s finančními údaji (crypto peněženka, platební terminál,...), musí mít secure boot a podepsaný firmware. Že to musí umožnit vymazání citlivých dat a v manuálu musí být popsáno, jak to udělat. Kdy a co se musí logovat. Klasifikaci dat a požadavky na jejich uložení/přenos (třeba pro osobní údaje, konfiguraci sítě, přihlašovací údaje, logy, firmware,...). A další věci, ze kterých by vibe coder dostal žlučníkový záchvat, jenom by si přečetl seznam.

To myslis vazne, ze BFU si nastavi firewall? Ze bude vediet ako? Ako si predstavujes, ze si ten firewall nastavi?
Je pre BFU dobre aby vystavil svoje zariadenia do internetu? To budu len dalsie botnenty a uniky dat.

Pre BFU bude bez ohladu na protokol a moznosti(bez ohladu na cokolvek) vzdy vyhodnejsie ist cez ten centralny bod/cloud. Je to najblbovzdornejsi sposob. Takto sa vie bez problemov z hocikadial pripojit na svoje zariadenie a s minimalnym rizikom.
Je to dobre aj pre vyrobcu/dodavatela, lebo riesenie problemov je prenho jednoduchie. Co dodavatel urobi, ked mu user nahalsi, ze sa nevie pripojit na kameru, na ktoru sa pripaja napriamo bez toho cloudu?

To myslis vazne, ze BFU si nastavi firewall?
Pokud si někdo neumí nastavit firewall, tak je mu firewall k ničemu. Protože účelem firewallu je blokovat nežádoucí spojení – a pokud někdo neví, která spojení jsou žádoucí a která nežádoucí, těžko si nastaví firewall. A defaulty typu „všechno navázané zevnitř je žádoucí, všechno navázané z venku je nežádoucí“ jsou hodně slabé, je otázka, zda takový firewall vůbec má smysl. Navíc ta premisa „všechno z venku je nežádoucí“ plyne právě z nedostatku IPv4 adres, kdy se prostě s provozem z venku nepočítá.

No a pokud chcete mít firewall, který zablokuje spojení na omylem zveřejněné služby, tak si ten firewall klidně mohou nastavovat zařízení ve vnitřní síti. Třeba ta kamera bude poskytovat konfiguraci a video stream přes HTTPS, tak souběžně se startem příslušné služby pošle na firewall požadavek na povolení provozu na tomto portu. No a pokud na tom NASu vývojáři zapomněli aktivní telnet, ten si o nic takového nepožádá.

Už na to existuje třeba protokol UPnP.

Pre BFU bude bez ohladu na protokol a moznosti(bez ohladu na cokolvek) vzdy vyhodnejsie ist cez ten centralny bod/cloud. Je to najblbovzdornejsi sposob.
Není. Ta blbuvzdorná aplikace nemusí běžet v cloudu, ale třeba v mobilu nebo přímo na daném zařízení.

Co dodavatel urobi, ked mu user nahalsi, ze sa nevie pripojit na kameru, na ktoru sa pripaja napriamo bez toho cloudu?
Nic. Stejně jako nedělá nic, když to jde přes cloud. Vy jste u nějaké kamery či routeru za pár stovek viděl, že by k tomu výrobce poskytoval nějakou podporu?

Ked user nevie, co je ziaduce, tak appka to bude vediet? Bude vediet si poziadat, ze co ma byt povolene a co nie? To predsa nieje len o povoleni portu alebo o nedostatku IPv4 adries. Ak by to bolo len o tom, tak tu nieje takato siahodlha debata.

Aplikacia beziaca na lokalne nikdy nebude taka blbovzdorna ako centralna.

To si myslis, ze tu funkcionalitu, co tu popisujes bude mat router alebo kamera z par stoviek? No nebude a od takychto zariadeni, presnejsie od takychto vyrobcov budu pouzivatelia ocakavat podporu. Ak tu podporu nebude poskytovat, tak nabuduce od neho nikto nic nekupi.
Preco vznikli tie cloudy a centralne body? Prave kvoli tomu.
Zazil som dobu, ked kamery tie cloudy/centralne body nemali a bol to des a hruza. Nemalo to nic spolocne s nedostatkom IPv4 adries.
Rozmach tychto zariadeni prisiel prave s prichodom jedoduchosti ich pouzitia zo strany BFU.

Mozno raz nebude probmel pristupovat k zariadneiam narpiamo ale v blizkej buducnosti to nebude.

Ked user nevie, co je ziaduce, tak appka to bude vediet?
Tak ještě jednou. Když uživatel neví, jaké chce mít na firewallu povolené služby, je mu firewall téměř k ničemu. Jediná funkce takového firewallu je, že zabrání připojení ke službám, které byly vystaveny omylem. Bude se v systému spouštět nějaká zbytečná služba (třeba tisková služba na routeru) nebo bude vystavena služba, která se používá jen lokálně (třeba NAS bude interně používat databázi, ale vystaví ji i mimo loopback).

Takovou konfiguraci firewallu ale můžou vytvářet zařízení automaticky. Když bude na NAS serveru webový server, požádá si na firewallu o zpřístupnění portu 443. Pokud tam vývojáři softwaru pro NAS omylem nastaví databázi, aby naslouchala mimo loopback, je nepravděpodobné, že ještě navíc omylem požádají firewall o zpřístupnění portu databáze.

Aplikacia beziaca na lokalne nikdy nebude taka blbovzdorna ako centralna.
Proč?

To si myslis, ze tu funkcionalitu, co tu popisujes bude mat router alebo kamera z par stoviek?
Jistě. Vybral jsem si dva nejlevnější routery na Alze, oba dva UPnP umí. A také DynDNS, hostovskou WiFi a spoustu dalších věcí.

od takychto zariadeni, presnejsie od takychto vyrobcov budu pouzivatelia ocakavat podporu
Myslíte si, že uživatel bude očekávat podporu od výrobce routerů nebo kamer za pár stovek? Zkoušel jste někdy podporu od výrobce pro takové zařízení získat?

Preco vznikli tie cloudy a centralne body?
Kvůli nedostatku IPv4 adres, který zpsůobuje, že se k těm zařízením nedá připojit z venku.

Rozmach tychto zariadeni prisiel prave s prichodom jedoduchosti ich pouzitia zo strany BFU.
Což nijak nesouvisí s cloudem.

Mozno raz nebude probmel pristupovat k zariadneiam narpiamo ale v blizkej buducnosti to nebude.
Bude to, jakmile penetrace IPv6 překročí hranici, kdy se vyplatí obětovat IPv4 only uživatele. No a vzhledem k tomu, že Čína má plán kolem roku 2030 přejít kompletně na IPv6, a že ta nejlevnější zařízení pocházejí právě z Číny, můžeme se toho dočkat docela brzy. Zrovna low-cost čínští výrobci za provoz cloudu rádi ušetří.

- Menší náklady o cloud. Ten je buďto rozpuštěný v ceně té kamery, nebo jako předplatný. Ale vždycky ho platí zákazník.
- Menší latence, protože se to nemusí někde zbytečně přechroupávat.
- Kamera může jenom poslouchat na portu a nemusí aktivně udržovat spojení s čmoudem. Takže na pomalejším spojení (VDSL, 5G) se zlepší propustnost, pokud na tu kameru zrovna nekoukám.
- Když se někdo podívá na traffic linky a používáš centrální bod, stačí mu wireshark aby kdykoliv zjistil, že je v objektu 5x kamera konkrétního výrobce a ví, co blokovat, abys neměl live stream z vloupačky. S přímým spojením vidí jenom TLS spojení mezi barákem a mobilem, ale víc z toho nedostane.

> Jasne, az bude IPV6 only, tak tento model opusti, a na cloudu to zavisle nebude...

Máte pravdu, že jak se tenhle model kvůli NATům jednou prošťouchl, tak už se bude blbě odbourávat. Ale aspoň bude šance, že někdo v rámci konkurenčního boje bude moct přijít s nějakou alternativou.

Tenhle model se neprošťouchl kvůli natům, ale kvůli firewallům.

A co si přečíst článek . Nebo alespon kapitolu:
Václav Steiner: IPv6 v otevřeném standardu Matter

Tenhle model se neprošťouchl kvůli natům, ale kvůli firewallům.
Nikoli, tenhle model zabily NATy. Firewally nejsou problém.

Prosím tě, když už se snažíš diskutovat v odborné diskusi, načti si alespoň základní pojmy. To co blokuje spojení je firewall, ne NAT. NAT není problém, přes ten se dá dostat, problém je firewall, který musí být nastavený aby spojení propustil (buď natvrdo, nebo nějakou dynamickou technologií) a to BFU neumí a nikoho zkušeného si na to volat nebude.

Prosím tě, když už se snažíš diskutovat v odborné diskusi, načti si alespoň základní pojmy. To co blokuje spojení je firewall, ne NAT. NAT není problém, přes ten se dá dostat, problém je firewall, který musí být nastavený aby spojení propustil (buď natvrdo, nebo nějakou dynamickou technologií) a to BFU neumí a nikoho zkušeného si na to volat nebude.
Nestačí jen umět papouškovat definici pojmu. Je potřeba tomu také skutečně rozumět a chápat kontext.

Reálně komunikaci z internetu se zařízením v domácí síti nebrání žádný firewall, ale NAT. On tam totiž žádný firewall být nemusí. A když tam je, může si na něm třeba zařízení z vnitřní sítě otevřít port. To, co brání komunikaci pro běžné použití je právě ten NAT, kvůli kterému se třeba mobil z mobilní sítě nedostane k tomu zařízení. Existují různé techniky, jak komunikaci protunelovat, ale potřebujete k tomu stejně nějaký spolupracující server venku.

Nepleťte si to s bezpečností. Pokud jde o bezpečnost, NAT skutečně nejde považovat za ochranu, protože je možné jej překonat. Ale je potřeba chápat, že je diametrální rozdíl v tom, jestli se chceme skrz nějakou bariéru dostat s běžnou komunikací (a pak potřebujeme, aby to bylo dost spolehlivé, protože když to bude fungovat jen v 95 % případů, zákazníci se na to vykašlou), nebo zda se skrz bariéru má dostat útočník (a když se skrz dostane jen v 10 % případů, je to pro něj skvělý úspěch). Asi byste nechtěl doma dveře, které by v 5 % případů nešly odemknout. A stejně tak byste nechtěl doma dveře, které by se útočníkovi v 10 % případů otevřely samy od sebe. Prostě průchodnost pro běžný provoz a pro útočníka jsou dvě zcela odlišné věci.

Jasne, az bude IPV6 only, tak tento model opusti, a na cloudu to zavisle nebude...
Není potřeba IPv6 only, stačí dostatečné rozšíření IPv6. Pokud to někdo bude chtít dál provozovat v cloudu a zákazníci mu to budou platit, nic mu vtom bránit nebude. Jde o to, aby byla i ta možnost provozovat to bez cloudu. Třeba nějaká opensource řešení běžící čistě doma, řešení běžící lokálně na routeru, NAS…

> Jak to že nic? IPv4 adresy reálně došly už dávno.

Jo, no. Pamatuju si jak jsme ve startupu řešili výrazné zdražení IPv4 Hetznerem, protože při počtu VM které jsme potřebovali to dělalo opravdu nepříjemný náklad navíc. A to jsme aspoň měli možnost IPv4 dostat, ta situace se neustále zhoršuje.

Ja mam od lokalniho ISP rezervovanou lokalni ip, muj router ji stejne NAT-uje na mou vnitrni rezervovanou. Kdyz na vnejsim rozhranni myho routeru pustim tracert, tak mam pred sebou dalsi 4 vrstvy na jinejch neverejnejch subnetach. Oroc nepouzijou CGN rozsah, netusim- a prece se stahuje :-)

Kdyz sem si pred 10-ti lety v Brne v sitel vyskemral ipv6, chodilo to pres jiny routery nez ipv4 a padalo 10x casteji. O druhej konec jsem musel skemrat na univerzite.

Az to bude zakaznik potrebovat (legislativa ho donuti), nahodim revers proxy na ipv6 pro weby, a nic vic. Zadny srandy typu solicitated router atp.

Na gw k ISP s BGP (redundance 2 pripojeni a vlastni rozsah) mame roky i nevyuzity ipv6, ale pada to a monitoring ISP je cisty zero. Navic ISP tam ma 1x juniper a 1x cisco, a ma to dost mouchy.

V AWS mit ipv6 dlouho ani neslo, a kdyz, tak jen s problemy a omezenimi.

Uprimne, asi budu driv v duchodu nez na ipv6. Ale kdyz jsem byl mlady a nadseny, tez jsem si na bsd rozvrtel zelvicku s KAME.

"Ja mam od lokalniho ISP ..."

No vidis, ja mam ve vsech sitich ktery adminuju ipv6 uz nejmin 15 let, v nekterych i 25. A narozdil od v4, kde se neustale resi ze neco nefunguje (treba ftp) tak s timhle nikdy zadnej problem nebyl.

Dokonce vsude tam, kde provozuju nejake vpn, jstou to vzdy ipv6 only. Nehodlam totiz resit ze je na obou stranach stejny privatni rozsah v4.

Je to osm let, co se ptal zedník z vedlejší dědiny, proč nemůže pařit jakousi online gamesu a píše mu to, že z jeho IP adresy už hraje 10 lidí, když má doma jenom jeden počítač.

12 let nazpátek jsme v práci vyvíjeli jistý IoT bazmek, co měl jet non-stop a mě jít ovládat z mobilu. Započítali jsme tenkrát pět let provozu AWS do ceny, vyletěla o 30%. Distributor vezme celou cenu včetně nákladu na čmoud, vynásobí 2.5 a k tomu se přilepí DPH... Nebýt tam čmoud, konkurence by neměla šanci a zákazník by byl spokojenější.

Je to vařící se žába. Když v tom člověk žije a pomalu se to zhoršuje, zvykne si. Ale to neznamená, že teplota už není taková, že by normálně z hrnce vyskočil. Jenom to nepříjemný horko považuje za normální.

"Je to osm let, co se ptal zedník ..."

Ja kolem sebe neznam BFUcko, ktery by nemelo nejakej problem, kvuli tomu ze nema internet. Jen to nedokaze pojmenovat a popsat.

Tak tak. Není nad to, když má účetní poslat hlášení k DPH, onemocní jí děcko, hodí home office, nahodí VPN a zjistí, že doma i v práci se jede na 192.168.1.x/24. To by se i dlaždič červenal, kdyby ji slyšel

"když má účetní poslat hlášení k DPH"

Copak to, ty jeste muzes zaplatit osetrovatelku a dorucit ji taxikem kam treba ...

Ale to se takhle trebas managori dvou firmicek dohodnou, ze by byl uzany napad kdyby jejich systemy komunikovaly naprimo ... nacez se zjisti, ze obe firmy uvnitr maji 10/8. Kazda firmicka tam ma mimnimalne par tisic ruznych kramu, a precislovat to je vpodstate nemozny.

Je mi vzdycky blahem temhle lidem vysvetlovat, ze ano vazeni ani v 21 stoleti nemate zadny internet,a tudiz vam to nemuze fungovat.

Proč by to mělo být neprávem?
Právo na IPv6 přiděluje nějaký úřad?
Smlouvu na internet mám. Jestli je v4 nebo v6 se ve smlouvě neřeší.
To přece nikoho nezajímá. Jak správně poznamenal Martin P.
Ve smlouvě se dokonce ani neřeší jestli to je optika nebo bezdrát.
Řeší se tam jen koncový bod. RJ45.

ISP je komerční subjekt a potřebuje vydělat.
Co je lepší?
Prodávat IPv4 se ziskem a nebo rozdávat IPv6 zadarmo?
Samozřejmě je lepší prodávat IPv4 a tvářit se že IPv6 neexistuje.
Je to krátkozraké, ale pochopitelné.
Hodně ISP tento přístup má. Já mám štěstí a přístup mám opačný.

Smlouva je stará 10 let.
Za tu dobu se změnilo snad všechno.
Majitel ISP třikrát. Ted to je CEZ.
Technologie 2× (5GHz 60GHz optika).
IPv6 v době podpisu nebylo.

9. 6. 2026, 11:18 editováno autorem komentáře

> ale tak jako tak to nijak nesouví s tím odkud píše. Prostě nijak.

Rýpe do technologické konference a sám tu technologii běžně používá (jen o tom možná sám neví). Mně ta souvislost prostě bije do očí.

Jinak obviňujete tady nějaké konkrétní lidi(nějaké konkrétní příspěvky)? Nebo jen tak manipulativně něco naznačujete a hned z toho zase kličkujete ven aby vás náhodou někdo nevzal za slovo?

Po kratší rešerži bych konkrétní lidi zcela snadno našel ale je nějaký důvod to řešit? Natož v téhle diskuzi? Není.

A byl teda důvod to vůbec psát, když nemyslíte ani tu konferenci a podle vaší poslední odpovědi to vypadá že ani mě?

Prosimte zkus to napsat jeste jednou, zase jsi to nejak zmatlal, a me ta tvoje logika s echo chamber v souvislosti s odbornou konferenci porad miji. Co vlastne se snazis rict? Aby na tu odbornou konferenci prisel nekdo mimo obor a rekl jim ze ipv6 nikoho nezajima? Nebo co?
Chel jsi misto "že zmatlal" napsat asi "že jsem zmatlal" nebo tu pisete 2 pod stejnym nickem?
To rovnitko v te prvni rozvite vete znamena co presne? Nechapu rovnost v teto casti: "kdo tam nebyl není odborník = nebude to o ipv6". Nemyslel jsi spis implikaci, ktera se ale spis zapisuje "=>"?
Mozna by to chtelo spis mene povidani kolem a vic se soustredit na jasne a presne sdeleni myslenky, kdyz uz mas tu potrebu. Je to uz tvuj 3. prispevek o "echochamber" a porad jsi jasne nevysvetlil proc to zminujes v souvislosti s odbornou konferenci.

Když už teda je řeč o komnatě ozvěn - už tady tu diskuzi nějakou chvíli sleduji a nemohu se zbavit dojmu, že taková komnata ozvěn vznikla právě tady. Sešlo se zde nespočet diskutantů, kteří se vzájemně utvrzují, že IPv6 je zbytečný, k ničemu, nikoho nezajímá a nikdo ho vlastně nepotřebuje, někteří se podivují tomu, že někdo se IPv6 zabývá a dokonce ho i používá...