uz len ten bulvarny nazov tejto „brozurky“ musi naznacit jej vedecke kvality. a uroven citovaneho experimentu je na urovni pomocnej skoly v uzhorode.
ekonomia ako multidisciplinarna veda sa musi zaoberat aj behavioristikou a dalsimi socialne orientovanymi odbormi, zial. Tu mi napada jedna poucka este zo studentskych cias „Ekonomia je paveda, ktora sa nezaobera nicim“
No tak aspoň víme s kým máme tu čest. Pro ostatní: ano možná tam lecos chybí, ale autorův záměr je ukázat překvapivou výkonnost vzhledem k finanční motivaci. On nepotřebuje vyzkoumat nejeefektivnější motivaci, ale ukázat, že nulová finanční motivace muže být efektivní minimálně stejně jako 5ti dolarová. Je to vyrácení předpokladu. Ale tento konstruct už bude vyžadovat vyšší mozkovou kapacitu než má autor předcházejicího příspěvku.
Jiste, ze se nechcete nikoho dotknout, protoze tim jenom ukazujete, ze o tom mnoho nevite.
Existuje o tom dokonce clanek; financni krizi predpovedelo asi 8 ruznych ekonomu (vcetne Keena, ktereho ja mam nejradeji, protoze je IMHO nejbliz pravde). Kriteriem vyberu bylo mimo jine to, zda maji nejakou vlastni (falzifikovatelnou) teorii, prave aby se predeslo jevu, ktery uvadite.
To je samozřejmě nesmysl. Například fyzika vám vcelku jasně řekne, jak se na kulečníku odráží koule. Teoreticky byste měl být schopen naprosto přesně říci, jak se bude koule chovat po celou dobu pohybu. Ale zkuste si to v praxi. Drobné nerovnosti a další zanedbané vlivy vám brzo dokážou, že ani zcela správná teorie negarantuje předpověď budoucnosti, pokud nemáte VŠECHNA data. A to je kulečník na rozdíl od ekonomiky zatraceně jednoduchá věc.
Podobně ekonomie nebo meteorologie umí celkem dobře popsat zkoumané jevy, ale díky nedostatku dat nemůže úspěšně předvídat budoucnost.
Tady s vámi souhlasím. Jen doplním, že např. v meteorologii by vám ani všechna data nepomohla, protože se jedná o tzv. chaotický systém. A s ekonomikou je to ještě horší – nejenže má vysokou citlivost (obdobně jako chaotické systémy), ale jedná se o systémy nedeterministické.
Problém s ekonomíí není ve složitosti teorie (ta je naopak mnohem jednodušší než ve fyzice), ani v nedostatku dat (tam hodně pomůže statistika, zvlášť na makroúrovni), ale v člověku samotném. Prostě zatím nedokážem modelovat jeho iracionalitu, která je v reálném ekonomickém systému podstatným faktorem. To se moc věcí předpovídat nedá.
Ano, v podstatě souhlas, a ještě to rozvedu :)
Souhrn všech dat vám pomůže i u chaotického systému. Chaotický systém se vyznačuje velkými odchylkami v reakci na nepatrné změny vstupních podmínek. Problém je u takového systému primárně v tom, že naše predikce budoucího stavu vychází z omezené znalosti vstupních podmínek, takže se ty predikce velmi rychle rozcházejí se skutečností. Důsledky jsou snad jasné.
U ekonomiky lze o determinismu systému říci, že jeho předpokladem je chápat chování tržních subjektů jako deterministické. Ad absurdum je i člověk deterministický systém; výstup je daný stavem jeho těla (včetně paměti a hladin hormonů) a stavem okolí. Je ale asi zjevné, že na úrovni našeho poznání můžeme považovat lidské chování za nedeterministické, se všemi důsledky. A to včetně selhání pokusů o deterministický přístup k ekonomice. Bude to zřejmě platit do doby, než budeme stavět počítače složitosti Deep Thought ze Stopaře :)
Za prve, to, ze je system chaoticky, neznamena, ze ho nemuzeme (alespon pravdepodobnostne) nic predpovedet. Napriklad lze predpovedet tvar Lorentzova atraktoru v zavislosti na zmene parametru. Nebo, budeme-li se drzet meteorologie, meteorologie dokaze predpovedet, jaka bude pravdepodobne teplota v lete.
Za druhe, Steve Keen a dalsi predpovedeli financni krizi na zaklade falzifikovatelnych teorii odlisnych od neoklasicke teorie. Slo sice pouze o kvalitativni predpoved, presto vsak je to uspech.
„Za prve, to, ze je system chaoticky, neznamena, ze ho nemuzeme (alespon pravdepodobnostne) nic predpovedet…“ On totiž není systém jako systém a předpoveď jako předpověď. A s teplotou v létě jste vážně pobavil. Meteorologové ji nedokážou předpovědět ani náhodou. S dnešními modely jsou schopni udělat relativně spolehlivou předpoveď počasí zhruba na tři dny dopředu, což je ale obrovský úspěch (i když vám to bude asi málo – neměl byste tak často koukat na sci-fi). Na druhou stranu předpověď vylučující výrazné poruchy (např. tornádo) nad naším územím vám udělají nejméně na měsíc dopředu.
„Steve Keen a dalsi predpovedeli financni krizi na zaklade falzifikovatelnych teorii“ Falsifikovatelnost je nutnou, avšak nikoliv postačující podmínkou správné teorie/předpovědi. Já si můžu vycucat z prstu teorii o „konci světa“ mezi 50 a 100 lety od dneška (jednou sem musí nějakej meteorit spadnout), která bude falsifikovatelná. A když konec světa (obdoba krize) v daném intervalu nastane, tak budu tvrdit, že jsem ho předpověděl. Avšak ve skutečnosti to bylo nanejvýše střílení od boku.
Přesto je ale podivné, pokud kolem kulečníkového stolu stojí 1.500 poolových přeborníků a tvrdí vám, že to tvarohové tágo dokáže do té krychlovité koule dát takovou šlupu, že se ta krychlovitá koule bude pohybovat mnoho a mnoho minut kolem dokola…
Což je víceméně ekvivalent toho, že tisíce ekonomů ujišťovaly veřejnost, že nemovitosti jsou naprosto bezpečná investice, že poptávka po nemovitostech stále stoupá, a že nucení bank, aby půjčovaly i lidem, kterým by půjčovat neměly, je zcela v pořádku a nehrozí žádné nebezpečí.
ja jsem za 1. den precetl cca 100 stran teto cca 250 strankove knizky. Cesky nazev je strasny a bez doporuceni na zaklade clanku Petra Krcmare bych si ji nikdy nekoupil. Predictably irrational je podstatne lepsi…
Nicmene knizku docela muzu doporucit, i kdyz ukazkovy experiment uvedeny v clanku je dle meho nazoru pomerne slaby. Jsou tam zajimavejsi, ale k jejich popsani by byl zapotrebi delsi text nez takovy clanek, takze prednost mel experiment popsatelny mene slovy. Knizku jsem mel problem v Praze sehnat, ale podarilo se a nelituji. Je to zajimavy pohled na fascinujici prepinani mozku do rezimu „extaze a nirvana“ v okamziku, kdy vidi neco ZDARMA.