No v podstatě by mělo jít o možnost dodat do kontextu plochy nějaký funkční prvek, nebo widget (GUI komponentu) bez toho, aby jsi se musel rejpat ve zdrojácích daného prostředí. Většinou je to řešeno tím způsobem, že buď je na pozadí spuštěna nějaká aplikace, která dodá appletu rámec v kontextu plochy/panelu (např. caramba), a nebo dané GUI prostředí má již v sobě nějakého takového managera appletů integrovaného (třeba slavná plasma).
Dá se to však vyřešit i tak jak jsi psal. Já jsem některé aplikace takhle nastavoval v KDE 3.x, kdy bylo možno oknu/aplikace upravit různé vlastnosti jako pozice, velikost, rámec, atpod. pak stačí už jen uložit session a hotovo…
PS. Začátek článku „Screenlety jsou takové gadgety, …“ mě rozesmál, ale výraz „spi… buzzword“ mě dorazil úplně. Začínám mít z téhle série článků dobrý pocit (přesto že nemám rád pýthon), možná bude lepší než komiksy… :-D