Začátkem léta jsem si koupil eLeMeNt ZX. Jedná se o český klon ZX Spectra s podporou různých vlastností známých verzí nebo klonů ZX Spectra. Nejsem pařmen, a zrovna tak se nevyžívám v kódování dem v assembleru, chtěl jsem si ale trochu víc osahat slibovaný systém CP/M (případně video).
Poznámka: Na přání autorů elZX přikládám odkaz na dokumentaci elZX. eLeMeNt ZX je zajímavý kus hardwaru, který je možné vložit do originální klávesnice ZX Spectra s nativním procesorem Z80 a FPGA emulací různých rozšíření (např. různých zvukových obvodů). Výhodou je, že autoři jsou našinci, takže je možné se bavit o elZX česky, případně se osobně setkat na různých srazech.
CP/M pro velké kluky
Operační systém CP/M má pro mne kouzlo nostalgie. ZX Spectrum bylo na hry, ale s CP/M už na něm bylo možné provozovat Turbo Pascal, DBase II nebo Multiplan, což byly „dospělé“ aplikace. Na koupi originálního historického stroje s CP/M nemám odvahu, a emulace není úplně ono.
Osobně jsem se s CP/M setkal jen hodně letmo – na návštěvě u příbuzných, kteří nás vzali do své práce kde už měli počítač nebo u lidí z pražské komunity kolem ZX Spectra, kteří si upravili své Spectrum, tak aby na něm bylo možné provozovat CP/M. Bez hardwarové modifikace to nebylo možné. Jednu z variací těchto úprav (CP/M od Jiřího Lamače) jsem měl i na svém Didaktiku Gama.
Kvalita tištěných spojů československých počítačů nebyla asi nejlepší. Po půl roce se tištěné spoje začaly odlepovat a Didaktik byl na odpis. Tím skončil můj krátký kontakt s operačním systémem CP/M. Další roky jsem už pak používal MS-DOS, Windows a pár let na to Linux.
Text bez textového režimu
Mít tutéž CP/M jako jsem měl na Didaktiku by mne asi k nákupu elZX nenamotivovalo. Oči už nejsou nejmladší a mikroprint (tisk 64 čtyřpixlových znaků na řádek) už nedávám. elZX má ovšem výrazně lepší možnosti ohledně grafiky a slibuje (a částečně plní) výrazně ergonomičtější zobrazení (80 osmipixelových znaků na řádek). Ještě to není úplně ono – elZX nemá podporu textového režimu – vše jede v pseudo-textovém režimu.
Aktuálně implementace CP/M nevyužívá grafický režim s nejvyšším rozlišením (z důvodu rychlosti), který je srovnatelný s kartou Hercules, takže je šance na zlepšení. V raných verzích byl tento režim použitý, později z důvodu rychlosti se přešlo na jiný režim s nižším rozlišením. elZX CP/M podporuje UART USB, takže je možné převzít vstupní a výstupní operace telnetem a zobrazit si relaci CP/M např. v terminálu na Linuxu.
WordStar nepodporuje češtinu?
Začal jsem řešit vlastnosti zobrazení písem na fóru oldcomp.cz a narazil jsem na diskuzi případně na tvrzení, že historický editor WordStar nepodporuje češtinu. To mě zaujalo. Ve WordStaru jsem v životě nenapsal ani jeden řádek, ale dokumentaci k implementaci CP/M na ZX Spectrum od Jiřího Lamače jsem přečetl snad desetkrát.
Vzpomněl jsem si, že tam Jiří Lamač zmiňuje, že tuto dokumentaci napsal jako jediný soubor ve WordStaru, a dokumentace je psaná nepochybně česky (s diakritikou). Takže jsem tvrzení, že WordStar nepodporuje češtinu, rozporoval. Přišel jsem na několik docela zajímavých věcí.
Je pravdou, že WordStar má specifický formát, který využívá nahozený sedmý bit k signalizaci konce slova. To se pak používá pro zarovnávání slov do bloků. WordStar rozlišuje mezi souborem typu dokument a obecným formátem. Zarovnávání a nahazování sedmého bitu se děje pouze v dokumentech. Nicméně, když už používáme textový editor, tak pravděpodobně budeme chtít i zarovnávat text.
Československo bylo za železnou oponou – tudíž čeština byla pro autory WordStaru nezajímavá, ale co němčina, španělština, francouzština – celá západní Evropa? Hodně bych se divil, kdyby si někdo dobrovolně nechal utéct tak velký trh – WordStar byl jednu dobu nejrozšířenějším textovým editorem. Počínaje verzí 5.0 bylo možné uložit 8bitové znaky, nicméně verze 5.0 (a vyšší) byla pouze pro MS DOS.
Několik pamětníků navíc sebejistě tvrdilo, že ve WordStaru psali česky.
Obrazovka vs. videoterminál
Na rozdíl od pozdějšího MS-DOS, v operačním systému bylo možné používat jak nativní obrazovku a klávesnici – CRT, tak videoterminály TTY (teleterminál). Videoterminál z počátku 80. let byla docela drahá součást počítače, nabízela hodně funkcí a komfortní prostředí – dobře čitelné písmo 80×24 znaků a kvalitní klávesnici. Rozšířený terminál VT-100 z roku 1978 se nabízel v různých jazykových mutacích.
Pozdější terminál VT-200 z roku 1983 už pak podporoval 8bitovou mezinárodní sadu (Multinational Character Set (DMCS or MCS)), a co je zajímavé tak podporoval i 7bitovou znakovou sadu NRCS (National Replacement Character Set), která by pro WordStar byla použitelná.
Trikem je nahradit některé symboly z sedmi bitové ASCII znaky s diakritikou: například znak @ se pro francouzštinu nahrazuje à. Aktivní znakovou sadu bylo možné vybrat v konfiguraci terminálu spolu s konfigurací klávesnice.
VT-200 podporuje také dynamické přepínání znakových sad escape sekvencí, takže by bylo možné v jednom dokumentu kombinovat znaky z různých znakových sad. To ale WordStar nepodporuje. Ve verzích WordStaru pro CP/M není jak zadat speciální znak vyjma tzv. přetisku – např. á se zadá jako dvojice a’. Pamětníci ovšem tvrdili, že přetisk nepoužívali. NRCS není použitelná pro češtinu a také žádná verze s podporou češtiny nevznikla.
Klon z JZD Slušovice
V diskuzi se objevily odkazy na klon WordStaru – WordSet (z let 86 až 88), který byl distribuován JZD Slušovice, a který češtinu podporoval. Narazil jsem na dokument, který popisuje tehdejší praktiky kopírování software. WordSet byla počeštěná verze WordStaru 3.40, a co je zajímavé WordStar 3.40 byla upravená verze WordStaru (z roku 1984) pro západní Evropu, která podporovala 8bitová kódování.
Zajímavé je, že je v archivech k dohledání verze 3.3 nebo 3.30 z roku 1983, kde je možné psát česky, a pak verze 4.0, která ovšem češtinu (8bitová kódování) nepodporuje. To je minimálně zvláštní. Pravda je docela jednoduchá, a zajímavá.
Verze 3.3 s podporou češtiny je nadstandardně upravený WS. Úpravu provedl pan Taimr – neměl by někdo náhodou patch této úpravy? Tato verze se hlásí jako:
MicroPro WordStar Release 3.30 Serial # YK8043TT/Cs 1.2 COPYRIGHT (C) 1983 MicroPro Inc., KOI-8-Cs 1989 'TA, LEC
Je zajímavé, že copyright úpravy je ještě z roku 1989.
Proč verze 4.0 z roku 1987, která nepochybně přišla po verzi 3.40, nepodporuje češtinu?
Protože verze 4.0 nenavazuje na původní kód WordStaru, ale jedná se o rebrandovaný editor NewWord. Tento editor napsaný bývalými zaměstnanci MicroPro byl věrným klonem WordStaru. Ve své druhé verzi už měl vlastnosti, které ve WordStaru chyběly a MicroPro nebyla schopná je dodat. Po různých peripetiích byl NewWord koupen MicroPrem (uvažovalo se i o opačné variantě) a NewWord byl dále distribuován jako WordStar 4.0. Bohužel bez podpory 8bitového kódování.
Pravděpodobně je WordStar 4.0 (NewWord) napsaný tak, že by 8bitové kódování nemělo představovat vážnější problém. Existuje popsaná úprava, která umožňuje ve WS4.0 používat 8bitové kódování, a tato úprava je malá.
Jste pamětníci? Máte nějakou informaci, upřesnění nebo zajímavé soubory v archivu? Zapojte se do diskuze na oldcomp.cz.
(Obrázky byly převzaty z Oldcomp.cz, se svolením moderátorů.)
