Vlákno názorů k článku Jak si přizpůsobit Unity, aby se dalo používat od Libor Šedivý - Výborný článek, který vyřešil těch pár věcí, co...

Bohuzel je videt, ze chybi rozumne univerzalni konfiguracni rozhrani. Rucne upravovane textove konfiguraky funguji do pristiho vyraznejsiho upgradu programu. Uznavam, ze chyba neni na strane autora clanku, ale spise autoru rozhrani.

Na pouziti textovych konfiguraku nevidim nic spatne. konfiguragy byly jsou a budou a je to tak dobre - uzivatel ma veci pod kontrolou.

Nutností použití textových nastavení se Ubuntu vrací přesně do těch pravěkých dob, ze kterých si z něj všichni woknaři dělali legraci - a právem. Pokud tohle má být krok vpřed, tak to mi asi už hlava brát nebude...

Klikací nástroje jsou zcela jistě pokrok. Problém je v tom, že mají omezené možnosti (pokud by nebyly omezené, tak by práce s nimi byla řádově složitější než ruční zápis do konfiguračních souborů, případně by se zvrhly na GUI pro zápis do konfiguračních souborů). Prostě nikdy nikdo nevymyslí klikadlo, schopné udělat to, co zrovna já potřebuji ručně napsat do konfiguračních souborů.
To je, konec konců, vidět i na těch windows, kde spousta věcí se udělat nedá, případně na to potřebujete specializovaný software (protože konfigurační soubory jsou binární, tedy bez toho speciálního softu ani nečitelné ani needitovatelné), mnohdy placený a s tím, že výrobce neposkytuje žádnou záruku, že jeho program systém totálně nedodrbe.
Daleko víc mě vadí stav, kdy některá distra (Ubuntu, Mandriva apod.) automaticky při restartu systému přepisují konfigurační soubory do nějakého implicitního stavu (bez ohledu na to, jestli byly změněny "klikacím nástrojem" nebo ručním přepisem). To u té Mandrivy vedlo k tomu, že jsem oprášil ruční připojování diskety z rootovské konzoly, protože klikat několik desítek minut pod rootem na jakémsi pochybném nástroji, s tím, že to horko těžko získané nastavení se stejně přemaže při restartu systému, mi připadalo poněkud neefektivní.
Pochopitelně je špatný i stav, jako např. Debian 6, kdy i takové triviality, jako je možnost restartu do jiného grafického prostředí, se musejí dělat kdesi v hloubi mizerně dokumentovaných konfiguračních souborů (zatímco v pětce je na to klikací nástroj v přihlašovací obrazovce). Byl to jeden z důvodů, proč mi ten šmejd šel po třech dnech s počítače.

Woknaři si dělají legraci ... a potom se zavrtají do registrů, kde se nevyzná ani Steve Ballmer. LOL :-D