V dnešním pokračování série článků bych se chtěl krátce věnovat svým zkušenostem s počítači obecně a PC konkrétně a jejich operačními systémy. Hlavní pozornost bych pak chtěl věnovat sestavě, na kterou jsem Ubuntu instaloval a také celkovému uspořádání své domácí minisítě a jejím jednotlivým součástem.
Vzhledem ke svému věku jsem zažil „bouřlivý“ rozvoj počítačové gramotnosti v Česku. Moje první zkušenosti s počítače se samozřejmě odehrály na VŠ, kde jsem měl možnost poznat sálové molochy typu ICL4–72 a EC-1033. Vše samozřejmě ve spojitosti s Fortranem, jak bylo v té době na technikách zvykem. A pokud vím, je tam Fortran docela oblíbený dodnes.
Postupem doby se mi dostaly do ruky další tři stroje, které už by se s jistou dávkou nadsázky daly nazvat personálními. Prvním byl ADT, myslím typ 4600. Tři šatní skříně (v jedné procesor, ve druhé paměti a ve třetí magnetické disky), ale když jsem k tomu sedl, byl jenom můj, žádné sdílení času a podobné vymoženosti. Samozřejmě zase Fortran. Dalším školním kouskem byl legendární IQ 151. Okrově žlutý macek, který se musel před provozem tak hodinku zahřívat, aby po další hodině bylo možné na jeho kovovém těle uvařit čaj… Tam už byl samozřejmě BASIC. Posledním, a řekl bych, že nejdůležitějším, počítačem byl pro mě osobní ZX Spectrum Plus. Skvělá mašinka na tehdejší dobu, proti notoricky známému „gumáku“ slušná klávesnice. A notoricky známý BASIC.
Pak už následovaly skutečné PC s postupem času a vývoje. Krátká vsuvka do toho byl podnikový server DEC Alpha a na něm OpenVMS a jistý informační systém v alfanumerické podobě.
Spíš jenom z nostalgie zde musím vzpomenout i na první programovatelné stroje, které se vyskytly v mých rukou, a to sice kalkulačky TI-57 a TI-59, kterou jsem nedávno věnoval (stále funkční!) kamarádovi, který se z těchto přístrojů snaží vytvořit malé muzeum.
Podařilo se mi tak projít od DOSu, přes Win 3, 3.11, 98, 98SE, NT, 2000 a XP. Vista je pro mě zatím dost velkou neznámou se dvěma praktickými osobními zkušenostmi. Obě byly poněkud nepovedené a tak si myslím, že to tak ještě delší dobu i zůstane.
Co se týká Linuxu, tak jsem s ním osobně přišel do styku někdy na přelomu tisíciletí, kdy se mi dostalo do ruky CD s nějakou verzí Red Hatu ( na konkrétní číslo už si nevzpomínám ). Zkusil jsem ho nacpat v dualbootu s Win 2000 na tehdejší P II/266 MHz, 128 MB RAM. A bylo to docela funkční a hlavně jsem se o systému dozvěděl základní věci. Zkušenosti byly docela dobré, a tak jsem se o Linux a svobodný SW začal více zajímat. Pak se mi dostala do ruky dost přelomová distribuce, a to sice Mandrake 9.1. Bylo to velké překvapení při srovnání s Red Hatem, jak dobře fungovaly věci na desktopu. Pak jsem postupně prostřídal další verze až do 10.1.
Musím jasně a zřetelně zdůraznit, že jsem se k Linuxu nikdy nestavěl z pozice znalce nebo člověka, který chce systém prozkoumat do nejmenších podrobností. Vždy jsem se o něj zajímal z pohledu pokročilého uživatele a možností, které mi může jeho používání přinést.
Pak jsem se vzhledem k pracovním povinnostem musel věnovat hlavně Windows, takže jsem se s Linuxem potkával pouze sporadicky. K jeho většímu využití jsem se vrátil až na začátku loňského roku,kdy jsem si vybudoval současné uspořádání HW komponent a počítačů. Vzhledem k tomu, že jsem se ještě celý loňský rok musel intenzivně věnovat práci na Windows, došlo k plánovanému přechodu na Linux až v letošním roce. I v době, kdy jsem používal hlavně OS Windows, jsem měl velmi blízký vztah ke svobodnému softwaru a hojně jsem ho využíval.
Moje domácí pracoviště se skládá z několika základních součástí. Hlavní dvě části jsou pracovní stanice a notebook.
Pracovní stanice je vlastní skládačka s MB MSI K9N Diamond, Athlon X2 5200+, 2 GB RAM, VGA MSI RX1950Pro, DVD+/-RW, FDD, PCI interní řadič SATA II a 6 SATA II disků. Z nich je jeden určený na instalaci OS, další na ukládání pohotovostních záloh a zbylé čtyři jsou zařazené do RAID5 pro uložení všech potřebných dat a souborů. Všechno je to naskládané ve skvělém Big Toweru Chieftec spolu se 700W zdrojem.
O instalaci notebooku zatím psát nebudu, ale jedná se o DELL Inspiron s Intelem DualCore, 1 GB RAM, 120GB HDD, VGA Radeon, BT, WiFi a DVD+/-RW.
Třetí součástí je pak ještě jedno PC, se Sempronem a DVD ROM, které slouží jako pokusný a zkušební stroj pro různé účely. V rámci článků není vůbec podstatný.
Všechny tři PC jsou zapojeny do malé sítě, která začínám kabelovým modemem od UPC, pokračuje SMC Barricadou a končí 1GB switchem. SMC je nastaveno jako brána a DNS server. Bezpečnostní nastavení jsou standardní a přiměřené potřebám a možnostem.
Do sítě ještě patří malý NAS D-Link na dva HDD s ethernetovým připojením. Ten používám jenom občas a jsou na něm uložené kopie všech multimediálních souborů, které mám. Na něm běží nějaký Linux, Samba, FTP a další běžné vymoženosti.
Co se týká ostatních komponent, tak mám k dispozici bezdrátový set klávesnice a myši, 20" LCD od LG, Creative 2.1 reproduktory, laserovou tiskárnu Kyocera FS-720 a skener HP Scanjet G3010. K tomu přistupují různé USB Flash disky, digitální fotoaparát, PDA Asus s USB připojením a Windows Mobile a podobně běžné „maličkosti“.
Na pracovní stanici byly původně instalovány Win XP Prof, zdůrazňuji, že legální. Pak jsem vytvořil dualboot a nakonec skončil u dnešního stavu. Na stanici je jenom Ubuntu a na notebooku Win XP Prof s tím, že v dohledné době bude i na něm v dualbootu nějaká distribuce Linuxu. I na něm jsou Windows legální a budou na něm asi poměrně dlouhou dobu, protože občas musím udržovat některé věci, které jsou vytvořeny jenom pro Windows.
Na třetím PC je v současné době CentOS 5.1.1, ale to není vůbec podstatné, protože jeho OS se mění velmi rychle a podle potřeby.
V dohledné době ještě počítám z rozšířením „sbírky“ o nějaký netbook. Zatím nejsem rozhodnutý, jestli, kdy a jaký typ si pořídím, ale v každém případě bych na něm chtěl mít nějakou linuxovou distribuci.
Současná situace je asi taková, že používám Linux z cca 80 % a Windows ze zbylých 20 %. Do budoucna to si zůstane v přibližně stejném poměru, ale pokud bych se pustil do netbooku, tak se použití Linuxu vyšplhá na nějakých 90 %.
O distru na pracovní stanici mám jasno a vzhledem k tomu, že jsem nainstaloval Ubuntu s LTS, nepočítám s nějakými častými a radikálními změnami. Co se týká notebooku a případného netbooku, ještě nejsem rozhodnut, jestli na ně dám úplně stejné distro, ale je skoro jisté, že to bude něco s GNOME.
V dnešním článku jsem chtěl krátce shrnout moje zkušenosti s počítači a operačními systémy včetně linuxových. Stručně jsem také uvedl sestavu počítačů a periferií včetně některých použitých komponent. Tento popis bude důležitý pro příští díl, kde se chystám popsat základní instalaci Ubuntu HH včetně zprovoznění komponent a periferií.
