Hlavní navigace

Jak správně přejít na Linux?

30. 9. 2008
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

O problematice přechodu z MS Windows na Linux se hodně píše i diskutuje. Rozhodl jsem se tedy, že se do věci vložím popisem svých vlastních zkušeností s přechodem. Chtěl bych, aby články byly prospěšné pro začínající nebo váhající, kterým by mohly při jejich nelehkém rozhodování být ku pomoci.

Po dlouhé úvaze jsem se rozhodl napsat sérii článků, které budou popisovat můj vlastní přechod ze 100 % uživatele OS Windows do současné situace, kdy používám z cca 80 % Linux a z 20 % Windows.

Pro koho a o čem?

Cílem článků je poměrně podrobně popsat přípravy a samotné provedení přechodu čistě z mého subjektivního pohledu. Nedělám si nárok, že by takový popis mohl sloužit jako ucelený návod „jak na to“, ale myslím si, že pro některé lidi by mohl být zajímavý a inspirativní.

Problematiku kolem Linuxu sleduji poměrně dlouhou dobu a všiml jsem si, že se většinou vyskytují popisy jednotlivých částí nebo se řeší dotazy na konkrétní věci. To je samozřejmě v pořádku, pokud to na různých serverech a fórech funguje. Získal jsem ale pocit, že podobných článků většího rozsahu moc není.

Po zralé úvaze jsem se rozhodl rozdělit text do několika článků, konkrétně pěti. Jsou to následující:

  1. Důvody pro přechod, výběr distribuce a konečná volba
  2. Moje zkušenosti na poli počítačů, SW a OS, použitý HW a celkové uspořádání
  3. Základní instalace distra a zprovoznění HW
  4. Použité aplikace a programy, náhrada aplikací z Windows
  5. Závěr

V dnešním článku bych chtěl podrobněji rozebrat důvody přechodu a přípravu na jeho fyzické spuštění a realizaci. Je asi velmi těžké popsat jediný důvod k tomu, že se člověk k takové akci odhodlá, a je podle mého názoru ještě složitější se k tomu nakonec dokopat.

Proč vůbec přecházet?

Já jsem o přechodu uvažoval už v loňském roce, ale byl jsem pracovně ještě poměrně dost vázán na Windows. To počátkem letošního roku z velké části pominulo, a tak jsem mohl začít zvažovat i ostatní důvody. Považuji za nutné hned na počátku a důrazně uvést, že hlavním důvod k přechodu bylo to, že jsem ho udělat chtěl.

Začátečník

Jsem začátečník a zajímá mě Linux

Tento článek je určen především pro linuxové začátečníky, kteří ale uvažují nad přechodem a hledají další informace. Pokud je to i váš případ, určitě nepřehlédněte náš seriál Linux pro zelenáče či rozcestník Základy Linuxu a Přehled linuxových distribucí.

Další důvody už nejsou tak významné, ale přesto nějaké uvedu. Uvedené pořadí neznamená důležitost, kterou jednotlivým důvodům přikládám.

Jedním z důvodů pro realizaci přechodu byly sice drobné, ale skoro neustálé zápasy s Windows ve smyslu problémů s viry, spamy, pozůstatky v registrech, nechtěné „ladění“ stávající instalace, mizení nastavených věcí ze systray a podobně. Nechci tvrdit, že není možné tyto věci řešit, ale člověk tím ztrácí čas a klid na práci.

Dalším důvodem byla potřeba instalovat a provozovat webový server spolu s databází a aplikačním serverem kvůli testování provozu některých aplikací. Je určitě možné tyto aplikace instalovat a provozovat i pod Windows, ale pod Linuxem se mi to zdálo jednodušší a snáze přizpůsobitelné měnícím se potřebám bez finančních nároků.

Celkově musím říct, že se mi Linux líbil už dlouho ve smyslu jeho přístupu k licencování, svobodné volbě používaných prostředí i aplikací. Na druhé straně je možné, že leckoho může zmást právě ta velká volnost při výběru distribuce i samotných aplikací.

Také jsem očekával snížení náročnosti boje proti virům a spamům, který znepříjemňuje život snad každému, kde je alespoň občas připojený k netu.

Nejsem žádný Linuxový geek ani guru, a proto jsem čekal, že budu mít k dispozici stejně pohodlné prostředí k tomu, abych mohl počítač používat k práci i zábavě. Lákala mě stabilita a možnosti úpravy systému, i když jsou vykoupené třeba větší náročností při nastavení a vyladění. Je to ale spíš otázka zvyku a přístupu a já dávám přednost větší náročnosti v přípravě a menší za provozu.

K snadnějšímu rozhodování přispělo i to, že nepoužívám žádné specializované aplikace, jako je účetnictví, CAD, podporu pro PLC a další, se kterými jsou na Linuxu zatím problémy. Různé vizuální efekty jsou pro mě spíš jenom efekty, ale na běžném HW jsou pro Linux přece jenom dostupnější a provozuschopnější. A některé jsou i docela zajímavé.

Jak se připravit?

V každém případě jsem si chtěl zachovat a případně ještě vylepšit možnosti bezpečného ukládání a zálohování důležitých dat. Před samotným přechodem bylo samozřejmě nutné se dobře připravit. Hlavní příprava spočívala ve výběru distribuce pro konečnou instalaci a v úvaze nad tím, jaké použiji programy a aplikace tak, abych byl schopen plynule navázat na svou každodenní počítačovou aktivitu.

Zkoušení jednotlivých distribucí jsem prováděl jednak na virtuálním stroji VirtualBox a podle potřeby na zkušebním PC. Spolu s výběrem probíhaly i pokusy s některými aplikacemi, které jsem chtěl použít. Celé tahle činnost trvala několik týdnů. Jednak proto, že to není a nebyla moje činnost jediná a především proto, že jsem nechtěl zbytečně nic uspěchat.

Aplikace budu probírat v dalším článku, takže dnes se budu věnovat jenom výběru distribuce. Výběru předcházela podrobná a písemná úvaha o tom, co od dané distribuce očekávám (viz výše uvedené důvody).

Při zkouškách jsem se věnoval všem „mainstreamovým“ distribucím, jako je Fedora, Mandriva, openSUSE a Ubuntu, ale i dalším z bohaté nabídky, jako je ArchLinux, CentOS, Debian, Gentoo, Greenie, Kubuntu, Mint, PCLinuxOS, Slackware, SLED a Xubuntu. Jak je vidět, výběr byl docela rozsáhlý, a to ještě nepočítám, že bylo nutné vyzkoušet o několik verzí daného distra. Přesto jsem tomu potřebný čas věnoval a myslím si, že se to vyplatilo. Mohl jsem tak srovnat nejen distra, ale i jednotlivá prostředí, konkrétně GNOME, KDE a XFCE.

Při zkoušení jsem došel k závěru, že mi moc nevyhovuje prostředí KDE, a tak jsem některé distribuce vyřadil. Důvod nebyl nijak konkrétní nebo dramatický, spíš to byla taková směs subjektivních poznatků a zjištění, které nakonec rozhodly. Tím samozřejmě nechci říci, že někdo jiný nemůže dojít k diametrálně odlišnému závěru. XFCE jsem vyřadil vlastně jako první, protože mi přišlo pro moje plánované použití „nejchudší“ a nejméně použitelné.

Nakonec jsem došel k závěru, že mým požadavkům nejvíc vyhovuje Ubuntu. Zkoušel jsem i Ubuntu Studio. Je to zajímavá distribuce pro multimediální nadšence. Já mezi ně ale nepatřím, a tak jsem ho nakonec nechal stranou a zaměřil se na samotné Ubuntu. Problém nastal u prvních verzi Ubuntu 8.04, které vykazovaly na mém stroji podivnou nestabilitu a nečekané chování. Já měl v té době již všechno připravené, ale nechtěl jsem instalovat verzi 7.10, hlavně kvůli LTS. Nakonec jsem se rozhodl, že raději počkám, než bych musel instalovat a přenášet data dvakrát.

root_podpora

V mezičase jsem průběžně sledoval dolaďování verze 8.04 a hledal a zkoušel, jak po základní instalaci nastavit SW RAID. V momentě, kdy byla verze 8.04 dostatečně vyladěná a stabilní, jsem tak mohl přejít na instalaci. Nakonec jsem ještě zvažoval, jestli by nebylo lepší nastavit RAID už při instalaci, takže jsem definitivně zvolil k instalaci Ubuntu-8.04-alternate-i386.

Závěrem

V dnešním článku jsem chtěl krátce shrnout moje důvody pro přechod z OS Windows na Linux a způsob výběru optimální distribuce a jeho konečný výsledek. V příštím díle se zaměřím na své zkušenosti s počítači i Linuxem a konkrétní uspořádání SW a HW, na kterém probíhala instalace Ubuntu Hardy Heron.

Byl pro vás článek přínosný?