Seriál Linux pro zelenáče

Přestože se z linuxového zelenáče časem proměníte ve zkušeného uživatele, pravděpodobně budete během této cesty, ale i po ní, často narážet na různé nepříjemné problémy. Pak je dobré vědět, jak se s nimi můžete vypořádat. V článku bych chtěl popsat několik způsobů, jaké zdroje můžete využít.

Pokud máte rádi motory všech druhů, můžete si jich pochopitelně užít i v Linuxu. V následujícím díle začátečnického seriálu pro linuxové zelenáče si povíme něco o hrách, ve kterých můžete vytáčet motory mnoha druhů. Jedná se jak o arkádové hříčky, tak i do detailů propracované realistické simulátory.

V dnešním díle našeho seriálu pro linuxové zelenáče si představíme několik her, které si lze spojovat s Linuxem. Když se totiž zeptáte někoho zkušeného, jaké hrál na Linuxu hry, patrně zmíní některou z dnešního seznamu. Všechny mají jedno společné – vystupuje v nich tučňák jako hlavní postava.

V dnešním pokračování našeho seriálu pro linuxové zelenáče bych chtěl udělat rychlý a stručný přehled různých typů her, které můžete v Linuxu hrát. Nechci se soustředit na konkrétní herní žánry, ale raději na způsoby, jak si hry v Linuxu zahrát. Které programy můžete využít jako herní prostředí?

V minulém díle našeho seriálu pro linuxové zelenáče jsme zmínili několik málo možností, jak s audiem v Linuxu pracovat. Dnes nás čeká díl věnovaný konkrétní úpravě zvukového záznamu. Je docela těžké mluvit o několika programech, když je zde jeden, který je masově využíván – Audacity.

V tomto díle našeho pravidelného začátečnického seriálu bych se chtěl podrobněji podívat na základní způsoby práce s hudebními soubory v počítačích obecně. Poté uvedu aplikace, které jsou běžně používány v Linuxu pro jejich tvorbu. Budeme mluvit třeba o zvukových souborech jako WAV, MID a MOD/XM.

V dnešní době, kdy vám pomalu ke každým novinám či lepšímu časopisu přibalují DVD s videem, asi těžko odoláte tomu, že byste občas nechtěli nějaký ten pěkný film vidět. Řada lidí dnes nemá klasickou televizi a disponuje jen počítačem jako univerzálním přehrávačem. Lze využít k přehrávání videa i Linux?

V minulém článku z naší pravidelné série pro začátečníky jsme velmi rychle a přehledově prolétli multimediálním světem v linuxových operačních systémech. Zmínil jsme aplikace a více jsem se o nich nerozepisoval. To se dnes změní, protože si multimediální aplikace rozebereme podrobněji.

Když se obvykle bavím se začátečníky o tom, zda používat či nepoužívat operační systém Linux, dříve či později dojde řeč na multimediální obsah. Panuje u nich jakási zakořeněná myšlenka, že to Linux nedokáže. V dnešním díle se pokusím drobně nakousnout tento problém a vysvětlit, co je k dispozici.

I když jste začátečník, můžete občas potřebovat vytvořit nějakou příručku, leták či pozvánku. Ne vždy je úplně vhodné snažit se trápit s aplikacemi, které nějakou jednoduchou práci ve stylu DTP umožňují, protože čas vynaložený na obcházení nedostatků či chybějících funkcí může být neúměrně dlouhý.

Tento díl seriálu pro začátečníky bude zajímavý zvláště pro rodiče. Pro rodiče, kteří si chtějí kreslit s dětmi a za prostředníka mít počítač. Existuje jeden velmi pěkný a navíc multiplatformní program, který vám to umožní. Jeho prostředí je přizpůsobeno tak, aby jej mohly používat děti od tří let.

Pokud chceme seriózně zmapovat vektorový svět v Linuxu, nemůžeme minout produkt Xara Xtreme. Je to profesionální produkt komerční firmy, který byl kupodivu uvolněn pod svobodnou licencí. Aspoň jednou tak můžete mít pocit, že máte v Linuxu produkt, který ve Windows není.

Pokud chcete začátečníkům říci něco o vektorové grafice a jak ji zpracovávat v Linuxu, patrně se velmi rychle dostanete k programu Inkscape. Jedná se o svobodný program, který je však překvapivě konkurenceschopný a neustále se velmi aktivně vyvíjí. Na začátku však byl projekt Sodipodi.

V dnešním díle začátečnického seriálu bude řeč o práci s vektorovou grafikou, a to pomocí programu Draw z kancelářského balíku OpenOffice.org. I když je to jen jedna z mnoha částí tohoto známého kancelářského balíku, je překvapivě dobrá a pro běžnou kancelářskou grafiku obvykle naprosto postačující.

V posledních dílech našeho seriálu pro linuxové zelenáče jsme probírali fotografii. Z dřívějších dílů si možná pamatujete na zmínky o grafice vektorové. V dnešním pokračování se budeme vektorům věnovat naplno a představíme si některé známé a používané aplikace, které s nimi umožňují pracovat.

Dalším dílkem ve skládance zvané digitální fotografování je vlastní prezentace fotografií. Můžeme je rozdělit na ty, které budeme prezentovat online či na svém počítači. Programů existuje samozřejmě velké množství a není jednoduché říci, která je jednoznačně nejlepší. Třeba si z následujícího výčtu vyberete.

Ve chvíli, kdy se začátečník dostatečně seznámí se svým digitálním fotoaparátem, začne fotit větší množství fotografií. Z minula už víme, jaké programy může využít ke správě své sbírky, dnes si řekneme něco o programech, které mu pomohou fotografie upravit, tj. vylepšit vlastnosti nasnímaných obrázků z hlediska softwarového.

Každý vlastník digitálního fotoaparátu jednou vyfotí tolik fotografií, že se v nich přestane orientovat. Pak začne hledat, jaký softwarový pomocník by mu s tímto nelehkým úkolem pomohl. K organizaci může v Linuxu využít několik aplikací, o kterých se dnes zmíníme. A můžete takto zkrotit i vaši sbírku čítající tisíce fotografií.

Každý začátečník už určitě řešil otázku jak používat veškerá svá elektronická domácí zařízení, která lze připojit k počítači. Jedním z prvních byl určitě digitální fotoaparát. Lze jej také připojit k počítači s Linuxem? Vzhledem k tomu, že Linux používá dost lidí, asi se nabízí odpověď – samozřejmě to funguje.

V našem seriálu pro začátečníky jsme už zmínili všechny nejpoužívanější součásti kancelářských balíků. Zbývá zmínit součásti, které se nepoužívají tak masově, přesto mohou výrazně pomoci při určitých činnostech. Řeč může být o grafickém editoru, programu na tvorbu schémat či správci projektů.

Ve chvíli, kdy dojde na kancelářské programy, jistá skupina lidí se neobejde bez těch, které by jim pomohly lépe zacházet s větším množstvím dat. Někteří se uchýlí k tabulkovému procesoru, v určité chvíli to však už není možné, protože to přestává být únosné a pohodlné. Pak přicházejí pomoci databázoví správci.

Dnešní díl našeho začátečnického seriálu nebude primárně zaměřen na uživatele z řad domácích uživatelů. Počtou si spíše studenti, případně lidé, kteří mají na starosti nějakou specifickou oblast obchodu, až se mi chce říci manažeři. Řeč bude o prezentování např. výsledků z počítače před nějakým publikem.

Existuje program, díky kterému se v dávných dobách počítačového pravěku přeměnil osobní počítač z hračky pro pár nadšenců na uznávaný pracovní nástroj. Program se jmenuje VisiCalc a byl to první tabulkový procesor. Ten je dnes nezbytnou součástí každé účtárny. Co nám na tomto poli nabízí linuxová kancelář?

V minulém díle jsme nakousli problematiku „kancelářské krysy“ tedy někoho, kdo sedí v kanceláři a má k dispozici počítač s Linuxem. Dnes se podíváme konkrétněji na možnosti, které se mu nabízejí při zpracování textu. Éra klasických psacích strojů je nenávratně pryč. Kdo by je používal, když jsou dnes počítače všudypřítomné?

Počítač slouží v mnoha případech především jako velmi užitečný pracovní nástroj. Velmi často je využíván v kanceláři, kdy vám pomůže zastat mnoho rozličných a jinak komplikovaných administrativních úkonů. Může nám v tom pomoci i počítač poháněný linuxovým operačním systémem? Ale jistě!

V předchozím díle seriálu jsme začátečníkům představili nejznámější a asi nejpoužívanější sítě pro instant messaging. Záměrně jsem se vyhýbal vyjmenovávání programů, které můžete využít, protože o nich napíšu dnes. Není to nejkompletnější výběr všeho dostupného, spíše seznam programů, od kterých můžete začít.

Mnoho lidí samozřejmě ví, že internet se jako médium používá především k návštěvě stránek a k posílání e-mailů. Mnoho z nich však zjišťuje, že e-mail v mnoha případech není tak rychlý a bezprostřední, jak by bylo záhodno. Pokud jste mezi nimi, nahlédněte do dalšího dílu našeho začátečnického seriálu.

Pokud jako začátečník zakotvíte u poštovního programu z titulku, dříve či později zjistíte, že některé chybějící funkce lze do tohoto programu celkem snadno doplnit. Podobně jako se dají rozšířit funkce Mozilla Firefoxu, lze to ze stejné stránky provést i pro Thunderbird. Co je k dispozici?

Kromě prohlížení obsahu webových stránek je jednou z nejčastějších úloh, pro kterou využíváte internet, psaní e-mailů. Psát je můžete s využitím internetového prohlížeče pomocí tzv. online klientů, my se však zaměříme na programy, které máte přímo nainstalovány v počítači, na tzv. offline klienty. Začátečníci to určitě ocení.

Když jsem se v minulém článku pro začátečníky zmiňoval o prohlížečích a číslo jedna jsem přiřadil prohlížeči Mozilla Firefox, neopomněl jsem zmínit i jeden z důvodů všeobecné oblíbenosti – užitečné doplňky. Ty umožňují rozšířit prohlížeč o mnoho nových funkcí. Dnes si o nich řekneme něco víc.