Hlavní navigace

Linuxová kancelář a zpracování textu

Svatopluk Vít

V minulém díle jsme nakousli problematiku „kancelářské krysy“ tedy někoho, kdo sedí v kanceláři a má k dispozici počítač s Linuxem. Dnes se podíváme konkrétněji na možnosti, které se mu nabízejí při zpracování textu. Éra klasických psacích strojů je nenávratně pryč. Kdo by je používal, když jsou dnes počítače všudypřítomné?

Co vlastně rozumíme pod pojmem zpracování textu? Jedná se především o akce, které vedou k tomu, že napíšete nějaký text, dáte mu nějakou formu a úpravu. Nakonec jej vytisknete a vložíte třeba do obálky a pošlete klasickou poštou nebo přiložíte text jako přílohu k vašemu e-mailu. Další činností při práci s textem obvykle bývá ukládání nějakých informací v nestrukturované formě.

Text můžete do počítače napsat sami nebo jej dostat od někoho jiného. Můžete vytvářet či používat formuláře ze šablon, které jste si sami připravili. Do textu můžete vkládat obrázky či další grafické informace (jako jsou různé symboly, schémata apod.), studenti a vědci určitě ocení vkládání matematických vzorců. Dosti často používanou funkcí je i tzv. Hromadná korespondence.

Jedná se o funkci, která vám umožní na základě jednotné šablony vytvořit personifikované dopisy či jiné dokumenty. Představte si, že máte jednoduchý dopis, kterým zvete určitou skupinu lidí na nějakou vaši akci. Můžete jim poslat dopis, ve kterém vše vysvětlíte a nebude v tom špetka kreativity. Tu totiž můžete projevit tím, že vytvoříte sadu jedinečných dopisů, které budou začínat třeba speciálním oslovením a uprostřed textu se bude například nacházet informace o zasedacím pořádku. Dosáhnete toho tak, že si vytvoříte nejdříve zdrojový soubor, do kterého uložíte jednotlivé informace, které chcete v dopise mít (třeba oslovení, číslo řady a sedadla) a tuto informaci pak vložíte do předpřipravené šablony, která postupně vytvoří příslušné množství kopií s vloženými informacemi ze souboru s podrobnostmi. Pokud si říkáte, že firemní akce nepořádáte a jako soukromá osoba nezvete na své oslavy tolik lidí, zkuste se zamyslet nad tím, jak jednoduše potisknete např. 100 obálek adresami. A skončíte u hromadné korespondence.

Další komfortní funkcí, kterou dnešní programy pro zpracování textu nabízejí, je tzv. korektor překlepů. Často je to nazýváno jako Kontrola gramatiky, ale o kontrolu gramatiky ve skutečnosti nejde. Program totiž neumí opravit shodu podmětu s přísudkem (obvykle písmena i/y) či čárky ve větách. Jedná se v podstatě o speciální slovník, který dokáže procházet svou databázi slov a porovnávat ji s vámi napsanými slovy v textu. Ve slovníku jsou uloženy všechny (obvykle správné) varianty daného slova a pokud se vámi napsané slovo liší od formy ve slovníku, program vás na to upozorní (známou červenou vlnovkou pod slovem). Z tohoto důvodu je jasné, že program nemůže opravit špatně napsané slovo mít a mýt, protože nerozumí kontextu věty. Neumí prostě poznat, jestli se daná osoba ve větě myje či něco má. I tak vám však korektor překlepů pomůže podstatně omezit výskyt chyb ve slovech, které vznikly tím, že nemáte příliš hbité prsty, které se vám zamotaly a místo počítač jste napsali třeba pčoítač.

Do textu můžete vkládat i tabulky, obvykle nadefinujete počet sloupců a řádků a je vložena tabulka, do které můžete zadat vaše informace. Zároveň můžete vytvářet odrážkové seznamy (známé puntíky), číslované seznamy či u rozsáhlejších dokumentů vytvořit obsah. Na každé stránce můžete vložit i tzv hlavičku a patičku (někdy také značené jako Záhlaví nebo Zápatí), kde se mohou opakovat jisté informace jako je např. číslování stran nebo jméno autora dokumentu či firemní logo. Pokud jste člověk, který je za své texty placen od slova, máte možnost zjistit statistiku vašeho textu (počet slov, odstavců či celkové množství znaků).

Samostatnou kapitolou je tisk daného dokumentu na tiskárnu. K dispozici je mnoho funkcí, které umožňují tisknout text na výšku či na šířku stránky, měnit různě formáty (A3 nebo A4) nebo z daného dokumentu vytisknout jen určité stránky. Zároveň vše můžete vidět ještě před tiskem na obrazovce. Obvykle je text vytištěn tak, jak jej na obrazovce vidíte. To že text upravujete a zároveň vidíte na obrazovce ve formě, jak bude vytištěn, nazýváme zkratkou WYSIWYG (tedy What You See Is What You Get tedy co vidíte, to dostanete). Programy se obvykle snaží být co nejvěrnější a v drtivé většině případů se jim to daří.

Zapomněl jsem ještě zmínit takové standardní funkce, které nám umožní změnit nejen velikost písma, ale i jeho styl (skloněné, podtržené a tučné) nebo i písmo. Pod pojmem písmo rozumíme sadu znaků, které mají jednotný styl a zároveň se jednotlivá písma od sebe odlišují. Máme tak písma, která vypadají, že byla psána rukou či napsána na psacím stroji. Nejjednodušší a základní členění písem je na patková a bezpatková. Příkladem patkového písma je rodina písem Times Roman, bezpatkové písmo je např. Helvetica. Schválně se podívejte na zakončení písmen, patkové písmo končí takovými malými stříškami, kdežto u Helveticy nic takového není. Obvykle se v textu nedoporučuje používat příliš mnoho písem, setkáte se s tím, že nadpisy jsou bezpatkové a text patkový. To je však jen doporučení. I u nás se již začíná prosazovat prosazování jednotného vzhledu firemních dokumentů včetně písma. Mnoho firem tak již poznáte právě podle unikátního písma, které používají (v logu nebo firemních reklamách).

Velmi důležitou otázkou je, jak dokáží jednotlivé programy komunikovat s okolím. Řeč je o tzv. souborovém formátu. Na Windows jednoznačně kraluje formát .doc, což je výchozí formát pro součást kancelářského balíku Microsoft Office. Jako standard byl v podstatě nastolen tím, že se MS Office tak používá. Jeho největší nevýhodou je to, že vnitřní struktura tohoto formátu je uzavřená a nikdo kromě výrobce nezná přesnou specifikaci. To že je jeho podpora integrována i v jiných produktech, je výsledkem tzv. zpětného inženýrství. Zjednodušeně si to můžete představit tak, že programátor vytvoří nějaký dokument, ten v MS Office uloží a jeho strukturu pak podrobně prozkoumá a zkusí vydedukovat, jak danou informaci zapsat. Je to práce mravenčí a hlavně velmi zdlouhavá a únavná. Z toho je náhle jasné, proč jiné programy mají s načítáním formátu MS Office DOC takové problémy.

Pokusil se to změnit formát ODF, se kterým přišli tvůrci kancelářského balíku OpenOffice.org. Zkratka ODF (Open Document Format – v překladu otevřený formát dokumentů) je všeříkající. Tento formát se již povedlo uvést jako mezinárodní standard v roce 2006. Jeho velkou výhodou je to, že jeho formát je známý a každému dostupný. Tím, že je to standard, měl by jej podporovat každý program pracující s textem nebo aspoň ten, který chce zaznamenat nějaký větší úspěch. Zároveň vlády mnoha zemí (a například i orgány EU) prohlásily, že jejich úředníci na něj přejdou a budou je používat. V zásadě by tedy neměl být problém komunikovat s úřady právě jen pomocí formátu ODF, praxe je však jiná. je to však nad rámec tohoto článku. ODF se postupně dostává do dalších a dalších programů. Podpora ODF byla ohlášena už i pro nejposlednější kancelářský balík Microsoft Office 2007. Existence jednotného formátu by totiž měla vyřešit otázku toho, v jakém programu text upravujete. Nikdo by vám totiž neměl říkat, že daný text otevřete jen v jednom konkrétním programu, byť hodně používaném. Situace se jen pomalu dostává do tohoto stavu, kdy budou v oběhu dokumenty, které otevřete všude bez ohledu na aplikaci či operační systém.

Protože i Microsoft cítil, že jeho pozice se může zhoršit, pokud nebude podporovat standardní formát dokumentů, rozhodl se situaci vyřešit po svém – vytvořil si vlastní formát, který nechal projít standardizačním procesem. V roce 2007 se jím stal Office Open XML. Kolem jeho schvalování se objevilo několik nejasností a zdá se, že proces standardizace byl urychlen jen proto, aby měl Microsoft svůj vlastní formát, kterému jeho kritici vyčítají několik nevýhod. Proto na poli kancelářských balíků existují standardy dva, což určitě není na škodu a jen čas ukáže, který se stane používanějším. Každopádně např. OpenOffice.org podporuje oba standardy, je jen na vás, který použijete.

V Linuxu samozřejmě existuje velké množství programů, které s textem pracují. Záměrně pomíjím programy, které označujeme jako textové editory. Ty umožňují s textem pracovat, jsou však spíše určeny programátorům, které nezajímají vlastnosti textu, jsou to programy k úpravě obsahu, nikoliv vzhledu textu. Začátečníci proto častěji používají spíše tzv. textové procesory.

Existují dvě základní dvě skupiny programů, které jsme již zmínili minule. Textové procesory, které jsou samostatnými programy a pak programy, které jsou součástí nějakého balíku. Asi nejpoužívanějším programem z kategorie samostatných textových procesorů je Abiword. Jedná se o program, který je multiplatformní (kromě Linuxu jej můžete provozovat pod všemi nejpoužívanějšími systémy, jako je MS Windows, Mac OS X nebo BeOS). Jeho výhodou je především to, že je velmi úsporný a zároveň velmi mocný. V prosinci letošního roku to bude 10 let, co je program vyvíjen. Vznikl jako odpověď na velké kancelářské balíky, čítající několik desítek megabajtů. Velikost jeho instalace je kolem 6 MB. I v tak malém objemu se skrývá velký potenciál funkcí. Jeho tvůrci se v uživatelském rozhraní inspirovali ve firemním standardu  – programu Microsoft Word. Ten je samozřejmě schopen běžet jen na Windows, je tam ale samozřejmě velmi používán jako součást balíku Microsoft Office. I když to není ten standard tak, jak jej chápeme (standardizovaný nějakým institutem), masivním používáním ve firemním prostředí a na úřadech se z něj standard stal. Každý tvůrce, který chce uvést produkt fungující podobně pak stojí před rozhodnutím, zda jít vlastní cestou nebo rozhraní „okopírovat“ a implementovat. Když to neudělá, obvykle není o jeho produkt takový zájem. Tvůrci Abiwordu se inspirovat nechali a experimenty nepřipustili.

Sada funkcí je naprosto standardizovaná, můžete pracovat se všemi funkcemi, které jsme si výše zmínili. Abiword navíc umožňuje svou funkčnost rozšiřovat pomocí tzv. Zásuvných modulů. Podporuje samozřejmě i ODF a DOC. Do textu lze vkládat grafiku a pokud si stáhnete doplňující rozšíření, můžete ji i upravovat. Abiword stáhnete samostatně nebo jako součást balíku označovaného Gnome Office.

Zdaleka nejpoužívanějším kancelářským balíkem v Linuxu je patrně OpenOffice.org. pro práci s textem je vyhrazen modul OpenOffice.org Writer. Vzhledem velmi připomíná Microsoft Word, což se příznivě projevuje tím, že pokud umíte Word používat, zvládnete i OpenOffice.org Writer. Je vidět, že Microsoft Word byl vzorem, ale zároveň se tvůrci vyhýbají tomu, aby jej kompletně zkopírovali. Jedna skupina uživatelů to kritizuje (vývojáři říkají, že nedělají kopii MS Office) a druhá chválí. Řada postupů je jiných (uveďme třeba styly) a lépe propracovaných. Největší kritika se v současnosti snáší na použité uživatelské rozhraní, které připomíná spíše rozhraní kancelářského balíku před deseti lety. Někteří uživatelé to však oceňují. K dispozici je na mnoha platformách (Windows, Linux, Mac Os X atd.)

O standardních funkcích asi nemá smysl psát, v balíku prostě jsou a fungují. Zmíním se spíše o věcech, které jsou v OpenOffice.org jaksi navíc, oproti Abiwordu. V rámci vstupních a výstupních formátů (tedy které formáty umí OpenOffice.org Writer načítat a ukládat) je nabídka podstatně bohatší. Velmi výhodná je možnost ukládat vaše texty přímo do formátu PDF, který dokáže zajistit, že vámi vytvořený dokument bude vypadat na všech počítačích stejně, zároveň pak můžete zajistit, že nepůjde jednoduše upravit. Formát PDF je dnes zobrazitelný na všemožných zařízeních jako jsou PDA nebo mobilní telefony (počítače s různými operačními systémy nezmiňuji). I OpenOffice.org Writer podporuje možnost přidávání nových funkcí a stejně jako Abiword má české uživatelské rozhraní. Pro vytváření některých dokumentů jsou k dispozici sady několika průvodců, které vám tvorbu ulehčí (třeba Fax či Dopis). Přímo do textu můžete vkládat matematické vzorce. Podporuje i vkládání grafiky nebo automatických polí (jako jsou pole s datem, které se automaticky aktualizují atd.)

Posledním balíkem, který dnes zmíním, je KOffice. Je to výchozí kancelářský balík desktopového prostředí KDE. Text má na starosti program, Kword. Vzhledově a funkčně je blíže OpenOffice.org. Jeho základní odlišností je asi to, že nepoužívá klasický stránkový vzhled, využívá spíše tzv. rámce čímž má blíže k programům pro sazbu časopisů a novin. Jinak zde najdete standardní funkce jako jsou šablony, korektor překlepů, číslování seznamů či kapitol a třeba obsah dokumentu. Podporuje i ODF a výstup v PDF. Pokud vám nestačí Abiword a nechce se vám používat OpenOffice.org, stojí KOffice někde uprostřed. Programů na zpracování textu je samozřejmě více, než jsme zde zmínili. Ty jmenované bych označil jako vhodné kandidáty pro začátečníky.

Našli jste v článku chybu?

27. 10. 2008 7:34

kos (neregistrovaný)
Nic to nemění na tom, že pro produkty jmenované v článku kontrola gramatiky neexistuje.

26. 10. 2008 22:00

Ale no tak tohle není trolling, jen nostalgický povzdech :)
Vitalia.cz: Vychytané vály a válečky na vánoční cukroví

Vychytané vály a válečky na vánoční cukroví

Lupa.cz: Kdo pochopí vtip, může jít do ČT vyvíjet weby

Kdo pochopí vtip, může jít do ČT vyvíjet weby

Lupa.cz: Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Měšec.cz: Komu musí od ledna zvýšit mzdu?

Komu musí od ledna zvýšit mzdu?

120na80.cz: 5 nejčastějších mýtů o kondomech

5 nejčastějších mýtů o kondomech

Lupa.cz: Co se dá měřit přes Internet věcí

Co se dá měřit přes Internet věcí

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Podnikatel.cz: Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

120na80.cz: Horní cesty dýchací. Zkuste fytofarmaka

Horní cesty dýchací. Zkuste fytofarmaka

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Podnikatel.cz: Udávání a účtenková loterie, hloupá komedie

Udávání a účtenková loterie, hloupá komedie

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Lupa.cz: Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Vitalia.cz: Taky věříte na pravidlo 5 sekund?

Taky věříte na pravidlo 5 sekund?

Vitalia.cz: Pamlsková vyhláška bude platit jen na základkách

Pamlsková vyhláška bude platit jen na základkách

Vitalia.cz: Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

DigiZone.cz: Flix TV: dva set-top boxy za korunu

Flix TV: dva set-top boxy za korunu