Protože svůj systém si stavím sám, ani Gnome2 jsem nestáhl z binárních balíčků, ale z CVS. Nepoužil jsem označkovanou verzi, proto nebudu hodnotit ty věci, které by to mohlo ovlivnit, ale spíš celkový dojem.
Kdo očekává převratně nový vzhled, bude možná zklamán. Mnohé ikony sice byly přepracovány, ale zbytek systému vypadá docela podobně jako poslední verze Gnome1. Po čtvrthodině nastavování vám ani nepřijde, že jste provedli zcela zásadní aktualizaci.
Možná se ptáte, proč Gnome2 předcházelo tolik příprav.
Brzy po vydání Gnome1 začalo vznikat množství aplikací. Ukázalo se, že mnohé funkce řeší programátoři stále dokola. Proto začaly vznikat další knihovny (Oaf, Gnome-VFS, Gnome-XML, Bonobo, GConf, GtkHtml…), a ty byly postupně přidávány ke Gnome1. Nikdy s ním však nevytvořily jednotný celek. Programátoři se proto rozhodli základní balíky Gnome přepsat na novém základě. A tak vzniklo Gnome2.
V současné době naplno probíhá portování dalších aplikací z Gnome1 pro Gnome2. Doufejme, že se jich dočkáme již brzo. Pokud by se přece jen opozdily, nevadí. Gnome2 se na počítači celkem dobře snese s Gnome1 (to, které nainstalujete později, se ujme správy sezení a dalších úkolů).
Systémový pohled
Velké změny u Gnome2 tedy proběhly tak říkajíc „pod kapotou“. Celý systém používá nové Gtk a nový systém práce s textem – Pango (přesněji
Παν語). Plně podporuje Unicode a textové styly a umí pracovat s vyhlazenými písmy a vloženými obrázky. Namísto značně roztříštěného systému nastavovacích souborů vznikl nastavovací systém GConf, spravující centrální databázi konfiguračních registrů. GConf používá jednotné konfigurační soubory XML, ale externími moduly je možné konfiguraci ukládat i jinak (jako DB soubory či přes LDAP).
Plného využití doznal systém znovu použitelných komponent – Bonobo. V okně programu lze s jeho pomocí spustit libovolnou komponentu. Díky tomu je možné napsat například aplikaci, která obsahuje webový prohlížeč, doslova za deset minut.
Přibližný pohled na závislosti mezi balíčky najdete zde.
Paměťová náročnost základní verze Gtk sice mírně vzrostla, zato je nyní nezávislé na X11 – existují např. portace pro Windows a linuxový framebuffer. Dalším cílem budou zřejmě embedded zařízení.
Dokumentace se sice instaluje jako html dokumenty, ale je šířena ve formátu docbook, takže není problém si ji kvalitně vytisknout.
Uživatelský pohled
Novinek je opravdu hodně i z uživatelského pohledu. Proto se omezím jen na ty, které mi připadaly nejzajímavější.
Nautilus a systém
Správce souborů Nautilus na mne zapůsobil již ve své verzi pro Gnome1. Kromě samozřejmého spouštění kliknutím (nebo dvěma) podle základní asociované aplikace můžeme soubor otevřít z roletky jinou aplikací ze seznamu (a rozhodnout se, která z nabízených aplikací bude základní) nebo jej otevřít v okně pomocí komponenty Bonobo (jednou z vyvíjených je i nautilus-mozilla). Neocenitelné jsou též náhledy a náslechy souborů. Ve verzi pro Gnome2 se vzhled Nautilu příliš nezměnil, zato jeho rychlost vzrostla snad o řád.
Máme-li v systému podporu pro FAM (File Alteration Monitor) a v jádře podporu pro IMon (I-Node Monitor), pak se všechny změny zobrazí okamžitě, bez nutnosti obnovování. Zajímavá je i přímá podpora podmnožiny SVG. Soubory v oknech mohou být řazeny jako ikony, jako seznam a jako seznam skladeb. K souborům můžeme přiřazovat vlastní ikony a emblémy (grafické atributy) a dokonce předepsat jejich rozmístění v okně.
Nautilus s otevřeným PDF souborem (Bonobo komponentou z GGv)
CD-ROM a diskety se připojují roletkou z plochy. Povšiml jsem si, že některé verze automaticky otvíraly okno po připojení, jiné vysunuly CD-ROM po odpojení.
Nautilus srostl se systémem. Stará se o vykreslování pozadí pracovní plochy i o konfiguraci. Řídící centrum jako samostatná aplikace zmizelo a je nyní též součástí Nautilu.
Plocha a na ní konfigurátor pro nastavení asociací
Ke konfiguraci patří i zpřístupnění systému pro zdravotně postižené kompatibilní s AccessX systému CDE.
Nastavení zpřístupnění
Ztratíte-li se s myší na ploše, přijde vhod funkce, kdy vám po stisknutí Control krátká animace ukáže, kde stojíte.
GConf-editor
K centrální konfigurační databázi náleží konfigurační editor této databáze pro šťouraly. Verze pro příkazový řádek (gconftool-2) je též samozřejmostí.
GConf-editor je nízkoúrovňový konfigurační editor
Yelp
Inovace doznal prohlížeč dokumentace – nyní se jmenuje Yelp. Umožňuje prohlížet dokumentaci Gnome, info i man stránky.
Yelp, nový prohlížeč dokumentace
Anjuta
Anjuta je nové integrované vývojové prostředí (IDE), které tvoří mimo jiné nadstavbu grafického editoru uživatelských rozhraní Glade.
Projekt otevřený v editoru Anjuta
Terminál
Nový gnome-terminal pro Gnome2 podporuje profily. Zajímavá je též možnost otevřít v jednom okně více karet. Příjemné je, že si terminály do příštího sezení zapamatují aktuální adresář.
Fakt, že terminál neumí české znaky, však příjemný není. Po chvíli pátrání jsem přišel na následující rychlou opravu (bohužel se ani potom nevypořádá s mrtvými klávesami), která vyžaduje rekompilaci dvou balíčků:
V balíčku libzvt v souboru
libzvt/zvtterm.c změnit kódování pro DEFAULT_FONT.
V balíčku gnome-terminal (na CVS profterm) v souboru src/terminal-widget-zvt.c ve funkci
terminal_widget_supports_pango_fonts změnit FALSE na TRUE.
Gnome-DB
Gnome-DB je univerzální rozhraní pro práci s databázemi.
Ostatní programy
Geniální je aplet pro regulaci hlasitosti – třeba kolečkem myši.
K ladění a oznamování chyb slouží bug-buddy.
Chcete-li začít programovat, doporučuji gtk-demo.
Galeon sice není součásti Gnome2, ale jeho portace bude brzy hotová. Galeon se zbavuje své závislosti na Mozille a v nejbližší době jej budeme moci používat též například s GtkHtml.
Stejně usilovně se pracuje i na portaci projektů GGv,
Gnumeric a Evolution.
Nedostatky
První nepříjemností, na kterou jsem narazil, je fakt, že ze správce oken Sawfish i přepínače ploch zmizela podpora pracovních pohledů (viewports) a zbyla pouze podpora pracovních ploch (workspace). Zřejmě se jedná o ústupek méně vyspělým uživatelům, které by mohla podpora dvou podobných typů přepínání ploch mást. Jedná se o autorův úmysl a nejsem jediný, kdo jej nepřivítal (viz tato diskuse vývojářů). Takže Sawfish řady 1.1 (omylem vydaný jako 2.0) putoval rychle pryč a byl nahrazen svou předchozí verzí. Před tím jsem si ještě stačil všimnout, že podpora Unicode je u Sawfishe poněkud slabší než ve zbytku Gnome i konkurenčním KDE. Dolní uvozovku v titulku okna nezobrazil, o arabštině nemluvě.
Jistě si sami povšimnete podstatně horší úrovně překladu do češtiny. Slovenština je na tom o poznání lépe (zásluhou Stanislava Višňovského), takže si s ní vypomáhám (viz Poznámky ze shellového zápisníku). Za Gnome zatím nestojí žádný český distributor, takže překlad je zcela dobrovolný a pracuje na něm jen hrstka lidí ve svém volném čase. (Mimochodem, strojový česko-slovenský překlad by byl o poznání jednodušší než česko-anglický a značně by zrychlil lokalizaci. Zajímavý námět, nemyslíte?) (pozn. red.: Nemyslíme, chcete článek o strojovém překladu? :) – Johanka)
Po přechodu k freetype 2.1.0 zmizely některé nápisy. Zdali je na vině freetype, X-server kompilovaný se starší verzí freetype2, nebo Gnome, se mi zatím nepodařilo zjistit.
Gnome-volume-control, nový zvukový mixer, umožňuje skrýt nepoužívané regulátory, zato si při dalším spuštění nepamatuje původní hlasitost umlčených kanálů. Stejně tak volbu nahrávacího kanálu se systémem ALSA poněkud nezvládá.
Instalátor pro Gnome-print si neporadil s mými 1 700 písmy na disku, zřejmě proto, že některá nejsou zcela korektní.
Možná jsem byl nepozorný, ale nikde jsem nenašel nastavení, zda bude použito vyhlazení písma. Jediná cesta k tomu vede pomocí inicializace proměnné:
# Use anti-aliased fonts. GDK_USE_XFT=1 export GDK_USE_XFT
Podobně Nautilus a s ním i většina Gnome předpokládá, že jména souborů na disku budou v kódování UTF-8. Pokud nejsou, opět nezbývá než se uchýlit k proměnným:
# Filenames use current locale encoding, not UTF-8. G_BROKEN_FILENAMES=true export G_BROKEN_FILENAMES
Podobně jsem nenašel možnost změnit správce oken. Nicméně pokud tak učiním ručně, systém si to zapamatuje (pokud správce oken podporuje protokol správy sezení).
Ze seznamu oken zmizela možnost zabít zaseknutou aplikaci.
Škála rychlostí opakování kláves v konfiguračním editoru je dost hrubá a neumožňuje nastavení podle mého zvyku.
Nepříjemností Nautilu je fakt, že velikost souborů s náhledy občas překročí velikost vlastních souborů (zvlášť pro desetikilobajtové JPEG soubory).
Pro správce může být trochu nepříjemné, že ve standardní instalaci GDM není možnost spouštět relace KDE. Ani zajímavý přepínač témat Metatheme neobsahuje podporu pro témata QT a KDE.
Příjemné „vizuální pípání“, známé z KDE, v Gnome2 též doposud chybí. Ani terminál nereaguje na escape sekvenci visual-bell.
Přístup na plochu z okna pro výběr souborů je velmi komplikovaný. Pokud nevíte, že se plocha nachází v adresáři .gnome-desktop, nenajdete ji (protože začíná tečkou, není zobrazována).
Zatím jsem nepřišel na metodu, jak v Gnome2 zobrazit komponentu nebo aplet z Gnome1.
Budoucnost
Již dnes se rýsují možnosti, jak nové Gnome použít: Bonobo komponenty jako pluginy do webového prohlížeče a naopak, správa konfiguračních souborů na centrálních serverech, tvorba nejrůznějších prohlížečů a editorů na bázi existujících komponent.
