Je to jen muj nazor, ale po pouzivani KDE sem presel na GNOME a to z toho duvodu, ze graficky je rozhodne lepsi (opakuji pouze muj nazor). Takze uzivatele pouzivaji GNOME a chrochtaji blahem.
(ja pouzivam BlackBox, je kapku rychlejsi)
Takze, kdyz ukazu nekomu sede a nevyrazne KDE nebo zarici GNOME tak je vyber jasny.
Pricemz se nebavim o moznostech nastaveni, ale o prvnim dojmu.
Jo a omlouvam se, ze to neni az tak k tematu:)
Musim se pridat i kdyz z jineho duvodu. Jsem zvykly na Gnome, ale presto jsem chtel vyzkousel KDE, abych, pokud bude lepsi, na nej presel. Jenze uz po prvnim spusteni na PII 450MHz s 384 MB SDRAM me trklo, jak je to silene pomale a hladove po vykonu. Par dnu jsem to zkousel a pak jsem se vratil ke Gnome. Mozna se ke KDE jednou vratim, az budu mit stroj minimalne 4x rychlejsi. A i tak pochybuji, nebudu prece davat veskery vykon do systemu samotneho. Muze nekdo rozvest podrobneji, jak je to s tim vykonem ?
Aj ked sam pouzivam Gnome, musim sa KDE zastat. Ono totiz skompilovat dobre KDE je rovnake umenie, ako najst spravne zavislosti medzi balickami Gnome1 :-).
Takze zakladom su glibc a binutils, ktore podporuju prelinking od jakuba jelinka (k dostaniu napr. na rawhide, alebo inde pre kazdeho oblubenu distribuciu). S touto glibc a tymito binutils treba mat prebuildnute vsetky kniznice, ktore KDE bude pouzivat - to znamena aj XFree, freetype, fam apod.
Potom sa ide na Qt, CFLAGS "-O2 -mcpu=pentium2 -fomit-frame-pointer -fno-exceptions -fno-rtti" (pre p3 alebo celeron2 je dobre -mcpu=pentium3).
Podobne treba skompilovat aj KDE, ktore je dobre nakonfigurovat s --enable-final (pri kompilacii to chce viac pamati, ale cela kompilacia prebehne rychlejsie. V podstate to vytvori v kazdom adresari .cpp subor, do ktoreho naincluduje zvysok adresara a tento potom skompiluje).
Cela tato sranda chvilu trva, ale potom je to aj na p2 300MHz/192 MB RAM velmi zive, az som sa cudoval). No a na p3 1 GHz je to uz len taky fukot. Este som necakal dlhsie ako sekundu, kym sa spusti KDE aplikacia.
