Neutral czFree eXchange z.s.p.o. (dále NFX) je zájmové sdružení českých občanských sdružení, která provozují komunitní sítě v Česku. Cílem je koordinovat aktivity těchto organizací, propojovat je do jedné společné sítě a nákupy ve velkém ušetřit finance. Že nejde o malou hru dokazují datové toky do centra NIX.CZ. Z NFX ve špičkách teče až 8 gigabitů. Nejen o NFX jsme si povídali s Jaroslavem Střeštíkem.
Historie sdružení NFX
Jak tě napadlo iniciovat založení NFX?
Původně jsem byl aktivním členem kladenského sdružení Klfree.net a když jsem z kontrolní komise přecházel do rady, sháněli jsme konektivitu. Tenkrát jsme byli připojeni od Sloane a já jsem se snažil vyjednat lepší podmínky. Chtěl jsem třeba oddělit platby za toky do NIXu a do zahraničí, protože jedno se platí paušálně a druhé podle přenesených dat. Zároveň jsem chtěl stejné podmínky pro všechny české freenety a už tenkrát jsme plánovali, že se přes infrastrukturu Sloane propojíme a budeme vzájemně peerovat.
Jaroslav Střeštík
Jenže firma se začala vymlouvat, že to takhle nejde, že mají pevné ceníky a nemůžou to komplikovat a podobně. Pořád byl pro ně problém oddělit jednotlivé směry konektivity do samostatných VLAN. Tak jsem jim řekl: ‚Když nám to nezařídíte, tak si založíme vlastní sdružení, nakoupíme si konektivitu sami, staneme se členy NIXu a budeme si peerovat za paušál.‘ Nakonec jsme si skutečně neplácli.
Takže jsi pak začal ten nápad skutečně realizovat?
Během následujícího roku jsem oslovil další velké freenety jako je Liberec, Plzeň, Hradec Králové, Čelákovice a Unhošť. Sešli jsme se a hned jsme se vlastně dohodli, že založíme NFX. Když o tom tak zpětně přemýšlím, tak mě překvapuje že se společná shoda nalezla tak „snadno“, asi jsem měl tenkrát nějaké nadpřirozené přesvědčovací schopnosti (smích).
Několik sdružení si založilo další sdružení?
Ano, založili jsme zájmové sdružení právnických osob jako neziskovou platformu, ale narazili jsme ale na nějaké legislativní zádrhely, takže bylo nutné založit servisní společnost FreeTel, s.r.o., která převzala veškeré obchodní aktivity. NFX je tak vlastně především platformou pro výměnu informací a základních myšlenek: jak se sítě staví, jak se řídí, jaká zařízení jsou k tomu nejlepší a podobně. Na různých setkáních a valných hromadách se o tom vedou dlouhé a leckdy i vášnivé debaty.
Setkání členů NFX na Kladně
Takže NFX nemá žádné vlastní peníze?
Do sdružení jdou formou členských příspěvků jen peníze nutné pro jeho provoz. Například platby za racky na Sitelu, elektrickou energii a spoříme na další technický rozvoj.
Co myslíš konkrétně technickým rozvojem?
Takový projekt už přesahuje možnosti PC routerů a no-name switchů, ne že by to nefungovalo a nebo nebylo možné takto zprovoznit, ale následný růst po případě spolehlivost, jsou tím značně limitovány. Na začátku to samozřejmě bylo možné, začínali jsme s nejobyčejnějším 3Com switchem a jedním serverem jako routerem, ale dnes už používáme L3 switch Cisco. Takovéto uzly provozujeme hned dva a uvažujeme nad tím, že postavíme další uzel, do kterého bychom nakoupili zařízení od jiného výrobce.
Proč od jiného?
Už nastala situace, kdy kvůli softwarové chybě došlo k restartování celého zařízení a v našem případě hned na obou uzlech, protože jsou to dva identické switche. Chceme tedy pořídit druhou platformu, abychom takovým problémům předešli.
Propojovací uzel svobodných sítí
Jak tedy společně nakupujete připojení?
Po založení sdružení přišlo samotné vyjednávání o konektivitě. Nakonec jsme vybrali Telii, která se sice zpočátku zdráhala prodat nám na přímo 50 až 100Mbit, ale dnes patříme mezi významné české zákazníky. Také se nám podařilo stát se členy NIXu, což tenkrát nebylo nic jednoduchého, protože to byla ještě velmi konzervativní organizace. Postupně jsme pak začali navazovat peeringy s dalšími firmami, i když s některými „výjimkami“ ho pořád nemáme (smích).
Teď se chceme připojit do dalších zahraničních uzlů, abychom posílili svou pozici. Teď třeba jednáme o připojení do amsterodamského AMS-IX a chceme to udělat rychle. Protože až zjistí, že se k nim připojují i tihle malí operátoři, určitě přitvrdí podmínky (smích). Má to pro nás ale smysl, protože si tím dále můžeme snížit náklady.
České freenety jsou tedy připojené do jednoho centrálního uzlu v NFX a berou konektivitu jen od něj?
Ano, ti větší do toho šli hned, problém byl ale s těmi malými. Pro ně bylo výhodnější nakupovat připojení od lokálního poskytovatele a nedávalo jim smysl koupit linku do Prahy za desítky tisíc korun měsíčně a k tomu ještě platit část společného připojení a další provozní náklady. Časem ale klesla cena linek a i ty menší sítě si spočítaly a uvědomily, že propojení do jedné velké sítě pro ně má další výhody.
Dodržujete to, že je do NFX každá síť připojená dvěma různými trasami?
Každá ne, ale většina z nich už ano. Na začátku si všichni pořizovali jednu linku, ale časem pochopili, že jim dvě linky umožní balancovat provoz a v případě výpadku mohou jet nouzově jen na jedné. Velké české freenety jsou připojené plnohodnotně dvěma linkami.
Kolik máte přípojných míst?
V tuhle chvíli máme dva různé racky na Sitelu a připravujeme třetí PoP v novém datacentru, které jsme koupili a dobudováváme u letiště v budově Shiran Tower. Tam je prostor pro pětadvacet racků a do nich si mohou naše sdružení dávat své servery. Znamená to ale ještě hodně práce, protože všechno montujeme a připravujeme sami ve volném čase.
Zkoušeli jste i společně nakupovat hardware? Třeba nějaké servery?
Snažíme se i kromě virtuálního zboží, jako je zmíněná konektivita, zařídit i nákup hardware. Nakupujeme tak spolu třeba spotřební zboží jako UTP kabely, rádiové spoje Ericsson a NEC a podobně. Začali jsme i s optickými prvky, třeba 10GE SFP moduly, které umíme i naprogramovat pro konkrétní switche. Snažíme se zjistit, co jednotlivá sdružení potřebují, a pak to nakupovat společně. Ale nejde to tak snadno jako připojování samotné.
Kam budou směřovat freenety
Jaká je budoucnost freenetů? Mají dnes ještě smysl?
Drtivá většina komunitních sítí začala jako projekt několika nadšenců, kteří se chtěli levně připojit k internetu. Pořídili nějaká bezdrátová pojítka nebo natáhli kabel, koupili si jeden modem a bylo to. Někteří lidé investovali svůj volný čas a pomohli tak podobným sítím neuvěřitelně expandovat. Určitě i to sehrálo svou historickou roli a pomohlo to snížit cenu za připojení na úroveň, na jaké je dnes.
Už jsme se ale posunuli dál a je třeba se tomu přizpůsobit. Dnes je přes NFX připojeno bezmála 50 000 českých domácností a většina z nich se nechce připojovat k nějaké podivné sousedské síti, kde vám někdo odstraní problém, až bude mít večer čas. A protože sdružení už nekonkurují cenou, přestávají být pro běžného uživatele zajímavá.
Ve spoustě sdružení tak začínají pracovat zaměstnanci, případně se zakládají servisní organizace. Jen tak je možné zajistit připojení na vysoké úrovni, s dohledem a servisem. Nadšení je pořád důležité, protože spoustu práce udělají dobrovolníci, ale je třeba myslet dál.
Takže částečná profesionalizace je nutná?
Projevuje se to i na sítích samotných. Začínalo se na 2,4 GHz, ale tohle pásmo se rychle zarušilo. Pak přišlo 5 GHz, ale díky nízkým cenám bylo i tam velmi rychle plno. Teď už třeba uvažujeme nad odkoupením celorepublikového licencovaného pásma od někoho, kdo ho málo využívá. Podobných plánů a možností je celá řada. Ještě před pár lety by pro nás potřebná technika byla naprosto finančně nedostupná, ale teď už jsme schopni se na ni složit a navíc se dá pořídit za přijatelné peníze.
Změní se tím i připojení koncových uživatelů?
Rozhodně. Dnes není neobvyklé že je i v rámci těch menších freenetů provozována optická infrastrukturu až na úroveň domácností. Ať už se jedná o FTTB, nebo FTTH (na úrovni PtP, nebo PON), kvalita je přitom nesrovnatelně jiná. My kluci od bezdrátu víme, že nejlíp to funguje po drátu (smích).
Rádi bychom rovnou nasadili některou z novějších technologií jako VDSL nebo SDSL. Je to spíš ale zatím jedna z možností, tenhle model ještě nemáme promyšlený a propočítaný do detailů. Do této oblasti už navíc vstupuje ČTÚ, který se sice snaží regulovat cenu, ovšem má to i svá úskalí. Vznikají tak různé cenové paradoxy, které je potřeba také hlídat.
Děkuji za rozhovor.
ČLÁNKY DO MAILU