Názory k článku Kdy uvolnit software jako open source?
-
Clock (neregistrovaný)
Jo to bylo na Linksu 2 i na Ronje tento model. Fungoval - ale neprinesl zdaleka tolik penez aby to pokrylo naklady na dlouhodoby vyvoj.
Spis bych rekl, zaplatilo to konkretni individuelni funkcionality co lidi hodne zadali.
Ja bych rek, ze problem je, ze ujel vlak - u Linksu s CSS, u Ronji se 100Mbps.
Kdyby se tyhle veci mely implementovat tak si myslim ze to by stalo majlant a myslim si ze lidi by asi nechteli platit takove mnozstvi prispevku s tim, ze by riskovali, ze nejaci dalsi lide si proste pockaji a pak budou mit tutez funkcionalitu zadarmo.
Rek bych, ze zacinat projekt je snadne, ale cim starsi, tim vic "praktickych prekazek" - bug, nekompatibilit, problemu s kompatibilitou mezi novejsi a starsi verzi, nabalovani designu typu "snehova koule", nutnosti prepisu nebo redesignu znova od zakladu, zmen ve standardech, zmen v ocekavani uzivatelu, technologicky pokrok,...
Ale podle me by ten model mohl byt v budoucnu zivotaschopy, "jen" by bylo potreba vyresit zminene problemy - ted zatim asi nevim jak.
-
Clock (neregistrovaný)
Navic jeste bych rek problem byl konkurence - u Linksu Firefox, ktery ma stale nove featury (CSS, Taby, pluginy, co ja vim jeste), u Ronji je to kabelovy Internet / ADSL / rychlejsi levnejsi Wifiny
Proste nejak - propadlo se to do propadliste dejin, no :)
Ja se taky jednou propadnu do propadliste dejin, pokud mezi tim nevymysli nejakou terapii na starnuti :)
-
Neumis proste prekonat ten tipping point. Problem nikdy neni v nedostatku penez.
Nemas managerske schopnosti, ale ses presvedcen ze je mas (a tak se nic nebudes prece ucit) a od uspechu te deli jen ty penize co zrovna nemas. Tak si ty penize pujc kdyz si myslis ze problem je jen v tom. Ty si nepujcis protoze vis ze bys to i s nima nedal. Tak kde je vlastne ten problem?
Tady je ten problem:
http://www.youtube.com/watch?v=LuJ4hbkLiY0Vezmi si hned ten prvni bod: Ver v sebe a ver v uspech.
Neni tam receno. Knourej tak je to tezky, jak ses v haji a jak nemas prachy.
-
Škarda (neregistrovaný)
Pane Lenin, to není tak přímočaré jak si myslíte, že člověk věří úspěch, tvrdě pracuje a úspěch se dostaví. Já jsem měl taky určitý podnikatelský projekt, věřil jsem ve vlastní úspěch, představoval jsem si sám sebe, jak to daleko dotáhnu, věnoval jsem tomu spoustu času . a nakonec mi to selhalo. Důvodem selhání nebylo to, že bych tomu málo věřil, málo pracoval nebo fňukal. Hlavní důvod selhání byl ten, že se trh určitým způsobem posunul a ta moje služba se tomu nedokázala přizpůsobit, navíc nedosáhla potřebných parametrů.
Promarnil jsem tím spoustu času. Kdybych míň věřil v sebe a víc se na to díval realisticky, mohl jsem to ukončit dřív. Naštěstí jsem do toho dával pouze vlastní peníze a nikde si nepůjčil. Kdybych si půjčil, tak teď budu žít jako žebrák a splácet svoje dluhy. To, co radíte s půjčením peněz, je hloupost.
Co se týče té víry v úspěch, co říkáte třeba na Petra Hejla: http://www.bystrcnik.cz/?p=17157 http://www.exotopedia.org/wiki/Petr_Hejl Ten taky skálopevně věří tomu, že napíše vyhledávač lepší než Google, dokonce na to získal i investici jeden milión, ale úspěch stále nikde. Co teda podle Vás dělá špatně? Nadšení a víra v sebe mu rozhodně nechybí! On nikde nekňourá "že to nejde", naopak měl v plánu to prodat to Microsoftu za dvě miliardy dolarů. Jo, kdyby to bylo tak jednoduché, že stačí chtít, pracovat a úspěch se dostaví. Ale ono není.
-
Clock (neregistrovaný)
no - gratuluju k rozhodnuti si nepucit, ted nejste otrok dluhu a jste alespon svobodny clovek :)
Podle me podnikani je komplexni zalezitost, kde pusobi mnozstvi vlivu z nichz mnoho nelze nebo jen ztezi lze predpovidat, a nekdy to vyjde, jindy zase selze.
Treba jste se zase na tom neco naucil nebo procvicil, co clovek pouzije nekdy jindy.
-
Koukam nerespektovany Clock taky dospel k nazoru ze podnikani je nahoda. Vsechno vyzaduje nejakou kvalifikaci, ale podnikani ne, to je nahoda.
Na podnikani je nejabsurdnejsi ze si kazdy mysli ze to umi aniz by se cokoliv ucil. Vsichni jsou si absolutne jisti ze to umi.
Za 25 let co tohle delam NIKDY neprisel za mnou clovek a rek LENINE NAUC MNE JAK SE PODNIKA.
Vsichni co za mnou prisli my vynadali jak jsem neschopnej, nic neumim, jdu na to uplne spatne ale ze to neni problem staci kdyz jim dam par milionu a oni to rozjedou.
-
Clock (neregistrovaný)
Ja se citim nerespektovan kdyz pises "Koukam nerespektovany Clock taky dospel k nazoru ze podnikani je nahoda. Vsechno vyzaduje nejakou kvalifikaci, ale podnikani ne, to je nahoda."
Dale se citim nerespektovan kdyz pises "Na podnikani je nejabsurdnejsi ze si kazdy mysli ze to umi aniz by se cokoliv ucil. Vsichni jsou si absolutne jisti ze to umi."
-
Clock (neregistrovaný)
Podle me kdybyste se na veci dival realisticky, tak tu treba vubec nemusite byt, dle meho nazoru jsme se vyvinuli k tomu, abysme prezivali a rozmnozovali se, ne abysme se divali na veci realisticky.
Nevim do jake miry se to kryje nebo nekryje, divat se na svet realisticky a prezivat a rozmnozovat se.
-
euro-septik (neregistrovaný)
Dobry postreh, proto tu jeste po X tisicich letech neceho, cemu se honosne rika "civilizovana" spolecnost, vybavene necim co oznacujeme [a tvarime se ze uznavame] jako idealy pobiha predevsim spousta nemyslicich hospodarskych zvirat (dojena a porazena podle potreby temi, co idealy odlozili cestou za postavenim).
Ono totiz videt svet takovy jaky je a zvladnout v nem spokojene zit pomalu nejde dohromady (kdo se nezblazni ten si mozna zvykne ;-). Jeste si lajsnout rodinu a cekat ze z deti vychovate lidi a ne dobytek (vliv okoli) chce silenou odvahu nebo nemyslet (a to je v rozporu s nezkreslenym vnimanim sveta).
Cekat ze se neco zmeni je pak naivni (uz jen tohle zjisteni je celkem depresivni), neb neuvazujici vetsina je prilis silna zaporna zpetna vazba.
-
Franta (neregistrovaný)
+1 Přesně tak. Ono i když se člověk snaží a dělá to dobře, nemusí to vyjít – ne všechno můžeš ovlivnit. Trochu toho štěstí je potřeba. Při větším počtu pokusů už je to jen statistika – žádný šamanismus, prostě určité procento projektů vyjde a určité nevyjde. Jde tedy jen o to, nevsadit všechno na jednoho koně – člověk může mít při tom prvním pokusu zrovna smůlu a pak, jak píšeš, skončí v dluzích a třeba se z toho nikdy nevyhrabe.
-
Franta (neregistrovaný)
Není to jenom náhoda, ale je to i o náhodě. Aby se něco povedlo, je potřeba* spousta úsilí a schopností, ale i nějaké štěstí (vhodná situace na trhu, obchodní partneři, kteří tě nepodrazí atd.), které nemáš pod kontrolou.
Dejme tomu, že v 80 % budeš mít relativně štěstí a ve 20 % smůlu. Při dostatečném počtu pokusů je to v pohodě. Ale co když budeš mít smůlu zrovna při svém prvním podnikatelském záměru a odrovná tě to tak, že se do konce života nevyhrabeš z dluhů? Proto jsem psal, že je dobré nevykrvácet hned na prvním pokusu, aby ses dostal i k těm dalším.
*) teď pomiňme ty "nejhloupější sedláky, kteří mají největší brambory", i když nic neumí -- prostě měli jen štěstí, ale těch je málo, statisticky bezvýznamné
-
euro-septik (neregistrovaný)
Ne, problem je ze Lenin je buh, takze si muze v jedny diskuzi 3x protirecit a furt je buh. My ostatni jsme min nez Leninovo hovno.
Odplaz se z jeho nejsvetejsiho zornyho pole a uz vickrat nedelej tu chybu ze na Jeho Svatost promluvis. Zes to nemyslel vazne (a tedy neslo o svatokradez skutecnym zpochybnovanim Jeho Svatosti) je jasne z toho zes jeste odpovedel a nezmenil se rovnou v solny sloup (dekuj Boh ^H^H^H LENINovi za shovivavost).
-
1. Hejl mel v planu vyvinout a prodat algoritmus. Vyhledavac provozovat jen v pripade neuspechu prodeje. Vyhledavac ted provozovat nechce protoze zjistil ze na to nema, protoze to vyzaduje zpracovani velkeho mnozstvi dat.
Algoritmus se prodava obtizne kdyz ho nechce dat z ruky. Napsal jsem si s nim asi 2 maily a trval na tom ze jediny dukaz ktery je ochoten poskytnout jsou ty stranky co ma na webu. To mi nestacilo abych ho koupil. O cene jsem se nim nebavil.
Vyhledavac ten by se prodaval mnohem lepe, protoze kupec vidi funkcni reseni.
2. Ja jsem krachnul trikrat. Poprve jsem podnikani sice znal teoreticky, ale ne prakticky. I kdyz mi rikali ze tohle je dulezite tak jsem je nebral dostatecne vazne. Chapal jsem ze je to sice dulezite, ale zase ne tak moc. Tak zjistil jsem ze to co mi rikali je extremne dulezite. Dobra zkusenost. Krachnul jsem uplne na nulu, prisel jsem o barak a vsechno.
Podruhe jsem asi krachnul umyslne. Pozde jsem videl ze tam kam jsem chtel doject nedojedu vcas a na delsi vyvoj uz nemam prostredky. Tak jsem se rozhodoval mezi tim firmu prodat za par drobnych nebo ji krachnout. Vedel jsem ze rozjezd z uplny nuly bude jednodusi nez kdyz mi zustane v kapse par drobnych, tak jsem udelal BOOST OR BUST, vydali jsme nehotovou verzi, prezentovali na par vystavach, zajem byl maly naklady na dalsi vyvoj by to nepokrylo. Zabalili jsme to.
Podruhe jsem ale neprisel o barak, auto, letadlo a vsechno. Tak jsem se toho musel jeste zbavit tak aby to vypadalo jako neuspech v podnikani. To byl docela kumst protoze jsem to zainvestoval do neceho co melo velkou tendenci krachnout, sebevrazedny projekt, pracoval jsem na plny koule ale ono se to nakonec rozbehlo, spolecnik si mych 40% nechtel vzit a tak jsem mu rek ze tu firmu dokazu slozit i presto ze mi kontroluje ucetnictvi a smlouvy ktery podepisuju. On tomu neveril rek at to zkusim a opravdu se mi to povedlo. Uz jsem rozumel byznisu dostatecne dobre abych pochopil kam staci jen malo cvrknout a ono se to cele slozi. Rikal jsem si no uz bylo nacase.
A pak jsem to rozjel. Z nuly se vzdy startuje nejlip. Clovek nema psychicky vazby na veci co nechal za sebou. Minulost neresite, neresite co muzete ztratit, protoze muzete jen a jen ziskat. Vite ze mate pred sebou nadhernou bucoucnost.
-
euro-septik (neregistrovaný)
A po dalsich 30-40 sezenich u psychouse mu zvolna zacne dochazet ze si to vsechno vysnil a poslednich 10 let blouzni - po tom co se slozil z toho ze i kdyz chtel strasne moc podnikat tak ho nenapadlo jak a uz to ponizeni nedokazal unest.
Doktori rikali, ze kdyz mu to lidi nebudou predhazovat tak ze neni nebezpecn ... O-ou, musim letet ;-)))))
-
kert (neregistrovaný)
1) Nebuď tolik depresivní.
2) Nebuď tolik submisivní.
3) Nebuď tolik méněcenný.
4) Jestli nevíš jak vyřešit 1) - 3), zajdi k tomu psychoušovi, co už tě (zcela správně) napadl.Až to budeš mít, tak:
5) Neřeš, zda Lenin mluví pravdu nebo ne, nepolemizuj, nech se prostě inspirovat.
a/nebo
6) Mlč. -
Kdyz chces mit muj respekt tak se zacni chovat jako chlap a ne jako ubrecena princezna.
Misto tvych narku jak je to tezky a nemozny tak zacni premyslet co by bylo potreba aby jsi s tim pohnul smerem dopredu.
Ze ses kritizovan nepravem? Vzdyt se ti to podelalo. Uvedom si ze je to tvoje chyba, kdo jiny by podle tebe za to mohl? Nahoda neexistuje, prestan se na ni vymlouvat. Zes nejake veci nemohl dopredu vedet? To mas pravdu, on to ale dopredu NEVI NIKDO. Vsichni tu mame stejne podminky.
BOD CISLO JEDNA.
KDYZ JSI PRESVEDCEN O TOM ZE TO NEDAS TAK TO PAK DOOPRAVDY NEDAS. Protoze podvedome se snazis minimalizovat ztratu a tudiz se drzis zpatky. Musis ject dopredu jak tank.
Kdyz budes porad tvrdit ze za neuspech nemuzes, tak se logicky nic nenaucis. Vsechno znas nejlip, ale ono se to pohnojilo. Samo.
Vis co je problem mladych kluku? Ne ze nic o managementu nevedi, ale ze si mysli ze vedi vsechno. Proto jsou neuspechy pro ne to nejprospesnejsi co je muze potkat. Ty uz sis ho prozil, tak prestan brecet a pouc se a pokracuj.
-
EMOušek (neregistrovaný)
No je fakt Clocku, že jestli se cítíš nebo necítíš respektován, to je Leninovi i ostatním lidem na téhle diskuzi úplně jedno.
Ale udělej si z toho ctnost: dej se na EMO, ti se běžně rejpají ve svých emocích a litujou se, mezi nima budeš mít s takovými úvahami úspěch.
Zkuz z toho udělat EMO píseň nebo báseň, bude z toho hit a vytřeš Leninovi zrak, jak budeš úspěšnej! Třeba:
Cítím se nerespektován
Lenin mě v diskuzi kritizuje
jsem jen v depresích schován
přetěžký smutek mě sužujeÓ lidé v diskuzích,
proč se tak k sobě chováte
přešel mě všechen smích
na moje emoce nedbáte -
Clock (neregistrovaný)
Ja se citim nerespektovan kdyz rikas "No je fakt Clocku, že jestli se cítíš nebo necítíš respektován, to je Leninovi i ostatním lidem na téhle diskuzi úplně jedno."
Dale se citim nerespektovan, nepravem vysmivan a nepravem kritizovan kdyz pises "Ale udělej si z toho ctnost: dej se na EMO, ti se běžně rejpají ve svých emocích a litujou se, mezi nima budeš mít s takovými úvahami úspěch."
Dale se citim nerespektovan, nepravem vysmivan a nepravem kritizovan kdyz pises "Zkuz z toho udělat EMO píseň nebo báseň, bude z toho hit a vytřeš Leninovi zrak, jak budeš úspěšnej!"
Dale se citim nerespektovan a nepravem vysmivan kdyz pises
"
Cítím se nerespektován
Lenin mě v diskuzi kritizuje
jsem jen v depresích schován
přetěžký smutek mě sužuje
[...]
přešel mě všechen smích
[...]
" -
EMOušek (neregistrovaný)
Clocku, neber si to ve zlým co ti říkám. To, že tě někdo v diskuzích bude kritizovat ať už právem nebo neprávem je fakt, se kterým se prostě musíš smířit. Mně taky lidi mnohokrát vynadali, Leninovi taky vynadali, no a co? No a nic.
Až tě někdo bude kritizovat, tak si můžeš říct, že je to blbec (třeba mu to i můžeš napsat), nebo si můžeš říct, že má pravdu a přijmout jeho kritiku. Ale prosímtě nerejpej se v tom, jak se cítíš! To opravdu působí jak kdybys byl parodie na EMO.
RADA: Když nebudeš v diskuzích rozebírat to, jak se cítíš, tak pak nebudeš vypadat tak blbě.
-
5o (neregistrovaný)
Ja som tiež chcel začať open source, s mojim novým produktom. Ale dostať ho na takú kvalitu a sám, je veľmi ťažké. Najťažšie je udržať tú podporu a pravidelný release. Navyše ma to zo začiatku iba ťažko uživí. Preto sa naplno venujem môjmu produktu v komerčnej sfére aby som mohol vytvoriť vývojový tím a workflow. Keď sa to podarí a jadro produktu dosiahne požadovanú stabilitu pre uveľnenie open source, tak možno aplikujem biznis modely open source na zvýšenie prestíže a ziskov z tohoto produktu.
-
nerobím veľmi do softvéru, skôr do kníh a sú opensource. prečo? viac dôvodov, ale hlavne mi vadí DRM a potreba sa niekde registrovať a dostávať na mail spam (som rád, že existuje 10 minute mail, ale aj tak). A tiež nemám chuť robiť e-shop, pretože je ich plno v akejkoľvek oblasti a sám sa takým veciam vyhýbam.
-
Franta (neregistrovaný)
Pokud vyhovuje definici, tak ano -- samotné zdrojáky nestačí k tomu, aby šlo něco označit jako open source. Totéž platí pro svobodný software.
A placený/neplacený s tím nemá nic společného.
-
Franta (neregistrovaný)
Přijde mi, že autor uvažuje podle schématu
1) udělat open source software
2) vybudovat komunitu
3) profita pak mu to nevychází. Možná něco vydal a nikdo mu nepřispěl nebo nedostal zpětnou vazbu a teď je zklamaný. Ale to přece není žádná tragédie, není to prohra. Hodně lidí je pasivních a že se nikdo neozval, ještě neznamená, že to nikomu nemělo k užitku. Smysl to má.
Doporučuji tomu nechat spíš volný průběh. Svobodný software je přirozený a správný způsob, jak vyvíjet. Člověk napíše něco pro sebe a protože si myslí, že by se to mohlo hodit i někomu jinému, tak to vydá. Pokud se to nikomu nehodí, nebo se jen neozve, nic se přece neděje, nehledejme v tom problém. Co se týče "marketingu" je dobré moc nad tím nespekulovat a nechat prostě pracovat zákony trhu -- musel bych napsat deset článků, abych získal nějaké patche od komunity? Pokud jsou mým cílem patche, tak se na psaní článků vykašlu a radši upravuji ten software sám, bude to rychlejší a efektivnější. Jindy se mi naopak lidi ozvou sami a nabídnou pomoc. Vždy záleží na konkrétní situaci a dopředu to nejde moc odhadnout. Nemá cenu nad tím moc mudrovat v takovýchto článcích a stresovat se, jestli bude "profit" nebo ne. Prostě pohoda. Vydávejte software jako svobodný, protože to je ta správná cesta a co dělat potom a zbytek se ukáže časem.
Co se týče "házení na github" -- to je trochu zrádné -- je to příliš snadné, a je tam proto spousta odpadu. Nezapomínejte napsat nějakou základní dokumentaci, resp. popis, co to dělá a jaký to má smysl. Jestli má program GUI, nafoťte obrazovky, jestli má nějaké netriviální vstupy a výstupy (něco víc než unixová roura), dejte tam diagram.
-
Franta (neregistrovaný)
P.S. Abys něco vydělal, tak potřebuješ nějaký užitečný produkt a služby, potřebuješ dát lidem nějakou hodnotu, za kterou budou ochotní platit. A to je těžké vždycky – podnikání prostě těžké a náročné je. Dělat svobodný software je přidaná hodnota pro uživatele, má víc práv a možností než u proprietárních programů, a je to konkurenční výhoda pro tebe.
-
Franta (neregistrovaný)
P.S. stejně jako se firmy pyšní tím, že v jejich továrnách nepracují devítileté děti jako otroci a že nevylévají nějaká svinstva do řeky a nevypouštějí je do vzduchu, stejně tak má smysl propagovat to, že se nesnaží ojebat zákazníka pomocí nějaké EULA licence a že mu místo toho dají svobodu. Tohle má navíc zcela konkrétní (pozitivní) dopad na zákazníka.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Když si váš zdroják může kdokoliv stáhnout zdarma, tak za něj těžko bude platit. A vám pak nezbývá, než financovat vývoj z jiné aktivity, což je obtížné až nemožné. Nakonec proto například Canonical prodělává na Ubuntu od prvních dní až do dneška. Shuttleworth si může dovolit pojmout provoz společnosti Canonical jako extravagantní koníček. Sice ho to vyjde dráž než jeho cesta na ISS, ale některé koníčky jsou holt dražší než jiné :)
Zásadním problémem open source je pak mizerné využití prostředků kvlli absenci zpětné vezby. Například autoři Gimpu dostávají nějaké dary, a léta píšou naprosto podřadný SW, který by si soudný grafik za peníze nikdy nekoupil. Kdyby psali SW komerčně, dávno by zkrachovali, a šli pracovat na něčem užitečnějším. Takhle vedou léta neplodných diskusí a vydávají mizerný SW. Uživatelé jejich SW prakticky ignorují (snad vyjma Linuxu, kde nic lepšího není), a tvůrčí potenciál autorů je nevyužitý.
-
Franta (neregistrovaný)
Ale takový Photoshop je v tomhle ještě mnohem horší – zkušený uživatel v tom pracovat může, ale nováček si v tom bude připadat asi jako když si poprvé sedne k VIMu. Oproti tomu takový Paint Shop Pro mi přišel dost intuitivní a přátelský. Gimp je někde mezi tím – pokud se člověk vyrovná s těmi třemi* okny, tak už je to pohoda.
*) na více monitorech zjistí, že je to naopak plus
-
STen (neregistrovaný)
+1. To, co v GIMPu bylo složité, ale s trochou trpělivosti a logického myšlení to šlo, tak ve Photoshopu je někde na úrovni „celý den v prdeli“. Dost mi to připomnělo SAP nebo AutoCAD: super programy, když je ovládáte, ale bez nejméně týdenního intenzivního školení je to nepoužitelné.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Photoshop je nástroj pro profesionály. Je otázkou, na jakou skupinu zákazníků se snaží zaměřit autoři Gimpu. Nejspíš si tu otázku ani nikdy nepoložili. Gimp není ani jednoduchý nástroj pro amatéry typu Zone Photo Studio, ani nástroj pro fotografické úpravy Nikon Capture NX2, ani profi nástroj jako Photoshop. Pro amatéry je má neergonomický interface a je přeplácaný zbytečnými funkcemi na úkor těch, které by zákazníci naopak ocenili (třeba content aware resize/fill). Profesionálové úplně stejně zapláčou nad interfacem, ale navíc jim bude chybět podpora HDR, CMYK, pokročilé filtry atd.
SW se nedá vyvíjet, jako když pejsek a kočička vaří dort. Vznikají pak zpatlaniny typu Gimpu. -
Lael Ophir (neregistrovaný)
To jste asi moc nepochopil. Většina lepších fotoaparátů má dnes 12-14 bitů na kanál. Když použijete "specializovaný program", dostanete z něj výstup s 8 bity na kanál; jinými slovy o spoustu informace přijdete. A o další informaci přijdete díky chybám zaokrouhlování při úpravách v SW, který pracuje s 8 bity na kanál.
-
Michal Kára (neregistrovaný)
Ne, mimo jseš ty, HDR je něco jiného.
Mimochodem, JPEG je osmibitový a ukládání do 16-bit TIFFu má hodně málo foťáků. Takže jediný způsob jak těch jeho 12-14 bit využít je vyvolávat RAW, což GIMP plugin zvládá v tech 12-14 bitech. Nebo jinak: Když do Photoshopu nahrajete JPEG a ukládáte JPEG, tak je docela jedno, že umí větší barevnou hloubku, protože se to neprojeví. Projeví se to jen pří workflow typu "zpracovávám zásadně 16-bit TIFF".
To už bych GIMPu vyčítal jiné věci - textová vrstva jen vodorovně, neexistence ničeho jako vrstvy úprav... ale pro moje amatérské potřeby bohatě postačuje i tak.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Chyby zaokrouhlování se samozřejmě projeví i pokud pracujete se vstupy s 8 bity na kanál, pokud vaše workflow nepracuje s větší bitovou hloubkou.
Ano, primárním vstupem pro 48-bitové workflow (16 bitů na kanál) je RAW formát. Jenže "vyvoláním" RAW formátu na 8 bitů na kanál o spoustu informace přijdete. Řešením je "vyvolání" RAW fotky do 16-bit formátu.
Samozřejmě absence vrstev úprav je problém. Podobně jako absence CMYKu, neexistující content aware resize/fill, absence pokročilých pluginů atd.
Cílovou skupinou pro Gimp jsou podle mě pánové podobní autorům: geekové bez znalosti věci a bez citu pro grafiku. Nakonec pan šéfredaktor to pěkně demonstroval ve svém seriálu "jak udělat ze špatné fotky ještě horší pomocí Gimpu". Červené oči? Vyplníme je černou barvou, ať to má "efekt mrtvé milenky". Snížit hloubku ostrosti? Dáme blur na spodní polovinu fotky, bez přechodu, a samozřejmě i objektu v popředí. Samozřejmě i s Gimpem se dá nějak pracovat, ale pro profáka to musí být jako polykat písek.
http://www.root.cz/clanky/oprava-cervenych-oci-v-gimpu/
http://www.root.cz/clanky/snizeni-hloubky-ostrosti-v-gimpu/ -
Michal Kára (neregistrovaný)
CMYK je pro home usera k ničemu. Content aware fill je featura, kvůli které jsem koupi Photoshopu fakt zvažoval, testoval v demu, ale nakonec jsem se na to vy... zas tak často ho nepotřebuju a stejně nefunguje vždycky jako v reklamních videích :)
Vyvoláním možná o spoustu informací přijdu, ale je otázka, jestli to vůbec poznám ;) Jediný případ, kdy se to nějak viditelněji (= nad úroveň pixel-peepingu) projeví je, když mám v obrázku barevný přechod a dělám úpravu jasu / kontrastu / ... Pak to fakt docela posterizuje. Ale když tuhle úpravu udělám při vyvoláním, tak je to OK a rozdíl mezi 8-bit a 16-bit zpracováním bude naprosto minimální.
Pro mě zas bylo jak polykat písek, když jsem zvyklý na GIMP a zkoušel jsem něco ve Photoshopu ;)
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Souhlas, řada funkcí Photoshopu je domácímu uživateli k ničemu. O cílení Gimpu jsem už psal.
Ano, právě úpravy v barevných přechodech jsou poněkud problematické. Například uměleckým fotografům to dost vadí. Mě to tolik netrápí, ale 16-bitové zpracování mohu provádět i v jednoduchém Nikon Capture NX2.
-
Jiří Knesl (neregistrovaný)
Něco jsem vydal a samozřejmě většina žádnou velkou odezvu neměla. Část ale lidi používají. Třeba Mockistu https://bitbucket.org/jiriknesl/mockista lidi používají. Sám ho učím na svých školeních, takže bych mohl říct, že mi pomáhá, ale není to tak úplně pravda, kdyby nebyl, učil bych jinou mockovací knihovnu.
K zákonům trhu, propagaci apod.
U software obecně platí:
1) nejdřív musí být skvělý marketing
2) musí to skvěle vypadat/být skvěle prezentováno
3) až na třetím místě je funkcionalitaMrzí mě to, software vyvíjím víc než půl života. Ale na světě už to tak je, že vyhrává ten s lepším marketingem. Pokud mají dva konkurenti podobný marketing, vyhrává ten, kdo "vypadá" líp. A když oba vypadají dobře, teprve tehdy dojde na funkcionality.
Já, abych dostal patche od komunity, jsem musel napsat 2 články. Navíc jsem díky nim dostal cenné rady, kudy projekt vydat. Začali to používat lidi a když se něco stane, dostanu feedback. Nebýt těch dvou článků a pár školení, kdy jsem pár lidí na Mockistu přivedl, asi bych vyvíjel potmě, nikdo by nic nepsal a já bych nevěděl, jestli jdu dobrou cestou.
-
Franta (neregistrovaný)
Ad marketing: možná to tak funguje u patlalů, kteří chtějí něco rychle zbastlit, odevzdat a šup na další "projekt". Ale v seriózním byznyse jde o kvalitu, dlouhodobou stabilitu a důvěru. Samozřejmě, že i různé propagační materiály nebo třeba dokumentace by měly vypadat dobře, ale hlavní je ta kvalita -- bez ní je všechno ostatní na nic. Je to podobné jako v osobních vztazích -- můžeš se přetvařovat nebo vyprávět naučené vtipy, ale časem ten druhý zjistí, jaký jsi ve skutečnosti a pokud jsi svině, přátelství končí -- ať jsi předtím měl marketing sebelepší.
-
Smazaný profil
Nemozem suhlasit, ze kvalitny SW sa predava sam. Suhlasim naopak s Jirkom - co je v krajsej krabici a o com je viac pocut, to sa bude viac pouzivat, aj keby bolo na trhu niekolko lepsich produktov.
Zoberme si napr. CSS preprocesory Less vs. Stylus - ktory je lepsi a ktory sa viac pouziva? Alebo Markdown vs. Texy!. (Zend, Symfony, Cake, CI) vs. Nette.
Ked okolo projektu nie je buzz, malokoho k nemu dotiahnes. Pekny prikladom kvalitneho produktu, ktory zvladol marketing a buzz je Sublime Text.
-
Franta (neregistrovaný)
Rozšířenější je (celosvětově) Markdown, ale nepřijde mi, že by měl nějaký výrazný marketing -- spíš to bude díky jeho vlastnostem -- např. že ho můžu nainstalovat jedním příkazem (standardní balíček v mé distribuci) a nemusím ručně hlídat, jestli nevyšla nová verze; nebo že má méně závislostí (perl je běžná součást unixových systémů, PHP bych musel doinstalovat); nebo větší tradice. Taky se dá použít jednoduše jako unixová roura, ne jen jako knihovna.
O Sublime Text tu vyšel nějaký článek, ale nenašel jsem tam nic, proč bych ho měl používat místo svých oblíbených editorů, nepřesvědčilo mne to. Navíc je to proprietární a placený produkt a nezajímavá záležitost. Výrok na jejich webu:
"There is currently no enforced time limit for the evaluation."
taky zrovna nebudí důvěru. Podmínky se můžou kdykoli změnit -- vyšší ceny, záludné požadavky... a bůhví co ten software v pozadí dělá, když od něj nejsou zdrojáky. I když budou mít marketing sebelepší, kvalita resp. vlastnosti jsou nedostatečné a já to používat nebudu.
Nette je celkem dobrý framework, který umožňuje to PHP rozumě používat. Marketing (lokální, tady v ČR) má dobrý -- ale kdyby ta kvalita chyběla, lidi by se na to vykašlali, i kdyby se David stavěl na hlavu.
-
Kvalita je základ, ale sama se neprosadí :( - platí to pro proprietární kód, platí to pro Open Source - navíc Open Source projekty (až na výjimky) nemají podporu v komerční reklamě, takže pokrývají dost malou část populace - a aby přežily, tak musí fungovat globálně - což si zase vynucuje určitou formu sebeprezentace (marketingu). Jednodušší věci mohou být one man show a stačí Vám umístění v nějakém shopu. Složitější projekty ale potřebují aktivní komunitu, která dokáže zastoupit marketing a software doručit tam, kde může být užitečný.
-
Ovrscout (neregistrovaný)
A ještě lépe:Pokud ve svém dílku použijete něco s BSD a provedete tzv relicencování čímž omezíte původního autora aby nemohl převzít úpravy které někdo na vašem dílku udělá. Tím se sice nejste v rozporu s BSD , ale vaše chování je takové jako to před kterým vás bude GPL chránit. Čili omezujete (možnost) autora/komunity dostat se k úpravám tak aby je mohli začlenit do původního díla.
Svobodný sw a opensource je fajn, ale GPL? Ďekuji nechci. Změna licence směrem k omezení svobod je víceméně styl "Kdo nejde s námi jde proti nám", to se mi jaksi nelíbí.
Navíc pokud nejste dost velká organizace a projekt hodně zajímavý a veřejně známý, tak stejně ani nezjistíte že někdo licenci porušil a nebo nebudete mít prostředky na soud.Pokud neprodáváte služby nebo neděláte SW na zakázku, jsou tu i svobodnější licence.
Navíc je dobré si uvědomit že ani jeden z nejznámějších GPL neboli linux/jádro není čisté GPL2, ale má jednu velmi důležitou vyjímku. (navíc se linus brání GPL3, proč asi) .Ta vyjímka v podstatě omezuje virálnost licence. Prostě Odsať pocaď je to naše, když si něco přidáš je to GPL. Ale za tím a tím rozhraním už si dělej co chceš. Tady to má smysl, prostě jádro je chráněno ale neomezuje ty kteří ho používají.
No a protože GPL s vyjímkou je tak trochu levou nohou za pravým uchem, použiju rovnou BSD, nebo něco podobného.Stejně záleží hlavně na lidech, když budou chtít, prostě porušení GPL nepřiznají a ve většině případů se to ani nepozná. Buďme tedy k sobě ohleduplní a nezamykejme převzatý kód ani do proprietálního sw a ani do GPL(relicence).
-
Franta (neregistrovaný)
Já jednoduše necítím potřebu zadarmo pracovat pro někoho, kdo chce uživatelům brát jejich práva a ojebávat je. On je to dost smutný pohled, když vidíš proprietární software se zákeřnou licencí nebo – jak je to dnes moderní – nějakou „cloudovou“ službu, která zachází s uživateli jako s ovcemi a doslova je vytěžuje… a celé to stojí na kdysi svobodném softwaru. Na tom se opravdu podílet nechci. Proto mají čím dál větší smysl GNU GPL nebo GNU Affero GPL (pro serverové/webové aplikace) licence.
-
ja (neregistrovaný)
Nic není černobílé. Už jsem zažil projekty, kdy se postavilo komerční uzavřené řešení nad původně BSD kódem. Užitek z toho měly obě strany, firma získala levněji výsledný produkt a do původního projektu se odeslaly bugfixy a obecně použitelná nová funkcionalita. Proprietární funkcionalita zůstala neveřejná. Kdyby byla jen GPL alternativa, tak se to postaví na zelené louce, komunita přijde o ty patche a firma bude mít horší řešení za víc peněz.
-
Franta (neregistrovaný)
Jednak je tu možnost, že by použili GNU GPL licenci a jednak i kdyby ne: firmě vyrábějící software to zvýší* náklady a ceny, což na trhu zvýhodní jiné dodavatele -- včetně těch, kteří dodávají svobodný software koncovým uživatelům a vydělávají na službách. V důsledku to znamená více svobody pro koncové uživatele.
Kromě toho je tu možnost duálního licencování -- kdo nechce přispět připojením se ke GNU GPL a sdílením kódu, ten může přispět penězi a získat licenci pro použití v proprietárním programu.
*) resp. jejich náklady budou normální, ne snížené cizí prací, kterou jim dal někdo zadarmo
-
Jirka (neregistrovaný)
Pokud je má libovolný zákazník, má je konkurence.
Snad všechny výše uvedené problémy řeší LGPL. Ten benefit pro programátory, kteří mají komerční záměr jiný než provoz služby, by měl zpětně pocítit vydavatel sám v podobě agilnější komunity. Když se totiž vývojáři naučí, že můžou podnítit spoluvývoj nových featur v komunitě, bude to pro ně výhodnější cesta než je vyvíjet sami a následně syslit pod svůj uzavřený kód (využívající ten LGPL'ed). Svoje úsilí pak můžou raději věnovat svému core byznysu.
-
Franta (neregistrovaný)
No, mně šlo spíš o to, že když si dáš ty dvě definice (odkazy výše) vedle sebe, jsou více méně ekvivalentní. Tyhle dva pojmy se to dají brát jako dva pohledy na stejnou věc... množiny, které se z velké části (nebo možná zcela...) překrývají. Rozhodně bych si ale netroufal jedno označit jako podmnožinu druhého.
-
Aha, takže podmnožiny to nejsou. Tedy existují FSF-approved license které nejsou OSI-approved (a naopak). Odkaz třeba na Wiki.
Omlouvám se, ten termín open-source (definován OSI) je pro mě poněkud matoucí. Ani jsem nečekal že má tak složitou definici. Každá ta organizace zřejmě sleduje trochu jiné cíle...
-
ad 1) Jak FSF zdůrazňuje, jejich definice se zaměřuje na určité svobody které má licence zaručovat (a navíc jsou ta pravidla velmi jednoduchá). Definice OSI mi spíš přijde jako techničtější popis jak podobné svobody v licenci zaručit.
ad 2) Já sám přímo mezi cíli rozdíl nevidím, spíš jsem měl na mysli že k té definici je přistoupeno zcela jiným způsobem a v tomto případě mi definice FSF sedí mnohem víc... navíc se v podstatě identicky dá použít na mnohem víc než na (klasický) software.
ad 3) a 4) našel jsem zajímavý zdroj -- například OSI+ & FSF- případy: “send-back-ware” kde je potřeba původního autora notifikovat o změnách. Na původně odkazovaném seznamu z roku 2007 je hromada používaných licencí které jsou jen na jedné straně, ale co jsem koukal do aktuálních seznamů tak v obou vidím těch pár licencí se kterými se setkávám často.
-
polák (neregistrovaný)
Pánové, musím přiznat, že Lenin Power je génius. Nikdo mi doposud neotevřel oči tak jako on. Lenin má velmi vysokou míru citu pro lidi, dokáže správně odhadnout chyby člověka a moudře mu poradit. Ten jeho odkaz na řeč Schwarzeneegera je velmi poučný, dosud jsem nic tak motivujícího neslyšel. Lenina bychom měli obdivovat za to, co dokázal a jak altruisticky dokáže svoje poznatky o byznysu předávat dalším lidem.
-
euro-septik (neregistrovaný)
Neni zac, oni jsou Lenin, Hulan, Lahola, Hejl atd. strasne nedoceneni. Tyhle pany dostat do jedny mistnosti se skrytou kamerou, to by se celej svet pochcal smichy v nekolika vlnach.
I kdyz nevim jestli by takova koncentrace hypertrofovanych eg nezpusobila nejakou retezovou reakci, kdyby implodovali v jednoho, mohlo by vzniknout neco "chytrejsiho" nez Klaus !!!
