Herní módy s dobrým nápadem už několikrát v herní historii dokázaly, že mohou dobře uspět i v komerční sféře. Jasným je toho důkazem například minule recenzovaný Counter-Strike. Stačí jen, když je nějaké herní studio pořádně vyladí a přidá kvalitní obsah navíc, který je pro zákazníky atraktivní. Nejen vývojáři z Valve občas zaloví ve světě módů. Studio Tripwire Interactive se na komercionalizaci modů přímo specializuje. Z jejich studia vyšly plnohodnotné hry jako série Red Orchestra, která cílila na hardcore fanoušky válečných simulací, a v neposlední řadě i akce Killing Floor, které se prodalo už přes milion kusů.
Killing Floor se herními mechanizmy silně podobá Left 4 Dead. Nikdo ale na něj nemůže ukázat prstem a zvolat: „Plagiát!“ Mód Killing Floor vyšel v roce 2004 pro Unreal Tournament 2004. Tedy skoro pět let před vydáním známé zombie akce od Valve. Přesto najdeme mezi těmito hrami několik zásadních rozdílů. Left 4 Dead byl tvořen primárně jako kooperativní střílečka, kde máte příběhovou linii a tu prožíváte s ostatními hráči. V Killing Floor na vás pouze útočí vlny nepřátel. Každá je silnější a po jejím zdolání si můžete koupit za získané peníze, přidělené za počty zabitých monster, nové zbraně.
Killing Floor je takový kooperativní Counter-Strike proti počítači
Je to vlastně takový kooperativní Counter-Strike proti počítači. Stále prožíváte ty samé útoky, ale ve větší intenzitě. Nemusíte mít ale strach ze stereotypu. Když Killing Floor vyšel, obsahoval docela málo zbraní a map. V současné době je vše trochu jinak. Map je několik desítek a jsou opravdu různorodé. Budete nepřátele kosit od zábavního lunaparku po opuštěnou farmu v lese. Co se týče zbraní, tak se nám hra přesunula z reality do lehkého sci-fi až steampunku a docela jí to prospělo.
Seznam zbraní je tak rozsáhlý, až je občas problematické si nejen vybrat ten nejlepší zkázonosný nástroj, ale i ten předem vytipovaný najít. Většina zbraní má velmi silné přednosti i nedostatky, což vás nutí spolupracovat se svými spoluhráči. Navíc vaše postava získává postupem času nové zkušenosti. Můžete mít ale zvolenou jen jednu třídu a využívat pouze její schopnosti. Ty vám poskytují značnou taktickou výhodu, ale jak se asi dovtípíte, bez přátel bude přežít opět velmi těžké. Žádná třída není univerzální.
Nudní nepřátelé hru potápí
Nepřátelé jsou velkým zklamáním. Nejen, že jsou tupí, a prostě na vás útočí tou nejkratší cestou a nevšímají si nastražených pastí ani překážek, ale i celkem nezajímaví. Například u zombie je to pochopitelné, tam nic moc nevymyslíte, ale tohle jsou mutantí supervojáci. Člověk by čekal trochu kreativity. Na konci na vás vlítne vždy stejný hlavní záporák se jménem Patriarch. Ten vypadá pokaždé stejně a po několika odehraných hrách začne nudit. I když je vůdcem příšer, opět je to pitomec. Leze vám do rány a nebýt jeho obrovské odolnosti a bolestivých útoků, porazíte ho i bez taktiky.
Velmi chytře můžete ke svému boji využívat prostředí. Dveře se dají zavařit, což má v temně osvětlených laboratorních komplexech své kouzlo, a lze nastražit pasti. Jedná se většinou o miny, ale obraně to šíleně pomůže. Není nic atmosféričtějšího, než když jeden člověk zavařuje dveře, za nimiž stojí dav příšer, a zbytek pálí před sebe do jiné skupiny nepřátel. K tomu si připočtěte dlouhé nabíjení některých zbraní a nedostatek nábojů. Takhle má vypadat hájení pozice ve hře!
Engine hry i po letech překvapí
Killing Floor už v časech módu běžel pod Unreal Enginem 2. Ten je v dnešní době šíleně zastaralý, i když se z něj hry dají skvěle portovat pro Linux. (Unreal Tournament 2004 vyšel nativně pro Linux.) I komerční verze hry běží pod stejným enginem, ale silně modifikovaným. Musím říct, že i když má svá nejlepší léta tato technologie za sebou, některé scény působí velmi obstojně. Level design se vývojářům fakt povedl. Hodně si hrají se světlem a když například střílíte zápalné střely, vidíte jejich dráhu a jak osvětlují místnost rudým světlem. K tomu se občas hra zpomalí jako v Matrixu, a to je pak teprve akční pokoukáníčko.
Závěr a konečné hodnocení
Killing Floor nabídne za málo peněz velmi slušné množství obsahu. Left 4 Dead 2 to prostě není a ve hře je cítit lehká módovitost, ale dá se u ní příjemně odreagovat. Jedna herní seance nezabere moc času a na odbourání blbé nálady z práce či školy je Killing Floor ideální. Navíc běží velmi rychle i na slabých sestavách.
P. S.: Hru můžete zakoupit na Steamu.
Výhody
-
Kooperativní multiplayer
-
Optimalizace
-
Množství obsahu
Nevýhody
-
Umělá inteligence
-
Občasná nepřehlednost
-
Nudní nepřátelé
