Takže když použiju třeba ten arraylist pro inty, tak se všechny metody přeloží do machine kódu a když současně použiju ten stejný arraylist pro stringy, tak se přeloží znovu (úplně jinak) a budou tam 2x?
Tak nějak, akorát to asi nebude “úplně jinak”, typové parametry slouží spíše typové kontrole při překladu a omezují se vždy interfacem (v nejobecnějším případě any).
No treba comparator asi bude uplne jiny u intu a stringu, takze se to asi bude lisit. Ale podivam se do kodu, jestli to z toho pujde vycist.
Abychom si rozumeli - si myslim, ze tam nikde nebude "switch on type", jen prime volani konkretnich metod pro dany typ.
pro int/string se vygeneruje vlastní implementace, pro int64/time.Duration se pouzije stejna implementace. A pro pointery na libovolny typ se pouzije jedna spolecna implementace.
Cerpal jsem z tohoto clanku
https://planetscale.com/blog/generics-can-make-your-go-code-slower
Důležité je to s těmi obecnými structy, protože bounding je přes rozhraní, takže se pak nemusí generovat kód zvlášť pro každý konkrétní typ. Celou magii řeší type checker, možná kromě výrazů jako new(T).