Vlákno názorů k článku Komiks: a neodvolám... od Josef Pavlik - jak uz kdosi rikal, Husa upalili pozde. Jeste...
-
dayvee.cz (neregistrovaný)
Nepoužívá nebo nemusí používat? Angličtina (jak uvedl pavlix.net) diakritiku občas užít může, obvykle však nemusí.
A to můžeme tvrdit snad o všech germánských jazycích, např. v jazyce německém také můžeme napsat cokoliv bez použití diakritiky tak, abychom se neznelíbili místním Grammar Nazis.
-
dayvee.cz (neregistrovaný)
To je dosti nerozvážné tvrzení, mohu-li podotknout. Každý jazyk potřebuje formu zápisu uzpůsobenou jeho fonetické stránce. V ideálním případě má tedy vlastní znakovou sadu. Např. ruština azbuku nijak nekurví, nemá totiž proč, mnoho estazijských jazyků rovněž.
Dovedete si však představit ten bordel, když by každá jazyková skupina měla svůj způsob zápisu, který by každý jazyk (potažmo dialekt) ještě nějak upravoval?
Většina jazyků proto raději přebere zápis jiného jazyka, který je však obvykle třeba upravit. Co se latinky týče, nevyhovuje přesně žádnému jazyku, krom latiny, na jíž byla šita na míru (a ani té ona přesnost nevydržela dlouho). Ostatní jazyky, které ji chtějí používat, si ji zákonitě musí přizpůsobit. Zda-li si ji upravují použitím spřežek nebo diakritiky je už vlastně jedno. Nějak se tak ovšem proslýchá, že není špatné, pokud je libovolný zápis jasně čitelný, vzor z Angličanů, Řeků (jejichž forma zápisu jaksi zaspala a modernímu jazyku už příliš nevyhovuje) a částečně i Francouzů si brát nemusíme.
Využití cizí formy zápisu (s jistými úpravami) v rámci jedné jazykové rodiny mi přijde velmi rozumné, ne naopak. V rámci indoevropských jazyků je přeci transkripce do latinky jednoduchá, a to nejen v Evropě, ale i co se hebrejštiny, arabštiny či indických dialektů týče. V případě užití znaků z jiné jazykové rodiny, např. azbuky v mongolštině nebo latinky ve vietnamštině (několik diakritických znamének nad jedním znakem) už je horší, to pak často s původní formou zápisu nemá společného zhola nic a působí to víc problémů než užitku.
Jak jsem uvedl, úprava zápisu je nutná, a zda se bude původní zápis kurvit jeho "nesprávným" čtením (spřežky, např. němčina), nepřesným čtením (angličtina), rozšiřováním počtu znaků (mongolština) či diakritikou (vietnamština) je vlastně jedno.
-
benzin (neregistrovaný)
S "kurvenim" pri "nespravnem" cteni sprezek nemate pravdu. Vetsina pismen ma ruznou vyslovnost v ruznem vztahu k okolnim pismenum. Proto take neni zcela trivialni zalezitosti naucit pocitac cist text. Proste mluvena cestina ma vice zvuku pro pismena nez je pismen. A tudiz jakekoli zpreskovani ten to cteni nekurvi. Hlavni rozdil, ktery vidim je snazsi citelnost, protoze text je kratsi a lepe cleneny.
-
Biktop (neregistrovaný)
To rozhodně ne. Staroslověnština byla v podstatě umělým jazykem, vytvořeným na základě dialektu staré bulharštiny, používaným v okolí Soluně. Na území Velké Moravy se používal jakýsi společný předek češtiny, polštiny a lužické srbštiny, pro jehož mluvčí byla staroslověnština srozumitelná asi jako je Čechům srozumitelná slovenština a naopak. Staroslověnština se ale nikdy na tomto území nestala lidovým jazykem a ani takové ambice neměla - měla pouze zprostředkovat Písmo tak, aby mu místní Slované porozuměli. Čeština v té době ještě neexistovala a rozhodně nevznikla ze staroslověnštiny, nýbrž se postupně vyčlenila z té "staré západoslovanštiny".
-
Tomáš (neregistrovaný)
Zavedení angličtiny místo češtiny a slovenštiny a nejlépe místo všech jazyků v celé EU bych jenom uvítal. Jsem čech, ale češtinu nemám moc v oblibě. Nejvíce mi na češtině vadí vykání. Nikdy nepochopím žádný přínos, jen to komplikuje jazyk. A taky mi trochu vadí, například proti angličtině, že se v češtině používá třeba TEN stůl, TA židle, ...
-
stilett (neregistrovaný)
Já myslel, že v angličtině se jenom vyká.
http://en.wikipedia.org/wiki/T-V_distinction#English -
Biktop (neregistrovaný)
To já si zase - pročítaje si podobné úvahy - někdy říkám, že ta latina jakožto universální jazyk vzdělaných lidí nebyl tak špatný nápad. Přirozeně tak možnosti komunikovat byli zbaveni jedinci, jejichž intelekt jim nedovoloval rozpoznat problémy, u nichž na jejich názor stejně není nikdo zvědavý. :-)
-
jik (neregistrovaný)
Mám dojem, že nevíte, co je angličtina. Není jasné, jak to číst a už vůbec nemluvím o porozumění tomu, co říká nefalšovaný Angličan.
Tvrdé a měkké y/i, s/z, shoda podmětu s přísudkem ad. jsou naprosto perfektně logické záležitosti, které představují minimální intelektuální nároky. K tomu připočítejte (takřka) fonetický zápis a volnou větnou stavbu... těžko najdete něco lepšího. Ona ta osvícenecká Dobrovského a Jungmanova revize jazyka měla něco do sebe.
-
Asi neco delam spatne, ale vetsinou celkem odhadnu, jak se co cte. S porozumenim Anglicanum nemam moc zkusenosti, nejak se mi malo pletou do cesty, ale typicky treba rozumim Irum, i kdyz priznam, ze treba biffo prizvuk neni tak uplne evidentni. Kdyz slysim slovo, ktere neznam, typicky odhadnu pravopis natolik, abych si ho nasel ve slovniku.
Na druhou stranu si predstavuji cizince neslovanskeho puvodu, jak se v potu tvare nekde v CR nauci cesky a pak sedne do auta, popojede o 100 km a je v haji. Ne, ze by anglictina nervala po reforme. Ale situace s cestinou neni zdaleka tak jednoducha, jak se vam jevi. Staci se podivat, kolik lidi dela chyby v i/y treba jenom tady na Rootu, kam typicky nechodi totalni analfabeti. A ta vase shoda podmetu s prisudkem je sice hezka. Nicmene cestina ma natolik flexibilni stavbu vety, ze cizinec kolikrat ani neni schopen poznat, co je podmet a co je prisudek.
-
Biktop (neregistrovaný)
"tady na Rootu, kam typicky nechodi totalni analfabeti"
LOL! :-) Omyl - že si o sobě nemyslí, že jsou totální analfabeti, ještě neznamená, že jimi skutečně nejsou. Když se někdo trochu naučí cosi zplodit v PHP nebo Javě, ale tím jeho přehled končí, ještě to z něj z intelektuálního hlediska nedělá nic víc než třeba zedníka - každý na nějaké úrovni zvládnul to své a zbytek více-méně ignoruje domnívaje se, že je to pro něj nepotřebné. Teprve všeobecné vzdělání a mistrovství v určité oblasti člověka vyčlení ze skupiny analfabetů.
A když už jsme u těch jazyků - má životní zkušenost je pro někoho možná dost překvapující, ačkoli je vlastně logická: člověk, který není schopen se kultivovaně vymáčknout v žádném přirozeném jazyce, není schopen tak učinit ani v žádném jazyce programovacím.
Snaha myslet při úvahách o češtině na cizince mi poněkud uniká. Takové úvahy nedělají snad ani anglicky mluvící o angličtině, jež je dnes de facto universálním světovým jazykem a tyto úvahy by tedy u ní mohly býti na místě, narozdíl od češtiny. Většina rozumbradů neumí pořádně "uživatelsky" ovládat ani češtinu, ani angličtinu (o jiných jazycích nemluvě), ale ani to je neodradí od úvah na lingvistická témata. Nějakých 2000 let byla universálním evropským jazykem latina - jazyk jen o málo jednodušší než čeština, s ještě flexibilnější stavbou věty. A nebyl to problém.
Myslím, že všechny tyhle debaty a snahy o zjednodušení jsou jen takovou dýmovou clonou, jež má odvést pozornost od mnohem většího problému dotyčných - lenosti myslet. Místo aby se chytli za nos, tak kopou kolem sebe a nadávají na přílišnou složitost - "to není má hloupost, že nedokážu udržet v rámci jedné věty povědomí o tom, kdo nebo co je jejím podmětem; je to zákeřnost toho jazyka, že mě k tak intelektuálně náročné činnosti nutí!" Zajímavé ovšem je, že před několika sty lety, kdy čeština měkké a tvrdé I rozlišovala i foneticky, ovládali její uživatelé shodu podmětu s přísudkem i "real-timově".
Ale čert vem shodu podmětu s přísudkem - ta asi časem opravdu vymizí (ačkoli je to jednoduchý a rychlý nástroj k identifikaci intelektuálních schopností autora daného písemného projevu). Jsou tu i jiná pravidla o psaní i/y, s/z atp., u nichž si lidé volající po zjednodušování ve své omezenosti a hlouposti neuvědomují, že to zjednodušení by bylo v naprosté většině případů vykoupeno mnohem větší komplikací. Zrušme ypsilon - a buď si budeme muset zapamatovat výslovnost konkrétních slov, nebo o to intenzivněji budeme muset používat háčky. Opravdu to tak bude jednodušší? Zrušme navíc ještě tu diakritiku (protože znaková sada počítačů byla prvotně zkonstruována pro potřeby angličtiny - opravdu, argument jak stehno!) - a budeme muset používat spřežky, nebo si o to víc budeme muset pamatovat výslovnost - místo pár desítek vyjmenovaných slov se stanou vyjmenovanými skoro všechna slova v češtině. Zjednodušení jako prase! -
Hm, tak me tak napada, co by se stalo, kdybychom prestali pismena nabodavat a zacali je zprzahovat. Kdysi se pry czesztina dost podobala polszstine. Pak, asi po zavedeni sprzezsek, se zaczala odliszovat a vysledek zname. Vrta mi hlavou, jestli bychom zaczali mluvit podobnie, jako Polaci, pokud bychom se vratili ke sprezskam. :-)
-
hnidopich (neregistrovaný)
Na druhé straně plotu je tráva vždycky zelenější: jakkoli angličtina netrpí problémy češtiny ani slovenštiny, je poněkud naivní z toho vyvozovat, že je to jazyk bezproblémový (čeština má například oficiálně kodifikovanou gramatiku a syntax, na rozdíl od té všespasitelné angličtiny). Jakožto protinávrh navrhuji uzákonit Lojban, neb je to jazyk jednoduchý, jednoznačný, a mluví jím asi tak 5 lidí.
-
JS (neregistrovaný)
Na Lojbanu se mi nelibi ty apostrofy ve slovech. Sice je hezke, ze je to jazyk snadno semanticky parsovatelny pocitacem, ale k cemu je to dobre, kdyz se neda* parsovat jeho syntax?
* Tim neda nemyslim, ze by to vubec neslo. Ale spousta systemu jednak apostrofy musi escapovat, a takova slova se obvykle nedaji pouzit jako jmena identifikatoru.
