Vlákno názorů k článku Komiks: inteligence? od BLEK. - Ach jo... Trojúhelník tady š.ká kružnici a Hrdobec místo...

Tak tady si troufnu nesouhlasit. :-)

Když si Elon Musk postavil Falcon Heavy, bylo to proto, že by jej někomu záviděl? Ne, uspokojuje potřebu těch, kteří potřebují vynášet na oběžnou dráhu těžké náklady, čímž generuje zisk. Nemusí takovou raketu nikomu závidět, protože pokud vím, nikdo ji nemá. Podobně s jeho návratovými moduly. Má je komu závidět? Ne, uspokojuje potřebu po levnějších letech do Vesmíru, aby byl konkurenceschop­nější.

Pokud někdo tvoří něco, co je na vrcholu pomyslného vývojového žebříčku, nemá co komu závidět, protože to něco neexistuje u nikoho jiného.

A u těch domů? Co ty víš? Třeba někdo potřebuje kolem sebe větší prostor, takže panelák nedostačuje. Nebo rád poslouchá hudbu nahlas. A tři domy? Pokud na to někdo opravdu má, tak asi nepoběží vydělávat na hypotéku, ale jeden bude mít třeba na relax v horách, druhý někde u moře a třetí jako bydliště někde poblíž města - třeba.

Ale tady narážíme na jeden typický problém kapitalismu, že je postavený na neomezeném růstu (ideálně chtít co nejvíce statků). Země zkrátka není nafukovací a zdroje jsou omezené. To komplikuje některé způsoby, jak si kapitalismus vytváří zisk (plánované zastarávání, nové free cool in výrobky za cenu nového rámečku na telefonu).

No zrovna Elon Musk není úplně vhodný příklad – kolik takových je? Navíc lidi jako on se uplatní téměř za každého systému.

OK, pokud budete mít hlad, Vaše potřeba se najíst bude potřebovat uspokojení bez ohledu na existenci nebo neexistenci závisti, tedy i v případě situace, kdy neexistuje subjekt, kterému byste mohl závidět. (Teď tedy bez ohledu na Kapitalismus.) Pokud ale v Kapitalismu budete uspokojovat takovou potřebu (např. směnou vlastních služeb za peníze -> jídlo), zdroj vzniku potřeby ani nutnost jejího uspokojení se nemění bez ohledu na přítomnost či nepřítomnost závisti.

Nikoliv pánové, motorem současného systému i těch minulých byl a je člověk a jeho odvěká touha po rozvoji (ne pouze finančně, ale obecně).. To, že se to nejčastěji promítá ekonomicky a finančně je jenom dáno dobou, ve smyslu momentálně vhodných* měřítek (zisk, příčka forbesu, počet pokojů, aut ...) a v tom, že si lidé tyto měřítka pletou s cílem. To je jako v Člověče nezlob se. Měřítkem je počet figurek v domečku a kdo má nejvíc tak vyhrál, může se tím ohánět, pyšnit, ostatní mu mohou závidět, ale cíl je přece plně jiný - zábava - a to si lidé často pletou a tak se i kapitalismus (v podstatě hra na systém měřítek jako ty figurky v domečku) tváří tak bezcitně finančně, ale ve skutečnosti jenom nabízí nejlíbivější měřítka, cíl se ale nemění. Lidský rozvoj.

*ve smyslu použitelnosti, nikoliv jako nutně správných

Nerad mám pořád pravdu, ale dva pudy jsou u člověka a opice nejsilnější : pud sebezáchovy a pud stoupat co nejvýš v sociálním žebříčku. Peníze a úspěch naplňují oba dva. Závist je jenom jedna z metod jakými se to uplatňuje. Touha po rozvoji je jenom funkce touhy po sociálním postupu. Atd.

Pořád si myslím, že to takhle nelze říci. Nevím, jestli je pud stoupat po soc. žebříčku u opice tím nejsilnějším, ale i kdyby, nejsme postaveni jen před tyto pudy. Ale pokud pominu Elona Muska a vezmu nějaký obyč. přiklad, tak řekněme, že u někoho vznikne potřeba se najíst (kupodivu). K tomu, aby chtěl tuto potřebu uspokojit, nepotřebuje nikomu nic závidět. Jeho vlastní potřeba jej žene k jejímu uspokojení. Rozdíl oproti závisti je ten, že tato potřeba může vzniknout z jakéhokoliv důvodu. Pokud se např. Vaše dítě stane nepohyblivým, tak potřeba vyrobit či zajistit mu vozík nebude pramenit ze závisti ale ze soucitu, vašich vzájemných vztahů atd. atd.. Takže když se rozhodnete si později vydělávat výrobou podobných vozíků, původním podnětem nebyla závist. Takže za sebe si pořád myslím, že motorem je uspokojování potřeb (z jakéhokoliv důvodu a s jakoukoliv příčinou) místo závisti (jedna z příčin vedoucí k potřebě a k nutnosti jejího uspokojení).

Mimochodem, když už jsme u těch funkcí, pud stoupat co nejvýš po soc. žebříčku je funkcí pudu sebezáchovy. Troufnu si tvrdit, že od něj bychom složitěji či jednodušeji odvodili všechny pudy.

Touha po rozvoji se projeví všude, kam člověk vleze - v momentě kdy se vůbec zjistilo že je nějaký sociální žebříček, tak okamžitě touha po rozvoji způsobila, že chce člověk stoupat. Byly doby, kdy se člověk neúčastnil nějakého sociálního žebříčku, ještě "před opicema" a přesto měl touhu po rozvoji. Dokonce i každá jedna buňka má touhu po rozvoji, resp. vývoji - a v jakém je teda sociálním žebříčku? Není v žádném a přesto se chce rozvýjet/vyvýjet a to podle mě dokazuje, že nejprve je touha a pak nějaký (jakýkoliv) žebříček ...

Pozor, touha po rozvoji nemusí být nutně touha po vzestupu.Vzestup je už měřítko materálního světa, který je pouze prostředkem pro naplnění touhy po rozvoji. Asi tak jako čas neběží proto, že spěcháš na autobus, nýbrž čas běží pořád a mění nění se jenom prostředí, prostředky a jeho vnímání. V tomto příkladu s autobusem by pak rozdíl mezi časem a dobíháním na autobus byl ekvivalentní výše zmíněnému rozdílu mezi touhou po rozvnoji a vzestupem. Rozvoj přece nemusí pouze stoupat ... stárnutí, mikročipy, bouře v mysli (její utišení).... Tedy rozvoj v (značně zjednodušeném a okleštěném) smyslu jako pokračovat + prohlubovat (ne do hloubky ale dál, lépe, více, méně a méně a levněji ... pokračovat ....) ....

Občas se stane, že člověk vlastně neví po čem touží a pak slepě "rozvíjí" nebo "žije" či "hroomadí" něco co nemá smyslu, ale nic není dokonalé ... Vem si, že třeba každý z nás lidí dělá něco jiného, jiné sporty a žije jinde a přesto se chce zítra probudit a pokračovat. Je to pouze touha po vzestupu nebo nějaký pud? Ne ... je to ta touha která je všem společná a žene je do dalších dnů a duboucnosti ...

No vzhledem k tomu, že na vrcholných mocenských pozicích lidé často umírají, je lepší hledat štěstí v asketizmu.

No vida, a ja myslel, ze lidi casto umiraji na jakekoliv pozici :)))), naopak na vysokych pozicich maji zajistenu mnohem lepsi peci....