Ááááá ! Jsi ztracený! Uteč! (a nepiš si kam do statusu).
Je pravda, že mě také zvyklali. Registroval jsem se na Facebook asi před půl rokem, protože několik známých, které jinak vídám jen opravdu omezeně mi vysvětlilo, že jinak se mnou nebudou komunikovat. Naštěstí zasáhla vyšší moc a Facebook mě nechce přihlásit :). Prostě špatné heslo… prý to má co dočinění s Cokies, ale co já bych se s tím štval :). Ted jen sleduji emaily a občas se zkusím přihlásit… jednou za 3 měsíce to vyjde :-D
Facebook som mal ošetrený – nepoužíval som žiadne externé aplikácie (stačilo mi to skúsiť a vidieť v NoScripte pochybné domény), žiadne kvízy, priateľov som mal spolu asi iba 20 a všetkých som poznal osobne (nechápem načo je niekomu 300 priateľov, čo už slovo „priateľ“ nič neznamená?).
Tento týždeň som ale svoj účet deaktivoval (nedá sa zrušiť úplne). A prečo? Lebo asi som nevyrovnaná nedospelá osobnosť, a tak mi vadí keď na veci ktoré sú pre mňa dôležité nikto nereaguje, nikdy som dlho nevydržal iba dávať a nedostávať nič. Jo, to sme my, nepochopení mladiství intelektuáli. :-)
A ešte si odpoviem, keďže nezvládam keď ma nikto nepočúva. :-)
Chcem dodať, že ma dosť vytáča keď niekto na fcbk hodí napríklad youtube link – ale iba link, ani jedno jediné vlastné slovo k tomu. Pripadá mi to ako keby mi hodili jedlo a prikázali „žer, sviňa!“
To už sa nebudeme rozprávať, budeme po sebe iba hádzať linkami?
Seriem ja na taký pokrok.