Číst komiks už sem chodím spíše ze setrvačnosti a už si ani nevzpomenu, kdy jsem sem do diskuze naposledy něco napsal. Už mě to tu neláká a nebaví, a to jsem to tu míval rád. I tohle se sem chystám napsat už tak měsíc, ale mě už to prostě fakt nebaví sem psát. Zdejší pátečně-sobotně-nedělní diskuze bývaly perlou Rootu a poctivě jsem je četl. Teď je nečtu, protože mě to nebaví (-:
Tento můj velevýtvor není bezprostřední reakcí na kvalitu dnešního komiksu, tu nehodnotím a ani vlastně nevím jak. Působí to dnes na mě neutrálně, neurazí, nenadchne. Autor komiksů pan Hovorka mě nijak neirituje (jako některé diskutéry). A má svůj nevšední, osobitý styl. To se počítá. A nějaký talent a invenci taky předvedl. A šel s kůží na trh. To všechno se počítá. Doufám, že bude v psaní komiksů a vtipů pokračovat, byla by škoda, kdyby to tu všechno skončilo, i když sem už třeba nechodím a nepíšu.
A dneska, když už jsem se po dlouhé době tak rozjel, tu ještě pár věcí napíšu. Možná. Případná snížená kvalita bude odpovídat pokročilé hodině a dalším okolnostem. Mám nárok. Mám nárok na leccos.
K tomu Frantovi Vopičkovi z komiksu: Zemřel ve věku 53 let, možná jen 52. Ženatý, rodina. Počítačový odborník, práce mu byla i koníčkem. Tři děti dneska v těchto končinách už docela vzácnost, na ročník 1965 ale ještě ne taková. Škoda jeho předčasné smrti.
