"Tak nám zabili mladýho Hutrota," řekla sousedka panu Šimkovi, který kdysi opustil nadnárodní korporaci, kde byl aktivistkou Ferinou prohlášen za machistického šovinistu a nyní se, coby bývalý kodér, živil výpomocí v nedalekém sklepním sále u bankovního mainframu s Cobolem a občas prodával repasované PC komponenty, kterým padělal výrobní štítky.
Kromě těchto zaměstnání byl stižen syndromem karpálního tunelu a právě si šroubovákem masíroval zápěstí.
"Kterýho Hutrota, paní Müllerová?" otázal se Šimek, nepřestávaje si masírovat ruku, "já znám dva Hutroty. Jeden je systémákem u ředitele starýho Procházky a omylem mu jednou na NASu smazal všechno kompro na konkurenci, a potom znám ještě Hanse Hutrota z Berlína a ten se zaplet s nějakejma zelenejma magorama, pro které na Netu sbíral informace o atomovejch elektrárnách. Vobou není žádná škoda."
"Ale pane Šimek toho Hutrota z Ameriky, toho velkýho a bohatýho"
"Ježíšmarjá," vykřikl Šimek, "to je síla. A kde se mu to, tomu Hutrotovi, stalo?"
"Sejmuli ho někde v severní Karolině. Zrovna prý plánoval jak rozšíří podnik a teď tohle. Řekněte, pane Šimek není to hrozný?"
"Tak se podívejme, paní Müllerová, v Karolíně, tam jsem vždycky chtěl letět na dovolenou...a nic z toho nebylo, to víte - obyčejnej kodér. Práce, nervy, studium a prachy nic moc..." Šimek se zasnil. "A trápil se dlouho?"
"No, on prý zatím ještě dýchá, prý to udělal ten Blaugros - často o něm píšou v novinách i na Síti," špitla sousedka.
Šimek už ji neposlouchal. Padla na něj nostalgie a smutek. Tušil, možná i věděl, že starej Blaugros...ten se jen tak nezakecá...
Prásk! Šroubovák se odrazil od podlahy.
Kvíz: Jak dělají tutoni?
==============================
Poruchu osobnosti mám schizoidní.
Diagnostikovala mně ji psycholožka.
Nejsem schopen styku se ženou.
Je naděje na tlačítko EDIT? Původně jsem se rozhodoval, pod vlivem manuálové literatury, o podobě věty:
1) No a to není krásná literatura?
2) No a není to krásná literatura?
Nakonec nad duševnem zvítězil zákeřně polední hlad, který mi zcela rozvrátil myšlenkové pochody. A vysílením z diskuze jsem v mrákotném stanu klikl na Odeslat, abych si zkrátil utrpení, zda již mám misku naplněnou potravou. Krásné literatury se nenažeru.