Impostor syndrome je naprosto běžná věc, kdo má ambiciozní rodiče, kteří jej pořád do něčeho nutí, nemá čas si vybudovat vlastní osobnost. Pokud má duševní kapacitu napodobit někoho tak dobře, že má ještě úspěch, tak je to sám o sobě pozoruhodný výkon. Problém je v tom, že dotyčný, žijící cizí život, nemá život vlastní, ušitý na míru. Když to pak praskne, třeba se přestane dařit, a nekultivovaný barbar uzavřený uvnítř s řevem vyběhne z jeskyně, tak to bývá šrumec. Zeptejte se třeba Teda Bundyho, co následovalo když se nechytil v politice, holka mu dala kopačky a zjistil, že jeho sestra není sestra ale jeho matka a rodiče jsou prarodiče.
Ne, toho utrpení se naštěstí vystříhal. Raději se stal sériovým vrahem a skončil na elektrickém křesle. Ale i tak to byl masakr po všech stránkách.
https://en.wikipedia.org/wiki/Ted_Bundy
https://en.wikipedia.org/wiki/Ted_Bundy#Childhood
Vypadá to že se rozhodl vyplnit vnitřní prázdno strojem, já a Stanislav Lem to rozhodně schvalujeme. Mohl si samozřejmě vybrat méně extravagantní značku, která by možná i lépe naplnila jeho potřeby (linuxáci už vědí, je to windows), ale zase lepší než se stát sériovým vrahem.