Hlavní navigace

Konfigurujeme z povzdálí

Lukáš Zapletal

Že konfigurace Linuxu není žádná procházka růžovou zahradou, ví dnes asi každé malé dítě. Začínající uživatel obvykle tápe v adresáři /etc a hledá, kterýpak by to asi mohl být soubor. V lepším případě si přečte dokumentaci, avšak i tak jsou konfigurace některých služeb systému poměrně pracné a v některých případech poněkud zamotané (sendmail...). Proto vznikl projekt WEBMIN, který umožňuje pohodlně konfigurovat (nejen) Linux za pomocí webového prohlížeče. Nevěříte?

Projekt Webmin je vlastně sadou CGI skriptů (Perl). Vše co k vzdálené konfiguraci potřebujete je docela obyčejný prohlížeč, který nemusí umět žádné vymoženosti typu DHTML – pokud umí HTML 3.2 a zvládne interpretovat nějaký ten applet, máte vystaráno.

Jako první bude všechny jistě zajímat, co všechno že ten Webmin podporuje. Systémů je opravdu až neuvěřitelně mnoho, namátkou vybírám: Sun Solaris, Caldera OpenLinux, Redhat Linux, Slackware Linux, Debian Linux, SuSE Linux, Corel Linux, TurboLinux, Cobalt Linux, Mandrake Linux, FreeBSD, OpenBSD, BSDI, HP/UX, SGI či AIX od IBM. A co umí? Pomocí Webminu můžete konfigurovat téměř všechno. Počínaje správou uživatelů a konče databázovým SQL serverem. Celý Webmin je napsán modulárně – pokud tedy Webmin neuspokojí vaše požadavky, můžete se poohlédnout po modulu (přípona WBM), který by kýženou vlastnost nabídnul.

Po jednoduché instalaci (k dispozici jsou tarballs, rpms či solaris packages) se spustí maličký http server čekající na portu 10000. Stačí se ihned připojit. Po instalaci webmin nastaví administrátorský účet stejný, jako má root, ale to můžete dodatečně změnit. Pro ty, kteří na svém počítači nesnesou jiný webový server než Apache tu mám radostnou zprávu – webmin se dá snadno nakonfigurovat tak, aby fungoval i na Apači s mod_perlem. Stačí si přečíst vyvedenou kontextovou nápovědu, která nabízí i fulltextové prohledávání.

Základním nastavením je nastavení Webminu samotného. Můžete nastavit proxy server (pokud budete chtít používat tzv. auto-update), barvy, operační systém (pokud ho Webmin nerozpozná korektně), jazyk (čeština v základní výbavě ve verzi 0.78 nebyla, ale z www.penguin.cz ji lze stáhnout), uživatele Webminu, přístup z IP rozsahu atd. Nejdůležitější vlastností je, že v tomto nastavení můžete instalovat přídavné moduly. Jako zajímavou funkci jsem shledal prohledání lokální sítě a následný výpis seznamu ostatních nalezených strojů s Webminem.

V základní nabídce System může administrátor haltnout/rebootnout systém, nastavit diskové kvóty, NFS, prohledat manuálové stránky, efektně vypsat seznam procesů a manipulovat s nimi, konfigurovat crona, start systému, log démona či uživatelské účty. Zajímavou funkcí je instalace RPM balíčků (v systémech s rpm databází).

V nabídce Servers najdeme konfiguraci serverů/démonů a conf souborů, které se jich týkají (/etc/services). V prvotní instalaci nalezneme např.: Apache, BIND4, BIND8, DHCP, WuFTP, Majordomo, MySQL, PPP, Samba, Sendmail a Squid. Na všechny ostatní jistě existují moduly, pokud ne, oznamte to a někdo se toho jistě rád ujme.

Pod „ouškem“ Hardware se skrývá konfigurace LILO, Linux RAID, fdisk (ano, můžete přerozdělit a naformátovat disk, aniž byste opustili svoji židli a museli do servrovny :) a konfigurace tiskáren. V poslední sekcí Others naleznete několik pomůcek – je jím povedený File Manager ve stylu Exploreru (applet) a Custom Commands, kde si můžete nadefinovat vlastní makra, které stiskem jednoho tlačítka Webmin provede. Já jsem si do této sekce doinstaloval SSH a Telnet moduly, což je vynikající, pokud se potřebujete ve Webminovi k mašině rychle připojit a něco provést.

Odkazy:

Našli jste v článku chybu?