Názory k článku Legendární školní mikropočítač IQ-151
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelTo jsou ty hrichy mladi :-) Ja zase nasel stare diskety s mymi programy napsanymi pro Turbo Pascal 3, no hruza… (ze ja to tenkrat podepisoval, jeste ze nebyl Internet :-)
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
diky za upozorneni, zas tak pomaly ten procesor skutecne nebyl aby mel hodinovou frekvenci 18432/9 Hz :-)
-
broukoid (neregistrovaný)
Vlastnim 2 kusy IQ 151 a jsem si temer jisty, ze skrin pocitace neni z plechu, jak se pise v clanku, ale z jakehosi extremne odpudiveho smradlaveho tlusteho plastu..
Dovolim si jeste pridat svuj vlastni komentar k IQ 151:
Clovek se pri praci s IQ 151 mohl zranit nekolika zpusoby:- spalit se
- porezat se (o chladic)
- zlomit si nart (IQ 151 nebyl nejlehci)
- zblaznit se (at uz z klavesnice, nechteneho resetu, programu co nesel precist z kazety a nebo z neustaleho pipani)
Jinak moc hezky clanek i cela serie – na IQ 151 jsem se naucil programovat a navzdycky na nej budu rad vzpominat.. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Hehe, ne ze by v EEE byla nejak extra dobra klavesnice, ale doma na ni pisu uplne vsechno (tak 60kB textu a zdrojaku per week) a zda se byt celkem bez problemu (az na maly pravy Shift, to je strasnej design). Presneji mam EEE 1000, nevim jak jsou na tom starsi verze.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Ta klavesnice se musi nechat chvilku vychodit :-) Prvni mesic dva to bylo opravdu spatne, ted po roce kazdodenniho pouzivani uz klavesy chodi slusne. Zadna extra klavesnice to skutecne neni, ale srovnavat to s IQckem… :-)
-
S trochou naddani lze navrhnout zdroj, ve kterem stabilizator vydrzi vic, nez usmernovac. Jestli jste kdy rozebiral komunistickou elektroniku, nemelo by vas nic prekvapit.
Ja nedavno rozebral mikropajku, kdyz mi v ni odesel vypinac a dost jsem na to ziral. Ti debilove neumeli ani prisroubovat chladic tak, aby neupadl a tyristor k chladici tak, aby take neupadl. Je az k nevire, ze v tom neco neodeslo, kdyz to vlastne chladic nemelo.
V jednom elektronkovem radiu jsem videl kondenzatory u vyskovych reproduktoru, ktere byly spocitany nekam na frekvence od 40kHz vyse. Ja tak vysoko neslysim, navic nevim, kde se tyhle frekvence na AM vyskytuji.
Radiomagnetak Condor ma tusim mechaniku kazetaku resenou tak, ze prokluz navijeciho trnu je resen prokluzem reminku na kladce. Naprosty unikat! Proste vzdy se naslo neco, cim by se jinak dobry vyrobek dal zkurvit.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Diky za odkaz. To je skutecne clanek z AR 1996/A6? Vypada to spis na 1986, kdyz se bavi o rok starem pocitaci.
-
MadGeorge (neregistrovaný)
Pekny clanek – coby novoborak jsem na ‚ajkjuse‘ zacinal, a nad zuslechtenym typem vybavenym assemblerem, Alfi-plotterem a jednojehlickovou tiskarnou BT-100 (takovy DTP system s vlastnim programovym vybavenim ;-) ) jsem stravil mnohou noc.
Skrin pocitace a telo klavesnice nebylo z plechu, ale z jakehosi tvrzeneho polyuretanu – material se jmenoval SysPur a do ZPA se dovazel z NDR. Mel jednu neprijemnou vlastnost, a to tepelnou roztaznost – protoze klavesnice mela plechovou sablonu a pod ni SysPur blok pro vedeni tlacitek, dochazelo obcas k ‚zakusovani‘ klaves mezi plechem a SysPurem. Tuning IQ-151 proto zahrnoval jemne propilovavani otvoru v plechove sablone.
Mechanicky ten pocitac nebyl zadny zazrak, ale v dane dobe s danou soucastkovou zakladnou to byla norma – muzeme si myslet o kvalitach IQcek leccos, ale jednoducha vyroba a schopnost dodat pomerne znacne mnozstvi IQcek do skol skutecne tehdy nastartovala informatickou gramotnost.
Mimochodem, porovnavani mezi Applem a IQcky mi nepripada uplne spravne – kvuli exportnim omezenim se 68000 objevila ve vychodnim bloku az s Amigami po padu opony; v polovine osmdesatych let byla Motorola 68000 na COCON listu. Srovnani by tudiz melo byt smerem k ZX Spectru a Atari XT-800 (ktere se, jak si pamatuji z prumyslovky, povazovaly za konkurenci a duvod pro vzajemnou revnivost jejich uzivatelu).
Zlate casy…
MadGeorge -
mixal (neregistrovaný)
preco by neslo porovnavat ?
Tu ide o to, v ktorom roku bolo co v ktorej krajine. Ukazka kde sme boli asi my a kde boli oni. Kym v USA bol 8080 sice prelomovy CPU ale moc sa masovo nevyuzival par rokov po uvedeni lebo rychlo prisli vyhodnejsie cpu ako 6502 alebo z80. U nas bol hitom lebo sme nemali technologiu okopirovat lepsi.
Preco by sa mal IQ 151 z 84–86 roku mal porovnavat s Atari zo 79 alebo spektrom z 82 ?
A co s tym ma embargo ? V USA vyvynuli CPU 68000, mohli aj u nas alebo v Rusku. Jediny schopny CPU vychodneho bloku ktory nebol kopia 1:1 bol tusim 16 bitovy PDP-11 v cipe vyrabany v CCCP. Bol sice kopia ale nie 1:1.
-
mixal (neregistrovaný)
„A embargo s tim ma to, ze do vychodniho bloku nebylo mozne dovazet radu CPU 680X0, protoze ji amici meli pouzitou v raketach Pershing.“
Ale co to ma s tym, ze u nas sme boli 10 rokov pozadu? Vo vyvoji pocitacov a este viac vo vyvoji CPU. Proste autor chcel demonstrovat kde vtedy boli USA a my. Aj oni ho museli tu 68k vymysliet.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Nejde o to, ze by se 68k CPU mohly/nemohly dovazet, ale o to, ze v RVHP nikdo nebyl schopen nebo ochoten CPU podobnych kvalit vubec vyrobit.
Ale myslim si, ze mnohem zajimavejsi je ono srovnani IQ-151 s Apple II. Tam je pouzita dost podobna technologie (osmibitovy CPU, i kdyz 6502 byl samozrejme lepsi :-), pameti se srovnatelnou kapacitou atd.), ale vysledek je diametralne odlisny. Nejenom ze starsi Apple II mel uz v zakladu barevnou grafiku a hned dva Basicy, ale i klavesnici, ktera preckala v provozu klidne 20 let (i dnes se Apply pouzivaji, a nejsou to jen pocitace skalnich fandu), elegantni skrin a taktez Woz dokazal udelat za par $ skvelou disketovou jednotku.
-
Viky (neregistrovaný)
„U nas bol hitom lebo sme nemali technologiu okopirovat lepsi.“
6502 byl technologicky o dost jednodušší, než 8080. Je mi docela záhadou, proč si naši soudruzi zvolili zrovna 8080 k okopírování. Krom toho, 6502 obšlehli někde na jihu – Bulhaři nebo tam někde.
Taky je mi záhadou, proč v době centrálně řízené ekonomiky a pětiletého plánování nebyli schopni vývoj a výrobu počítačů v zemi lépe koordinovat. Kdyby se tak bývalo stalo, jsem přesvědčen o tom, že ty počítače se mohly i prakticky dát použít – každý měl nějakou zajímavou vlastnost, která byla totálně znehodnocena alespoň dvěma vlastnostmi nepříjemnými. Počítač s modularitou IQ-151, klávesnicí Zbrojováčka, programovým vybavením PMD a cenou Ondry by byl dle mého názoru velmi zajímavý. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
No nedokazali to zkoordinovat ani v ramci jednoho statu ani v ramci cele RVHP, coz je dost zvlastni a hodne to vypovida o moznostech centralniho rizeni v realu.
Dokonce se k ceskym osmibitum mely nekde v Bulharsku nebo Rumunsku vyrabet disketove jednotky (psal se o tom oslavny clanek v RP), ale nakonec z toho seslo, protoze (pry) nejaky dodavatel nedokazal vyrobit cteci a zapisove hlavy pozadovane kvality. To, ze se v kazde zemi pouzival jiny CPU taky dost dobre nechapu, vzdyt se klidne mohly cipy rady 8080 se Z80 pouzit.
-
ded vsezved (neregistrovaný)
Vy uz jste asi zapomnel na to vecne „ano jiste v ramci plneni ukolu XYZ. petiletky“ – proto neslo vyrabet jeden pro cele RVHP.
Q: Dodate nam mikroprocesory?
A: Ano jiste v ramci plneni ukolu 218. petiletky.Q: Dodate nam stroje na vyrobu cipu a mikroprocesoru?
A: Ano jiste v ramci plneni ukolu 195. petiletky.Q: Dodate nam dokumentaci, abychom si to mohli vyrobit?
A: Ano jiste v ramci plneni ukolu 172. petiletky.A kdyz pak strana a vlada naridila, ze dozenem a predezenem, tak se zvolilo Quick&Dirty reseni a smer doporuceny synovcem odpovedneho tajemnika, kteremu zrovna propasovali televizni hru Atari nebo casopis s popisem Altairu apod.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Prave ze nezapomel ale nikdy jsem to uplne nepochopil :-) To byly prave ty zasadni (a uz z proncipu nenapravitelne) nedostatky v centralnim rizeni a v tom, ze zadny podnik nemohl z politickych duvodu zbankrotovat tudiz nebyl nucen vyrabet to co je skutecne potreba, ale vyrabelo se podle planu vzniklych nekde od zeleneho stolu. Takze se sice vyrabely stovky milionu metru kubickych betonu, miliony tun oceli ale jaxi na zajisteni dodavky mikropocitacu (nebo i toaletaku) uz rezim nemel silu.
Rikam schvalne zajisteni – je celkem jedno, jestli se ty pocitace dovezou ze zahranici nebo vyrobi tady.
-
U ceny Ondry jsem si vzpomněl na jednu nedávnou aukci: http://aukro.cz/item959736607_ondra_cz_mini_pocitac.html
-
Praclovek (neregistrovaný)
Amigy a Atari ST a tedy i M68000 (pripadne Sinclair QL s M68008) tady byly samozrejme uz pred padem opony. Propasovat je sem ze SRN nebyl velky problem (nijak zvlast po tom na hranicich nesli) a patrily vedle prevazujicich ZX Specter ke standardni vybave :-) pokoju na kolejich elektrofakult v CSSR. Neco o tom vim…Neco jsem se nad nimi nasedel uz par let pred 17.11.1989. Samozrejme, ze 8 bitu byla drtiva prevaha, ale Amiga ci ST se tady mezi nami nadsenci vcelku bezne pouzivaly,
-
Design tomu odpovida, tlacitka co se daji dobre omyvat, hodne modulu pro zapojeni ruznych periferii – asi pro ovladani nejakych masin, topeni aby si na tom venku ohrali operatori ruce…
Delal jsem s nim a PMD bylo teda znatelne lepsi, i kdyz nahravani u PMD programu na magnetofon to byla tragedie to bylo neuveritelne nespolehlive.
Ten reset to byl opravdu kanadsky zert.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Ten pocitac byl opravdu urcen hlavne pro skoly, prumysl si hral na PMD (v tom horsim pripade) popr. se SAPI (to uz bylo mnohem lepsi). Ona ta modulova architektura ma v pripade IQcka hodne „ale“ – pro zakladni v praci v BASICu musely byt obsazeny moduly VIDEO 32/64 + BASIC 6/G a popr. jeste GRAFIK – teprve s temito tremi moduly to dosahovalo podobne funkcionality jako napriklad Spectrum, Atarka nebo Komouse (teda ty samozrejme diky kvalitnejsimu cipsetu zvladaly grafiku a zvuky mnohem lepe).
-
Tomáš (neregistrovaný)
Hezký, na průmyslovce jsme je měli zapojený do sítě, jeden sloužil jako server a měl u sebe takovou velikou krabici, kde byly dvě osmičky diskety. Síťový zapojení mělo to kouzlo, že šlo zasahovat do paměti libovolného připojeného stroje, takže se dalo z jednoho programovat na druhém (pokud mne paměť neklame). A to s tím basicem bylo taky vtipný, buď se dal ten program psát v tom textu, nebo se daly zadávat do paměti přímo ty tokeny a voiala, po přepnutí do toho druhýho režimu se zjevil text toho basicu :-)
No a ruční překlad z assemleru do strojáku, to byl trénink, myslím, že mám někde ještě tu tabulku. -
ondra.novacisko.cz (neregistrovaný)
My jsme to měli v Užlabině, asi dva roky. Bylo tam CP/M a vyučoval se na tom pascal. Byly tam dvě disketovky a neustále byly poruchové. Každý student měl na disketě svou partition, která odpovídala stolu u kterého seděl (žádné přihlašování, zasedací pořádek).
Pamatuju si, že na počítači učitele jsme neustále mačkali 0,1,2 a znamenalo to 0 – opakuj, 1 – ignoruj, 2 – chyba, to jak byly ty disketovky nespolehlivé.
Byl tam editor, který se vždy při překladu pascalu ukončil a spustil se překladač. Ten pak umožnil v rámci svého běhu program spustit. Žádný EXE to nevytvářelo, protože spustitelné programy byly delší, než vyhrazená partition pro žáka.
-
BIM (neregistrovaný)
Ano, ano, síť FELNET. Něco o jejím vzniku a manuály jsem nedávno vystrčil na http://cs.felk.cvut.cz/~bily/iq151
-
klusacek (neregistrovaný)
Kdy jsi tam chodil? Ja si z uzlabiny pamatuju laborator s TNS-HC. Vzdy jich asi 8 bylo propojeno do site do kruhu, kazdy pocitac mel 2 VHF konektory (jako u televize, nejspis to melo i 75 Ohm), jeden byl asi vstup a druhy asi vystup. Kdyz si nekdo popotahl klavesnici bliz k sobe tak to vypadlo (nebyly to BNC konektory ale opravdu ty televizni, co drzi jen trenim) a cela sit se rozpojila.
Ucitel mel ‚server‘ coz byl nejaky jiny TNS (takovy ten s backplane krabici ve ktere byly nastrkane karty s ruznymi moduly, mj. taky radic pro 5.25'' floppy).IQcka jsem v Uzlabine nikdy nevidel.
Pak jeste tam byla laborator s PC-XT (strasne pomale, grafika hercules, skoro mi to TNS-HC prislo uzivatelsky prijemnejsi). Dalsi rok to vsechno vyhazeli a nakoupili PCcka.
-
lojza (neregistrovaný)
IQcka tam byly tušim přes chodbu naproti laboratoři s TNS. Sám jsem je taky neviděl, protože jsem patřil do grupy na TNS.
A jedno IQ bylo v dílnách. Pracoviště na stojáka s televizí nad úrovní očí. Ještě teď mě bolí za krkem, když si na to vzpomenu. Když jsme se učili se šuplerou, tak jsme si tam dělali simulační program na odečítání hodnoty. -
klusacek (neregistrovaný)
Tak to jsme asi jinej rocnik. IQcko v dilnach jsem nevidel, zato si pamatuju ze tam meli PMD-85 s nejakym modulem pro rizeni krokovych motoru, pomoci ktereho se tam snazili vytvorit CNC soustruh.
Cely (i s monitorem MERKUR) to bylo pripevneny zhruba ve vysi ramen na takovy konzoli nad tim soustruhem, myslim ze se to dalo i trochu otocit a nastavit.Nikdy jsem ale nevidel ze by jim to fungovalo, celou dobu co jsme tam vyrabeli pomoci pilnuku z kulaty zelezny tyce hranatou (pozor at to ma pravy uhly a rovny steny!) to vypadalo velice rozestavene az nedokoncene.
-
IQ-151 byl prvni pocitac, ktery jsem si poridil. Kdyz jsem jej vezl metrem domu, tak jsem sice poslouchal posmesky „To ma snad jeste elektronky“, „Po tomhle jsem touzil hned jak jsem se narodil…“ Ale ja v dobe, kdy „novinka“ i386SX stala kolem 35tis, jsem byl rad, ze mam pocitac.
Jsem klidna a velmi flegmaticka povaha, ale to jak tam byl umisten RESET, to byla cira zlomyslnost. Mnohokrat pri vice jak hodinovem prepisu kodu z notysku (kazetak se mi nikdy nepodarilo pripojit) slouziciho jako zaznamove medium, jsem pri cislovani dalsiho radku brnknul o reset a blik blik a mohlo se zacit znova, jsem propadal silenstvi. Nevim jestli u vas tomu bylo taky tak, ale mam pocit, ze reset mel vetsi citlivost, nez ostatni klavesy a nemuselo se jej stisknout, ale stacilo o nej lehce zavadit.
Kdyz muj amok dosahl vrcholu, jsem mile IQ rozebral a reset ve sveraku pilkou zkratil, aby nevycnival z klavesnice a byl klid.
PS: kryt nebyl z plechu, ale z nejakeho zasmradleho bakelitu, do ktereho jiste lisovali i stare hadry. -
Viky (neregistrovaný)
:-)
No jo – my, co jsme neměli tolik času na zbytečnou práci, jsme si zjistili, že program v BASICu začíná na adrese 016A a pointer na jeho konec je v 00D0/00D1. Takže po případném stisku RES stačilo v monitoru vyplnit 3 adresy a jelo se dál. Obsah 016A bylo záhodno si někam poznamenat a pointer na 00D0 se tipnul. ;-) -
e. (neregistrovaný)
ano, presne to jsem chtel taky napsat:
na obnoveni programu po resetu stacilo dopsat 4B
e.
P.S. reset byl skutecne citlivejsi nez vsechny ostatni klavesy (jak jiz nekdo uvedl)
P.P.S. aritma minigraf mel volbu krasneho psaciho pisma(pismenka navazovaly bez mezer), kterym sly psat uhledne dopisy -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
to byla green varianta IQ-cka v zelene skrini :-) Diky za upozorneni, necham to opravit.
-
Kedar. (neregistrovaný)
Pamatuji na vyprávění kolegy .. napsal jakýsi program v BASICU pro IQ 151 a pyšně ho prezentoval na jakési tehdejší sobotní výstavě pro laiky. Přišel tam jakýsi strejda a seděl u toho a nevěděl jak dál .. „tady to píše STISKNETE JAKEKOLI TLACITKO, to můžu opravdu jakékoli?“ .. „Jistě, něco zmáčkněte a program ukáže další instrukce“ .. „tak já si vyberu .. třeba tady to červené, to se mi líbí“ ..
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Neco podobneho jsem zazil s uzivatelem, ktery na hlasku „Press any key“ (nejaky DOSovy program) mackal pro nej nejsnaze dostupnou klavesu, tj. levy Control. Ovsem z hlediska tech uzivatelu je to docela logicke chovani, kdyz samotny pocitac pise, ze mu je jedno, jakou klavesu zmacknout :-)
-
Substance242 (neregistrovaný)
IQ 151 som myslím na susednej priemyslovke videl, ale nikdy som s ním nerobil, takže toto:
Ta (klávesa RESET – pozn. ja) nebyla od ostatních kláves nijak oddělena, pravděpodobně proto, aby se studenti naučili dávat si pozor, kterou klávesu mačkají :-)
ma dosť pobavilo, to nemá chybu. :-) Inak s tými zásuvnými modulmi celkom zaujímavé.
… a toto všetko toľko rokov po tom, čo bol človek na Mesiaci, verili by ste tomu?
-
Robert (neregistrovaný)
Sice je pravda, že dříve nebyly počítače (zejména ty sálové) běžně vybaveny monitory, ale zařadit monitor (HardWare) mezi SoftWare…?
P.S.
Tipoval bych, že kryt byl v zásadě z bakelitu. Pravděpodobně nějak upraveného, celkem dost vedl teplo a zkazky o ohřívání čaje/kávy nejsou přehnané.
Nejvíce infarktových situcí však vyvolával magnetofon, který ale určitě nevlastnil každý IQ-čkář. Ve škole byl běžně na padesát těchto zařízení (nějak mi to počítač nejde přes ústa) jen jeden, spíše nefunkční, magnetofon. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Monitor je v tomto pripade skutecne nazev programoveho vybaveni pocitace. Asi nejblize se puvodnim monitorum priblizuje program „debug“ z DOSu a Windows, proste jde o pomerne jednoduchy zakladni system zajistujici:
– vystup znaku na obrazovku
- vstup znaku z klavesnice
- zakladni I/O s magnetofonem
- nahravani dat do pameti z magnetofonu
- ukladani dan na magnetofon
- JMP na zadanou adresu
- hexa vypis casti pameti
- nekdy i presuny v pameti a modifikaciS monitorem (CRT, LCD) se to v te dobe moc nepletlo, protoze skoro kazdy mel k osmibitaku pripojenou televizi :-)
-
Robert (neregistrovaný)
Díky za osvětu. Zapamatuji si.
P.S.
Po pravdě řečeno, jsem díky IQ-čku nikdy nepochopil „co na těch "počítačích“ a zejména BASICu lidé vidí"! Na druhou stranu neznám nikoho, kdo tehdy neobdivoval Comodore.Následně jsem se k počítačům přiblížil až s koncem éry 386-tek a i tehdy jsem prodělal krizi, když jsem zjistil že přehrát na nich video nebo zobrazit obrázky není jen tak… Naštěstí pak vývoj, a zejména náš trh, zrychlil tempo.
-
I/O (neregistrovaný)
Dobrá, tak tedy pro ty intelektuálně hůře vybavené jedince to trochu rozvinu – zvládali-li jsme v roce 1990 výrobu procesorů, pamětí, V/V řadičů atd., ale od té doby náš elektrotechnický průmysl v tomto směru neudělal ani krok dopředu, pak náš elektrotechnický průmysl zaostává více, než v roce 1990. Nesouhlasíte-li s tím, tak uveďte, jakého pokroku náš elektrotechnický průmysl za uplynulých 20 let dosáhl.
-
Jirka (neregistrovaný)
A teď si vezmi, jaké krásné pyramidy lidé stavěli před 2.000 lety. To je hrozné, jak od té doby upadlo stavebnictví, když si uvědomíš, jak málo takových pyramid bylo postaveno za posledních 10let.
Před rokem 1990 nebyly peníze ani na dovoz tehdy již 10 let zastaralých procesorů, tak se holt musel najít způsob, jak je vyrábět. To že to už dnes není nutné a je jen dobře a hlavně to neříká nic o tom, že už by to nebylo možné.
-
I/O (neregistrovaný)
Paradoxně i na tom něco je – kdyby nebylo těch dávných stavitelů, neměly by dnes některé země co ukazovat turistům, z nichž dnes mají nemalý příjem.
Ale zpátky – chtěl jsem jen říci, že je docela škoda, že jsme se do té elektroniky neopřeli víc. Bylo tu poměrně dost lidí se zkušenostmi a vzhledem k těm poměrům, co tu panovaly, dokázali ti lidé celkem husarské kousky. Přeci jen – dovoz a práce pro zahraniční majitele mi nepřipadá jako moc jistá budoucnost. Naopak – know-how, zkušenosti a vzdělání je dle mého názoru ta nejlepší investice.
A k tomu poslednímu – bylo by to hodně těžké, záležitost odhadem na několik dekád. Musejí se dát do kupy týmy, ty musejí získat zkušenosti, ty zkušenosti se musejí nějak proiterovat přes školy a z těch škol musejí přijít absolventi a do těch zaběhnutých týmů se zapojit… Naproti tomu, nechat to vše zaniknout je otázkou pár měsíců. Představa, že se ze Západu nakoupí technologie a můžeme jet, je dost naivní.
Nutné není vlastně nic – všechno můžeme dovézt. Ale za co? Tahle země toho zas tak moc nemá a zrovna ta elektronika by, myslím, bývala mohla pro nás být docela dobrá věc k zaměření se. -
atarist (neregistrovaný)
Definuj co to znamena „nas elektrotechnicky prumysl“, potom se o tom muzeme dal bavit. Pokud mas na mysli pouze prumysl, tj. vyrobu neceho, co vymysleli inzenyri ve vyzkumacich atd., tak ten je dnes na mnohem vyssi urovni, staci se zajet podivat na vyrobni linky treba v Tesle Lanskroun a.k.a. AVX.
Pokud k tomu naopak pocitas i navrh cipu, tak je to fifty fifty – predtim se tady vyrabely okopirovane cipy z rady 7400 a 8080, zadny ryze cesky prinos tam moc nevidim, dneska se vyrabi cipy navrzene jinde.
Podobne je to s automobily – je jeste Skodovka cesky podnik nebo uz ho mezi „nas automobilovy prumysl“ nepocitac? Pripominam, ze design starych komunistickych skodovek se taky nedelal v CSSR ale pouzily se sluzby zlych kapitalistu z Italie :-)))
-
I/O (neregistrovaný)
No ještě aby nebyl na vyšší úrovni. :-) Na vyšší úrovni oproti r. 1990 by dnes byl, i kdyby bývalo nedošlo k žádnému listopadu 1989, stejně jako byl na vyšší úrovni v roce 1990 oproti roku 1980.
Rozdíl je v tom, že k tomu reverznímu inženýrství je zapotřebí přeci jen větší fištrón, než když mi někdo dodá suroviny, nářadí a recept. BTW – on se u nás dělá i návrh IO. To zas nechci křivdit. Ale řekl bych, že kdyby ta Tesla po roce 1989 bývala nakoupila ze Západu technologie, které už by ty západní firmy byly ochotny dát z rukou, ty zlaté české ručičky si s tím trochu pohrály a malinko to dotunily (něco ve stylu laseru PALS), tak se ten technologický skluz mohl výrazně zmenšit.
Přirovnal bych to asi k situaci, kdy naši inženýři museli závodit v běhu s olůvkama v botách. Je jasné, že to byl pro ně nerovný boj a je s podivem, že i tak dokázali držet jakés, takés tempo. Kdo ví, co se mohlo dít, kdyby se jim bývalo místo odstoupení ze závodu prostě jen to olůvko z bot odstranilo.Jj, to je fakt – a nejen aut, ale i třeba lokomotiv – tam zas dělali konstrukci podvozků Švýcaři. U té Škodovky vím teda jen o Favoritu – do té doby se to snad dělalo u nás. Ale s Favoritem chtěli prorazit na západní trhy, tak svěřili design samotnému Bertonemu. Škoda jen, že to nakonec nezrealizovali v té podobě, kterou navrhnul (ikdyž pořád lepší, než původní český design Favoritu). Favorit byl údajně i hlavní důvod, proč si ze všech východních automobilek VW vybral právě Škodu.
-
atarist (neregistrovaný)
Aha, uz myslim ze si rozumime a souhlasim. Vite on je to taky dost politicky problem – kdyz nejaka vlada (kratkozrace) zacne podporovat treba vystavbu montoven, tak ziska statisice volicu, kteri v tech montovnach budou pracovat. Na druhou stranu ted muzeme videt, jak se i relativne maly vykyv v prodeji aut podepsal na zamestnanosti v montovnach. Kdyby vlada podporovala vzdelani, vyzkum a vyvoj, ziska par tisic volicu. To je bohuzel jeden z nedostatku naseho demokratickeho systemu, ze se orientuje na vetsinu, ne na top obory.
V IT to bylo trosku horsi, tam je orientace na top hrace v oboru dost velka, takze napriklad 602 Software, i kdyz mela dost dobrou pozici jak u koncovych uzivatelu, tak i ve statni sprave, nakonec se svym officem skoncila (ted je zahackovana diky 602 Forms, ale me osobne to pripadne jako cesta zpet).
Ad auto – design Favoritu se delal u Bertoneho, brzdy napriklad ze Skodovky 100 byly licencovane z Dunlopu atd. Ale to je v poradku, nakonec ten Favorit byl srovnatelny s tehdejsimi zapadnimi auty stejne kategorie, coz je dost uspech.
-
I/O (neregistrovaný)
No jo, jenže to všechno stojí a padá s technologiemi, které si do těch míst ON dovezl – a stejně tak si je zas může odvést. Já vím, že dnes za globalizace je to všechno dost relativní, kde vlastně co je a kde se ve skutečnosti co vyrábí a navrhuje, ale přeci jen – to podstatné mají v trezorech za oceánem.
-
Predpokladam, ze byste nasel vice na Wikipedii, minimalne v anglictine. Ty formy musely byt velmi odolne, protoze se pouzivaly velke lisovaci tlaky (tedy opravdu velke), coz je narocne nejen na ty formy. Povrch forem musel byt peclive lesteny, protoze dodatecne lesteni vyrobku nepripada v uvahu. Nizka cena vylisku byla dana velkymi seriemi, na male serie (tedy treba IQ-151) se bakelit nevyplati. Je pravda, ze bakelit ma omezenou skalu barev, ale to u spousty veci nevadi a vysoka kvalita bakelitu to vyvazi. Jak se bakelit barvi, nevim. IQ ale stejne bylo strikane povrchove, ne probarvene naskrz, pokud vim. Treba se to u bakelitu da delat take, i kdyz jsem to nikdy nevidel. Ono take v dobe bakelitu barvy nebyly zadna slava a tak samotny bakelit vysel lepe.
-
hansen (neregistrovaný)
Název byl prý zvolen proto, že šlo o stroj stejně inteligentní, jako 151 učitelů tělocviku :)
Já mám zkušenost, že se na něm výborně spalo. Zejména v brzkých ranních vyučovacích hodinách se stačilo zlomit přes výhodně tvarované zkosení klávesnice – a pak už to teplo člověka příjemně uspalo…
-
Jirka (neregistrovaný)
Byl jsem vlastnikem dvou techto kousku, mel jsem je doma na stole. Votunil jsem chlazeni (kladivem vyrobena dira do husto-plastu + vetrak na 220 V z NDR), takze se to neprehrivalo. Na druhou stranu jsem musel i v zime otevirat okno, protoze mi bylo doma horko. Fakt netusim, kolik byl prikon, ale byl to brutal. Naucil jsem se jeden z nejhorsich programatorskych zvyku – vsechny promenne byly jednopismene nebo maximalne dvoupismenne, abych usetril stisky klavesnice. Po prejiti na PC jsem se zvyku pojmenovavat promenne kratce (a nikoliv vystizne) nemohl jeste par dlouhych let zbavit. Jinak AMOS-Asembler: uz se tesim na pokracovani serialu! Jeden z mych teen-age snu bylo napsat IQ-UNIX, klon UNIXu na IQ-151…
-
Radovan (neregistrovaný)
Jediný způsob ochrany paměti u 8080, který si dokážu představit, by byl kompletní odswapování do toho RAMdisku, a nebo nějaké šílené stránkování, ale to by se nebešlo bez brutálního zásahu do toho IQčka. Nevím co všechno ze sběrnice bylo vyvedené do těch modulů, jestli i INT, tak by časovač mohl být i s RAMdiskem v jedné krabičce, která by se zasunula třeba místo BASICu… To je tak zrůdný nápad že by to snad stálo za pokus :-D
-
mixal (neregistrovaný)
Pre mna nepochopitelna vec je, preco robili tolko konkurecnych rieseni. Pmd 85, PP01, Iq151. Vsetky na jedno kopyto, kazdy trochu iny – pmd vyvazeny, „spolahlivy“ a lacny ale svoje muchy mal, PP01 – dobry ale drahy, IQ151 „nespolahlivy“, modularny.. Do toho Ondra, TNS a kopec mensich.
Kazdy mal svoje rozsirovacie moduly, nekopatibilita aj medzi jednotlivymi verziami toho isteho.
-
BLEK. (neregistrovaný)
Asi protože do toho soudruzi nevrtali. Kdyby do toho vrtali, tak to taky může dopadnout ještě hůře, třeba takhle: http://www.google.cz/search?q=celovodi%E8e
-
sysel (neregistrovaný)
Tohle taky nechápu. Jak je možné, že v celém východním bloku nebyl samostatně vyvinut žádný použitelný procesor kategorie 8080, 6502 apod.? Kromě nějakýh řezových systémů řady 3000 a jednočipové napodobeniny PDP-11 v SSSR fakt o ničem nevím. Nebylo přece nezbytně nutné být kompatibilní se zlými kapitalisty. RVHP byl dostatečně velký trh a bylo by strašně jednoduché takovouhle věc centrálně prosadit.
Totéž zákaznické obvody. Proč, když měl být vyvinut školní počítač nikdo nebyl schopen udělat zákaznický IO tak jako to dělali všichni na západě ? Technologie na vlastní výrobu čipu a zapouzdření tady přece byla. A např. ULA v ZX Spectru je přece funkčně i co do počtu tranzistorů určitě jednodušší než třeba MHB8080.
-
I/O (neregistrovaný)
Pokud jde o první věc, tak hlavní důvod byl asi ten, že proč dělat něco na zelené louce a tápat, když už to vymyslel někdo jiný a tápal za mě – soudruzi si moc dobře uvědomovali, že mají skluz na Západ, a ten skluz chtěli co nejrychleji dohnat. Na nějaké vlastní experimenty nebyl čas.
A pokud jde o to druhé – to se prostě nevyplatilo. Relativně byla cena u nás vyrobených IO vyšší, než těch západních – měli jsme mnohem větší zmetkovost – takže by bylo zapotřebí prodat ještě víc počítačů s těmito obvody, než západní soudruzi. A to bylo opravdu jaksi nereálné. Následující rozhovor ledasco osvětluje z tehdejších poměrů a jak tehdy museli inženýři přemýšlet:
http://bruxy.regnet.cz/web/8bit/CZ/rozhovor-s-ing.-eduardem-smutnym/ -
Kolik vam je let? Ze vy nepamatujete komance?
Proc nebyl vyvinut? Nebyla motivace lidi. Ti co by neco takoveho umeli to proste neprotlacili pres sve nadrizene, kteri byli proti jakymkoliv zmenam aby si nedejboze nepridelali praci. Proc by to delali kdyz dostavali vsichni fixni plat at delaji ci ne.
Dobova poezie:
Kdo nic nedela nic nezkazi.
Kdo nic nezkazi je pochvalen.
Kdo je pochvalen je povysen.
Kdo je povysen nic nedela.To hezky ilustruje problem s komancema, clovek nebyl odmenovan za uspechy ale trestan za neuspechy.
Tedy moje manzelka byla bita StB za prodej bibli, coz vzdy umela navybornou. Kdyz byla mlada tak prodavala i 2500 kusu za tyden, meli jsme toho ve sklepe palety. Jednu paletu nam dokonce prinesli i tajni StB agenti protoze chteli videt komu to bude prodavat ale pak na to nejak zapomeli a nazpatek je uz nechteli.
Myslim ze ve svych 59 letech bude nejuspesnejsi poulicni prodavacka Bibli v historii lidstva. Uz jsem ji nekolikrat chtel prihlasit do knihy rekordu, ale nemohli jsme se dopocitat k vysledku podle faktur. Ona odhadovala tak 300k bibli ja 700k at tam pred srmti jeste kopne to mego. Kdyz byla v indii tak prodavala 120–150 kusu za hodinu na nadrazi v kalkate, holt zbozna nebo zvedava zeme.
