Sice je pravda, že dříve nebyly počítače (zejména ty sálové) běžně vybaveny monitory, ale zařadit monitor (HardWare) mezi SoftWare…?
P.S.
Tipoval bych, že kryt byl v zásadě z bakelitu. Pravděpodobně nějak upraveného, celkem dost vedl teplo a zkazky o ohřívání čaje/kávy nejsou přehnané.
Nejvíce infarktových situcí však vyvolával magnetofon, který ale určitě nevlastnil každý IQ-čkář. Ve škole byl běžně na padesát těchto zařízení (nějak mi to počítač nejde přes ústa) jen jeden, spíše nefunkční, magnetofon.
Monitor je v tomto pripade skutecne nazev programoveho vybaveni pocitace. Asi nejblize se puvodnim monitorum priblizuje program „debug“ z DOSu a Windows, proste jde o pomerne jednoduchy zakladni system zajistujici:
– vystup znaku na obrazovku
- vstup znaku z klavesnice
- zakladni I/O s magnetofonem
- nahravani dat do pameti z magnetofonu
- ukladani dan na magnetofon
- JMP na zadanou adresu
- hexa vypis casti pameti
- nekdy i presuny v pameti a modifikaci
S monitorem (CRT, LCD) se to v te dobe moc nepletlo, protoze skoro kazdy mel k osmibitaku pripojenou televizi :-)
Díky za osvětu. Zapamatuji si.
P.S.
Po pravdě řečeno, jsem díky IQ-čku nikdy nepochopil „co na těch "počítačích“ a zejména BASICu lidé vidí"! Na druhou stranu neznám nikoho, kdo tehdy neobdivoval Comodore.
Následně jsem se k počítačům přiblížil až s koncem éry 386-tek a i tehdy jsem prodělal krizi, když jsem zjistil že přehrát na nich video nebo zobrazit obrázky není jen tak… Naštěstí pak vývoj, a zejména náš trh, zrychlil tempo.
Dobrá, tak tedy pro ty intelektuálně hůře vybavené jedince to trochu rozvinu – zvládali-li jsme v roce 1990 výrobu procesorů, pamětí, V/V řadičů atd., ale od té doby náš elektrotechnický průmysl v tomto směru neudělal ani krok dopředu, pak náš elektrotechnický průmysl zaostává více, než v roce 1990. Nesouhlasíte-li s tím, tak uveďte, jakého pokroku náš elektrotechnický průmysl za uplynulých 20 let dosáhl.
A teď si vezmi, jaké krásné pyramidy lidé stavěli před 2.000 lety. To je hrozné, jak od té doby upadlo stavebnictví, když si uvědomíš, jak málo takových pyramid bylo postaveno za posledních 10let.
Před rokem 1990 nebyly peníze ani na dovoz tehdy již 10 let zastaralých procesorů, tak se holt musel najít způsob, jak je vyrábět. To že to už dnes není nutné a je jen dobře a hlavně to neříká nic o tom, že už by to nebylo možné.
Paradoxně i na tom něco je – kdyby nebylo těch dávných stavitelů, neměly by dnes některé země co ukazovat turistům, z nichž dnes mají nemalý příjem.
Ale zpátky – chtěl jsem jen říci, že je docela škoda, že jsme se do té elektroniky neopřeli víc. Bylo tu poměrně dost lidí se zkušenostmi a vzhledem k těm poměrům, co tu panovaly, dokázali ti lidé celkem husarské kousky. Přeci jen – dovoz a práce pro zahraniční majitele mi nepřipadá jako moc jistá budoucnost. Naopak – know-how, zkušenosti a vzdělání je dle mého názoru ta nejlepší investice.
A k tomu poslednímu – bylo by to hodně těžké, záležitost odhadem na několik dekád. Musejí se dát do kupy týmy, ty musejí získat zkušenosti, ty zkušenosti se musejí nějak proiterovat přes školy a z těch škol musejí přijít absolventi a do těch zaběhnutých týmů se zapojit… Naproti tomu, nechat to vše zaniknout je otázkou pár měsíců. Představa, že se ze Západu nakoupí technologie a můžeme jet, je dost naivní.
Nutné není vlastně nic – všechno můžeme dovézt. Ale za co? Tahle země toho zas tak moc nemá a zrovna ta elektronika by, myslím, bývala mohla pro nás být docela dobrá věc k zaměření se.
Definuj co to znamena „nas elektrotechnicky prumysl“, potom se o tom muzeme dal bavit. Pokud mas na mysli pouze prumysl, tj. vyrobu neceho, co vymysleli inzenyri ve vyzkumacich atd., tak ten je dnes na mnohem vyssi urovni, staci se zajet podivat na vyrobni linky treba v Tesle Lanskroun a.k.a. AVX.
Pokud k tomu naopak pocitas i navrh cipu, tak je to fifty fifty – predtim se tady vyrabely okopirovane cipy z rady 7400 a 8080, zadny ryze cesky prinos tam moc nevidim, dneska se vyrabi cipy navrzene jinde.
Podobne je to s automobily – je jeste Skodovka cesky podnik nebo uz ho mezi „nas automobilovy prumysl“ nepocitac? Pripominam, ze design starych komunistickych skodovek se taky nedelal v CSSR ale pouzily se sluzby zlych kapitalistu z Italie :-)))
No ještě aby nebyl na vyšší úrovni. :-) Na vyšší úrovni oproti r. 1990 by dnes byl, i kdyby bývalo nedošlo k žádnému listopadu 1989, stejně jako byl na vyšší úrovni v roce 1990 oproti roku 1980.
Rozdíl je v tom, že k tomu reverznímu inženýrství je zapotřebí přeci jen větší fištrón, než když mi někdo dodá suroviny, nářadí a recept. BTW – on se u nás dělá i návrh IO. To zas nechci křivdit. Ale řekl bych, že kdyby ta Tesla po roce 1989 bývala nakoupila ze Západu technologie, které už by ty západní firmy byly ochotny dát z rukou, ty zlaté české ručičky si s tím trochu pohrály a malinko to dotunily (něco ve stylu laseru PALS), tak se ten technologický skluz mohl výrazně zmenšit.
Přirovnal bych to asi k situaci, kdy naši inženýři museli závodit v běhu s olůvkama v botách. Je jasné, že to byl pro ně nerovný boj a je s podivem, že i tak dokázali držet jakés, takés tempo. Kdo ví, co se mohlo dít, kdyby se jim bývalo místo odstoupení ze závodu prostě jen to olůvko z bot odstranilo.
Jj, to je fakt – a nejen aut, ale i třeba lokomotiv – tam zas dělali konstrukci podvozků Švýcaři. U té Škodovky vím teda jen o Favoritu – do té doby se to snad dělalo u nás. Ale s Favoritem chtěli prorazit na západní trhy, tak svěřili design samotnému Bertonemu. Škoda jen, že to nakonec nezrealizovali v té podobě, kterou navrhnul (ikdyž pořád lepší, než původní český design Favoritu). Favorit byl údajně i hlavní důvod, proč si ze všech východních automobilek VW vybral právě Škodu.
Aha, uz myslim ze si rozumime a souhlasim. Vite on je to taky dost politicky problem – kdyz nejaka vlada (kratkozrace) zacne podporovat treba vystavbu montoven, tak ziska statisice volicu, kteri v tech montovnach budou pracovat. Na druhou stranu ted muzeme videt, jak se i relativne maly vykyv v prodeji aut podepsal na zamestnanosti v montovnach. Kdyby vlada podporovala vzdelani, vyzkum a vyvoj, ziska par tisic volicu. To je bohuzel jeden z nedostatku naseho demokratickeho systemu, ze se orientuje na vetsinu, ne na top obory.
V IT to bylo trosku horsi, tam je orientace na top hrace v oboru dost velka, takze napriklad 602 Software, i kdyz mela dost dobrou pozici jak u koncovych uzivatelu, tak i ve statni sprave, nakonec se svym officem skoncila (ted je zahackovana diky 602 Forms, ale me osobne to pripadne jako cesta zpet).
Ad auto – design Favoritu se delal u Bertoneho, brzdy napriklad ze Skodovky 100 byly licencovane z Dunlopu atd. Ale to je v poradku, nakonec ten Favorit byl srovnatelny s tehdejsimi zapadnimi auty stejne kategorie, coz je dost uspech.
No jo, jenže to všechno stojí a padá s technologiemi, které si do těch míst ON dovezl – a stejně tak si je zas může odvést. Já vím, že dnes za globalizace je to všechno dost relativní, kde vlastně co je a kde se ve skutečnosti co vyrábí a navrhuje, ale přeci jen – to podstatné mají v trezorech za oceánem.
Predpokladam, ze byste nasel vice na Wikipedii, minimalne v anglictine. Ty formy musely byt velmi odolne, protoze se pouzivaly velke lisovaci tlaky (tedy opravdu velke), coz je narocne nejen na ty formy. Povrch forem musel byt peclive lesteny, protoze dodatecne lesteni vyrobku nepripada v uvahu. Nizka cena vylisku byla dana velkymi seriemi, na male serie (tedy treba IQ-151) se bakelit nevyplati. Je pravda, ze bakelit ma omezenou skalu barev, ale to u spousty veci nevadi a vysoka kvalita bakelitu to vyvazi. Jak se bakelit barvi, nevim. IQ ale stejne bylo strikane povrchove, ne probarvene naskrz, pokud vim. Treba se to u bakelitu da delat take, i kdyz jsem to nikdy nevidel. Ono take v dobe bakelitu barvy nebyly zadna slava a tak samotny bakelit vysel lepe.