Hmmmm, opět to Ubuntu, řekl bych, že distribuce která hodně dala ale také hodně bere. Nevíte, nabízí dnes Ubuntu při instalaci, resp. třeba v tomto případě při prvním spuštění na výběr prostředí jako OpenSuse?
Neříkám, že je Gnome špatné, i když ho sám nerad, ale přeci jenom - pro uživatelé zvyklé na Windows, bych volil KDE, které je přece jenom o dost podobnější a tedy pro nováčky přívětivější.
Btw. ještě jeden dotaz, ze zvědavosti... Na Manjaru si po instalaci musíte dost věcí doinstalovat / konfigurovat sám. Jako třeba nainstalovat synaptics driver, různé vychytávky na grafiku atd. Dělá to rodina *buntu nějak automaticky?
co podle tebe Ubuntu bere ?
pri instlaci z Ubuntu iso, mas Gnome, pokud chces jine prostredi bud zvolis jeho iso, Xubuntu(Xfce), Kubuntu(KDE), Lubuntu(LXQt), atd... nebo nainstalujes metabalik xubuntu-desktop, kubuntu-desktop atd... nebo pro instalaci pouzijes "mini" iso, ktere ma vyber prostredi, "profilu" podle zamereni, sad atd...
synaptics driver je nainstalovan by default, nevim co myslis "vychytavkama na grafiku", ale treba closed ovladace AMD ci Nvidia, ci pro nekterej dalsi HW se da naklikat v "Dodatecne ovladace", closed firmwary wifi + codeky + ms fonty atd lze pri zvolit uz pri instalaci (i z beznych live iso) zaskrtnutim "Nainstalovat ovladace tretich stran"
Abych odpověděl na vše:
Předpokládám, že se RHEL bude ntb o něco dražší než s Ubuntu, proto jsem se zaměřil na Ubuntu.
No jasně, že si můžu stáhnout iso s libovolným prostředím, ale o to tu snad nejde ne... To si můžu rovnou stáhnout a na instalovat na libovolný dnešní ntb. Vycházím z toho, že systém předinstalovaný výrobce má nějakou přidanou hodnotu, specifickou konfiguraci atp., takže mě zajímá, jestli tato výhoda je vázaná čistě na to, že pak budu používat Gnome, nebo jestli bude na výběr. Asi nebude, podle mě škoda.
Jinak díky za odpověď. Vychávkami jsem myslel třeba i Feral GameMode, nebo že ke ClamAV "dostanete" rovnou unoffical signs apod. Prostě tyto a obdobné konfigurace, o kterých se jinak musíte pídit na ArchWiki.
A poslední - podle mě, ale je to jen můj názor, tak klidně nesouhlaste, je škoda, že zrovna Ubuntu se bere jako výkladní skříň desktop Linuxu pro začátečníky. Proč?
1. Právě proto, že místo toho aby bylo Buntu a Vy jste si vybral dejme tomu z 2 nebo 3 prostředí, tak si musíte vybírat z X forků. Pro začáteční je to prostě nepřehledné.
2. Hlavní větev využívá Gnome, a jak už jsem psal, pro přechod z Windows to není dobrá volba. + Vzpomeňme třeba na pokusy s Unity...
3. Zbytečně lpí na zastaralých "prý stabilních" verzích software a jader (a nemyslím tím LTS edice). A já mám takovou zkušenost, že pak update z jedné edice na druhou končí poměrně často nezdarem.
Začátečník si nevybírá z x forků, začátečník si vybere Ubuntu. Nebo má nějakého rádce, který mu poradí.
Nevím, proč by Ubuntu mělo řešit zrovna přechod z Windows. Applovskému prostředí je zase bližší Gnome. Mimochodem, nezdá se, že by zrovna Apple nějak řešil úpravu svého desktopového prostředí tak, aby to vypadalo více jako Windows – a zároveň je Apple na desktopu docela úspěšný, Windows konkuruje zdatně a o dost lépe, než Linux. Takže „vypadat jako Windows“ asi nebude klíčem k úspěchu na desktopu.
Naprostý souhlas. Nevím, odkud ta starost o to, aby to vypadalo jako Windows, pramení. Možná to je ještě dozvuk období před 15 lety, kdy měly Windows téměř 100% podíl na trhu a pro běžné uživatele to bylo prostě to jediné rozhraní pro práci s počítačem. Od té doby se to ale hodně změnilo. Změnila se definice toho, co je dnes počítač, má to mnohem víc form factorů. A taky je dnes výrazně větší diverzita v operačních systémech a rozhraních.
Nedávno jsem psal blogpost o tom, jak Fedoru (a dnes konkrétně Silverblue) instaluju na počítače rodinných příslušníků, a v komentářích se mě někdo zeptal, jestli jim tam nechávám klasické GNOME nebo to nějak upravuju, aby to vypadalo jako Windows. Odpověděl jsem mu na to, že to nijak neupravuju. Kdybych každému na začátku řekl, že jim to můžu předělat tak, aby to vypadalo jako Windows, tak to asi většina z nich bude chtít, ale tím se uvážu k podpoře něčeho, co není výchozí, a ještě to bude vypadat jako nedokonalá kopie originálu.
Místo toho věnuji energii tomu, abych jim vysvětlit, jak nové prostředí funguje. Jak říkáte, u Macu taky nikdo neupravuje prostředí tak, aby vypadalo jako Windows, a pro lidi to není problém. Má to určitou filozofii ovládání a lidi se s tím buď sžijí nebo ne. Já Fedoru většinou instaluji na počítače BFU. Typu uživatelů, o kterých si myslíme, že je rozhodí, když jim posunete ikonu o pár cm vedle. Nicméně moje zkušenost je taková, že nakonec s tím nemá problém nikdo. Jestli jim něco chybí, tak je to třeba konkrétní funkce, na kterou byli zvyklí z Windows, ale nikdo, opravdu nikdo z nich za mnou nedošel s tím, že je to prostředí jiné, že si na to nezvykl a chce tam něco, co bude vypadat jak Windows.
Nevím nevím, jestli má smysl se ohánět OS od Apple, teď má Win zastoupení na desktopu někde těsně pod 80 % celosvětově a celý ekosystém Apple míří na specifické uživatele, pro které je částečně motivací i to se odlišit.
Nikde jsem nepsal, že "to" má vypadat jako Windows, jenom to, že KDE je pro přecházejícího přívětivější. Takže, můj názor je, že když už jásáme nad tím, že nějaký výrobce bude do svých zařízení instalovat Linux, měl by budoucí uživatel mít možnost volby. Třeba jenom proto, aby první co s takovým ntb udělá je, že ho nebude přeinstalovávat.
Tento přístup "buď měj někoho, kdo ti to dopodrobna vysvětlí nebo trav hodiny tím, že se to celé naučíš sám" je přesně ten důvod, proč má Linux na desktopu sotva 2 % (pokud se tedy tomu dá věřit). Přitom čím víc bude rozšířenější, tím víc z toho všichni budeme těžit.
KDE poklada za privetivejsie iba specificky typ pouzivatelov - ktori dosiahli urcity level power usera, ale boja sa, ze zmenou konceptu o svoje vedomosti pridu a budu sa musiet ucit znova.
Takze ano, ma kopec klikatok na to, aby si user vyladil velkost a styl textu v tooltipe nad ikonou adresara vo file manageri, ale o to beznemu userovi vobec nejde, ten netravi dni ladenim vyzoru. S pomenutom OS od Apple nastavite farbu akcentu (v minulosti modra a seda, dnes ich uz je viac) a tmava/svetla tema a koniec. Podobne aj Gnome sa orientuje na normalnych pouzivatelov, nie na tunerov. Napriek tomu dokaze oslovit aj power userov; ked sa vam zaziju klavesove skratky, tak ocenite prostredie, ktore sa netlaci do popredia a neustale na seba neupozornuje.
Nehovoriac o tom, ze jedno prostredie sa prave spominanym IHV podporuje ovela lahsie, ako niekolko rozlicnych prostredi, z ktorych vacsina je siroko konfigurovatelna.
Btw, ma KDE vo svojej obdobe Gnome Online Accounts podporu pre Kerberos? (Gnome to nazyva Enterprise Login) Ide o pocitac, ktory nie je pripojeny do domeny, ale pouzivatel ma svoje Kerberos credentials a bolo by pekne, keby aplikacie co zvladaju GSSAPI ho aj pouzili. V Gnome to funguje perferktne.
Pěkně zaobalená urážka. Takže když si chci upravit pracovní prostředí podle svého, tak se ve skutečnosti bojím toho, že se budu muset učit něco znovu? No nevím, to je pomalu freudovská psychoanalýza... Ale vážně, co sem stále taháte OS od Apple? To chcete, aby byl Linux jako OS od Apple? Tedy kupovat Xkrát předražené zařízení s ještě menší flexibilitou, než Win. Tak to doufám, že neděláte někde vývoj.
Preco klames ? Ake predrazene ? Dell XPS 13 s Linuxom je v podobnej cene ako Macbook Pro a ma horsi HW, displej aj klavesnicu. Len Macbook ti da uplnu flexibilitu - nabootujes tam macos, windows aj linux. Vyvojari pouzivaju Macy uplne bezne, staci ked si zajdes na nejaku konferenciu a pozries si co pouzivaju prednasajuci. Taktiez v korporatoch je to jednak konkurencna vyhoda (zaujemca si moze vybrat Mac), IT oddelenie sa o to prakticky nemusi starat pretoze poruchovost je 2-3x mensia nez u Lenova ci Dellu a to uz ani nehovorim o tom, ze problemy s macOS v podstate neexistuju kedze to je vyladene a niekto to aj testoval.
Sam pouzivam na programovnie macy uz asi 6-7 rokov a nemam dovod menit, v podstate vsetko funguje a kvalitnych aplikacii je tam ovela viac ako v Linuxe. Takze poprosim menej FUDu a drzme sa faktov, macOS je skvely a ma dokonca aj unix certifikaciu.
V čem klamu?
https://www.alza.cz/porovnani.htm?c=ADC821m14j1;NL256a3l2f;NL256a3p1;
Když už tedy porovnáme takovou kategorii předražených zařízení obecně, tak oba MBP jednou na Intel Core i5 8. generace, zatímco Dell jeden na Intel Core i7 10. generace; grafika je lepší u MBP, ale zase Dell má 2x tolik RAM i úložiště... Btw. proč je jeden MBP o 13t draží než druhý? Nevidím rozdíl, který by ospravedlnil 16t+.
6. 6. 2020, 10:49 editováno autorem komentáře
Tak teda vedel som, ze Jobsov Reality Distortion Field je silny, ale ze az tak a po tak dlhej dobe...
XPS13 je v podobnej cene ako zakladny model MBP13; ten, co mal donedavna 4 GB RAM a teraz v roku 2020 to laskavo zdvihli na 8. Keby si porovnaval s XPS13 v rovnakej konfiguracii, zistil by si, ze XPS13 je o niekolko stovak lacnejsi.
Poviem ti to este inak, ako korporat: XPS13 v peknej konfiguracii (i7/16 GB RAM/500 GB disk/4k displej) viem dat do DHIM a do OPEXu. MBP13 v rovnakej konfiguracii (WQHD namiesto 4K, ale zato P3) musim dat do HIM/CAPEXu a odpisovat ho 4 roky.
V rovnakej cenovej kategorii ako MBP13 je X1 Carbon, co je top rada u Lenova. Klasicke T-cka su niekde nizsie.
Ked od ceny prejdeme k featuram: MBP13 ti sice umoznuje nabootovat Linux, ale neumozni ti pristupovat k internemu disku, odkedy maju T2. Naco ti bude taky Linux sice netusim, ani by som to nedaval ako nejaku vyhodu, ale proti gustu... Rovnako neviem ako si dosiel na to, ze MBP maju lepsiu klavesnicu. Za prve, nic lepsie ako Thinkpad klavesnice na notebookoch neexistuje, a za druhe, MBP mali od roku 2016 problem s butterfly klavesnicou a jej extremnou kazivostou, aky este ziadna ina znacka nemala, nebodaj take dlhe roky ignorovala. Cim sa dostavame k poruchovosti, v tvojom pripade vycucanej z prstu. Poruchove su rovnako ako Lenova, akurat Lenovo vie pohnut zadkom a fixnut to v rozumnej dobe. Apple na Slovensku svoj servis nema, len zmluvnych partnerov, a ti to NBD nespravia, pretoze nesmu mat na sklade nahradne diely, ale musia objednavat nahradu vzdy na konkretne seriove cislo (a potom poslat stary diel naspat).
Kedze pouzivas macy len 6-7 rokov, este stale nic nevies o lehotach podpory u Apple - ako dlho podporuju hw, co je to 'vintage' a 'obsolete', co to znamena pre dostupnost nahradnych dielov, vratane baterii a tak. Alebo si aspon pozri youtube kanal Louisa Rossmana ;)
-- Pouzivatel vsetkych troch systemov, aj Apple od cias classic Mac OS.
nn, Apple necílí na speciální uživatele, kteří se chtějí odlišit, ale na funkčnost celého "prostředí". Což o Widlích a Linuxu bohužel říci nelze, resp. na štěstí nelze.
Nechápu, co se chcete učit na Linuxu. Jestli umíte zapnout PC a budete tam mít nainstalovaný třeba Bubuntu, tak všechno funguje, včetně HW. Dnes už i na instalace a aktualizace jsou klikátka a zvládne to opice. Pokud se bude chtít pustit do kompilace vlastní kernelu, app které nejsou v repu můžete narazit a je dobře, že narazíte. Linux nikdy nebyl pro BFU a doufám, že ani nikdy nebude, pak by stál na vyl...pr..l jako Widle.
V dnešní době už ani není takový problém HW (kde jsou ty časy, kdy jsem musel do Gentoo shánět 3rd party FW pro Wify a další drivery), ale hlavní problém je NEDOSTUPNOST kvalitních aplikací pro Linux. Situace pomalu mění, je lepší ale stále existuje plno případů, kdy daný SW pro Linux není a buhužel není řešení nasintalovat VBox s widlema. A tohle se podle mě hned tak nezmění - proč by měl výrobce psát vícekrát? Podpora QT je docela katastrofa, je to fakt hnusný, jako celý KDE (které jsem kdysi miloval) atd atd.
Můžeme se přít o tom, jestli je vhodnější GNOME nebo KDE, ale jedním jsem si jistý: žádný uživatel, pro kterého je Linux nový, nechce možnost výběru desktopového prostředí. A že už jsem jich za ta léta potkal v rodině, nebo na přednáškách či installfestech na školách stovky. Chce, aby mu na tom notebooku fungovalo vše tak, jak má, což nezajistíte tím, že mu nabídnete X různých desktopových prostředí, z nichž to ani v jednom nebude fungovat na 100 %.
Proč to není dobrý nápad z pohledu výrobce, jsem odpovídal níže.
P.S. nemám nic proti existenci více desktopových prostředí. Jen to není něco, co oslovuje nové uživatele. Je to pro uživatele, kteří jsou s Linuxem už dostatečně seznámení, vědí, co chtějí a co můžou dostat.
Tento přístup "buď měj někoho, kdo ti to dopodrobna vysvětlí nebo trav hodiny tím, že se to celé naučíš sám" je přesně ten důvod, proč má Linux na desktopu sotva 2 %
Je zajímavé, že u Windows platí úplně stejný přístup, ale ty mají podle vás 80 %. Takže tím přístupem to asi nebude.
Windows mají tak vysoký podíl oproti Applu díky korporátním sítím. A v těch určitě nebude záležet na tom, že vy si myslíte, že je KDE přívětivější pro uživatele z Windows. A nebude tam záležet ani na tom, že Ubuntu má jako výchozí Gnome, a když chcete KDE, musíte stáhnout Kubuntu.
Vy jste psal o domácích uživatelích, freelancerech, studentech. A tam Windows nemají 80 %, ale podstatně méně. Vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby tam Apple dokonce vedl.
„Aby to chtěl běžný uživatel používat, musí to vypadat a chovat se jako Windows XP.“ Myslím, že tuto představu dostatečně přesvědčivě vyvrátil Microsoft vydáním Windows 10.
Nemám ten pocit. Vypadat jako XP má tři složky:
a) design,
b) ovládací prvky,
d) práce s programy.
Microsoft dlouho hledal (i tápal), co z toho uživatel změnit nedokáže.
U Windows zůstala prakticky stejná práce se soubory (Tento počítač => příšerná písmena jednotek (už od DOSU!)), ovládací prvky oken vpravo s nezměněnou funkcí, taskbar (se změněný, vzhledem), dock ikon u hodin vpravo dole (od 1995)).
Ovládací prvky rozšiřují svoje schopnosti, ale nemění staré vlastnosti. Stejně se chovají tři tlačítka v záhlaví okna, kontextové menu (pravý klik) se rozšiřuje, ale málokdy něco ubylo.
Programy se instalují přes instalátor. Přibyl store, který zatím nem úspěch takový, aby nahradil tradiční cestu.
Windows se postupně rozšiřují, ale mají mají své letité společné funkcionality. macOS je na tom navenek hodně podobně. U obou systémů uživatel zvládne přechod mezi verzemi deset let starými. S určitýmí okrajovými obtížemi, ale zvládne.
...a teď se podívejte na Linuxové destopy...
"pro uživatelé zvyklé na Windows, bych volil KDE, které je přece jenom o dost podobnější a tedy pro nováčky přívětivější."
v čem je přívětivější? A co uživatelé přecházející z Macu? Umístění lišty je nepodstatné a navíc jde změnit. Naopak klávesové zkratky jdou globálně změnit jen u GTK aplikací. V KDE jsou natvrdo zadrátované windows like zkratky pro editaci textu.
Ten výběr prostředí má několik problémů:
1) podpora konkrétního hardwaru často vyžaduje i integraci s desktopem a z naší zkušenosti můžu říct, že to je opravdu netriviální množství práce. Nikdo nemá volné vývojáře na to, aby to, co se udělá pro GNOME, ještě dělal do KDE, Xfce, Cinnamonu...
2) ta prostředí musíte podporovat. To není tak, že zákazníkovi dovolíte nainstalovat si Xfce a nazdar. Pokud mu dovolíte nainstalovat Xfce, tak musíte čekat, že vám bude na podporu posílat dotazy, jak se tam dělá to či ono, případně hlásit problémy. A vy to musíte řešit.
Prodávat zákazníkům počítače s předinstalovaným systémem je něco jiného než dělat komunitní distro, které se někdo bez jakýchkoliv záruk stáhne a nainstaluje. Proč si myslíte, že ač dává openSUSE na výběr, u své komerční distribuce SUSE poskytuje a podporuje GNOME a jen GNOME?
Pak bych ještě doplnil, že Lenovo necílí na uživatele zvyklé na Windows, ale na linuxové vývojáře. Řešit tak podobnost s Windows je pro ně krapet bezpředmětné.
„...pro uživatelé zvyklé na Windows, bych volil KDE, které je přece jenom o dost podobnější a tedy pro nováčky přívětivější.“
První chyba. Jestliže Linux funguje jinak a k tomu prostředí Ubuntu je jednodušší než widlí (a to tak, že jak pro blbce, což je dobře), potom čím dříve uživatelé zapomenou na widle, tím lépe. Nemá smysl honit widlí vzhled a fungování, které samy o sobě nijak skvělé nejsou.
Pokud si pamatuju, tak při některé verzi instalace Ubuntu mi to nabídlo kdekteré prostředí (Lubuntu, Xubuntu, Mate, ...), ale už nevím, kde to bylo. Osobně bych ale nevymýšlel hovadiny.
Co třeba toto?
https://kubuntu.org/
Myslím si, že výběr prostředí během instalace není potřeba.
Před instalací už velmi dobře vím co chci.
Hmmm... mne to prijde jako logicka reakce na embargo Huawei-Google Android.
Aneb: cinske Lenovo nebude zaskoceno tim, ze mu nekdo chce zakazat americke Microsoft Windows.
Skoro kazde mainstreamove linuxove distro (i kdyby ho zase zacala delat sama Cina jako sveho casu Red Flag Linux) pak nebude mit problem.
5. 6. 2020, 09:37 editováno autorem komentáře
"mohli v Mnichově zvolit nikoli cestu vývoje vlastního distra, ale nakoupení nových strojů od Lenova, možná by zabili několik much jednou ranou "
ja mel za to ze LiMux jen pribaluje nejake programy a upravy nutne pro mesto. Ze tam nejsou upravy z duvodu funkcnosti hardwaru. Nebo se pletu? Wiki mlci, googlefu mam mizive...
ano, co si vybavuju NEslo o "vyvoj vlastniho distra", ale customizaci nejdrive Debianu a pozdeji Ubuntu - coz Wiki potvrzuje, tam je pak jeste zminka o tom ze nasledne ziskali certifikaci "ISO 9241"(=~ pro prumyslove pouziti) v roce 2007 (~1 rok od zacatku vyvoje LiMux a udajne jako prvni GNU/Linux distro), takze v tech co pises "upravach nutne pro mesto" bylo vice nez jen nejake drobnosti, ohledne funkcnosti HW si jen logicky domyslim ze pred 14lety nejake delat skoro urcite museli, i kdyz nemuselo jit o upravy ovladacu, ale "jen" vyladeni konfigurace...
Volitelný výběr OS (včetně Linux free) ńa dodaných počítačích nabídne zákazníkům každý slušnější dodavatel IT (a kór když jde o hromadnou objednávku). Tam jde důležitá právě ta certifikace, že to je odzkoušené a jde to snadno a jistě, pro všechny komponenty v těch počítačích. Na to stačí mít někde na webu umístěné drivery a instalační script pro všechny své modely, odkud si to každý stáhne a doinstaluje.
Což je ovšem jen ten základ, protože potom je aplikační SW - ten si musí zákazník sehnat sám (a že nejde jen o stále omílaný kancelářský SW, který i na Linuxu je), no a taky o externí zařízení , které by si chtěl připojit k těm počítačům zvlášť..Tam může v Linuxu narazit tak jako tak a dost často,..A to jsou právě problémy které potopily Mnichov. Sice mohli mít Linux na všech svých počítačích, jenže vzhledem k tomu že pro určitou část svých agend potřebovali i nadále prostředí Windows - a ani za několik let efektivní náhradu pro Linux nenašli, tak to museli stopnout..Protože, přeci jen, úředník je úředník, který jede ve své aplikaci, a ne aby jako nějaký IT guru zmateně pobíhal mezi několika stroji, logoval, mountoval, kopíroval, konvertoval, a podobně...
>> a nemuset řešit vrácení licence na Windows
To jsem nikdy neřešil. Ať si tu licenci pro mě za mě klidně narve microsoft třeba do krku, když už není legální OEM použít ve virtualboxu.
Pořídil jsem koncem roku uplně nové lenovo E14 a bylo pro mě po vybalení z krabice otázkou cti, aby tam windows nenabootovala ani jednou. A tak se i stalo ;) Debian buster tam chodí v pohodě. Sice mi dalo trochu prace ošéfovat dvojgrafiku intel/ati ale zas takovej porod to nebyl. Nakonec nefunguje jenom čtečka na otisky. Až se z ní věkem odloupně fólie, poohlédnu se jestli už je driver. Tou dobou nejspíš už bude.
7. 6. 2020, 10:40 editováno autorem komentáře
Jak bude řešená Nvidia GPU, která na těch noteboocích bude? Jak to jiní dodavatelé NTB s Linuxem řeší? Když se připojí externí monitor, tak na to bude stačit oficiální Nvidia driver, ale co když budu chtít využít Nvidii, ale výstup budu chtít vidět na displeji NTB? Co vím, tak na to se používá Bumblebee, ale to není driver od Nvidie, takže asi není naděje, že taková funkce bude podporovaná.