Názory k článku LibreOffice 24.2: jiné číslování a mnoho skvělých novinek
-
Celkom nerozumiem tak velkej oblube LO. Pouzival som OO, LO, MS Office az do momentu nez som spoznal OnlyOffice, myslim ze pre bezneho uzivatela je to lepsia volba ako LO. Dnes uz pouzivam prakticky vyhradne len OnlyOffice a to na vsetkych mojich platformach (Mac OS, Linux, Windows). Ano vzdy budem mat aj MS Office ale len pre pripad krajnej nudze.
-
DannyStříbrný podporovatelPricinou muze byt treba uz jen to, zda-li to je/neni soucasti uzivatelem pouzivane distribuce. Aneb ne kazdy si chce system skladat z ruznych 3rdparty repozitaru :-) Zni to nepochopitelne?
-
DannyStříbrný podporovatel
Prezentace v nativnim applim Keynote formatu jsou k videni docela casto.
-
Na používanie iWork musí byť človek buď Američan, alebo hardcore jabĺčkar. Pre mňa osoobne je hlavný problém odlišná filozofia používateľského rozhrania oproti iným "Office" balíkom.
Aj keď napríklad microsoft má ten ribbon, ale je to len obyčajné menu trochu farebnejšie a neprehľadnejšie. Dá sa to pochopiť.
-
Na VŠ jsem pro seminárky/laboratoře používal jablečnou „office” běžně.
Dokonce jsem v kombinaci Pages+iPad+fyzická klávesnice (bušení textu) a Pages+Mac(formátování, finální úpravy a tisk) psal v roce 2013 bakalářku a v roce 2015 diplomku.
Prezentace diplomky byla v PDF exportované z Keynote (jinak by se to před komisí nedalo promítat, pokud bych si nedonesl vlastní HW).
Ale je pravda že v práci to používám minimálně a kolegové, co mají mac většinou jedou v MS Office. -
No do te doby nez s tim enco fakt potrebujes delat.
Doam jsem chtel kompelt prejit na Linux, ale jedine co t ozhatilo byl kancelarsky balik.Mne by to celkem bylo jedno, na to malo c o sti mdelam. Ale manzelka caruje v Excelu, je to jeji denni chelaba. A ta proste ani cca po mesici s kazdym ( kdy ji nic jneho nezbejvalo, MSO nebyl k dispozici) rekla ze se stim neda pracovat na normalni verzi. Takze mi nezbejva nez peklo zamrzne a MSO bude dostupny normalne pro Linux.
Takze chapu ze tve naviky jsou fajn ze to se to tak porad drzi, ale pro lidi z MS sveta jsou tyhle baliky o parnik jinde.. A je smutne e zrovna takova "blbost" jako kancelarsky balik, zastavi prechod cele doamcnosti na Linux.
-
Tak holt tobě přesně vyhovuje Excel. Nedokážu posoudit proč, protože z formulace "manželka čaruje" těžko poznat, co tam dělá, ale nijak ti to nerozporuji. V pořádku, používej klidně Excel na Windows, vždyť o nic nejde. Ale Linuxu bych to nijak nevytýkal, za to, že nemůžeš provozovat Excel nativně na Linuxu může jen a pouze Microsoft.
-
Tos nepovhopil. Tim jsem jen poukazal na to ze se vlastne nic nezmenilo. A tyhle distribuce jsou urceny jen pro sortu lidi, kteri to potrebuji jen, na precteni a soft upravu.
To ze MS neuvolnil MSO pro Linux je jasne ze za to muze on,
Zas nadruhou stranu si myslim ze projekty LO OO, si jdou svoji cestou a historicky drzi veci ktere ti funguji od lotusu do ted, ale ocividne neresi to aby privedly uzivate od MS k sobe...Coz je skoda..
-
Office365 v prohlížeči stačí drtivé většině uživatelů. Dávám to lidem, kteří z nějakého důvodu chtějí MS Office. Má to jednu kouzelnou vlastnost: v rámci základního tarifu OneDrive je to zadarmo. To přesvědčí i ty, kteří prvně brblají, že by to chtěli mít jako nativní aplikaci. :)
Nestačilo to jen u jednoho člověka, který potřeboval PowerBI, ale to už se neobešel i bez Windows. -
Tohle má (pro moje ovečky) dvě vady:
1. nechtějí webovou aplikaci, protože obvykle pracují off-line (odnesou notebook ke stolu, kde ale není dostatečně silná wifina) nebo na pomalém připojení (zkoušel jste to někdo na lince 10/2 ? - takové je tu připojení!),
2. Neplatí si a nechtějí platit - ani používat - OneDrive.
Proto jim dávám (většinou) LibreOffice. Pro jejich domácí úkoly víc než vyhovuje. -
Ondřej KolínZlatý podporovatel
Protoze UX/UI a data-driven decision jsou na Linuxu sprosty slovo, takze se vyvojari ridej lidma z mailing-listu a diskuzi (v lepsim pripade na Rootu, v horsim na Abicku)
-
Mno nevím jestli se to takhle dá říct obecně. Obvzlášť ta část že se řídí názory v diskuzích.
Co si vybavuji tak při těch velkých změnách Gnome bylo UX/UI velké zaklínadlo k různým nepopulárním změnám, kterým neprošlo ani taková banalita jako mít možnost spouštěč aplikací dole. Přesto že po tom lidi volali v diskuzích a dokonce snad byl i nějaký patch. Odpověď tuším byla, pokud to chcete tak si to naprogramujte a udržujte mimo projekt (jinak řečeno nás vaše názory a přání nezajímají).
A vývojáři Calcu už léta ignorují či odpálkovávají podporu "Tabulek" (v excelu "Vložit tabulku").
Což je věc kterou jak poznáte tak těžko oželíte (pokud tedy pracujete s daty, nemluvím o uživatelích kteří párkrát za rok udělají stránku s texty v "mřížkovém" formátu).
A navíc ta nepodpora přináší problémy když takový dokument někdo upraví v LO a pak se to otevře zpátky v excelu.Takže bych neřekl že obecně v Linuxu či open source se řídí názory v diskuzích.
Někde to tak je, někde ne. Je to spíš projekt od projektu a vývojář od vývojáře. -
Ja som tiez pred vyse 20 rokmi pisal diplomku v OO, vtedy beta4. Na rozdiel od vtedajsieho wordu objekty v texte zostavali tam, kde som ich umiestnil...
No Calc/Excel dnes je nieco uplne ine. Calc prudko zaostava (Excel tables -- featura z Excel 2007 dodnes nepodporovana; pivotky ako z Excelu 2003, pripojenie na databazu veskere zadne, ani ako MS Query, nebodaj chciet nieco ako PowerQuery).
-
LibreOffice nema ekvivalent excel tables (https://support.microsoft.com/en-gb/office/overview-of-excel-tables-7ab0bb7d-3a9e-4b56-a3c9-6c94334e492c); skuste si taky xlsx importovat a co sa s nim stane v LO.
Pivot je na urovni Excel 2003. Skuste si pozriet, ako vyzera v aktualnom Exceli.
LO Base sa vie pripojit k sql databaze; LO Calc nie. Pozrite sa v Exceli, co je to MS Query (od verzie 95?) alebo PowerQuery (cca 2013).
-
No co si pamatuji, tak jsme měli "ukradenej MS Office 95". Kde jsme ho vzali, kdo ho přitáhl, nevím. Já to tehdy téměř vůbec nepoužíval, shodou okolností se sešel moment, kdy jsem na SŠ potřeboval něco psát s momentem, kdy u nějakého časopisu (Chip?) přibalili StarOffice (a pak taky ještě 602 Office, či jak se to jmenovalo - to se mi líbilo tehdy moc ... cca rok 1994 ?). Lotus jsem nikdy v životě neviděl.
-
Hodně roků jsem spokojeně užíval OS2 Warp a Lotus AmiPro s Lotus 1-2-3. No, potom IBM vše zabil cenami (zoufalé nabobtnalé SmartSuite ) a naopak Microsoft dobře skupoval SW a uplácel producenty HW. Znal jsem nadšence jež ještě na Windows 7 provozovali AmiPro. Já přešel na StarOffice a dnes jsem spokojený s LibreOffice (v práci musel být MS-Office ve Wine - ještě šlo, no státní správa, co dodat).
-
Knižné vydavateľstvá fungovali na t602 ešte dosť dlho. Moja mama si legánlne kúpila MAT od cybexu, lebo sa jej páčilo demo a taktiež to zvládalo editovať t602 súbory.
Podarilo sa mi zaobstarať pre seba 486 SX so 4MB RAM. Tam tiež moc veľa toho nešlo pustiť :) Ale išiel tam emTeX, gnuplot a dosová verzia joe a to mi stačilo. Ten emTex mal pribalené také pekné TUI zložené z bat-iek, škoda že som si to niekam neodložil.
-
DannyStříbrný podporovatel
Na T602 existoval i importni modul do Wordu. A ten obskurdni format i dnes LibreOffice na vstupu prezvejka take.
-
TB disky jsou sice fajn, ale pokud budete zálohovat na flešku, tak se dost načekáte. A pokud svou práci posíláte po e-mailu, tak na to se nějaké obludné formáty typu jedna stránka 100 MB dost nehodí, protože u řady e-mailových služeb přešvihnete dost rychle velikost přílohy odesílaného souboru. A pokud i máte nějaký super e-mail, tak zase mohou nastat s velkou přílohou problémy na straně příjemce. Proto si i hraji s obrázky, aby byly v dokumentu co nejmenší možné (pokud jsou to bitmapy), nebo používám postscriptové (eps, mps).
-
To asi trochu přehnal, aby zdůraznil, že velikost dokumentů roste.
Nicméně: zrovna před týdnem jsem měl tu čest se souborem o 29 stránkách a velikosti 420 MB. (Dodávám: to byl zdrojový soubor, vypadlo z toho 85 MB PDF...)
Kupodivu s ním nebyl větší problém, jen obrázky měly tendenci při doplňování dokumentu trochu tancovat - ale to přičítám nešikovnosti uživatele a nedůslednému zarovnávání (někdy ke stránce, někdy k odstavci, někdy do řádku). -
Brácha mi dnes ukazoval korporátní Excel dokument s emebedovanými PDF dokumentacemi. x86 emulátor ve Windows si na tom vylámal zuby, ale ARM verze MS Office z Insider kanálu to zvládla (načítal dokument asi 30 sekund). Pro info: Windows 11 on ARM v Parallels na Macu s Apple Silicon.
Jinak tedy v naší firmě běžně řešíme e-maily >50 MB. Původní systém uměl přijmout jen 50 MB, ale base64 encoded, takže binární soubor cca 37 MB.
-
Trochu jsem nadsadil, ale pár bc prací (kolem 30 stran), co nešly poslat e-mailem, jsem už viděl. Ono stačí, když se tam bez rozmyslu vloží nějaké obrovské obrázky a na stránce se patřičně zmenší, aniž by si pisatel/ka uvědomil/a, že ve "střívkách" souboru je ten obrázek v plné velikosti.
Je to jeden z důvodů, proč se office aplikacím vyhýbám.
Jistě jsou i další, např. word, ale i LO umějí "zalomit" tabulku i tak, že horizontálně rozpůlí řadu jejích buněk. Něco jako pokračovací tabulky tyhle aplikace nezvládají. Office programy toho umějí sice hodně, ale nic pořádně. Asi jako když L. Souček v knize "Blázniví vynálezci" popisuje "univerzální nůžky", které měly cca 25 funkcí, vč. otevírání korunkových uzávěrů, konzerv, bylo tam i dláto, měřítko na mapy, úhloměr (ard.) "a stříhaly taky špatně", končí autor tento výčet. -
Ony se především ty programy používají k věcem, ke kterým nebyly původně určené - a protože se to používá, tak se tam přidávají další a další funkce, neboť
uživatelé to tak chtějí
.
Textový procesor (Word, Writer...) je určený k přípravě (strukturovaných) textů, s možností vkládat jednoduché tabulky a obrázky. A porovnejte, jak ty dokumenty, které musíte zpracovat, vypadají: spousta velkých tabulek, nezmenšených obrázků, přehlídka designérské kreativity. Kolik z nich používá možnosti poznámek a rejstříků (kromě obsahu)? A kolik z nich se snaží dotáhnout WYSIWYG až k dokonalosti profesionální příručky či knihy?
Tabulkový kalkulátor (Excel, Calc...) má usnadnit výpočty a práci s čísly. A k čemu se používá? K tvorbě formulářů k vyplnění, k sepisování evidencí, formátování dlouhých textů, načítání z databází a výpočtům, které by šlo lépe provést tam.
Je dobré, že lze exportovat do PDF, případně provést drobnou úpravu již hodového PDF dokumentu, ale nelze očekávat, že ten pro tisk přichystaný dokument člověk otevře v obyčejném textovém procesoru a dostane původní text k úpravám. Stejně tak export do PDF není sazba knihy. (Na to jsou jiné nástroje.)
Na rozdíl od těch Součkových nůžek - tyhle stále stříhají dobře všechny materiály, k jejichž stříhání jsou navržené. (Jasně, taky jsem otevíral konzervu nůžkami na nehty - ale nezlobil jsem se, že to jde blbě a že to na nich zanechalo stopy.) -
"Tabulkový kalkulátor (Excel, Calc...) má usnadnit výpočty a práci s čísly. A k čemu se používá? K tvorbě formulářů k vyplnění, k sepisování evidencí, formátování dlouhých textů, načítání z databází a výpočtům, které by šlo lépe provést tam."
Nesúhlasím. Spisovanie evidencii, výpočty a tvorba zostáv sú legitímne funkcie spreadsheetu. Myslieť si, že spoločnosť Janko & Ferko S.R.O. so ziskom 5 EUR, bude rozchádzať Oracle a k tomu si dá upraviť SAP, je trochu úsmevné.
-
Jednak jsem asi "zkažen" tím kousíček dál zmíněným editorem Klasik.který spoustu funkcí uměl daleko líp než současné office, jednak bych text s rejstříkem, obsahem atd. nedělal v žádné office, která neumí při přechodu z počítače na počítač udržet informaci o stránkách a musejí se znova a znova generovat rejstříky, obsahy apod. Na tyhle věci je prostě TeX, který buď zneuctím vlastními skripty, nebo použiji Olšákův opmac, a když je opravdu moc zle, tak LaTeX.
Včetně toho, že např. položky do rejstříku vkládám jako součást TeXových zdrojáků, ne nějakým šudlením myší a proklikáváním se do nějakého sub sub sub menu. V TeXu, když přijde na věc, se dá (třeba perlovskými skripty) řešit úkol typu "najdi všechna tučně vytištěná slova 'dort'", (případně všechny nadpisy 2. úrovně, kde se to slovo vyskytuje) což je v officech neřešitelné.
Kdysi jsem dělal (coby garant) výkaznictví našeho oboru a ve výkazech z předchozího období byly běžně tabulky lámané vnitřkem (víceřádkových) buněk (holt MS Office). Tak jsem to celé přetáhl do LaTeXu, nadefinoval jsem na to pokračovací tabulky a dámy z děkanátu a ministerstva na to čučely jak telata na nový vrata. Sice na začátku byla nějaká úvodní práce, ale jak jsem si udělal kostru s mustry, tak to odsejpalo daleko líp, než kdybych to šudlal v nějakých office. -
Velmi výstižně jste popsal rozdíl mezi editačním a sázecím programem.
V tom Writeru, Wordu, atd..., v podstatě není důležité, na které stránce co je - to se nechá dodatečně doindexovat (někdy trochu pracněji). Nezáleží na tom, je to věc, které závisí na takových parametrech, jako je velikost stránky, okraje, zvolené písmo...
Naopak v přípravě tisku (sazbě
) pracujete s textem po řádcích, po stránkách.
A ano, jsou výtečné nástroje, jak se dostat od prvního k druhému.
Děkuji. ;o) -
Josef MarianekBronzový podporovatel
Je skvele, ze balik LIbreOffice existuje. Mam linux a neni tam podle me lepsi volba. Krome toho ve skole pouzivam a ucim MS Office. Popravde dokud jsem ho nepouzival, neresil jsem vubec jeho existenci. Ted ale po par letech zkusenosti musim rict, ze Microsofti office je za me nejlepsi. Delaji na tom fakt dlouho, od DOSu, kde jeste byla nejaka konkurence, pak v r. 1983 port na Mac a pak uz Windows... Nejdriv mne ty karty v menu pripadly nadbytecne, ale jsou skvele, je to z hlediska UX perfektne propracovane. Stejne tak kontextove menu pridavane do hlavniho menu pro ruzne objekty, napr. tabulky, obrazky. V Libre Office dyl trva, nez se clovek zorientuje. Nevim jestli je to Microsofti ovladani patentovane, ale docela bych ho bral i v LIbre Office. Popravde, nevim proc vlastne MS neuvolnil MS Office pro linux. Podle me to nemuze byt takovej problem. Ta reseni s WINE porad nic moc...
-
Josef MarianekBronzový podporovatel
Diky, to jsem nevedel. Na druhoui stranu zkusil jsem to a je to nedotazene. Problem je v detailech, na ktere asi neni u LO kapacita. Coz chapu.
-
Josef MarianekBronzový podporovatel
Jo, to bude ono. Sice neco uz na linuxu je (teams napr.), samozrejme cloudove veci, ale ne nativni MS office. Jedine ze by se MS rozhodl MS Windows pohrbit, jak uz se to probiralo... Tj. jadro linux a nad tim klidne jejich GUI a sluzby - hodne lakave je krome MS Office jeste Active Directory. To by mohli prodavat za penize (MS Office, AD, ...). Odpadla by starost o OS Windows.
-
Microsoft office na mac-u boli dôsledkom rôznych žalôb, nefér obchodných praktík a ťahanic. Ak by chcela linuxová korporácia [nemenujem] sa zahrať na trolla, mohla by office pre linux ujednať ako urovnanie sporu.
V skutočnosi by mohli MS Office na linuxe priniesť firmám úsporu, ale to by nebolo v záujme Microsoftu, lebo potom by firmy boli menej ochotné používať rôzne služby naviazané na Windows.
-
BuldrZlatý podporovatelJediné co by to přineslo jsou komplikace a nefunkčnost. Office na MacOS umí kulové, představa, že by si zadala do integrovaného vyhledávání (indexace s OCR provázanou s Exchange, Sharepoint, ...) např.: klíčové slovo a ono jí to vyhodilo konkrétní dokumenty, spřažené dokumenty, faktury, ... je více než úsměvná.
Jasně, může si sednout k Py a zkusit si to napsat, že?
-
BuldrZlatý podporovatel
Protože Microsoft s Office dominuje v provázanosti a k tomu potřebuje i platformu Windows např.: integrovaná indexace s OCR.
Tomu se žádná alternativa ani nepřiblíží.
-
Z kancelářských editorů jsem byl spokojen akorát s editorem Klasik. Byly na něm funkce, které dodnes ostatní kancelářské programy nemají. Když, krátce po roce 2000 skončil, nechtěl jsem se vracet k něčemu výrazně horšímu, takže TeX/LaTeX na texty i presentace do výuky i výzkumu, R na tabulky a podobné vylomeniny. Na grafy raději metapost.
A Libre Office mám jen na to, abych přečetl text poslaný ve wordovském formátu (odt mi snad dosud ještě nikdo neposlal), případně pokud někdo potřebuje můj soubor editovat (jinak posílám pdf z TeX/LaTeX). -
Jaj, som nasleplý, pardón.
Samozrejme TeX tak na pdf-ka, pri e-knihách by sa možnosti nevyužili. Libreoffice samozrejme používam, keď si chcem niečo šupnúť do kindle, ale moje výstupy vyzerajú nie moc dobre (ani sa nesnažím).
Calibre má integrovaný nejaký e-book editor, ktorý ma vždy nas**ra, že sa spustí miesto čítačky, asi by to bola moja prvá voľba. (idem si tú asociáciu hneď zmeniť).
-
Za dob ulozto jsem preferoval prakticky jen .pdf. Přestože mám FB Reader, preferuji raději formát, který mi nic nepokriplí (s něčím takovým jsem se u pdf taky setkal, ale snad jen dvakrát nebo třikrát v tomto tisíciletí), u e-bookových formátů je něco takového, jako např. slití celé knihy do jednoho odstavce, nedokončené uvozovky, změť nečitelných znaků a mnoho dalších nešvarů, zcela běžné.
I u zakoupených e-knih preferuji pdf, pokud je k dispozici.
MMCH TeX má takový hezký příkaz: \magnification = \magstepN (N je číslo 1 - 5, celé), kterým z toho samého základu uděláte něco pro tisk na A4 nebo něco na čtení na displeji mobilu (N=5 a je to na tom mobiliu nebo čtečce i pro slabozraké).
A kdyby prodejci e-booků byli TeXově gramotní, zvládli by i "sociální DRM" a líp než se to dá udělat s wordem a podobnými prostředky. -
To je zajímavé, já z uložto a spol. preferoval plaintext. Ale to samozřejmě na beletrii, kdy si sám zvolím zvětšení a čtečka provede reflow.
Nějaké papery, ty samozřejmě v PDF, ale ty mi zase na čtečku nejdou; na tyto věci to není stavěno. Navíc papery v camera ready formátu jsou typicky sázeny do dvou sloupců, to už je hodně nepraktické pro čtečku menší než A5 (a i na A5 je to už na pováženou).
