Vlákno názorů k článku LibreOffice 6.0 přináší vylepšené rozhraní a elektronický podpis od zbytočnosť - GUI a sprostosti to ano... ale čo tak...
-
Zaprvé ano, skutečně to je velmi těžké. A za druhé to není nutně to nejdůležitější. Tomu, kdo používá LO doma, je docx ukradený, stejně jako tomu, kdo v práci MS office nemá (jsou takoví, sám jsem v takových organizacích pracoval). Kompatibilita s MS je pro někoho kriticky důležitá, ale obecně to není nutně alfa a omega každého uživatele.
-
fisero (neregistrovaný)
Tak to asi nezijete v CR. Protoze komunikace s urady (nejenom) probiha casto ve formatech MS... takze Vase tvrzeni neni pravdive, protoze kazdy uzivatel potrebuje pomerne casto kompatibilitu s MS, bohuzel. Uz uste nekdy zkousel presvedcit urednici, aby Vam to poslala v jinem formatu?
-
Tak zrovna s pomerne jednoduchymi dokumenty z uradu jsem nikdy zadny problem nemel. Horsi pak je, kdyz potrebujes posilat ty jim. Ale i tak se problemy objevuji relativne vzacne. Spis (a to me prekvapuje nejvic) kdyz nekam na urad ci firmu posles PDF-ko a oni ti to hodi na hlavu s tim, ze to nemuzou otevrit. To pak fakt nechapu....
-
Lukar (neregistrovaný)
No, on je problém v tom že báby maj strašně omezená práva, nemůžou prakticky nic - pomalu ani vložit flashku, natož si instalovat Adobe reader / bůhví co jiného. A ve výchozím stavu to tam IT nedalo, páč to není v balíku schválených aplikací, schvalování stojí peníz a nervy... To se na to můžou vy****, oni to nepotřebujou, krytý sou... A je vymalováno.
-
rcs34 (neregistrovaný)
No nevím. Podle mě je nekompatibilita s MS Office naprosto zásadní problém.
Pokaždé, když LO někomu nainstaluju tak po nějakém čase přijde s tím, jestli bych neměl nějakou nelegální verzi MSOffice, protože "to druhé" nefunguje.
Ve firmě, kde jsem pracoval se používalo OO a pak LO. Obojí se stalo sprostým slovem a teď už ta firma přešla na MSOffice.
Když jsem psal dizertaci, koupil jsem si na rok licenci Office 365, protože v LO jsem neustale řešil 1. kompatibilitu 2. Neustálé problémy s číslováním kapitol a formátováním odrážek. O matematických vzorcich ani nemluvím. -
Dizertaci se vzorci jsem dělal v LyXu :-)
O tom jestli LO "funguje" nebo "nefunguje" je možné se bavit donekonečna. V praxi samozřejmě funguje to, na co je člověk zvyklý. Oboje má své problémy, o tom žádná, je pravda, že v praxi mi MS office připadá, že nefunguje, protože jsem zvyklý na LO a její howadiny tolik nevnímám, zatímco o ty v MS zakopávám na každém kroku. Kdo léta používal Word a Excel to logicky bude vidět obráceně. Zajímavá je vaše zkušenost s číslováním kapitol atd. Tohle mi vždycky v LO přišlo jako naprosto v pohodě, stejně jako cross reference, zatímco ve Wordu to nefunguje prostě vůbec.
-
>> Pokud se použije složitější šablona přetažená z M$ Word
A nebude to právě tím? Ta složitá šablona asi těžko bude splňovat standardy. To pak budou mít ostatní problém tuto nekompatibilitu vytvořenou Wordem správně interpretovat.
Za to pak nemůže LO, ale MS, který dělá s formátem co se mu zachce. Ostatní se řídí pouze tím, co je mu dodáno - dokumentovaným standardem. -
Petr M (neregistrovaný)
Že by M$ měl problém s kompatibilitou? V LO to chodí, v Ooo to chodí, na čí straně bude asi tak problém?
Je poměrně nefér nadávat na LO, že je špatný, protože neotevře M$ dokumenty a vychvalovat M$ produkty, který neotevřou LO. Takový měření dvojím metrem, co tady někteří předvádí, nemám moc rád.
-
JD (neregistrovaný)
Uz jsem mel i pripad, kdy dokument vytvoreny MSword nesel na stejnem pocitaci a stejnem wordu jako byl vytvoren otevrit. Word pokazde spadl. V LO otevrit sel, po ulozeni zpet do formatu wordu sel otevrit i tam.
Proste dusledek historickeho nanosu na blbe navrzeni format ukladani dat. A bohuzel se kostlivci dostali i do DOCX a jinych ___X formatu. -
U docx a ostatních OOXML formátů to nejsou kostlivci, tam je to featura, nikoli bug. Tyto formáty byly zcela záměrně a plánovitě navržené tak, aby bylo takřka nemožné je podporovat na 100% mimo MS kancl. Microsoft se tehdy lekl, že by se konkurenční ODF (LibreOffice a další) staly otevřeným standardem a tak honem vyvinul a protlačil OOXML, aby - chraň bůh - náhodou nedošlo ke snadné interoperabilitě. Jenže logický důsledek je, že schéma OOXML je tak neuvěřitelný bordel a specifikace tak nejednoznačná (a MS opice ji, mimo jiné, stejně nedodržuje), že to nakonec spolehlivě nedokáže podporovat ani ten Microsoft. K tomu se snad dá dodat jedině cosi o jámě a o tom, kdo do ní nakonec spadne.
-
j (neregistrovaný)
2klokan: Akorat si na tu ficuru, aneb taky vlastni widle, nabeh i M$, protoze ten format neumej otevrit ani oni. A je celkem jedno, jestli ulozis v novejsi verzi a oteviras ve starsi nebo naopak. I v pripade, ze jde o velmi primitivni dokument se ti formatovani rozpadne (kdyz mas kliku) nebo to neotevres vubec.
Predevsim je paradni ta komunikace na tema "je to na 3ti strance 2hy odstavec" ... "nj, jenze ja to mam na 2he strance 5ty odstavec" ...
BTW: Pro tu prdel ... otevri si excel, bydefault tam sou 3 taby, do kazdyho neco dej, klidne jen text to je jedno. Bez do konfigurace toho excelu (tusim je to cesky "moznosti aplikace ...." a nekde v "upresnit" najdes neco na tema zobrazovat taby (karty) tak to zrus. Pak ten soubor uloz ... a nekomu ho nech otevrit ... muzes mu pak tvrdit horem dolem ze tam sou jeste dalsi veci, ale vzivote neprijde na to jak se k nim dostat, a ani se to, dokud mu to nereknes, nikde nedovi ... teda v M$ opicich.
Kdyz totez otevres v LO, tak sou taby sice skryty taky, ale mas tam info, ze to obsahuje N tabu. A navic je zcela zjevny, ze menis parametry toho konkreniho souboru a ne aplikace, jak se to tvari v M$.
-
iason (neregistrovaný)
On popisoval svoji zkusenost s mene zdatnymi uzivateli, kteri si chodi k nemu pro radu a pomoc. Dokonce napsal, ze kdyz to sam potreboval, msoffice si koupil. Takhle mu davate radu, kterou on nepotrebuje, na problem, ktery on nema. Clovek s takovymto pristupem se nazyva dobroser.
-
Tohle má ale odpovídat těm uživatelům. Měli by pochopit, že MSO není zadarmo a jejich pohodlí něco stojí. A pokud chtějí nelegální verzi, ať si to zařídí na vlastní triko.
Pokud mají uživatelé nějaký konkrétní problém, tak je možné jej analyzovat a pokusit se najít řešení. Ale většinou mají jen takový pocit, že mají problém. Ve skutečnosti chtějí přesně to co má jejich soused, protože ten říkal, že to musí mít taky.
V práci používám LO a přes wine obstarožní firemní Office 2007 a po nějakých počátečních problémech s kompatibilitou mi v aktuální verzi funguje vše co potřebuji a lidi s MSO si nestěžují, že bych posílal něco špatně - kdysi se to občas stalo.
Dcera má ve škole samozřejmě MSO, doma pro změnu CentOS s LO, dělá v tom úkoly a nestěžuje si. Ve škole dokumenty otevře a to, že má každý program jiné rozhraní ji problém nedělá. Myslím, že to je dobrá průprava do života.
-
Dušan (neregistrovaný)
"V práci používám LO a přes wine obstarožní firemní Office 2007"
Aj ty?
máme relatívne jednoduché dokumenty a tie sa rozbijú keď ich otvorím v LO. Jo občas mi zanadáva aj právnik lebo musí upraviť formátovanie. Takže som začal kontrolovať pred odoslaním.Neviem na koho strane je chyba ale myslím atypickým formátovaním. Ktoré LO nerieši správne ale v MSO to je "dobre".
Občas mi rozbije aj jednoduché tabuľky. Potom tú tabuľku otvorí MSO nezmyselne a neformátované s chybou na začiatku.
Zase neviem kde je chyba. Skoro vždy pomôže prevod do ods a späť do xlsx. Alebo do xls a späť. -
Petr M (neregistrovaný)
Ale to je relevantní argument. Protože jenom pitomec riskuje průšvih kvůli známýmu (a věřím, že pokud má známý problém, rád ho na někoho přehodí).
Pak je taky cena relevantní argument při rozhodování. Je na nich, jestli zaplatí krabicovku, zaplatí předplatný nebo jedou zadarmo. Je to něco za něco. Jestli cena bolí víc, než zvykání si na něco jinýho.
A taky je potřeba rozlišovat, na co to ti známí mají. Jiná je situace při občasným psaní dopisu, jiná pokud ho to "živí" třeba jako spisovatele nebo to z nějakýho důvodu potřebuje kvůli práci. Když se totiž někdo chce živit používáním konkrétního SW a nedokáže si na ten SW vydělat, měl by se poohlídnout po jiné práci...
-
NA (neregistrovaný)
" jiná pokud ho to "živí" třeba jako spisovatele"
Tak tohle fakt ne. Spisovatelův výstup je prostý text se zcela minimálním formátováním. To se dělá mimo něj a jeho formátování jde pryč. Druhá věc je co textový editor dělá s textem za spisovatelovými zády(například automatické opravy). A když se mu "Žide!" mění na "Židle!" a palce na uvozovky, může se smíchy potrhat. Spisovatel tedy používá celkem malou podmnožinu funkcí a mnoho toho je povypínáno. Ohledně typografie mi přijde, že LO má lepší podporu než MSO.
Takže spisovatel není dobrý příklad. -
Jak kdo a jak kdy. Jako "vedlejšák" dělám překladatelství a záleží na klientovi. U některých, zejména agentur, dodám holý text v UTF8, se kterým si naloží, jak chtějí (teda pokud netrvají na Tradosu nebo nějakém podobném proprietárním veledíle), soukromé osoby většinou očekávají kompletní dokument, kde je třeba přesně zachovat formátování, stránkování atd. Na tohle zásadně používám LO (mám ji ostatně k tomu přizpůsobenou pomocí maker). Na MS kancl bych si tím pochopitelně vydělal v pohodě, ale prostě ho nepotřebuju. Navíc bych těžko mohl klienty ujišťovat o etickém a opatrném nakládání s jejich důvěrnými informacemi, kdybych je současně ládoval do proprietární černé skříňky, nota bene ve šmírovacích Woknech se zadními vrátky.
Ad "židle": když jsem na univerzitě dělal tradiční projekt kompilátoru pro hračkový programovací jazyk, francouzská verze Wordu (bylo to ve Francii) neustále chtěla opravovat "unární operátor" na "lunární", což byla sranda jenom asi tak prvních pět minut. To jen tak pro legraci, netvrdím že v LO nebo čemkoli jiném by to bylo nutně lepší.
-
[N/A]
Jen doplnim:
Vetsina spisovatelu asi pouzije "antirusivy" editor typu Pyroom, nebo treba FocusWriter. A kdyz uz, tak pak neco sofystifikovanejsiho jako treba StorYBook (nevym jestli se jeste vyvyji, ale urcite existuji dalsi ), ktery poskytuje nastroj pro zpracovaneni dejovych linii, charakteru, atd... -
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Jako spisovatel jsem první knížku napsal v CSEDu a na závěr přetáhl do T-602 (nakladatelem požadovaný formát). Další v Klasikovi (kde bylo možné nastavení dostupnosti vydavatelským softem požadovaných francouzských uvozovek přímo z klávesnice, protože ta se v něm dala nadefinovat - tedy něco, co ani LO ani MSO neumějí) a další jsem psal v joe a přes LaTeX konvertoval do odevzdávaného PDF. Úplně poslední věc (nešlo o beletrii, ale vědeckou monografii) jsem dělal kompletně v LaTeXu a nakladatel mi akorát dodal svoje logo a požadavky na titulní stranu, patitul, stránku s údaji o nakladateli a na obsah a úpravu desek. A tisklo se to přímo z pdf, které jsem vygeneroval.
-
rcs34 (neregistrovaný)
Diky. Popravdě jsem o žádnou radu nežádal. Prostě mě mrzí, že projekt, kterému jsem vždycky fandil a který jsem vždycky a všude prosazoval, pořád přešlapuje na místě. A vyjádřil jsem názor, že rozšíření a oblibě LO by kompatibilita s MSO prospěla. Většina mých známých si nakonec prostě koupí MSO, protože cena je úplně v pohodě. V bývalé firmě, kde jsem LO dlouho prosazoval, si zaměstnanci nakonec začali MSO kupovat za vlastní peníze.
-
Petr M (neregistrovaný)
Kompatibilita? Já si jedu ve svým a uživatelé M$O jsou na problémy zvyklí. Z verze na verzi je to rozbitý (zkus si v nejnovějším otevřit něco z Wordu97), lokalizovaná funkce v Excelu,... Jak je tam MS, tak je to masochismus, Můžeš si vybrat, jestli chceš rákosku (jiná verze M$O) nebo elektrošoky (LO). Bolí to tak jako tak. Btw, největší problém jsem zatím měl mezi LO a Ooo...
Za slovem "nefunguje" je často to, že se něco dělá jinak (ani hůř, ani líp, prostě jinak). Jenomže BFU si pustí na YT film "365 Opic z Redmondu" plný marketingových žvástů, že tak a jedině tak se to musí dělat. Haleluja.
Problémy s číslováním neznám, kde se to dá zapnout? Prostě si nastavím osnovu a jedu, valí to automaticky. Jenom je potřeba dávat trochu pozor, když od nadpisu kapitoly odvodíš jiný styl a chceš ho hodit do číslování, ale to nastavíš jednou a jedeš.
Formátování odrážek trochu kulhá, hlavně v tom, že je pět předdefinovaných stylů a nemůžu přidat další. A tahle potřeba by se dala jednoduše eliminovat i tím, že by šel vytvořit styl odstavce s obrázkem na začátku, bohužel takovou dekoraci LO nepodporuje.
No a vzorce? Děláš si srandu? Ve WYSIWYG jsem nic tak dobře zpracovanýho neviděl...
Write: Vložit->Objekt->Vzorec
Do pole s kurzorem napiš třeba
bar x = { sum from {i = 0} to n x_i } over n
Nemusíš se ani nikde drbat s hledáním symbolů a jejich taháním myší... prostě ten vzorec napíšeš a hotovo. A když neznáš zkratky, prostě si to naklikáš. Kouzlo, co? -
dustin (neregistrovaný)
Jo, syn takhle píše vzorce do protokolů do školy (prima = 6. třída). Prvně si zkratky nakliká, když je nezná, a pak už jenom píše a kopíruje text.
Mimochodem děti chodí/ly na základku, kde si od první třídy hráli s libreoffice. Jenže tam mají extrémně osvíceného Pana učitele...
-
Adam KaliszStříbrný podporovatelNo tak psát disertaci v Office jakéhokoliv výrobce není nejšťastnější řešení, i když to taky nějak funguje. Měl jste použít LaTeX samozřejmě.
Upřímně, ono MS Office ani mezi sebou není nutně 100% kompatibilní. Nemluvě o Office365 online variantě. Vyzkoušeno minulé pondělí.
-
qwertz (neregistrovaný)
A to jako proč? Tvrzení, že disertaci pouze TeXu se objevuje pořád dokola, ale skutečný argument aby pohledal. Už jenom otázka, zda uživatel LaTeX normálně používá, nebo by se ho kvůli disertaci musel učit dost podstatně mění celkové hodnocení.
Třeba já jsem psal disertaci v OO a to včetně více nekolika set rovnic a desítek obrázků a grafů a šlo to velmi dobře (možná proto, že editor rovnic v OO není klikací, ale píše se kód stejně jako v TeXu). Troufnu si tvrdit, že výsledek byl rychlejší než u kolegů s Texem.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Ludvík Souček ve své méně známé knize "Blázniví vynálezci" popisuje "univerzální nůžky": Uměly ohýbat plech, otevírat konzervy a láhve s korunkovým uzávěrem, měly zaintegrovaný šroubovák, šlo jimi odečítat vzdálenosti na mapách běžných měřítek, měřit úhly (a další funkce si již nepamatuji). "Jen stříhat s nimi šlo mizerně", uzavírá jejich popis autor.
A, bohužel, přesně takový pocit mám z jakýchkoli "office". Protože jsou kompromisem mezi různými funkcemi, majícími vzájemně se vylučující požadavky, tak žádnou z nich neumějí pořádně. Dá se jimi psát, ale blbě (a bez vypnutí automatických oprav, pokud to lze, to ani pořádně nejde). Dá se jimi kalkulovat a dělat grafy (a opět spíš špatně), mívá to i nějaké integrované kreslení (zpravidla výrazně horší než free programy typu Gimp nebo Inkscpe), nějak to spolupracuje s databázemi (pokud vůbec) atd. Výsledek jejich práce je typograficky problematický.
Vyjma nebožtíka Klasika neumějí definovat stránku, takže se při přenesení na jiný počítač "přelámou", čímž padnou veškeré obsahy, odkazy, seznamy obrázků a tapulek (atd.) a musejí se nadělat znovu (a někdy se to stane i při znovunačtení do téhož počítače). V poslední době existující uložení do pdf je jen obcházení systémové vady, protože tento formát se už na nich nedá zpětně editovat (pokud se ve finále najde nějaká chyba, což u textů typu diplomka nebo disertace je dosti časté).
K těmto špatným vlastnostem nabízejí jako bonus zápis do formátu s jepičí životností.Je mi líto pokud chci psát a editovat text, tak použiji specializovaný nástroj - textový editor (a pokud možno takový, který mi vyhovuje). Pokud chci dělat tabulky a grafy, použiji opět specializovaný nástroj, nejlépe R (dá se u něj zbastlit výstup vypočtených hodnot třeba do toho (La)TeXu). Pokud chci kreslit nebo dělat bitmapy, opět použiji specializovaný nástroj (krom výše jmenovaných třeba ještě Image Magick či Metapost). Pokud chci pracovat s databází, použiji nějakou free databázi, nebo se do ni probourám Perlem a opět výstup mohu (tím Perlem přímo excelentně) vyrobit v TeXem "sežratelném" formátu.
A pak použiji LaTeX nebo csplain, kterým to dám dohromady. A výsledek bude vždy lepší (minimálně po formální a typografické stránce) než cokoli, co je schopna vychrchlat jakákoli office.
A jako bonus mám, že ten (La)TeXový soubor bude zpracovatelný ještě po desítkách let, kdy do souborů z jakékoli "office" se snad dostane nějaký hodně specializovaný pracovník technického muzea.
Pokud bych dnes viděl někoho, jak se pokouší dostat do databáze, pořízené v Calc-602 (a takové skutečně byly v 90. letech pořízeny a snad ještě i existují), tak by to byla tragikomedie (on by brečel, já bych se chechtal). -
backup (neregistrovaný)
@ A.S. Pergill
vsimne te si prosim, ze k Vasmu prispevku nejsou vpodstate zadne komentare. A pritom se jedna o ten skoro jediny 'zasadni' v teto diskuzi. Otazka je, proc?
Rekl bych, ze existuje nekolik pricin.
1. Nivelizace spolecnosti, konzumismus, vedomostni rovnostarstvi.
Za poslednich 50 let se nejen u nas, ale v celem svete smazal rozdil mezi lidmi vzdelanymi a bez vzdelani. Smazal se tim, ze kazdy je nejak vzdelany a neexistuje orientace, podle koho se ridit, komu vice naslouchat. Pred 100 lety byl vysokoskolak nekdo, dnes neni kvuli nim pomalu kam plivnout. Konzumismus vede k tomu, ze se nepremysli, nybrz konzumuje.2. Vecna vira v univerzalitu.
Ty univerzalni nuzky (a existuje rada dalsich prikladu) vyjadruji tu nekonecnou lidskou touhu po univerzalnim reseni. Office jsou takovy univerzalni kancelarsky nastroj. Pamatuji si, jak se pred 20 lety myslelo, ze bude existovat jen Oracle - bude jen jedna, vsichni ji budou znat, db-admin bude levny atd. To, ze je univerzalita nebezpecna a ma radu uskali vi ve spolecnosti jen zanedbatelna skupina lidi - inzenyri. Ti uz byli jednou ve fabrice uvnitr a videli, ze v rohu stoji univerzalni frezka, na ktere se sice udelat vsechno , ale to nastaveni je komplikovane. Proto v te vyrobni hale bylo mnoho specialnich frezek, ktere byly urceny k produktivni praci. Je zajimave, ze i sef takove firmy, ktery to o te univerzalite vi ma presto na kazdem pocitaci office. Na techto kancelarskych pracovistich je tomu sefovi ta produktivita najednou jedno ??? - -> ona mu sice jedno neni, ale zatim nema nejaky nastroj, ktery by mu ukazal, jak neproduktivni ty office jsou. Bohuzel to mizive mnozstvi strojnich inzenyru nema sanci zbytku sveta vysvetlit, co je spatne.3 Nedostatek specialnich nastroju a vyuky pro jejich pouziti
V te vyrobni hale jak jsem jiz uvedli jsou specializovane stroje a i nekolik univerzalnich. Ale ty specialni minimalne existuji. A delnici a technici se uci s nimi pracovat. To je to tajemstvi, proc ve vyrobni sfere neexistuji takove nesmysly jako office v kancelari. -
S. (neregistrovaný)
Reseni v podobe napsani v jazyce reStructuredText / AsciiDoc / markdown a nasledny prevod na jiny, pokrocilejsi "format" (LaTeX, klidne i ODT) ci rovnou vykresleni pomoci nejakeho skriptu ktery nakonec vygeneruje treba PDF mi prijde daleko lepsi. LaTeX mi prijde casove dost narocny. Navic z meho pohledu ma nepohodlnou syntaxi. Vykreslovat to skriptem treba v pythonu je casto jednodussi.
-
Já psal diplomku tenkrát ještě v OpenOffice (původně jsem chtěl v LaTexu, ale vedoucí mi to chtěl připomínkovat v MS Office) a nemohl jsem si stěžovat. Dokument jsme si vyměňovali v .doc. Až byl vedoucí s textem spokojený, tak jsem si pohrál s finální sazbou a vygeneroval PDF.
Přišlo mi, že ta sazba u dlouhých dokumentů funguje v OO/LO líp než v MS Office. Tam je to sice pro úplně neznalého člověka ze začátku intuitivnější, ale OO/LO mi přijde, že to má takové systematičtější. Dva roky na to za mnou došla zoufalá sestra, že se nemůže domluvit s diplomkou napsanou v MS Office při finální sazbě a musím říct, že i já jsem si u toho hodně zanadával.Připadalo mi to jako ten strip z Family Guye o žaluziích. -
Karel (neregistrovaný)
Jo jo, tisklo se to na BT100 a grafy na souřadnicovém zapisovači Alfi. Akorát že to zabralo pár dní, takže si člověk musel být sakra jistý, že to má dobře. Ten výsledek nám tehdy přišel dost profi, přestože to vlastně vypadalo hůř, než když vám to na psacím stroji opsala holka z ekonomky a grafy a vzorce vám nakreslil tuší kamarád, co studoval strojárnu. Chytla mě nostalgie po psacím stroji!
-
ja jsem psal diplomku ve StarWordu, coz nemelo vubec nic spolecneho s MS Wordem. Bezelo to na CP/M a byl to pomerne dobrej program. Format byl naprosto jednoduchy - cisty text a formatovani se delalo pomoci commandu zacinajicich teckou na novem radku, treba
.pa
Ale pak jsem to musel zkonvertovat do T602, jeste dnes si vzpominam na ty silene problemy a na dverich jsem mel vyvesenou cedulku:JA TY TRI KU*VY ZABIJU
SISKA KAUCKY SISKANa konkretni typ problemu co jsem s tim mel si nevzpominam, ale na tu cedulku jo :-)
-
Tomáš (neregistrovaný)
Myslis WordStar? https://www.root.cz/clanky/historie-vyvoje-gui-11-textove-editory-a-textove-procesory-vyuzivajici-textovy-rezim/#k05
Ten dodnes pouziva slavny G.R.R.Martin https://www.rollingstone.com/movies/videos/george-r-r-martin-tells-conan-his-secret-weapon-a-dos-computer-20140514#ixzz31hvzR3eG
a popravde...ano pokud se chci soustredit na praci, tak mit pocitac jako psaci stroj (bez inetu a blikajicich reklam) je asi fajn.
-
jojo, to je on. ve Wordmasteru jsem toho taky napsal spoustu. To byly aspon editory. A ne jak dnes, kdy pracne zformatovany text sejvnes a uz neotevres. Otevres, ale je to rozesrane. I ta rychlost je dnes vicemene srovnatelna. Ovsem CP/M mi bootovalo z ramdisku priblizne dve desetiny sekundy. Dnes za tuhle dobu nebootne ani klavesnice
-
S. (neregistrovaný)
Po mne naposledy chteli znalost Wordu/Excelu k maturite ;). Trochu jsem se dohadoval, ze chci OpenOffice. Meli to stesti, ze jsem Linux zacal pouzivat adi 2 mesice pred maturitou, jinak bych se nedal a vysvetlil jim, ze Word/Excel stoji za kulovy, je to uzavreny soft a navic instalator pro muj OS neexistuje.
Dneska LibreOffice typicky pouzivam typicky jen na vytvoreni tabulkove sablony, pote obsah bunek zedituji pres python script (napr. pomoci projektu "ezodf") a nakonec vygeneruji PDF pomoci libreoffice pomoci prikazu
"libreoffice --headless". Ten PDF vystup ale trva hroozne dlouho ;). Ale jina reseni vyzaduji uz slozitejsi skripty.
