Názory k článku Licence podle GNU a BSD

Někdy je dobré číst od začátku a ne se vrhnout na čtení hned od prostředka. GPL má svou preambuli, kde se pochopitelně píše, že 'free' znamená svobodu a ne cenu a pro ty méně chápavé je zde návod, jak se dá na GPL SW vydělávat i nějaké peníze. Bohužel zde není návod pro ty ještě méně chápavé, ale od nich asi R.M.S. nečeká peražádný přínos pro GPL hnutí... ;-)
P.S.
Právě jsem přijel ze služebky a po cestě se jedna kolegyně v autě zasvědeně rozhovořila o důvodech úspěchu Linuxu (m.j. také nakaženém GPL). Jako první mi pochopitelně vytanulo na mysli BSD, protože jsem si ho také jednu dobu 'prožil', to se ale asi nevyhlo žádnému z ostřílených UNIXových kozáků, ale hned jak jsem poprvé nainstaloval Linux (u mě to byl kernel v. 0.96), tak jsem dost rychle zjistil, že to asi bude to pravé.

Zkouška windouzácké češtiny - +ěščřžýáíéůú

Prečetl jsem si GPL velmi pozorně a celou, nebojte :-)) Nevidím tam však žádnou sekci, mluvící o možnosti prodeje software pod GPL :-(

Ja naprosto neřeším případ, kdy napíšu
software, nechám si ho zaplatit a pak ho dám
k dispozici 'volně' pod GPL. Ja řeším případ, kdy píšu software a hodil by se mi kus kódu z freeware programu shodou okolnosti šíreneho pod GPL. GPL kod ale nemůžu použít, protože pokud bych ho použil, MUSÍM dát výsledek k dispozici zdarma (viz bod 2b licence GPL) a celý projekt MUSÍ být šířen pod GPL. Nesmím si ani za napsání onoho software nechat přímo zaplatit nemluvě o jeho případném dalším prodeji. A pokud bych se rozhodl dát výsledek své práce volně, NESMÍM použít volnější licenci než GPL.

Řeším to, že i kdyby můj program měl sám o sobě třeba 20MB mnou napsaného kódu a použil bych jedinou řádku z programu šířeného pod GPL, CELÝ výsledek MUSÍM šířit pod GPL a GPL licence mi NEDÁVÁ ŽÁDNOU JINOU MOŽNOST. Použiju výro

> GPL kod ale nemůžu použít, protože pokud bych ho použil,
> MUSÍM dát výsledek k dispozici zdarma (viz bod 2b licence
> GPL) a celý projekt MUSÍ být šířen pod GPL.

Ten bod neříká, že musíš svoji praci dát k dispozici zdarma. Musíš dát zdarma k dispozici pouze LICENCI na svoji práci a to pod podmínkami GNU GPL. Za samotné poskytnutí kopie můžeš účtovat třeba i milion (je tam však podmínka, že když distribuuješ pouze binárky, musíš na požádání dodát zdrojáky za "cenu neprevyšujíci náklady na distribuci" (viz 3b)).

Zasa jeden z příkladů, kdy se právnícka interpretace nějakého textu liší od klasického "selského rozumu" :)

...
Použiju výrok z onoho threadu o FreeBSD Debianu, threadu, který mě víceméně vyprovokoval k napsání toho článku - '''Both BSD and GPL licences encourage giving also the derivate work for free and with sources ... but GPL beats you on your head until you do so, whereas BSD-like licence does not.'''

A ještě jedna věc - nezajímá mě nějaké GNU hnutí nebo *BSD hnutí nebo jakékoli jiné hnutí per se a tedy mě ani nezajímá, je-li moje činnost pro ona hnutí přínosem. Pracuju na tom, aby nástroje, které používám, mi naximálně vyhovovaly a co nejlépe dělaly to, co po nich chci, toť vše. Vážím si své práce v různých freewarových projektech a beru ji jako investici do budoucna - že se něco naučím, poznám vnitřnosti daného software a budu mít později lehčí práci, když budu něco potřebovat udělat. Programováním se ovšem také živím a software, který je šířen opravdu volně, mi ulehčuje práci, protože nemusím znovu implementovat něco, co už existuje.
%0

...

P.S: Vaše zmínka o BSD vs. Linux je IMHO dost mimo tuto diskuzi o GPL vs. BSD-like licenci a svádí k odpovědi, ale tentokrát tady nechci začínat flamewar na téma 'Který OS je lepší'. To nechám na některý z příštích článků - nebojte se, dočkáte se :)

Ačkoli článek není stejného kalibru jako články třeba pana Hlavenky, stejně se autor dopouští
zkreslení informací. GPL=hladový vývojář je tvrzení chybné. Pouze se vymyká klasickému modelu, že
zákazník platí za uzavřený systém, distribuovaný v binární podobě. Ano, GPL je svým způsobem virus,
protože se snaží eliminovat software právě takto distribuovaný. To ale neznamená že se nelze psaním GPL
software živit. Velké linuxové společnosti jako RedHat a VA research (která mimochodem platila vývojáře, i když
v té době pouze distribuovala hardware) platí vývojáře free software, protože přidávají hodnotu produktu na němž stojí
jejich business.

Ve většině případů řeší programátor něčí problém. To že je program poté volně k dispozici přeci neznamená pro
zadavatele až takovou nevýhodu. Má teď program, který v danou chvíli řeší jeho problém a v případě potřeby si ho může upravit,
nebo nechat třetí osobu jej upravit. Dynamičnost firmy nes

Mužete mi říct, v čem přesně se dopouštím zkreslování informací ? Která informace byla špatná či zkreslená? Rád bych to věděl.

Neříkám, že tvorbou software, který je pak šířen pod GPL, se nelze živit. Říkám, že jakmile v programu použijete GPL kód, musíte dát výsledek k dispozici zdarma, tj. nez jakéhokoli nároku na odměnu. Jestli vám za to někdo něco dá, to je záležitost daného člověka, vy ale odměnu nemůžete po nikom vyžadovat.

RedHat či VA Research neplatí programátory za GPL software - platí je za programování software, které potřebují nebo považují za důležitý. Že je pak výsledek dán pod licencí GPL je vedlejší.

Zkreslování informací se dopouštíte v několika bodech. V GPL se nemluví o tom, že výsledný produkt (který je pod GPL) nemůže být prodáván, ale o tom, že k němu musí být dodávány zdrojové kódy. Takže pokud napíšete aplikaci pod GPL, můžete ji klidně nenahrat na Inet a distibuovat jen za desetitisíce, ale každý, kdo získá binární verzi, má právo získat i zdrojový kód (zdarma nebo za náklady na přepravu) a dále modifikovat a redistribuovat. Krom toho (jak už zde bylo řečeno) free v GPL neznamená zdarma, ale svobodně.

Mohl by autor vysvetlit, jak dospel k nazoru, ze za software pod GPL
licenci nelze dostat zaplaceno? Jina vec je to, ze se vetsinou neplati
za samotny program, ale za sluzby k nemu poskytovane ---
mimochodem, nad clankem jsem mel banner SuSE Linuxu, ktery
dle meho nahledu uz svou existenci informace v clanku trochu
shazoval.

Jinak mi v clanku chybel pohled z druhe strany - RMS samozrejme
nevytvoril GPL protoze by byl komunista, ale proto, aby zajistil, ze
vsechny upravy programu budou moci byt zacleneny do programu
uzivaneho kymkoliv. Nejsem v tomto odbornik, ale mam pocit, ze
jednim z duvodu byl prave vznik mnoha verzi Unixu, ktere byly mezi
sebou nekompatibilni.

Domnivam se tedy, ze v odstavci 'Kdy pouzit GPL licenci' by melo
byt tedy uvedeno spise 'Pokud chci, aby kazdy, kdo vylepsi program,
poskytl ono vylepseni vsem uzivatelum'.

hello,

bsd poskytuje fakt vetsi svobodu nez gpl ale parkrat jsem zazil ze by bylo pro vsechny lepsi kdyby se kod poskytoval jen pod gpl a prodavaly se cely reseni - treba apac a firma ibm - apac je pod bsd, tudiz ho ibm nabizi pod jmenem ibm http server, sice zdarma, ale jen binarku, tak pokud chcete zakompilovat dalsi featury - smula, chcete to trochu poladit - smula, chcete upgradnout - smula, navic nabizi myslim jen 2 verze, taky nabizi treba v1.3.6 pro globalni download, ale uplne jinak kompilovanou v1.3.6 nabizi na cd pro app server websphere. a to nejlepsi je, ze kdyz vezmete originalni apache v1.3.6 a pokusite se ho pak na aixu rekneme v4.3.3 zkompilovat, tak ho sice zkompilujete, ale ma to slusny bugy, napriklad server vubec nereaguje na polozky v konfiguracnich souborech a hlasi chybne syntaxe. to se sice za chvili odchyta, ale tohle vsechno dohromady je slusnej a cas konzumujici vopruz, kterej by se dal (domnivam se) resit tim, ze by apac byl pr

elicencovan pod gpl. co se tyka problemu bsd vs. linux - tak ze zkusenosti bych linux na silnej server nedal, ve spouste pripadu umira pod velkym loadem (vetsinou ho taky zabiji velkej tcpip provoz). ale na notebook, slabsi server mene bezny architektury nebo embedded system je zase lepsi linux. bsd je proste narozdil od linuxu fakt unix.

Co je to 'velky provoz'?

Ad mene bezne architektury - tam bych se nespokojil v teto oblasti kovarickem Linuxem, ale sel bych za kovarem - NetBSD, www.NetBSD.org :) Funguje dokonce i na hendheldech (architektura hpcmips) :)

1. Prirovnavani free softwaru ke komunismu je
typicka FUD nemajici jakykykoli realny zaklad.
Takove tvrzeni bych cekal od nejakeho managera
Microsoftu; je smutne, ze je slysim i od lidi
delajicich BSD.
2. Free software nepisu pro ruzne
podnikatele-parazity, kteri se mou praci chteji
'zivit', ale pro uzivatele. Pro ne je nejlepsi,
kdyz muzou program dale distribuovat.
3. Kdyz nekdo k BSD licenci prida vlastni
podminky, je takovy kod uz vice nepouzitelny pro
vyvojare puvodniho projektu a mnohdy i pro
uzivatele - nevidim tedy duvod, proc to
podporovat.
Kdyz nekdo k BSD licenci zadne podminky
nepridava, pak muze stejne tak misto ni pouzivat
GPL.

Ad 1): Rekl jsem: 'GPL ... vychazi z myslenky R.S. o softwarovem komunismu'. Komunismus vychazi ze zakladni myslenky 'Kazdy podle svych schopnosti, kazdemu podle jeho potreb'. GPL prosazuje 'Kazdy piste software, ktery pak vsichni budou volne pouzivat'.

Ad 2): Ok, tak proc rovnou nezakazat komercni vyuziti uplne ? Kdo brani vasim uzivatelum sirit vas originalni program ? Proc za kazdou cenu chcete prinutit kazdeho dalsiho programatora, ktery pouzije vas kod, aby ho siril pod GPL a spolu s nim celou praci, ve ktere ji pouzije ?

Ad 3): Kdyz nekdo k BSD-like licenci zadne podminky nepridava, muze to taky znamenat, ze je s ni plne spokojen :) NENI pravda, ze muze stejne tak pouzivat GPL - to by bylo fatalni zejmena pro *BSD kernel, kde by se cely kernel nahle musel zacit sirit pod GPL. Nebo se mylim ?

kdyby nebylo GPL, tak by nebyl ani linux, gcc a mnoho
dalsiho softwaru, bez ktereho se v podstate neobejdeme.
clanek je prilis fanaticky a jednostranne zamereny, nedava prostor
na vlastni nazor, nezminuje ani nezvratnou historickou dulezitost
licence GPL. nebyt GPL, free software by byl dnes okrajovou
zalezitosti nekolika fanatiku a byl by nejspis k smichu ...
a nebyt napr. linuxu, byl by dneska cely slavny unix polomrtvy ...

Kdybych pouzil vasi argumentaci, mohl bych rict, ze nebyt BSD licence, nemame dnes TCP/IP, BIND, Apache, X windows, PHP, patch a mnoho dalsiho software, bez ktereho se v podstate neobejdeme.

V cem spociva nezvratna historicka dulezitost licence GPL ?

Pokud by nebyl Linux, byl by to jiny free Unix-like system. Historicka dulezitost Linuxu byla v tom, ze byl ve spravnou dobu na spravnem miste.

Zdravim ...
Cely problem GPL vs komercia sa da prirovnat k vyrobe obycajnej Coly. Ak niekto vymysli recept a preda ho distribucnej spolocnosti, distribucna spolocnost by podla GPL mala predavat vyrobok len za prevadzkove naklady + recept. Medzi ne si vsak musi zaratat aj investiciu za recept. Ak by spolocnost dodavala hned na etiketach aj recept zkrachovala by skoro okamzite. Nevyhodou zdrojoveho kodu je prave to, ze nesie so sebou 'patent'-riesenie. Distribucna spolocnost musi teda predavat 'binarku'. Avsak musi existovat kontrolny nezavisly urad, ktory zabrani nabalovaniu sa distributora. Je to filozoficky problem ci sa ma alebo nema a popripade kolko platit za to ze niekto nieco vymyslel.
Ked niekto natoci film, dokedy ma pravo inkasovat za napad ? Sleduje niekto kedy uz ma pokryte naklady a kedy sa uz len nabaluje ? Pochybujem ...
Pokial sa nevyriesi problem myslienka v.s. prachy, su tezy co by bolo keby cosi nebolo v tomto smere irelevantne.

Lurey

Pred casem bezel podobny thread na SalshDotu a s ponekud nejednoznacnym
vysledkem. V zasade - kazdy autor si naprosto svobodne zvoli, pod
jakou licenci chce svuj kod distribuovat. Pokud to nechcete respektovat,
tak potom taky nemusite dany program pouzivat. Kdyz se rozhodnu, ze napisu
program ktery bude free, ale nechci, aby proste nekdo vzal zdrojaky meho
programu, pridelal tam par hlouposti a pak ten program prodaval, tak
ho proste dam pod GNU licenci. Kazdy autor se pro tohle rozhodne ze
sve svobodne vule. Pokud vyvyjite komercni software, tak asi moc zdrojaky
nezverejnujete, takze mi to pripada jako chovani ve stylu 'nekdo to napsal
jako free, takze z toho stejne zadny penize nechce'. Ja osobne bych
asi nebyl prilis motivovan psat software kvuli tomu, aby na tom nekdo jiny vydelaval.
To neni kapitalismus, to je blbost. Jinak s tim statickym linkovanim
s LGPL to neni zas tak zhavy. Ja tu licenci cet dost davno%2

a neni to ani tak o tom, jestli je to staticky nebo dynamicky linkovany, ale jestli se to dodava ve 2 oddelenych castech a vsechny zmeny, ktere provedete v kodu LGPL se musi dat k dispozici.

Jde jen o to, aby si autori UVEDOMOVALI jiste vlastnosti licence GPL, aby ji nevolili automaticky jako osvedcenou free.

Autor článku uvedl tolik nepravd, že cítím potřebu na to reagovat. Následující
text nijak nehodnotí vztah GPL a BSD licence, pouze se snaží poukázat na
některé autorem uvedené dezinformace.

- Mluvit v souvislosti s GPL o softwarovém komunismu je velmi neférové. GPL
nijak neusiluje o nadvládu softwarových firem nad uživateli, jak se velice
často děje u proprietárního softwaru, nýbrž se přesně naopak snaží dát
uživatelům maximální svobodu ve využívání softwaru. Stejně tak GPL nijak
neodsuzuje programátory k smrti hladem ani neomezuje zdravou konkurenci
(omezuje pouze konkurenci nezdravou, založenou na nekalých praktikách).
Doporučuji autorovi si pozorně prostudovat GNU Manifesto.

- Není pravda, že by Stallman někdy tvrdil, že by všechny programy měly být k
dispozici za cenu nepřevyšující distribuční náklady. Pokud má autor jiné
informace, měl by uvést odkaz na příslušnou citaci.

- Nen

- Není pravda, že použijete-li část GPL kódu ve svém programu, musíte dát celou
výslednou práci zdarma a pod GPL. Za prvé, GPL specifikuje pouze podmínky
šíření nikoliv použití, tj. GPL kód, pokud jej dále nešíříte, můžete
používat, jak se vám zlíbí. Za druhé, svůj či cizí GPL program nemusíte
nikomu dávat zdarma, nikdo vám nebrání prodávat Linux třeba za milion dolarů,
chcete-li. Za třetí, nemusíte výsledné dílo dokonce ani šířit pod GPL, pokud
se s autorem zahrnutého GPL kódu domluvíte na jiných licenčních podmínkách
(postup běžný u proprietárních programů).

- Není pravda, že přibalený LGPL kód má vliv na licenci produktu, se kterým je
distribuován. Dokonce i GPL kód můžete přibalit k čemukoliv (Netscape
např. se svým proprietárním prohlížečem distribuuje GPL program movemail,
původem z Emacsu; linuxové distribuce mnohdy distribuují na jednom CD GPL
software i proprietární

software i proprietární software), musíte pouze respektovat podmínky GPL pro
daný GPL kód.

- Není pravda, že není možné na systémech založených na GNU libc šířit staticky
slinkované komerční aplikace. Stačí, aby tyto aplikace byly šířeny pod GPL.

- Není pravda, že Linux je nepoužitelný pro komerční software. Příkladem
úspěšných firem do značné míry založených na GPL softwaru mohou být již v
jiném příspěvku zmíněné společnosti Red Hat + Cygnus či VA Linux, velmi
úspěšné na americkém burzovním trhu.

- Není pravda, že GPL nebere ohled na další využití kódu. Možnost dalšího
využití kódu je naopak primárním cílem GPL, jak se může přesvědčit každý, kdo
má na svém počítači nainstalován např. Linux.

- Není pravda, že si za práci používající GPL kód nelze účtovat více než
náklady ani že komerční programátor nemůže dostat za výsledek své práce
zaplaceno. GPL výši účtování nijak ne

zaplaceno. GPL výši účtování nijak neomezuje (to si zřejmě autor popletl s
Artistic License, i když i tam je tomu trochu jinak), jak již bylo zmíněno
výše. Příkladem může být samotná FSF, která GNU programy a manuály šíří za
cenu znatelně převyšující náklady. Je na svobodném uvážení uživatele, zda
tuto cenu zaplatí a podpoří tak další vývoj GNU softwaru, nebo naopak dá
najevo, že o tento software nestojí. Jedná se o základní tržní princip.

- Není pravda, že GPL nutí vývojáře psát stejný kód dvakrát. Naopak, jedním z
efektů GPL je právě odstranění nutnosti znovu psát již jednou vytvořené.
Jediný, koho se tato svoboda netýká, je ten, kdo sám brání uživatelům
svobodně využívat svůj kód. Autor si na jednu stranu stěžuje, že ve svém
proprietárním programu nemůže bez dohody s jiným autorem použít jeho kód,
přitom však zapomíná dodat, že jeho vlastní proprietární kód nebude moci bez
p

předchozí domluvy využívat vůbec nikdo kromě něj samotného, ať pro účely
tvorby free softwaru nebo softwaru proprietárního. Staví se tak do pozice
pověstného socialistického zelináře, který má díky nedostatkovému zboží moc
nad svými zákazníky a tučné vedlejší příjmy a ještě si přitom stěžuje na to,
že na louce rostou zdarma jahody. Svobodné podnikání se zelinářstvím na
každém rohu pak zákonitě chápe jako omezení své moci, kterou ve svém světě
nazývá svobodou. Odmítá přistoupit na rovnoprávný vztah mezi sebou a svými
zákazníky a navíc chce po jiných (tvůrcích GPL kódu) něco, co sám (jako autor
proprietárního kódu) nečiní. K tomu si snaží dopomáhat nepravdami, jimiž se
jeho článek hemží jako mouchami.

Vydával jsem svoje programy pod GPL. Článek jsem si přečetl. Jsem stále rozhodnut své programy vydávat pod GPL.

Ano, ale já, který nechci svou práci, vydat pod GNU GPL, ale chci ji šířit dál, ať už zdarma nebo za peníz, nemám jinou možnost než si znovu-vymyslet a přepsat, spoustu skvěle naspaných částí php kódu, přesto, že ten leží přímo přede mnou.

Evidentně je rozdíl mezi "leží přímo předemnou" a "je k mání za nic". Jako že před naším barákem "přímo předemnou leží jaguár", ale jet s ním na skvělý výlet mohu jen pokud za to fotky z výletu poskytnu, v opačném případě (fotky si chci nechat) jet nemohu. Ono by se lidem líbilo jezdit v Jaguárech, když stojí "přímo před nimi", ale něco za to dát, to se jim nechce. Ale pak at s nimi nejezdí, že.

Jinak článek je zcela zcestný, za software používající GNU/GPL si můžu naúčtovat třeba $1000000, když ho někdo koupí, jediné co musím udělat navíc (oproti proprietárnímu sw) je spolu s fakturou poslat i zdrojáky a licenci na další používání/šíření produktu. No... lépe je to poslat až po zaplacení, pro jistotu :D

Samozř. na faktuře za licenci a zdrojáky je licence: zdarma, zdrojáky: 10Kč (cena DVD). Zbytek (ten mega dolarů) je za prodej sw produktu jako takového (neplést si sw produkt s jeho zdrojáky či licencí).