Neměl by autor článku nějaké ukázky toho co se dá vytvořit ve Scribus?
Jako PDF?
Jednou jsem ten program otevřel a vůbec mi nepřipadalo snadné v něm něco dělat.
Letáčky nyní dělám v OpenOffice nebo context obojí mi však přijde nicmoc zábava.
Výsledek je taky jen tak na půl dobrý.
Context má výhodu v tom, že až si jednou vychytám svůj styl, tak už to tolik opruz není.
A můžu snadno dělat různé verze toho samého, dokonce bez toho abych se opakoval.
V Openoffice je do něčeho drbnu a celé se to rozhodí, no a když potřebuji podobnou úpravu na více stránkách tak jsem vždy skoro na začátku ....
Já vím, řeknete Openoffice není DTP, ale stejně.
Jaký je hlavní rozdíl přístupu řekněme OpenOffice a Scribus?
OpenOffice/Write (nebo MS Office/word) jsou postaveny na práci s dokumentem jako celkem: jedná se o jedno velké textové pole s lokálně upravenými parametry fontu/odstavce a vloženými předěly stránky (velice zjednodušeno). Scribus je směrován na montáž stránky z jednotlivých rámečků obsahujících samostatné texty.
Dělat ve Scribusu jde cokoliv, ale otázkou je, zda se to vyplatí. Před delší dobou jsem v tom dělal knížku pohádek. Subjektivně zhodnoceno: trvalo to asi 10-20x déle než na komerčních programech (i když si odmyslím nestabilitu a padavost; kdybych započítal i to, trvalo by to ještě déle). Předchozí praxi mám s PageMakerem, Quarkem a InDesignem. Scribus zkouším ze zájmu s periodicitou cca 1/2 roku a pořád mám ten dojem, že pro normální práci to použitelné ještě rozhodně není: pokud mi tvorba stránky ve Scribusu trvá 30 minut, v InDesignu 5 minut a publikace 300 stran, je rozdíl 125 hodin... Měl-li bych se tím živit, rozhodně se mi vyplatí investice do komerčního programu (InDesign + Windows = cca 30 tisíc vč. DPH), protože cena práce/rychlost realizace je zásadní faktor... nemluvě o značně větších možnostech komerčního sw...
Pokud uživatel potřebuje jednostránkový leták, ve wordu/write ho splácá taky, ne o moc nekvalitněji a pravděpodobně o dost rychleji. Na delší věci s jednotnou úpravou LyX. A pokud to má být "něco mezi", pak je lepší si na to najmout externí DTP studio, než se s tím babrat ;-))
Linux mám rád a používám ho (výhradně), ale jsou dvě oblasti, kde prostě použitelný dostatečně není:
1. DTP
2. CAD
No tak s tim CADem nesouhlasim,spise windows jsou v CAD pouzitelne az ted, protoze zadny velky CAD nebyl pro windows uplny a vzdy byl nejak otesan, nes uz jsou na obou +/- rovnocenni.
AutoCAD a ArchiCAD neberu jako CADy, to jsou hracky, spise ProEngineer, E-DEAS, Catia
Nejsem CAD-ař. Moje poznatky na tomto poli vycházejí z tvrzení mé kamarádky, která se zabývá výhradně těmi velkými CADy pro strojírenství... A její závěry jsou dosti negativní (resp. naposled jsme to detailně rozebírali před rokem, abych byl přesný...) Pokud máte nějaký odkaz na stránky zabývající se touto problematikou s výčtem CADů (nejlépe podle oborů) fungujících pod linuxem, budu moc rád za odkaz.
Pro/E na linuxu bezel lepe nez na Win. Bohuzel od verze Wildfire 4 neni linux podporovan(udajne pro maly zajem) a tak pokud clovek nechce Win, zbyva mu uz jenom Solaris.
Catia, stejne jako Pro/E byla puvodne pouze pro UNIX platformu. Na linuxu pokud vim nikdy nebezela. Ale kdyz vysla prvni Win verze 5, skoro se to nedalo pouzivat.
S odchodem Pro/E ze sveta linuxu verzi Wildfire 3 se, pokud vim, jiz zadny "velky CAD" v nem nenachazi. Bohuzel.
...vim, ze prispevek je mimo clanek, jen reaguji na diskuzi:
kdyz uz zde mluvite o CAD, je treba pripomenout USTN (MicroStation vyvijene INGR / Bentley).
USTN puvodne behal pouze pod UNIXy (80leta), pozdeji jej bratri Bentley ove migrovali na MAC a jeste pozdeji na PC. Verze 4 byla zajimava v tom, ze byla dodavana jako OS, ktery se spoustel v prostredi DOS, pote si sam nahodil grafiku a okeni manager. Ve verzi 5 pak pribyla funkce prepinani dvou ploch monitoru (predchudce dnes bezne (v linuxu) pouzivanych ploch (jsme v roce 1993-1995, PC jsou 386/486 s 4-16MB RAM, pamet na video kartach je v radech kB)) a nutno rici, ze prepinani techto ploch bylo svinsky rychle(kam se hrabou dnesni X wokna).
V druhe polovine 90let se projekt rozdelil, INGR dal vyviji PDS, ktery pezi pod Win a IRIX a Bentley USTN pod Win(subj.vyrazne zpomaleni, poruchy v zobrazovani grafiky...); dle meho velka skoda, ze ver. pro unixy skoncila. V4 a V5 predbehly dobu tak o 5-7 let. (ve srovnani s ACAD apod.)
Suhlasim.. posledna pouzitelna a multiplatformna verzia bola Microstation SE (5.7).
Neskor to zacali kombinovat s Javou... A kedze v case pentii a pentii pro nebola na obycajnych PC Java nejak extra rychla, Microstation dopadol tak, ako dopadol. V poslednom case je to vraj uz (znova) pouzitelne - ale akosi ma to prestalo zaujimat.
Musim se pridat k tomu, ze USTN predbehl svoji dobu o nekolik let... Kdyz jsem to videl poprve nabehnout nad DOSem, otevrel si dve detailni okna jednoho vykresu a mohl kreslit treba caru zacinajici v jednom z tech oken a koncici ve druhem, k tomu vsude detailni kontextova napoveda atd. atd., bylo to evidentni. Byla to tak doba trojkovych Windows.
Na strankach Bentley jsem nasel, ze existovala verze MicroStation pro Linux, ale nikde ji nevidim, nestahnu, nekoupim... Nevite o ni nekdo neco?
To si zas někdo potřebuje rejpnout do AutoCADu? Nikdo vám ho přece necpe na strojařské 3d věci, ve stavebnictví je velká část práce práce ve 2d a AutoCAD je v tom prakticky standard. Vedle toho na něj má mnoho firem udělaná svoje makra či rozšíření, která hodně urychlují práci, a o těch se asi nedá říct, že si s tím jen tak hrají. Nebo jak to myslíte tu hračku? Že se to dá naprogramovat o volném weekendu?
bez ruznych cadkonu je prace s academ jako drbani se pravou nohou, za levym uchem ale jelikoz vetsine staci takovy "standard", tak ma acad vetsina. bez cadkonu to umi tahat cary, dnes uz snad i vybirat entity dle vsech moznych vlastnosti (nebo to jeste porad neumi?) a umi i tisknout. Sice jen tak nejak na 40%, ale umi :-). hlavne ze to umi dwg :-P
No, ono pokud se mají v AutoCadu dělat nějaké složitější věci, tak se nakreslit dají, ale je to opruz. Jeho výhoda je v tom, že si člověk k němu sedne a za víkend v něm umí, to se o 3D modelařích říci nedá. Zkrátka stále platí, že AutoCad je kreslicí prkno převedené do počítače.
Jednoduše a trochu nepřesně. V OOo je základním prvkem slovo, ve Scribusu stránka. V texťaku je hlavní co píšeš, v DTP jak to vypadá. Na stránce rozložíš obsah a určíš vlastnosti obsahu.
Ukázky v PDF jsou uvedeny na konci článku.