Hlavní navigace

Názory k článku Linux & business?

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 13. 6. 2002 0:30

    PaD (neregistrovaný)

    Nevim, ale zda se mi, ze jiz existuje urcite napeti mezi uzivateli ruznych distribuci... A poznamky pod carou u diskuzi jako jeste, ze mam debian a pod. nejsou ojedinele (Zvlaste kdyz se mluvi o specifikach jinych distribuci, ci jejich politiky).

    Podle me je pri pouzivani linuxu krsna ta volba s cim budu pracovat. Pokud me pristi vyvoj nebude v tomto omezovat, tak at si jde cetou te kooperace. Ale pokud se omezeni objevi (neumim si to predstavit), tak by ta semi-komercializace byla jiste spatnou volbou.

    PaD

  • 13. 6. 2002 8:22

    Peter (neregistrovaný)

    No, ja mam popravde z te prvni moznosti v clanku strach. Ja jsem presne ten clovek, co chce onen zmineny "navrat ke korenum". Ja pouzivam Unix proto, jaky je. A kdyz uz linux takovy nebude, tak nesplni me pozadavky (aby to byl Unix) a prejdu jinam, treba k BSD. Ale Slakc snad bude vzdycky. Doufam. Ja nechci klikaci prostredi !!! To si rovnou koupim Windows, BeOs, OS/2, nebo neco podobneho.

    Peter

    P.S. Celkem bych si predstavil anketu: Kam chcete, aby linux smeroval ? A) K windows B) Ke korenum Unixu

    Treba na abclinuxu.cz. Leosi, co ty na_to ?

  • 13. 6. 2002 8:49

    Stefan (neregistrovaný)

    Už dnes je spousta klikacích programů na nastavování všeho možného, ale jde to i jinak takže tuto cestu nevidím jako problém. V MS Win je to jinak registry se prostě ručně nastavovat nedají. Takže dokud bude /etc plné konfiguráků budu happy a bude jenom dobře že je možnost něco jak naklikat tak si pustit třeba vim nebo emacs nebo co já vím :O)).
    Ohledně návratu ke kořenům, jak vypadá UNIX desktop dnes ?? Já nevím neznám ale opravdu se tam nikdo nesnaží o klikací nástroje ??

  • 13. 6. 2002 9:21

    Peter (neregistrovaný)

    Pojmem Unix jsem nemyslel konkretni OS, ale celou rodinu s puvodni myslenkou. Kazdopadne me prijde klikani jako desne neefektivni cinnost. Zkuste si zkopirovat vybrane soubory z adresare pomoci mysi. Shift + klik, klik, klik, klik, klik, klik, Ctrl+c, klik, klik, ctrl+v
    A v unixu ? cp *.neco /nekam no a je to. Ale to je OT, takze nic, ale kezdopadne to klikaci prostredi ma negativni vliv na BFU, kteri ho pak jen srovnavaji s Windowsama a nadavaji, ze je to malo barevne a takove a onake, dokud to nemelo klikaci nastroje, davali od toho takovi ruce pryc.
    Jo a taky to vede k jedne hrozne vlastnosti. Uz jste videli startovaci skripty v RedHatu ??? Naprosto hnusne, generovane nejakyma nastrojema a totalne necitelne a rucne neupravitelne (jedine smazat a udelat znova), proste uz musite pouzivat ty nastroje. Tim padem ale prichazime o filosofii /etc, sice se to da precist (ve smyslu pismenek), ale nepochopis to.

    Peter

  • 13. 6. 2002 9:46

    Lubor Kolar (neregistrovaný)

    No a prave to je otazka. Ja to take radsi udelam pres cp neco nekam nez pres tisic kliku, ale obavam se, ze takovych nas je (v porovnani s ostatnimi uzivateli PC) naprosta minorita.
    Bud se tedy Linux "otevre" svetu, tzn. pridaji (zduraznuji to pridaji, nikoliv "nahradi se jimi stavajici") se klikaci konfiguracni nastroje, klikaci aplikace apod., cimz se rapidne zvysi sance, ze se Linux rozsiri i mezi bezne uzivatele a diky tomu bude napr. vetsi tlak na vyrobce HW, aby delali take drivery pro Linux, nebude se tolik stavat (jako ted), ze kdykoliv mi prijde mailem nejaka priloha, neni to xml nebo pdf, ale doc nebo xls, vetsina stranek nebude optimalizovana pro MSIE, ale bude dle standardu (kdyz si vase stranky kvuli "MSIE only" neprohledne 5%, je to neco jineho, nez kdyz tech lidi bude treba 30%).
    Druha moznost je presne to uzavreni, kdokoliv neco nebude vedet a zepta se na to, dostane se mu nadavek, ze kdyz je blbej, at se v tom nehrabe, popr. at si precte manual nebo howto. Dle mne je to podstatne horsi varianta nez to prvni.

  • 13. 6. 2002 10:02

    Peter (neregistrovaný)

    Hmmm... tak s tim souhlasim. To mas uplnou pravdu. S tim hardware me to stve, ale nadruhoustranu ... to bude fakticky znamenat odliv nadsenych programatoru, kteri to delaji, protze je to bavi a zalozi si novy projektik. Treba Newnux :-)).A ten bude treba jeste lepsi, tak se zase zkomercionalizuje a nikam to nepovede.Podle me je spousta lidi, ktere to bavi prave proto, ze je to free a potrebujou OpenSource jako vzduch. A pokud nebudou mit moznost takhle fungovat, tak se na to muzou vy... a prejdou do komercni sfery a bude po ptakach (je tucnak ptak ? ... asi jo).

    Peter

  • 13. 6. 2002 10:23

    Ivan (neregistrovaný)

    no, zrovna kopirovani bych jako priklad neuvadel - kopirovani souboru ktery je vnoren do deseti podadresaru do jineho podadresare, ktery ma deset vnoreni bude urcite v nejakem klikacim programu rychlejsi (treba mc) nez pomoci cp . . .

  • 13. 6. 2002 14:20

    Lubor Kolar (neregistrovaný)

    O tom sice vubec muj prispevek nebyl, ale kdyz uz, tak uz: pro mne je o hodne jednodussi napsat cp a vzdy par pismen a nechat si doplnovat cestu pres tabulator nez otvirat deset oken (nebo desetkrat hledat ikonu a klepat na ni). Nehlede na to, ze i pro system je jednodussi doplnit mi cestu v commandlajne nez vykreslovat desitky ikonek (a popr. jeste navic vytvaret nove okno).
    Co se tyka mc, tak ten pouzivam radsi, kdyz toho delam vic, nicmene bezny klikaci uzivatel (aspon brano dle toho, co znam z okoli) stejne takove programu nezna a kopiruje vyhradne pres Windows Explorer.

  • 13. 6. 2002 18:43

    Viktor Leflmann (neregistrovaný)

    Víte, co se mi na Linuxácích jako vy nelíbí? Že nedokážete kritizovat nějaký objekt nebo vlastnost, ale pouze jeho karikaturu. S tím kopírováním - je jasné, že manipulovat se soubory pomocí myši je nepohodlné a neefektivní. Ale porovnáte-li např. efektivní obsluhu Windows Commanderu a ten Váš způsob - nemůžete vyhrát, to přece rozumný člověk musí uznat. Dám Vám jiný příklad. Představte si nezkušenou a nešikovnou řidičku, která si myslí, že má v autě pouze jeden rychlostní stupeň - a to zpátečku. Je jasné, že se asi nikam autem moc rychle nedostane. A vy, místo toho, abyste jí vysvětlil, že může jet také dopředu a třeba na čtyřku, tak se jí začnete vysmívat a tvrdit, že jezdit koňmo, je lepší. Ano, v lese možná, ale ta řidička nejezdí v lese, ale po silnici, a pokud se řídit naučí, nemáte s koněm šanci. A o tom to celé je. Myslím, že přístup domýšlivých lidí, jako Vy, k ničemu nevede. Tím nechci říci, že je Linux na nic - sami ho ve firmě používáme (jako server) a nedáme na něj dopustit.

  • 14. 6. 2002 9:26

    Jindřich (neregistrovaný)

    Pracuji s obema systemy: pod Windows s Windows Commanderem a pod Linuxem s prikazovou radkou (bash). Kazdy styl prace ma uplne jinou filozofii a v danem systemu je vzhledem k povaze samotneho systemu velice efektivni. Windows Commander ma nektere featury (napr. prace se soubory v zabalenem archivu), ktere jinde nejsou, ale na druhou stranu, v Linuxu mohu totez s pomoci prikazove radky. Nerad bych, abyste se urazil, ale patrne nevite, co vsechno prikazova radka v Linuxu dokaze (vyslo o tom mj. nekolik clanku na tomto serveru). S prikazovym radkem DOSu nebo MS Windows se to VUBEC neda sroovnavat, tam je prace s prik. radkou utrpeni (i kdyz pouzivate neco s doplnovanim a historii). Dovoluji si tvrdit, ze prace s prik. radkou je efektivnejsi. Zvlast kdyz chcete provest nejakou hromadnou akci, pisete program, ktery zaroven kompilujete nebo neco v TeXu. Ale asi to neni pro vsechny...

  • 13. 6. 2002 10:05

    Leos Literak (neregistrovaný)

    no, uz jsem ji skoro zadal, kdyz mě napadlo, že se jedná o špatně položenou otázku. Linux totiž u kořenů unixu je od samého začátku a na jeho jádro se nabaluje windowsacke prostředí. Takže i když máš KDE 3.0, OpenOffice 1.0 a Mozillu 1.0 (je, hezky se sešly :-), tak stále máte k dispozici starý dobrý bash, find, vi apod.

    takže podle mně jde jen o volbu uživatelů. zda budou používat grafická udělátka nebo unixové příkazy.

    něco jiného je konfigurace. bylo by hrozné, kdyby nešly editovat konfigurační soubory. u RedHatu to jde, ale začíná v nich být zmatek. Mám editovat /etc nebo /etc/sysconfig?

    Já bych byl proto, aby se zavrhly všechny staré konfigurační soubory a vymyslely se nové postavené na XML. Pak by bylo snadné vytvářet jak grafické udělátka, tak je editovat ručně ve vi. Prosím, nezabíjejte mě hned :-). Zkuste nad tím pouvažovat.

    Každý soubor v /etc má jiný formát, některý považuje tabulátor za řídící znak, jiný jej ignoruje. Někde je důležitý znak nové řádky na konci souboru jinde ne. Psát utility na updaty je náročné, možnost rozšíření minimální kvůli zpětné kompatibilitě. Zkuste třeba přidat do /etc/passwd další políčko, třeba mobil. S XML by taková změna byla zpětně kompatibilní, nyní by zhavarovala polovina utilit. S XML by šel vytvořit jedna univerzální knihovna na údržbu a čtení konfiguráků. Ušetřilo by se spousta místa v binárkách a bylo by o řád méně chyb.

  • 13. 6. 2002 10:23

    Jozef Chocholáček (neregistrovaný)

    No ja to tvrdím už vyše dvoch rokov, že by sa ten "bordel" v /etc mal trošku zjednotiť, ideálne do XML. Ale myslím, že je to nereálne, znamenalo by to prepísať strašné kvantum aplikácií.
    Ale možno by bolo zaujímavé napísať nejakého démona, ktorý by vytvoril nejaký /etc filesystém, a potom mať /xmletc, v ktorom by boli skutočné konfiguráky v XML, a ktoré by ten démon do /etc filesystému "zobrazoval" cez XSL štýly :)

  • 13. 6. 2002 10:23

    Peter (neregistrovaný)

    Ahoj, s tim XML to neni nejhorsi napad.
    A s tou anketou ... mas pravdu, ze si muzu vybrat, ale ja jsem myslel obecny system pristupu k tehle veci. Priklad pomuze: Slack vs. SuSe. V obojim muzes mit KDE i pouzivat vi. Ale jde o filosofii. Nadruhou je pravda, ze by tu anketu nikdo nepochopil. Jinak - preferujete nastavovani pomoci pruvodcu, nebo rucne ??? Co takhle.

    Jeste k tomu tricku ... ja uz mam od root.cz a to je cerny a nechci mit dva podobny :-)))

  • 13. 6. 2002 10:42

    Leos Literak (neregistrovaný)

    tricko bude asi modre :-)

    a to XML by musely protlacit velke distribuce jako SuSE či RedHat. Co si o tom myslí lidé ze SuSE?

    No, podle mně by těch aplikací zase tolik nebylo, stačí ty hlavní. Ostatní by se přizpůsobili sami :-)

  • 13. 6. 2002 9:09

    Honza (neregistrovaný)

    No ja osobne si myslim, ze ten znacny vyvoj graficke nadstavby ruznych konfiguraku a rozvoj grafickych prostredi pro Linux byl motivovan hlavne nepsanym bojem proti MS. Proste se chce dokazat, ze Linux resp. Unix umi to co MS a samozrejme to sve navic. Tim se podle me nechali vyvojari unest, ale na druhou stranu si myslim, ze je to dobre, protoze tim lze vytvorit sirsi obec uzivatelu, kteri nejsou ani specialisti IT ani spravci siti apod. Proste obycejni smrtelnici. A proc taky ne???

    Ja osobne preferuji klasike textove konfig. soubory v /etc, ale kdyz to bude mit i GUI , tak je to pro mnohe pohodlnejsi. Na Linuxu se mi libi hlavne ta svoboda. Muzu si vybrat jestli to budu nastavovat rucne a budu cist megatuny manualu a nebo spustim nejaky face a naklikam to tam podle intuice.

    Ta komercionalizace se dala ocekavat. V mnoha smerech to muze byt v budoucnu skoda, protoze to opravdu muze vest k blizsimu priblizeni se k filozofii MS. Ale snad zustane na svete jeste hodne svobodneho SW.

    H.

  • 13. 6. 2002 9:42

    Bill Gates (neregistrovaný)

    Unix je tady od 70. let, Linux od 90. DOS od 80., windows od 90. Za Windows se platí, za Linux ne. Linux nikdo nepouziva, Windows vsichni (98%/2%). Ach jo, je asi tezke byt propagatorem Linuxu

  • 13. 6. 2002 10:46

    Izak (neregistrovaný)

    To ze se pouzivaji windows je spusobeno korupci. 1. ceske windowsy tady dotahl AutoCont (win3.11). M$ vubec neplanoval lokalizaci do cestiny, takze AC musel odebrat X kusu licenci (pak je taky musel prodat). Dale se to vyvijelo asy tak, ze prisel clovek do obchodu a chtel PC ... no a dostal Windows(treba uz win9x) (prodavac ani nevedel ze existuje neco jineho windows=OS, dokonce ani partneri IBM nevedeli co je to OS/2(a nevi to dodnes))

    Ve velkych podnicich zacali manageri tvrdit jaky OS je nejlepsi (pritom akorat spatrili win9x a nic jineho ani nevideli) a odeslo se od centralnich pocitacu a vznikl chaos. Miso cistych reseni se zacaly patlat makra v exelu (vzdy vazane na konkretni verzi) anarchie dosahla obrich rozmeru a kazdy chce nejnovejsi Office (a pak nic nefunguje diky rozdilym verzim).

    A geniove M$ si delaji srandu s uzivatelu a zkousi co vydrzi (a protoze zadny manager neprizna prvotni chybu, jsou na M$ zavisli jak na heroinu). Takze muze klidne i lhat (tipicka lez: openSoft nema zadnou zaruku funkcnosti zato komercny ano (pri precteni EUL zjistite ze ma zaruku akorat na media) a pri pouziti M$ podpory zjistite ze zaruku nese vyrobce .... no a pokud mate plnou verzi, tak vam stejne poradi prd)

    Proste vladne pocitacova negramotnost (no spise by se hodil nejaky psichiatricky termin, nebot negramotni aspon nerikaji ze umi psat) a lide opisujou jako ve skole, kdyz maji wokno ;-) kazdou blbost a pouzivaji to co kolega vedle (a proc se neuci cinsky fakt nechapu, vzdyt vetsina lidi mluvi cinsky) a vubec ho nezajima, jestli je to vhodne.
    Vize: pokud budou mit CNC dotikove panely s ikonkama, tak misto dnestnich RTS (8bit, popr 16 bit 8-20MHz) na nich pobezi windows, budou potrebovat 500MB ram 2GHz 32bit CPU a vyroba bude stat 1x mesicne a bude se delat udrzba + 1x denne bude probihat restart a stim souvisejici zniceni zrovan opracovavanych vyrobku (pod hesle rozvoj nezastavis)

  • 13. 6. 2002 10:21

    Beda Kosata (neregistrovaný)

    Dle meho nazoru neni hlavni problem v klikaci vs. neklikaci, ale v jednoduchy vs. slozity. Pocitac je dost slozita vec a ta spousta veci co po nem clovek chce proste nemuze byt jednoducha, jestlize nepripustime radikalni omezeni moznosti volby. V tom je hlavni problem Windows a MS programu vubec. Pro pohodli uzivatele se snazi v mnoha pripadech uhodnout co ten trouba chce vlastne delat. V 90% pripadu to funguje, ale kdyz ne, tak jste v haji, protoze jinak to nejde nebo je to mnohem slozitejsi.
    Naproti tomu klasicky pristup Unixu (Linuxu) je v tom, ze dam uzivateli co nejvetsi kontrolu nad tim co dela, nepletu se mu do toho, delam jen co se mi rekne a mlcky predpokladam, ze je natolik schopny, ze vi co dela.
    Problem je v tom, ze komercni firmy v ramci propagace svych produktu neustale presvedcuji uzivatele o tom, ze ovladani pocitace je (s jejich produkty) jednoduche. Maji pravdu je. Ale jen v pripade, ze se smirite s tim, ze tou jednoduchosti prichazite o spoustu voleb a moznosti.
    Doufam, ze v Linuxu si vzdycky bude moct kazdy vybrat ktere moznosti dava prednost. Koneckoncu je to "svobodny software".

  • 13. 6. 2002 10:59

    Petr Ferschmann (neregistrovaný)

    Ja bych se tohoto problemu nebal. OpenSource software se vyviji evolucne. Kdyz budete chtit neklikaci OS, proste si jej najdete a budete jej pouzivat a rozvijet. Pokud chcete klikaci tak si jej proste koupite.

    Porad mame vsichni moznost nepouzivat RedHat, SuSE, Mandrake a pouzivat Slackware, Debian, ...
    Staci si jen vybrat. Mame moznost volby.

  • 13. 6. 2002 23:07

    Jan Molič (neregistrovaný)

    Ano, evolučně. Jenže k evoluci nedochází jen uvnitř, ale evoluce může zamést i s celkem. To je třeba mít na paměti.

  • 13. 6. 2002 11:58

    Martin Kavalec (neregistrovaný)

    Kdyz jsem si cetl o zmene uzivatelu Linuxu z programatoru na klikometace, padl z toho na me vcelku sklicujici pocit. Prvotni motivace pro free software byla solidarni spoluprace programatoru (tenkrat taky prakticky nikdo jiny pocitace nepouzival) a ted tato motivace prestava platit, co z free software zbude...

    Ale pak mi doslo, ze to tak neni. Procentualne bude podil lidi schopnych vyvijet free software vuci jeho uzivatelum klesat, ale to nebrani tomu, aby tato cast lidi pracovala ze stejnych pohnutek jako kdysi ("programatori programatorum"). Vedle toho existuji vlastne jeste vetsi nadsenci, kteri vyvijeji software s vedomim, ze jeho uzivatele jim to nemaji jak oplatit ("programatori uzivatelum") A co na tom, jestli vedle toho budou existovat komercni firmy, ktere budou prodavat placeny software, tem uzivatelum, kteri o to stoji? Vzdyt tak uz je to ted, jen se ten komercni software vetsinou dela pro jinou platformu :)

    Riziko pro free software spise vidim v piratstvi -- pokud by se rozsirilo i v linuxovych/bsd/aj. vodach, dost lidem by to mohlo brat motivaci neco vyvijet, kdyz si stejne skoro kazdy ukradne nejakou komercni aplikaci. (Kolik free projektu existuje pro windows, ve srovnani s free systemy...?)

    A windowsovateni linuxu zpusobeneho privalem beznych uzivatelu se zas tak nebojim -- lidi, kteri stoji o zachovani tradicniho unixoveho zpusobu ovladani pocitace budou schopni si neco takoveho udrzet pri zivote (ze treba budou v mensine, na tom prece nesejde).

    Free software bude existovat, dokud budou existovat uzivatele, kteri o nej budou stat, bylo by hloupe branit se jejich prilivu.

  • 13. 6. 2002 13:21

    Viktor Matys (neregistrovaný)

    Blahopreji M+T ke zbulvarizovani roota. Zpet ke korenum! :o)
    Root je super, protoze v jeho archivu se temer nevyskytuji blbosti, ale je tam spousta hodnotnych clanku vcetne tutorialu.
    Tyhle "uvahy" co bude kdyz bude nebo nebude... Lepe se projit lesem a poslouchat ptaky, jak zpivaji.:o)
    BTW - stoupajci krivka uzivatelu Linuxu znamena, ze sice vyrazne pribyvaji BFU, ale soucasne mirne pribyvaji i novi vyvojari, chapajici smysl GNU sveta.
    Dokud nejaka vlada nevymysli zpusob, jak zakazat lidem svobodne tvorit a davat vysledky sveho snazeni zdarma ku prospechu vsech, bude vse OK. A jestli se to stane, bude v pr... mnohem vic, nez jenom GNU svet. Takze co? :o)
    Mejte se prima. Zachovejte paniku.

  • 13. 6. 2002 21:01

    jan (neregistrovaný)

    absolutne ACK - u vas v lese jsou jeste ptaci ??
    otazka - Ty delas v tech distribucich - potreboval bych vlastni distribuci s nekolika nekonvencnima pozadavkama.Pokud by to slo, tak na bazi RockLinux - (proc to jeste nemas v nabidce) - ovsem Slack by taky sel.Pisu to tady proto, protoze to je mozny udelat tak, ze ja za to zaplatime - to by bylo komercni nebo to muzes udelat pro nas zadarmo - to nam taky nevadi nebot je tu ta moznost volby.
    Ted vazne - to nebyl zert, skutecne jsme kvuli tomu cirkusu s distribucema tak daleko, ze potrebujeme vlastni distribuci na jednom CD. Bylo by to mozne? Jinak se obavam, (podle zkusenosti na letosnim LinuxTag) za autor clanku ma pravdu - aniz by vlada zakazala dobrovolne neco darovat, vse hovori o tom, z do 2 let je s free komunitou konec.

  • 13. 6. 2002 14:36

    xChaos (neregistrovaný)

    Tak ja nevim, ale asi patrim k te mlcici vetsine, ktera pod DOSem pouzivala Dos Navigator, Volkov, ci Nortona, pod Windowsama (u kamaradu) Windows Commander, pod Linuxem pochopitelne Midgnight Commander - mc - a u Macintoshe (u ktereho cirou nahodou sedim zrovna ted, na Slezske Univerzite v Opave...) akorat tise nadava...

    Opravdu kopirujete vsechno cp ? a tar.gz rozbalujete z prikazove radky ? a FTP taky z prikazove radky ? Nechapu... a nebo naopak... opravdu ve Windows pouzivate Explorer ? (s vyjimkou tech zcela syrovych, nainstalovanych primo z krabice...).

    Nebo jinak: muzete v soucasnem bashi udelat cd do .tar.gz souboru, jako by to byl adresar? Nebo cd na FTP server? Proc bych se mel ucit jeden prikaz na rozbalovani archivu, kdyz na kopirovani neceho nekam je to cp ? Proc psat scp pro remote kopirovani, kdyz Unix se puvodne snazil o transparentnost sitoveho prostredi ?

    Pozivam Linux uz vice nez pet let, v soucasne dobe i na desktopu jako vyhradni system.

    Jsem hrube nespokojen se stavem napodobovani Windows - protoze programy pro X11 se samy neregistruji do desktopoveho menu, nebo to delaji spatne, protoze programy neregistruji ikonky a typy souboru do filemanazeru ci browseru, atd., atd. A moje Linuxy doma i v praci proste obcas pouzivaji klikaci. Ja proste nemam pocitac jen pro sebe - nejsem elitarsky typ. Chci ho spravovat lidem, kteri to sami neumi, zadarmo z nadseni pro kamarady a rodinu, za penize pro zakazniky, a chci aby to bylo co nejjednodussi. Windows rad nemam, ale par veci je na nich prijemne, a neschopnost desktopu Gnome i KDE to nejak rozume dohnat a predehnat je nebetycna. Nautilus i Konqueror sice maji par napadu, ktere jdou spravnym smerem, ale co je to platne, kdyz pro proste filemanazerem zustanou uz navzdy dva panely Norton Commanderu a jeho klavesove zkratky - hlavne F3 az F8. To jsem jediny ?

    Co se tyce Unixovosti, mate na mysli asi "shellovitost"
    systemu. Prikazova radka, to je bash, a ten muzete mit i na jinych systemech, kdyz chcete. Pro me za me, kdyz commandline, tak teda bash, kdyz uz je to takova tradice, me osobne pro skriptovani vyhovuje treba php, skripty v bashi jsem se naucil psat vicemene kvuli zapoctum na vysoke skole ;-)) problem je, ze cp * proste neni vzdycky to spravne reseni, obcas potrebuju kopirovat podle velikosti (prebujele logy), podle stari souboru (zalohy), na tohle poskytuje jiste nastroje find, ale nemuzu si pomoci, mc je proste pohodlnejsi.
    Jde ale o to, ze textovy shell neni vsechno, a cela unixovost unixu nebyla jen o shellu. Princip propojovani programu pomoci rour je stejne zasadni jak pro ls|less, tak treba pro CGI skripty. Proc jeste nejsou k dispozici kompletni administracni nastroje pres neco jako lokalni CGI skripty ? Proc nejsou stejnym zpusobem jako .tar.gz, .rpm nebo ftp:// reseny v MC desitky dalsich virtualnich filesystemu - treba top, ps, mem, df, mount, scp... co ja vim. Me by toho okamzite napadly mraky. Proc neni mc tak modularni v moznosti programovat nove semigraficke, semiklikaci, semisipkoidni moduly, jako je bash modularni v moznosti posilat textovy vystup pres jednotlive filtry ?

    Obavam se, ze Linux v posledni dobe pritahoval spis nez klikace nebo programatory predevsim davy lenivych adminu - kteri se jednou pred lety neco naucili, udelali si z toho rutinu, a ted uz naveky chteji kazdy den k ranimu kafe zadavat login, heslo a spoustet pine. Ok, chapu, kazdodeni ritualy jsou dulezite, ale meli bychom si davat bacha, aby Linux pritahoval mlade, nespokojene inovativni rejpaly, kteri chteji veci delat jinak nez ve Windows, jinak nez Macu a jinak nez v Unixu. Jsem rad, ze mam v Linuxu bash - prikazova radka je dulezita, stejna jako by na kazdem spravnem systemu mel byt treba assembler, debugger, compiler Cecka, apod. System, kde to neni, me prijde nekompletni, pripadne mam pocit jako u auta, u ktereho nesmim zvednout kapotu. Resenim ale rozhodne neni navrat ke korenum, ale inovativni reseni, na ktere jeste u komercnich firem neprisli. Linux by mel byt v GUI stejne napred, jako kdysi v ere 386ek byly amaterska demicka leta napred pred svetem komercnich pocitacovych her a komercni grafiky. A o to slo - dokazat jim, ze "my to umime lepe". Pekny kus prace v tomhle smeru odvedl window manager Enlightenment, hojne vykradany obema "oficialnimi" desktopy, ale bohuzel Enlightenment zustava svazany zcela ubohou a po tech letech uz skutecne nervy drasajici nevykonosti prostredi X11 jako takoveho. Coz o to, sitova transparentnost je pekna, sam jsem v zivote pouzil X terminaly nescislnekrat - ale co takhle prijit se zpetne kompatibilnim standartem X12, ktery bude celkove rychlejsi, komprimovanejsi, vice thread-orientovanejsi,
    stabilnejsi, na localhostu nebude vazany na overhead TCP/IP komunikace, ale bude pristupovat primo k hardwaru....? Je na case, aby se GNU software prestal zabyvat prehrabovanim toho, co zbylo na pude po pradedeckovi, a pustil se do inovaci.

    Dalsi ukazkou je neschopnost obou unifikovanych desktopu navazat na preciznost svych nestandartnich, ale svym zpusobem preciznich prapredku. Proc gv umi antialising fontu, ale ggv (Gnome gv, v RH 7.x nahrada za gv) ne ? Jak to je v KDE ted nevim, ale situace bude podobne tristni. Proc Mozilla neumi antialising fontu (aspon tak, jak ji nainstaluju u sebe na compu - howto na vic nez deset radek mi neposilejte...) ? Proc instalatory RH a Mandrake donedavna (posledni verzi jsem nezkousel) nemuzou pridat ZAxismapping 4 5 do XF86Configu, kdyz si clovek vybere z menu koleckovou mys? Sam jsem wizardy pro instalaci softwaru spoluvytvarel - v ramci Arachne - a neni to zas takova veda. Tyhle detaily nastvou i cloveka, ktery jinak vi, do ktereho konfiguraku sahnout - kdyz tam hergot wizard umi napsat A, proc tam nenapise i B ? To nema zadne ideologicke duvody, to je bohapusta lennost, a pohrdani uzivatelem - i tim, ktery vi co dela, a je schopen si system docela hodne upravit na miru vlastnimi utilitkami...

    Spusta veci jde ale odjakziva spravnym smerem. Nemuzu si pomoci, ale X11 copy+paste pres prostredni tlacitko je 100 let pred Windows. Konecne funguje drag'n'drop textu napr. mezi Mozillou a Gtk aplikacemi - a je to velice prijemne, i kdyz zatim jeste dost nezvyk. Proc neudelat kopirovani souboru pres prostredni tlacitko, tak jak jsme zvykli u kopirovani textu ? Proc ale treba xnest nemuze sdilet clipboard s materskymi X11 ? Ja myslel, ze clipboard je zalezitost X-serveru, ne pocitace, na kterem bezi X-klienti... a tak dale, a tak dale. Nekomercnost proste obcas znamena, ze na nektere aplikace cela leta nikdo nesahl, jsou spatne zdokumentovane a prasecky napsane (priklad: chtel jsem dodelat syntaxt highlighting do editoru joe, ale totalne jsem se ztratil, dalsi cesti vrtaci, se kterymi jsem byl chvili v kontaktu, se v nem vrtali uspesneji, a nahradili Ctrl+K+H klavesou F1 - ok, na terminalu to funguje a je to prijemne, v x-terminalech to ale nefunguje, taky dobre, proc ale netestovat, jestli jsem na terminalu, ktery umi F1, a vypsat hlasku podle toho? (stara klavesova zkratka zustala zachovana, nicmene pro novacky se tak joe dostal na 50% kryptickeho levelu
    editoru vi).

    Ja chci operacni system, ktery nebude padat, bude zadarmo, bude open source, a bude se chovat tak, jak ja a lidi, kterym administruji pocitace potrebuji. A jsem programator a jsem ochoten se podilet na jeho vyvoji, ne ze ne. Soucasna uroven grafickych Linuxovych aplikaci ale jeste neni ani tam, kde byla DOSovsky shareware, freeware a demoscena uz nekdy v polovine 90. let, a je vecna skoda, ze Linux nebyl svoji konzervativnosti schopen velkou cast techto programatoru prilakat. Nechci si ohrivat polivcicku tim, co jsem napsal sam, ale vemte si treba programy jako Fast Tracker II, Impulse Tracker, Scream Tracker, Dos Navigator... Pixel32 (nebo jak se jmenuje) nepouzivam, ale je to taky sila. Vsechny byly freeware nebo uncrippled shareware, napsane z nadseni, naklady se autorum nikdy nevratily, ale presto bylo GUI techto programu nesrovnatelne komfortnejsi, a i na pomalych pocitacich reaktivnejsi a pouzitelnejsi, nez jsou dnesni monstra na bazi Qt, Gtk a XUL (Mozilla). (Snad jen Qt se vykonostne trochu blizi pouzitelnosti, ale kdyz... no proste neni to ono, v Linuxove komunite az na vyjimky (Rasterman, Tigert...) chybi lide s vseobecnym estetickym citenim, elegance, jednoduchost a mocnost rozhrani, jake mel treba Fast Tracker II, ta proste u vetsiny Gnome/KDE aplikaci chybi, a komercnosti/nekomercnosti to neni! Snad jen Modern skin Mozilly v kombinaci s nekterymi tematy Enlightenmentu a nekterymi tematy XMMS by mohl esteticky narocnejsi uzivatele uspokojit, ale zase: je to kazdy pes jina ves, snahy o vytvoreni temat jdouci napric vsemi toolikty a temizovatelnymi aplikacemi vetsinou dopadaji vizualne katastrofalne, no a proste celkovy pocit z pouzivani Linuxu na desktopu je pak takovy celkove... splacany. Nerikam, ze me osobne to vadi, ale nekteri lide jsou na takove veci citlivi - a jini je zase umi citlive resit, jde o to pritahnout do open source komunity i umelce, estety, hracicky, blazny, proste prestat se uzavirat do ghetta...

  • 13. 6. 2002 17:53

    martin (neregistrovaný)

    blablabla...
    "..X11 na localhostu nebude vazany na overhead TCP/IP komunikace,..."
    neprecetl jsem to cele, ale X clienti na "localhostu" (pokud to neni cilene spatne zkonfigurovane) nekomunikuji pres TCP/IP, ale obvykle pres unix-domain sockets, kde zadne TCP/IP neni.
    Navic, aplikace mohou ziskat "primy pristup na hardware", pokud pouziji, treba OpenGL nebo DRI.

  • 16. 6. 2002 23:27

    xChaos (neregistrovaný)

    No ja vim, ale ty sockety tam jsou, jedno jestli unix doman nebo tcp/ip - ostatne soucasti TCP/IP je i polozka "window" urcena prave pro X window protokol. Cele to bylo genialni a predbehlo to hardware a sirku prenosoveho pasma sve doby nejmene o 30 let, ale bohuzel presto, ze se lokalne pouziva sdilena pamet, tak
    je to cele pomale (viz napr. prekreslovani okna Mozilly kdyz pres to presouvate jine okno, a nemate ve window manazeru nastaveny rezim kdy se kresly jen ramecek). Je to trochu chyba koncpce, nemuzu si pomoct. A stabilitou rozhodne Xy ani Xove aplikace neoplyvaji, i kdyz to rozhodne neni horsi, nez Windowsy jako celek... ovsem v pripade padu celeho prostredi X je vam stabilita systemu houby platna.

    Opet, opakuju, tohle rikam jako clovek, ktery se snazil prostredi X11 nasadit komercne hned v nekolika firmach jako alternativu k Windows. Ja se v tom totiz opravdu snazim pracovat a ucit to jine - ne to ukazovat jako tresnicku na dortu kamaradum, zatimco sam vsechno delam na konzoli...

    Doufam, ze nejnovejsi distribuce budou v tomhle smeru o krok dal, a rozhodne bych nerad Linuxovy desktop pomlouval pred novymi uzivateli - ano, je to lepsi reseni nez Windows, ano, je tam spousta genialnich napadu, stejne jako v celem Unixu, ale lidi, ktery Xove aplikace pisou, by predevsim meli zacit komunikovat sebo, domluvit se na nejakych spolecnych zasadach a hlavne predstavit si, jak to opravdu vypada, kdyz novy uzivatel sedne k cerstve instalovanemu desktopu... KDE obsahuje "dokumentaci" ve windowsoidnim stylu: tzn. "File | Open ... otevreni souboru", apod. perly, ale popisy veci, ktere lidi opravdu delaji, casto chybi (namatkou: jak nastavit klavesovou zkratku pro prepinani ceske a americke klavesnice...)

  • 13. 6. 2002 18:51

    Aleš Pekárek (neregistrovaný)

    Vážený pane, myslím, že Váš příspěvek je jeden z nejzajímavějších textů na dané téma o Linuxu, který jsem kdy četl. Myslím, že naprosto přesně vystihuje podstatu věci. Přeju Vám (i sobě) aby se Vaše vize v co nejširší míře realizovaly, ale také se obávám (po přečtení jediné zatímní reakce na Váš příspěvek), že z toho BOHUŽEL asi nic nebude.

  • 13. 6. 2002 19:16

    johny (neregistrovaný)

    Se spoustou veci v prispevku souhlasim. Strasne mi chybi DOS navigator. Ten, kdo pouzival jen nc,vc,m602 nebo windows-commandera, me ale nikdy nepochopi...
    Co se tyce dedictvi po pradedeckovi - vidim uplne
    zoufalou situaci v terminalech. Asi uz naveky budou
    v ruznych ncurses aplikacich blbnout klavesy ...
    Kdyz si pustim xterm, tak proc musim
    mit jen 16 barev??? A proc terminal neni schopen odchytnout treba shift+sipky? A proc kdyz jsem
    v dialogu a konfiguruju jadro, tak pri stisku
    escape musim cekat pul vteriny? Terminal je fakt zastaraly...
    Umim si predstavit spoustu hezkych, rychlych a snadno ovladatelnych aplikaci jen na zaklade textoveho rozhrani. Soucasne moznosti ncurses jsou proste ostuda.

  • 16. 6. 2002 23:42

    xChaos (neregistrovaný)

    Jo jo, ja myslim, ze DOS navigator byl napred opravdu o dost, pod DOSem ale proste nemel kam rust...

    Vestavena podpora pro asi 20 formatu archivu, vychytane barevne rozliseni typu souboru (mist ikon, ktere jen zdrzuji), definovatelne klavesove zkratky proc casto navstevovane adresare, apod. Cele to skoncilo jako open source, ale asi to bylo prilis specificky DOS-ovite, aby se to dalo portnout.

    Jinak s tim terminalem to je slozite: ono to musi byt psane tak, aby to chodilo i pres priblbly telnet emuluji vt100 nekde pod Windows 95. Barevne schema "pruhledny mc" v Konsoli me celkem uspokouje ;-) ale zmatena je podpora mysi - kdyz xterminalove aplikace zacinaji pouzivat mysi, ztraci se moznost oznacovat v terminalu bloky textu, coz je obcas frustrujici. Ale zase diky za konzoli aspon takova, jaka je - mc nebo joe prizpusobujici se resizovani okna (obcas) musi jasne presvedcit kazdeho o prevaze terminalu treba nad DOSovskych oknem ktere ma fixne 80x25 znaku...

    Nicmene nejaky dobry filemanazer pro Linux (pro lidi, kterym nestaci cp *, jedno jestli z klavesnice nebo klikave) teprve ceka na napsani...

  • 13. 6. 2002 22:27

    Jan Molič (neregistrovaný)

    Tento příspěvek stojí za uveřejnění mezi hlavními články roota.
    Nejsem zastáncem M$, ale ani člověkem, který říká, že M$ produkty = fuj. Přestože sám používám na desktopu Linux, musím konstatovat, že M$ SE VYVÍJÍ.
    Doba pokročila, přátelé. Již nejsou lepší Xka oproti Win3.11. I stabilita "woken" se značně zlepšíla. Kdesi jsem četl "a on opravdu používá X na serveru?"!!! Znamená to tedy, že Linux nelze v grafice na serveru používat? Jaká je tedy stabilita Lin vs Win serveru v grafice, ha?
    M$ má jedinečný nástroj: Může každoročně vyrobit něco úplně nového a přitom donutí ostatní to používat. Linux (mám pocit) se opravdu trochu ohlíží na pradědečky, které již nikdo nepoužívá. Máte snad server s 486DX2 na 66MHz??? Nebo píšete program, který nezná klávesu ALT jen proto, že jakási klávesnice z roku finf ji neměla??
    Osobně mám plno výhrad, např. k initscriptům (rc.d). Systém, kdy jsou soubory načítány v pořadí podle jejich názvů je příkazy needitovatelný. Jasně, existují na to konfigurovátka. Ale proč? Vždyť by stačil jediný soubor, v němž by byly názvy skriptů vypsány, takže místo 6 adresářů by bylo 6 souborů. Co řádek, to daemon. Dal by se zrychlit start, když by se jich víc spouštělo najednou (na 1 řádku by jich bylo napsáno víc). Tím by se Linux spouštěl stejně ryhle jako Win XP. Atd...
    Ten systém to umí, tak proč toho nevyužít? Byl přece vytvořen maximálně univerzálně, univerzálně tak, aby se jeho části daly změnit. Neměnný však má zůstat právě tento princip.
    Budeme stále tvrdit, že initskripty jsou udělány takhle a nikdy více jinak proto, že tenkrát je okopírovali u system V, takže asi věděli, co dělají, no a vlastně - vždyť nám ani nevadí! Má se Linux spouštět pomalu proto, že je to Linux?
    Dalším příkladem je X server, který dost dobře neumí, a to je PODSTATNÉ, neumí průhlednost oken (alfa kanál). Různě se to obchází (viz xterminál). Překreslování je pomalé, atd.
    Nemůžeme argumentovat tím, že to je server, a proto je vše pomalé. Takovéhle argumenty jsou uživatelům putna, když vidí, že ty "blbý" wokna to dovedou. Je třeba něco změnit. A rychle, než začne Linux pokulhávat za M$, což je reálné, zvlášť, když má M$ k dispozici zdrojáky.
    Zajímavý projekt je Fresco (http://www.fresco.org) - náhrada X serveru čímsi napsaným kompletně v OpenGL se zpětnou kompatibilitou. To je cesta. Držet se mermomocí molochu X, je zánik. (Hlavně, aby nebyl v opengl, protože v roce 1985 nic takového nebylo, že?)
    Je jen otázkou času, kdy Microsoft udělá svá wokna v directx, filesystem v sql serveru (to není blbost!).
    S tou LENOSTÍ má autor předešlého článku ÚPLNOU pravdu.
    Ono už je dobojováno, když se Linuxu chytlo IBM a jiné firmy, že?
    Skončil bych asi takto: Nezakonzervujme se pod tíhou nepřekonatelných standardů!!!

  • 14. 6. 2002 8:57

    Lubor Kolar (neregistrovaný)

    S leccims souhlasim. Rad bych ale zareagoval na "zakaz X na serveru". Ten prispevek jsem cetl taky, bylo to v diskuzi zde na Rootu, mam dojem, ze v clanku o Suse Linuxu.
    Bylo to proto, ze (co si z toho pamatuju), ze konfiguracni nastroj pro neco nabizi Suse pouze pro X a ten clovek se ptal, jak to ma zkonfigurovat, pokud ma Suse na serveru a nema nainstalovane X (cili mu tam ten konfigurator nepobezi).

  • 13. 6. 2002 23:13

    Jan Molič (neregistrovaný)

    A konečně někdo napsal to, co všichni vědí: Průzkumník je na prd, ať žije Volkov. Taky mi schází manažer, kde bych přepínal disky jako v NC (byť předdefinované linky). Kdyby se všichni ti, kdo vytváření nejrůznější kopie nepoužitelných průzkumníků vrhli na Krusader, mohl být dneska na Linuxu lepší manažer než Windows Commander.

  • 16. 6. 2002 23:45

    xChaos (neregistrovaný)

    Mimochodem, nejaka rychla tabulka disku na prepnuti po Alt+F1 by v Midnightu sla krasne vytvorit z /etc/fstab - tam jsou totiz jednotlive partitiony a zarizeni rozepsane presne na takove urovni, ktera v DOSu znamenala A:, C:, D:.... ;-)

  • 14. 6. 2002 23:25

    jean (neregistrovaný)

    hmm, takovehle prispevky je ztrata casu cist, natoz na ne odepisovat

    > ...ktera pod DOSem pouzivala Dos Navigator, Volkov...

    Co dodat? Snad jen to, ze bych cekal, ze z toho casem vyrostete. Prvni rok jsem 99% casu pouzival mc, druhej rok 50%, treti 10% a poslednich par let snad mene nez 1%. Znam docela hodne zkusenych spravcu, nikdo z nich nepouziva mc casteji nez ja. Zamyslete se nad tim, proc asi. Rozhodne ne proto, ze by zboznovali prikazovou radku - ja jsem ji ze zacatku taky nemel dvakrat v oblibe.

    > ... Proc psat scp pro remote kopirovani, kdyz Unix se puvodne snazil o transparentnost sitoveho prostredi ?

    Treba proto, aby clovek vedel co dela. Jestli chcete aby se cp snazilo rozpoznat, co se to snazite vlastne udelat (tedy bylo chytrejsi, nez vy), napiste si na to jednoduchej shell skript.

    > ... kdyz pro proste filemanazerem zustanou uz navzdy dva panely Norton Commanderu a jeho klavesove zkratky ...

    Trochu zastarale. Na co proboha potrebujete, aby vam oba panely zabiraly misto na plose? A to vam opravdu staci jenom dva? Kdyz uz, tak snad okno s libovolnym poctem zalozek, mezi kterymi se muzete bez mysi rychle prepinat.

    > ...na tohle poskytuje jiste nastroje find, ale nemuzu si pomoci, mc je proste pohodlnejsi...

    Jiste, proto take mc vzniknul a tohle je prave to 1% casu, kdy ho clovek vyuzije. O tomhle Unix je - na kazdy typ prace existuje perfektne uzpusobeny nastroj.

    > v MC desitky dalsich virtualnich filesystemu - treba top, ps, mem

    Napereme vsechno do jednoho programu - bude to hloupy, ale jednoduchy, ze? Jak se tohle shoduje s vyse popsanym principem Unixu?

    > ... zblept zblept...

    > chybi lide s vseobecnym estetickym citenim, elegance, jednoduchost a mocnost rozhrani,

    Gnome2 vypada vcelku profesionalne - co se tyce jednoducheho a cistyho rohrani. Existuje nyni take doporuceni, jak maji aplikace vypadat, co kde maji a nemaji mit, ... Zrejme jste se do toho konecne obul a veci nabraly spravny smer ;)

    Jinak ty vase zminovane aplikace pod DOS s uzasne efektivnim rozhranim byly co pes, to jina ves, s naprosto nekompatibilnim ovladanim. Ano bylo to na konkretni ulohu prizpusobene rozhrani, jako maji Unixove utilitky, nechapu ale, jak se to shoduje s tou vasi propagovanou unifikaci desktopu. Vite vubec co chcete?

  • 15. 6. 2002 8:10

    Ivan (neregistrovaný)

    to, ze nepouzivate mc svedci o tom, ze mc neni prilis kvalitni.Pro velkou cast prace se soubory bude dobry program (samozrejme ovladani pres klavesove zkratky) jeho typu (MC,NC) vzdy rychlejsi a ucinejsi nez prikazova radka.

  • 15. 6. 2002 10:54

    jean (neregistrovaný)

    Ve vetsine pripadu kopiruju/presunuju/rozbaluju/prejmenovam/mazu jeden nebo dva soubory. A vzhledem k tomu, ze i tyhle operace jsou vyjimecne, potom je spousteni a hledani daneho souboru v nejakem paneloidnim posunovaci hrozne (nekolikanasobne) neefektivni (a to i pres pouzivani vsech moznych klavesovych zkratek). Souhlasim s tim, ze se da vyrobit nejaky terminalovy program, ktery bude v nekterych ohledech zrychlovat praci s prikazovou radkou. Nebude to ale nic, co by bylo podobne zastaralym programum, jako je nc, wc nebo mc.

    Libi se mi tohle: "davy lenivych adminu - kteri se jednou pred lety neco naucili, udelali si z toho rutinu"

    A hned pred tim tohle: "kdyz pro me proste filemanazerem zustanou uz navzdy dva panely Norton Commanderu a jeho klavesove zkratky"

    Nechapu, jak nekdo muze kritizovat ostatni za neco, v cem je evidentne mnohem horsi.

  • 17. 6. 2002 10:50

    xChaos (neregistrovaný)

    No, na tehle pripomince neco je ;-) protoze je skutecne mozne, ze jsem opravdu na norton-like filemanazery navykly stejne, jako unixovi admini na prikazovou radku ;-) ale nortoni prece nejsou nic _proti_ prikazove radce - naopak, na rozdil od ruznych exploreru a webovych browseru v sobe prikazovou radku zahrnuji - a dobra polovina toho, co delam, je Ctrl+O - prikaz na cmdline - Ctrl+O. Na coz graficke manazery, vcetne pokusu o ikonove-gnomove-klikaci gmc, zapominaji.

    Hlavne bych mel podotknout, ze nechci jenom recnit, ale ze mam urcitou predstavu, jak by mely vypadat file-manazerovaci vlastnosti Arachne 2. (On hacek je zrejme v tom, ze autorum grafickych browseru a graficky filemanazeru se obvykle nechce implementovat vlastni terminalovy emulator... a integrovat ty existujici zrejme neni az takova prdel ;-)

  • 16. 6. 2002 23:54

    xChaos (neregistrovaný)

    >> v MC desitky dalsich virtualnich filesystemu - treba >>top, ps, mem

    >Napereme vsechno do jednoho programu - bude to hloupy, >ale jednoduchy, ze? Jak se tohle shoduje s vyse >popsanym principem Unixu?

    Ne, to vubec neni minene tak, ze to ma byt v jednom programu. Modularni koncepce znamena, ze stejne jako ls vypise vypis adresaru v textovem souboru, a less umi rolovat libovolny textovy soubor, kvalitni filemanazer umi zavolat ruzne programy pro ziskani seznamu souboru/polozek z ruznych zdroju, a pak umi svuj frontend pouzit k praci nad temito _soubory_

    Rozhrani Dos Navigatoru bylo Turbo Vision - tzn. bylo to stejne jako u spousty jinych aplikaci. Ja jsem Turbo Vision moc rad nemel, ale DN byl genialni.

    Nepozaduju jednotny desktop - to je omyl. Prave volam po silnych a dotazenych aplikacich, ktere nedelaji vsechno - ale umi spolupracovat s jinymi aplikacemi, tak, jako si webovy browser otevre treba MP3 stream v XMMS. To je docela Unixovy pristupm, ne? Jde o to, ze obcas se vytvori prostredi, ktere se pro cloveka stane tim zakladnim, v cem cely den pracuje. Prikazovou radku nikomu neberu, ale neni efektivni uplne na vsechno....
    stejne jako neni efektivni klikaci desktop...

    Dve okna jsou dost zasadni: se soubory se pracuje totiz
    tak, ze je presouvam/kopiruji ODNEKUD NEKAM, a kdyz jsem na jednom z tech dvou mist hotov, tak muzu jit jinam. Mraky otevrenych oken ve stylu MacOS jsou totalni znepokojujici pakarna.... kazdy, kdo s pocitaci opravdu dlouhodobe pracuje, si dvouokeni filemanazery oblibil. Soucasne mnohookeni filemanazery pro Linux jsou spatne proto, ze je pisi programatoru, kteri sami pouzivaji vetsinou prikazovou radku, aby ukazali, ze "v Linuxu jde taky klikat".

  • 13. 6. 2002 21:50

    jan (neregistrovaný)

    k tomu, jak je zde opet bagatelizovana volba mezi klikanim a prikazovou radkou - jako kdy by zde slo o rovnopravnou svobodnou volbu??
    nahodne jsem v jednom foru objevil nasledujici zduvodneni jednoho administratora, proc se krome jineho rozhodli v jejich firme pro linux a ne pro win2k

    ......
    2. administrace

    dlouhodobe, t.zn. jakmile se nepouzije standardni nastaveni a je nutno pouzit nekolikerych komplikovanych nastaveni, je toto pod linuxem jednodussi z nasledujicih duvodu:

    konfigurace win-produktu se provadi pouze pomoci grafickych tools, coz sice ulehcuje zapracovani, ma ale nasleduji nevyhody:

    a) provedena konfigurace je naprosto "nepruhledna", protoze se provadi zpravidla pres nekolik ruznych dialogu resp. je ulozena v neprehledne registry.

    b) z toho sameho duvodu je ztizena dokumentace - u win lze pouze vytisknou dialogy - u textu pod linuxem toto neni zadny problem. Tato skutecnost je eminentne dulezita, neb veskere vedomosti jsou koncentrovany na jednu osobu - odejde -li tato, odejdou tyto vedomosti

    c) zmeny konfigurace nelze rekapitulovat, nebot neexistuje zadne automaticka sprava release - pod linuxem napr.pomoci RCS prijemna zalezitost. Jestlize neco nefunguje, tak se nahraje puvodni stav

    d) remote - administrace je mozna pouze pres okna - tot vyzaduje event. doplnkove produkty a sirku pasma - pres telefonni linku je to horor - u linuxu staci ssh.

    e) pod windows neni mozne prevzit konfiguraci nejakeho serveru na jiny pokazde se administrator proklikava od pocatku. castecna kopie registry je sice mozna - pro komlexni nastaveni prakticky nemyslitelna

    myslim ze tento priklad ukazuje, jaky je rozdil mezi obema systemy, jestlize se pouzije inzenyrsky pristup bez emoci. Pro administraci je klikani "EKOMNOMICKY NEUNOSNE!!!"

    Otazka je, co cini domaci hobista - ma klikat nebo ma pouzivat prikazovou radku. Ja jsem pro to aby delal co chce - ale at proboha neradi, jak se ma takovy system nasazovat ve firme - kdo stavi vlacky taky prece neradi, jak se maj stavet skutecne lokomotivy!

  • 13. 6. 2002 22:17

    anonymní

    jednou je to pod gpl, tak se kdyztak pri zmene licence vezme posledni gpl verze a s tou bude pokracovat nekolik nekomercnich nadsencu. ostatne jako doposud, ze.
    a spis nez rozcesti by se hodilo prirovnani na tuxe primacknuteho hooodne velkym zlatym balvanem, ktery se nehodla pohnout...
    kazdopadne jednou az budu mit alzheimra nebo neco podobnyho, tak budu vdecny za klikaci konfiguraky, ale prosim jeste tak dvacet let ne. nerad bych se zase pozvracel...

  • 13. 6. 2002 22:48

    Jan Molič (neregistrovaný)

    Ještě jedna poznámka: Je jen OTÁZKOU ČASU, kdy všechny ty vymoženosti, které jste každý z vás schopen vyjmenovat na počkání, budou umět wokna taky. Není cestou kopírovat wokna, ale dělat to jinak než wokna, LEPE.

  • 17. 6. 2002 11:25

    xChaos (neregistrovaný)

    Tahle diskuze nejvic ze vseho vypada na to, ze ctenari zahledli plysovy boxovaci pytel v podobe Billa Gatese s logem Windows na tricku, a zurive se predvadeji, kdo do nej uhodi vetsi silou.

    Komercionalizace Linuxu je dobra: undergroundovych programu si porad muze kdokoliv psat kolik chce, byt clenem mensiny je samozrejme prijemne (a evolucne vyhodne, protoze monokultury jsou obecne snadno zranitelne ekosystemy...), ale ta mensina musi mit urcitou pouzitelnou velikost. Linux bude v mensine jeste hoodne dlouho - ale je mensina a mensina, ja bych rad videl, jak se z Linuxu stava skutecne elitni system...

    Klikani a commandline nestoji proti sobe! Prece nikdo nechce binarni konfiguracni soubory - ty nema ani Mozilla, ktera je jinak totalne klikave konfigurovatelna. Je skvele, kdyz jeden program muze jednoduse precist konfigurak jineho programu, pripadne ho zmenit - proc ne. O to nejde.

    Ja sam davam prednost instalaci mensich aplikaci z .tar.gz zdrojaku, a myslim, ze Linux by mel smerovat k tomu, ze vsechny programy a knihovny jsou prelozene lokalne, pro dane CPU, stejny prekladacem, apod. Podle me to prispiva k optimalizaci a stabilite. ALE: to se prece vubec nevylucuje s downlaodovacimi wizardy, instalacnimi wizardy, konfiguracnimi wizardy... proc by nemohl klikaci wizard udelat configure a make install, a potom se zeptat na zakladni udaje, ze kterych vygeneruje textovy konfigurak.

    Ja nevim, ale me kdyz se nejaky program povede jednoduse prelozit a spustit, bez sahodlouheho cteni dokumentace, manualovych stranek, switche --help, apod., tak me to potesi. Kdyz dokumentace chybi, tak mi to pochopitelne nastve, ale kdyz se bez jejiho cteni obejdu, tak mi to rozhodne nevadi....

    Otazka je, jak ve svete open source motivovat programatory k vytvareni user frindly programu. Mj. i proto by to chtelo nekolik jednoduhych standartu pro format konfiguraku, jejich umisteni, syntax, apod. Prece adresar /usr/man/, switche jako --help nebo vubec -switch syntaxe, to je vsechno dlouha leta standartizovane, a kdyz se objevi nestandartni program, tak vsichni nadavaji. Proc nemohl byt standartizovany format pro textove konfiguraky, ve formatu ktery zahrnuje jmeno, mnozinu platnych hodnot, nastavenou hodnotu, a vysvetlujici popis, pripadne pravidla, se kterymi hodnotami nastava neplatna kombinace, a takovy konfigurak by dokazal schroustat nejaky centralni klikaci konfiguracni wizard ? Vzdyt by to bylo prinosne pro vsechny zucastnene strany... slo by o DOHODU, ne o MONOPOL, stejne jako je douhodnute a respektovane treba API kernelu, syntax jazyka C, cely standard POSIX, apod.

  • 17. 6. 2002 11:36

    xChaos (neregistrovaný)

    Abych furt jen neremcal: treba tohle se mi zda jako
    krok spravnym smerem: (ale nevim, treba to bud hruza...)

    http://www.gnome.org/softwaremap/projects/cog