Mnoha tvrzeni uvedena autorem plati pro oba systemy. Napriklad zprava instalaci ve Windows je velmi nepruhledna, jen velmi tezko se zjistuje, kam vsude se instalovany program nakopiroval a kde udelal jakou zmenu. Dalsim problem spolecny oboum OS je zpousteni programu pro jinou ten "druhy" OS. zrovna tak jako se v Linuxu vice mene uspesne/neuspesne emuluji Windowsovske API, ve Windows je to obdobne s Linuxovym API. Navic autor zminuje jen Wine a pritom lze pouzit komerecni a celkem kvalitni reseni.
Ona ta otázka instalací je podle mě sporná i co se týče bodu 2. Nevím, jak jinde, ale u nás nikdo nemá čas čekat hodinu, než se nainstalují jen samotné WinXP bez dalších programů. Takže to řešíme vzorovou instalací pod VMWare, sysprepem a vytvořením obrazu disku pomocí Norton Ghostu - a tohle se pak rozkopírovává dál (otázka odlišného HW je obvykle řešitelná nastavením obecného IDE řadiče v registrech a případným prohozením verze hal.dll v boot.ini).
V Linuxu by to bylo ještě jednodušší, tam si člověk vystačí s běžným tarem. Tím pádem přijde admin s instalačním programem do styku jednou za uherský rok. A běžný uživatel by neměl přijít s instalací do styku vůbec, bez ohledu na operační systém. Ostatně totéž by mělo platit i pro konfiguraci systému, pokud do ní může šťourat uživatel, je někde něco blbě.