Vlákno názorů k článku Počet linuxových desktopů se za dva roky zdvojnásobil od Veterán - Nejlepší operační systém je ten, který uživateli nejlépe...
-
Veterán (neregistrovaný)Nejlepší operační systém je ten, který uživateli nejlépe splní jeho nároky. U lidí a firem, kterým se starám o počítači se jedná o toto:
Vektorová grafika - Ilustrator, CorelDraw
Bitmapa - Photoshop, Photo-Paint (úpravy), Painter (kreslení)
Sazba - InDesign, XPress, občas i Ventura
Řezaná reklama - SignLab
Velkoplošný tisk - Onyx
Stavební projekce - AutoCAD, AutoCAD LT, Němeček, ArchiCAD a samozřejmě i jejich nástavby pro jednotlivé profese a návaznost na tvorbu rozpočtů...
Právník - kompletní zákony včetně dat změn a s možností rychlého vyhledávání
Audio - SounForge (úpravy), ProTools (mix)
Video - Vegas, Premiere
Mpeg2 - Cinema Craft, Canopus ProCoder
Tyto programy mají firmy nakoupeny zcela legálně a plně je využívají. Linux jim zde nemá co nabídnout, přestože BSD používají jako servery.
A pro domácí uživatele jsou důležité nejen hry, ale rodiče dětem kupují také výuková CD a encyklopedie (k jejich malé radosti). Dále tito lidé často se zakoupeným zařízením typu videokamera, foto... dostanou zdarma jednoduché programy, které ale pro jejich použití často stačí. A když ne, je na výběr velký počet alternetiv zdarma, za nízkou cenu, případně i, když daného člověka něco natolik zaujme, drahých profesionálních.
A poslední věcí je to, že prakticky všechny lepší Linuxové aplikace existují na obou platformách, pokud jejich základ není přímo ve windows - Open Office, FireFox. -
glx (neregistrovaný)Pokud jste ochoten videt i to, ze jinym firmam ma Linux co nabidnout, pak je vse vporadku. Pokud vas misto toho hreje u srdce, jak "jste jim to zase jednou nandal", mohl byste se zamyslet.
Odkdy maji OpenOffice a Firefox zaklad ve Windows ? Tyto aplikace jsou od pocatku psany tak, aby fungovaly po prelozeni a sestaveni pokud mozno na cemkoliv. -
Veterán (neregistrovaný)První věta - co je pro koho nejlepší systém. Jestli je to pro vás Linux, tím lépe. Pro lidi, pro které dělám, viz popis používaných programů, rozhodně ne.
Open Office - Star Office, což původně byla jen win aplikace.
FireFox - Netscape, ale je to můj omyl, protože původně byla i pro Apple. Pro Linux ne, protože v době win 3.0 nebyl zrovna ve skvělé formě. Ovšem na win byl Netscape nejrozšířenější, než se objevila verze 4.x, která byla tak neschopná, že i při dodržování HTML standartu spadla. A protože IE to nedělal, tak i přes jeho nevýhody na něj plno lidí přešlo. -
glx (neregistrovaný)Odkdy byl prosimvas Netscape dostupny ? Kolem roku 1991, 1992 kdy se pouzivala Windows 3.0 ? Ale jdete... Jestli si to dobre pamatuju, objevil se v roce 1994 a to (vedle Maca a Windows) i pro vsechny tehdy pouzivane Unixove systemy (Linux je jak znamo unixovy system). Matne si vzpominam, ze jsem jej ja mel poprve na nejakem starem Slackwaru nainstalovany nekdy koncem roku 1995. Kolik toho ma Mozilla Firefox spolecneho se starym Netscapem ?
Kolik toho ma dnesni OpenOffice - krome davnych korenu jeste dokonce i na 8 bitovych pocitacich (!!) - spolecneho se starym StarOfficem ? Odkdy byl stary StarOffice portovan i na Linux ? Vite to presne ?
Jste opravdu vetran nebo si na nej hrajete ? -
Veterán (neregistrovaný)Odpověď po dlouhé době, snad si ji ještě přečtete.
Nevím, proč bych měl vědět přesná data. Pouze si velmi dobře pamatuji, co jsme na win 3.0 a OS7 používali za prohlížeče webu.
Win 3.0 se totiž nějaký čas používala i v době Win 95, které jak i název říká přišly v roce 1995.
Kolem roku 91 a 92 web teprve vznikal (nikoli internet), takže normální domácí i firemní uživatelé ho nepotřebovali. Tehdy ještě vládnul fax.
Jinak máte pravdu, že Netscape byl i pro Unix. To je moje neznalost.
Kolik má OOo a Firefox starého kódu samozřejmě nevím. Ale ono je u velkých programů jednoduší začít s již hotovou aplikací a vylepšovat ji postupně, než psát vše od nuly. Kdyby tedy Sun neuvolnil zdrojové kódy, vývoj OOo by probíhal podstatně pomaleji.
StarOffice portovala pro Linux firma Sun, patrně někdy po r. 1999, kdy tento program za 73.5M$ koupila. Program byl prodáván za 70$ a verze 5.2 byla uvolněna pro nekomerční použití zdarma.
S počítači jsem začínal se ZX81, později Spectrum+, IBM XT (Ventura Publisher GEM), 286 a dále. Dokonce jsems se i nějaký čas motal kolem sálové obludy, takže i když samozřejmě neznám vše, pamatuji si toho celkem dost. Včetně toho, jak např. CHIP v době SUSE 6 popisoval, že přichází čas Linuxu na desktopu. Od té doby to slýchám každý rok, ale v praxi nevidím. -
El-Condor (neregistrovaný)heh. Já zapoměl, že windows nabízí photoshop a autocad. dotěď jsem si myslel, že programy vyvíjí Adobe a další zcela nezávislé firmy.
Přeuňme se dál. Najděte si seznam firem, kde mají Linuxové pracovní stanice. Najdete tam všechny, od strojírenských jako Škoda auto, přes různé úřady až po Baťu ve zlíně. Běžte jim vysvětlit, že se mají jít zastřelit, protože Linux jim přece neposkytuje to jediné správné TM prostředí :-D -
Veterán (neregistrovaný)heh. Já si neuvědomil, že linux (jádro, ostatní je distibuce) nabízí plno programů. Já si doteď myslel, že je vyvíjí plno nezávislých vývojářů.
Přesuňme se dál. Pletete si stavební a strojní projekci. Slučujete DTP a výrobu bot. Srovnáváte multimédia s úřadem (u těch českých by bylo fajn, kdyby vůbec počítače neměly a nic nedělaly). A když mluvíte o Škodovce, zjistěte si cenu onoho programu (Catia?). AutoCad je proti tomu levná hračka, a kdyby jejich OS stál v desítkách tisíc, nehrálo by to v rozpočtu stanice velkou roli. A také je poněkud velký rozdíl v počtu projektantů ve stavebnictví a ve strojírenství a to ještě zanedbávám to, že plno strojírenských používá např. MechDesktop pro AutoCAD z důvodu dostatečného výkonu pro jejich potřeby.
A nakonec, já jen uvedl, co používají firmy, kterým se starám o počítače. Počet těchto firem je řádově vyšší než těch, co zmiňujete vy. Já dělal jako projektant ještě u prkna a nějaký čas jako nouzová výpomoc DTP studia. Díky tomu alespoň částečně dokážu posoudit, co tyto firmy potřebují. A u linuxu jsem to v jejich případě nenašel. -
Martin (neregistrovaný)Dejte seznam těch úřadlů. Chodím pravidelně na úřady, podnikám. Nikde jsem linux neviděl.
Schválně tedy, vyjeďte seznam úřadů v ČR a označte křížkem ty, kde je linux na desktopech. Pak sem napište, kolik to dělá procent.
Firmy. Super, ano, oblíbené téma. Siemens je větší než celá škoda a baťa dohromady. A teď babo raď. Další firmy?
Zase. Vyjeďte seznam těch firem. Pojďme, namátkou navštívíme v Praze 100 firem. Kolik z nich bude mít, Linux na stanicích? -
ten, co zaspal dobu (neregistrovaný)Tak schválně - kolik? Klidně dejme nějaký limit. Třeba kolik by stály licence pro 1000, 10 000 a 100 000 PC.
Budete tupě násobit ceníkovou cenu? Uvědomte si, že KAŽDÁ firma dá při takovém objemu slevu. U MS jsem se u jedné firmy už setkal s prostou paušální platbou ročně a firma si dle potřeby instalovala jakýkoli produkt MS (kromě her) na libovolný počet PC. V tu chvíli vybavení softwarem od MS vyšel na jednu stanici v řádu stokorun a bylo jedno, jestli tam je jen holý OS, nebo kompletní balík MSO atd.
A mimochodem - já mám třeba pro své počítače (aktuálně čtyři + server) veškerý MS software (opět kromě her) za cca 6000 Kč ročně. Jsou v tom zahrnuty i severové verze (do deseti uživatelů)! Ano, je to action pack. Naštěstí splňuju podmínky, ale to není problém pro většinu IT firem. Sakra, ten MS je vydřiduch, že mi to dává tak levně. -
anonymníNejde jen o to, za kolik nakoupite, ale take o to, za kolik upgradujete za par let, az skonci podpora. A az vas Microsoft jednou bude mit v hrsti, proc by vam nabizel nejake supervyhodne ceny, skoro zadarmo? Prvnich par davek heroinu take muzete dosta za par supu nebo i zadara. Dealer totiz vi, ze v brzku mu to zaplatite nekolikanasobne.
-
ten, co zaspal dobu (neregistrovaný)to je zvláštní, že tolik firem dostává i po mnoha letech stále stejné výhody, případně i lepší. Vy jste fakt tak naivně zaslepení proti MS, že to je až k smíchu.
MS je úplně normální firma a je jim moc dobře jasné, že pokud udělají nějaký příliš okatý podtrh na velké zákazníky, tak půjdou do kopru. Takže naopak se množství výhod od MS každým rokem rozšiřuje. A to nejen pro velké zákazníky, ale i pro ty menší, kteří by mohli být "opinion leaders" (pamatuju si to dobře z marketingových pouček, které nám v MS lejou do hlavy?). Prostě výhody všude tam, kde by to pomohlo dalšímu rozšíření nebo přesněji udržení tržního podílu - tj. školství (edukační licence jsou skoro zadarmo) a ve firmách specializujících se na školení (ActionPacky), vývojáři (vývojové nástroje zdarma, dokumentace zdarma) atd.
Ono to prostě s tou cenou MS je úplně jinak, než se zde všichni snaží tvrdit. Jedna věc jsou krabicové verze, jiná věc je reálný prodej - většina OEM, různé multilicence, pronájmy atd.
Troufl bych si klidně tvrdit, že není daleko doba, kdy bude OS téměř nebo úplně zdarma a základní balík Office také. Ostatně cena klesá rok od roku. Ještě před pěti lety bylo nemyslitelné, aby Office byly pro koncového zákazníka pod deset tisíc Kč. A dnes - verze Office 2007 bez Outlooku pro domácího uživatele za 3300 Kč (http://www.alza.cz/kancelarsky-balik-microsoft-office-pro-studenty-a-ucitele-2007-mlk-eng-d71387.htm)
Takže asi tak k ceně. Stačí nebýt zaslepený a občas se podívat na AKTUÁLNÍ situaci na trhu.
a jen na okraj - nejsem z MS, ani mne MS přímo neživí. Živí mne práce s Adobe, občas Adobe produkty školím (řešení na win, na masox se nespecializuji). Ve své firmě kvůli práci používám téměř výhradně MS+Adobe řešení (win + office + balík od Adobe + občas nějaká ta třetí strana). Doma bojuju s Linuxem na domácím serveru. Doslova bojuju, protože přeci jen dlouhá léta s MS mi daly určité návyky. To, co složitě nastavuju na Linuxu, to bych měl na MS zatím mnohem rychleji. Linux má pro mne velké kouzlo, ale je to pro mne stále jen okrajová věc, co potřebuju k práci tam v plnohodnotné formě není a ještě hodně dlouho nebude. -
ten, co zaspal dobu (neregistrovaný)Ach já hlupák, udělal jsem chybu. Krásně si brousíte ostrovtip na překlepech, všechna čest. A nějaký argument by nebyl?
Nebo je snad pro vás normální v diskusi pokusit se shodit oponenta aspoň na překlepu, když došly relevantní argumenty? A už jste s tím navštívil lékaře? -
Jirka Wolny (neregistrovaný)Samozřejmě jsem nemyslel, že firma se chová racionálně, pokud používá něco zadarmo. K počítačům i software potřebují určitý servis, takže ten Linux zadarmo určitě mít nebudou. Chovají se racionálně, protože:
a) Používají něco, co funguje. Dobře funguje.
b) Používají otevřená řešení a nevážou se tak na tu jedinou možnou firmu. Pro tento jev se také používají názvy konkurence, tržní prostředí, kapitalismus, a podobně. -
anonymníJe smutné, že jste ještě nepochopil, že si netykáme.
Schválně si zkuste spočítat počet Windows, Linux a profi unixových serverů ve Škoda Auto. A zkuste spočítat desktopy s Windows a Linuxem. Linuxů na desktopech najdete pět a půl (pokud vůbec), na serverech daleko mně než profi unixů, a o dva řády méně než Windows. Ale můžete uvést relevantní údaje, o kterých se dá diskutovat. Pokud je máte.
